Zabezpečení struktury absolventů škol v souladu s potřebami zaměstnavatelů Ing. Jiří Vojtěch vedoucí oddělení analýz potřeb trhu práce Národní ústav odborného vzdělávání
Úloha vzdělávacího systému Počáteční kvalita nastupující pracovní síly je výrazně determinována vzdělávacím systémem; tato kvalita spočívá především: ve vybavenosti absolventů potřebnými znalostmi, schopnostmi a dovednostmi, v jejich připravenosti plnohodnotně se začlenit do pracovního procesu, v jejich ochotě se dále vzdělávat.
Úloha vzdělávacího systému Je důležité, aby schopnosti, dovednosti a znalosti absolventů, které jsou výsledkem přípravy ve vzdělávacím procesu, co nejvíce korespondovaly s požadavky zaměstnavatelů. vzdělávací systém má pružně reagovat na současné i budoucí potřeby trhu práce. je potřebné znát názory zaměstnavatelů na kvalitu pracovní síly a jejich požadavky kladené na pracovníky
Z výsledků šetření realizovaných NÚOV vyplývá, že zaměstnavatelé: kladou oproti klíčovým dovednostem (48,5 %) mírně vyšší důraz na dovednosti profesní (v průměru 51,5 %). kladou mírně vyšší důraz na široké profesní dovednosti, zejména u malých firem u všech vzdělanostních skupin pak vystupuje do popředí schopnost „nést zodpovědnost“ a „ochota učit se“. SOU: čtení a porozumění pracovním instrukcím - za „zcela nezbytné“ až „důležité“ je považuje takřka 98 % zaměstnavatelů, adaptabilita a flexibilita (95 % zaměstnavatelů), ochota učit se (91 % respondentů) schopnost týmové práce“ (89 % respondentů).
Důležitost kompetencí podle šetření zaměstnavatelů
Z výsledků šetření realizovaných NÚOV vyplývá, že zaměstnavatelé: pociťují nedostatek obráběčů, technologů a konstruktérů zámečníků, obchodníků, CNC operátorů či nástrojařů ( u středních a velkých organizací ) pracovníků skupin oborů 23 – Strojírenství a strojírenská výroba, 26 – Elektrotechnika, telekomunikace a VT 28 – Technická chemie a chemie silikátů a 36 – Stavebnictví, geodézie a kartografie řidičů (autobusů a nákladních vozidel) a autoopravářů prodavačů číšníků – servírek a kuchařů (zejména malé podniky od 6 do 25 zaměstnanců.
Co dál – lze si položit otázky Jsou uvedené problémy skutečně vyjádřením nedostatečného počtu absolventů v daných oborech nebo jde o obecný nedostatek pracovníků daných profesí ? Může a má školství řešit uvedený nedostatek pracovníků tím, že bude ovlivňovat strukturu absolventů? Bylo by stanovení kvót v daných oborech řešením a bylo by toto řešení funkční a ve shodě s potřebami země? Mají mladí lidé právo volit si své povolání podle svého uvážení?
Nejsilnější odvětví v České republice tvoří „zpracovatelský průmysl“. nikde jinde není jeho podíl tak vysoký (27,7 %) nikde jinde také netvoří více než dvojnásobek druhého nejsilněji zastoupeného odvětví Je zřejmé, že tak vysoký podíl zaměstnanosti v tomto sektoru není trvale udržitelný, Jde stále o velkou přezaměstnanost danou jednak zděděnou deformovanou strukturou zaměstnanosti, jednak stále nedostatečnou produktivitou práce.
Co dále vede k nedostatku průmyslových dělníků? Souběh rozvoje moderních průmyslových podniků vyvolaný jeho výhodností pro zahraniční investory a přetrvávající existence našich podniků s tradiční výrobou, konkurenceschopných na základě levné pracovní síly a existující průmyslové základny. I když tyto podmínky přispívají k udržení „přijatelné“ míry nezaměstnanosti, nelze pokládat tak vysoký podíl pracovníků v průmyslu za trvale udržitelný. Další vývoj by měl směřovat k narovnání tohoto stavu, současně se snižováním podílu sekundárního sektoru na zaměstnanosti.
Přechod absolventů SOU do praxe a jejich uplatnění na trhu práce - šetření absolventů učebních oborů šest let po absolvování Zájem o práci v oboru: před ukončením 59 % absolventů SOU po ukončení studia zahájilo práci v oboru 53 % absolventů po šesti letech jich pracuje v oboru 37 % S odstupem 6 let od ukončení studia zcela mimo obor je 39 % absolventů SOU před ukončením studia mělo tento úmysl jen 8 % budoucích absolventů Tato zjištění plně korespondují s analýzami prováděnými v rámci řešení problematiky shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání (NÚOV, 1996, 2001, 2006).
Shoda oboru vzdělání a vykonávaného zaměstnání
Nejproblémovější skupina oborů Extrémně nízký podíl absolventů, kteří pracují přímo ve vystudovaném oboru, je charakteristický především pro skupinu oborů Strojírenství Ve strojírenských oborech po ukončení studia na SOU je ve svém oboru 40 % absolventů po šesti letech dochází k poklesu na pouhých 24 % (v elektrotechnických oborech z 39 % na 28 %)
Nejproblémovější skupina oborů Jednoznačně nejhůře hodnotí svoji situaci absolventi strojírenských oborů, kteří pracují v oboru: při nízkém finančním ohodnocení je malá spokojenost s pracovními podmínkami a v celém souboru nejnižší spokojenost s perspektivností firmy. Spokojenost absolventů, kteří odešli mimo obor, je vyšší.
Spolupráce se sociálními partnery Situace: pracovníci profesí, o které je zájem, jsou v zaměstnáních, která neodpovídají jejich přípravě je potřebné hledat způsoby, jak tyto pracovníky získat pro práci v oboru, který si sami ke studiu vybrali. Vedle pracovních, sociálních a finančních podmínek jde zřejmě i o perspektivu firmy i odvětví, o možnosti pracovního růstu apod. – to je ale především záležitostí zaměstnavatelů Zvýšení počtu žáků je prostředek, který je účinný jen když žáci budou mít o toto studium i o zaměstnání zájem.
Spolupráce se sociálními partnery Sociální partneři: jasně ukázat zájem o pracovníky určitých profesí již pro žáky základních škol, trvalý a bezprostřední kontakt se středními (i jinými) školami – přednášky, exkurze, praxe, žáci na odborný výcvik všude moderní vybavení a pěkné pracovní prostředí, podnikové školy vysoká informovanost – kariérové poradenství poskytování maturitní přípravy v oborech SOU
Závěrem: Vzdělanost mladé populace nelze omezovat okamžitými potřebami našich zaměstnavatelů či zahraničních investorů. (Podpora zahraničních investic má být směrována především ke snížení aktuální nezaměstnanosti). Politika zaměstnanosti musí respektovat skutečnosti, že ČR ekonomicky konverguje směrem k vyspělejším zemím světa. Příliv zahraničních investic způsobuje posílení podílu výrobků s nižším stupněm zpracování - to není cesta perspektivního dlouhodobého hospodářského rozvoje. „Dlouhodobá orientace školské politiky na zvyšování vzdělanostní úrovně mladé populace v zájmu dlouhodobého hospodářského růstu.“ (Národní rozvojový plán České republiky - minulá vláda) „Budou vytvořeny podmínky pro větší zpřístupnění vysokoškolského vzdělávání a pro rozšíření nabídky studijních oborů.“ (Z programu současné vlády)