Metodologické minimum Navazující magisterské studium Sociální pedagogika

Zúžení tématu na výzkumný problém Problém - v tázací formě (otázka). Pokud možno (u kvantitativních výzkumů) vyjadřující vztah mezi dvěma nebo více proměnnými. Je A ve vztahu k B? Jak se A a B vztahuje k C? Je A ve vztahu k B za podmínek C a D?

Výzkumný problém popisný Popisný výzkumný problém – popis reality, situace, jevu. Jaký je postoj mládeže k tzv. lehkým drogám?

Výzkumný problém vztahový V. problém, který se ptá na vztah určitých proměnných. Jaký je vztah mezi pohlavím žáků a jejich zájmy?

Výzkumný problém zaměřený na hledání příčiny Kauzální v. problém – ptá se na příčinu, která vedla k určitému důsledku. Způsobuje slovní hodnocení žáků učitelem zlepšení žákovských výkonů?

Proměnné Měřitelné – můžeme určit počet nebo míru, stupeň jevu nebo vlastnosti. Počet chyb v písemce, počet bodů v testu, stupeň oblíbenosti předmětu … Kategoriální - nelze je kvantifikovat, ale pouze zařadit do tříd. Pohlaví (muž-žena), rodinný stav (svobodný-ženatý-rozvedený), výchovný postup (represivní-vstřícný

Hypotéza – vyjádření rozdílů HYPOTÉZA – tvrzení, které vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými. Vyjádření rozdílů – více, častěji, silněji… Skupinová výuka zvyšuje výkon žáků

Hypotéza – vyjadřující druh vztahu Vyjadřující vztahy mezi proměnnými – pozitivní, negativní, neutrální … Mezi vzděláním rodičů a inteligencí dítěte je pozitivní vztah.

Hypotéza – vyjadřující následky Vyjadřující následky mezi proměnnými – jak –tak, čím-tím. Čím větší je aktivizační potenciál výukových metod, které učitel používá, tím větší je zájem žáků o výuku (předmět).

Validita (platnost) měření Měření s dobrou validitou – jestliže měří skutečně to, co podle předpokladu měřit má. Posouzení validity – srovnání daného měření s nějakým jiným vnějším kritériem (např. jiným měřením, u něhož je validita nesporná).

Reliabilita (spolehlivost + přesnost)měření Měření, které při opakování za stejných podmínek: poskytuje zhruba stejné výsledky, je zatíženo malými chybami.

Koeficient reliability Může nabývat hodnot od 0 do +1. Zjišťování – různé metody, v praxi např. metoda půlení. Měření (např. výsledky didaktického testu) se rozdělí na dvě poloviny a každá se vyhodnocuje samostatně. Výsledky se korelují.

Druhy měření: nominální Čísla pouze jako označení určité kategorie. Příklad: respondentovo pohlaví : muž -1, žena -2 Výpočty: frekvence, procenta, modus, chí-kvadrát

Měření pořadové (ordinální) Objektům přiřazujeme čísla tak, že vyjadřují pořadí podle určitého kritéria. Lze se ptát, zda sledovaná vlastnost je u určitého jedince vyšší (nižší, silnější, lepší atd.) než u jiného respondenta. Nevíme však, o kolik je větší. Můžeme počítat: frekvenci výskytu jednotlivých kategorií, medián, Spearmanův koeficient pořadové korelace

Intervalové měření Objektům přiřazujeme čísla tak, že vyjadřují, jak velké jsou mezi nimi rozdíly. Není přirozený nulový bod. Příklady: body v testu Lze počítat: aritmetický průměr, směrodatnou odchylku, Studentův t-test, párový test, Pearsonův koeficient korelace

Poměrové měření Přiřazené hodnoty vyjadřují množství vlastnosti, kterou měří. Má přirozenou nulu. Příklad: věk, hmotnost dětí… Lze užívat různých statistických postupů.

Náhodný výběr Je to takový výběr, ve kterém každý prvek populace má stejnou pravděpodobnost, že bude vybrán do vzorku.

Náhodný stratifikovaný výběr Populace je rozdělena do skupin homogenních vzhledem k nějakému jasnému kritériu (např. u učitelů – délka jejich pedagogické praxe). Jedinci jsou vybíráni do vzorku náhodně.

Vícestupňový náhodný výběr Nejdříve jsou náhodně vybrána určitá přirozená seskupení (kraj – okres – města). Potom jsou náhodně vybíráni jedinci z těchto vybraných seskupení.

Záměrný výběr Je uskutečňován na základě určení těch znaků základního souboru, které jsou důležité pro daný výzkum.

Dostupný výběr Je realizován na základě možností, které jsou pro výzkumníka nejvíce dostupné (např. Domov seniorů s pečovatelskou službou, která je blízko pracovišti výzkumníka).

Dotazník: otázky Typ otázek: s alternativními odpověďmi (s volbou jedné nebo více variant, seřazení možností), s volnými odpověďmi, kombinované: Výhody a nevýhody? Požadavky na otázky: jasnost, srozumitelnost pro respondenta NE příliš široké otázky: Jaký je váš názor na Rámcový vzdělávací program?

Pozorování Strukturované pozorování – strukturujeme (rozčleňujeme) pozorovanou realitu na předem jasně stanovené kategorie. Pozorovací arch, fotografie, video. Kategorie: jejich frekvence, % výskytu, délka trvání.

Rozhovor Strukturovaný – otázky a popř. alternativy možných odpovědí jsou pevně dány. Polostrukturovaný – klíčové otázky dány, možnost doplňujících otázek. Nestrukturovaný – zadáno obvykle téma, popř. několik klíčových otázek, volnost odpovědí, možnost doplňujících otázek

Posuzovací škály Umožňují uspořádat objekty, vlastnosti nebo jevy do pořadí podle zvoleného kritéria.

Pedagogický experiment Klasický experiment s dvěma skupinami: experimentální - E a kontrolní - K. Manipulace s nezávisle proměnnou v E skupině, v K skupině zůstává tato proměnná nedotčena. Závisle proměnná = následek vlivu nezávisle proměnné.

Kvalitativní výzkum: případová studie Případ = osoba, skupina, rodina, instituce…, ale i životní příběh (historie). Komplexnost případu. Zdroje dat: Autobiografie, deníky, životopisy, korespondence. Dokumentace případu – lékařská, vyšetřovací spis…

Kvalitativní výzkum: případová studie Zdroje dat: Historie organizace – dokumenty o jejím vzniku, výroční zprávy, zápisy z porad… Rozhovory Ohniskové skupiny Opakované pozorování

Kvalitativní výzkum: analýza dokumentů Dokument = text, obrazový materiál, audio a audiovizuální záznam, výtvory (socha..).. Intenzivní analýza dokumentu, který je ve své jedinečnosti podrobně objasňován a interpretován. Příklad: analýza motivů autora románu.

Kvalitativní výzkum: terénní výzkum Zkoumání fenoménu nebo lidí v prostředí, ve kterém žijí, pracují. Přístupnost terénu pro výzkumníka. Vhodné zařazení výzkumníka do terénu. Připravenost výzkumníka, jeho obeznámenost s terénem. Etický přístup.

Kvalitativní výzkum: kvalitativní experiment Zásah do procesu, předmětu v přirozeném prostředí --- sledování vlivu zásahu --- záznam --- analýza záznamu. Příklady: Výzkum projevů agrese – figurant např. v obchodním domě vytváří provokace… Simulování extrémní situace – nehody, krize…

Triangulace Zabezpečení validity kvalitativního výzkumu. Metafora: pokud chceme v prostoru spolehlivě určit pozici určitého bodu---potřebujeme nejméně 3 pevné body, jejichž umístění známe. Využití nejméně 3 výzkumných metod.

Příklad triangulace Problém: Jaký význam přisuzují ženy v domácnosti penězům? Polostrukturovaný rozhovor se ženami. Pozorování nákupního chování těchto žen. Analýza účtů (kolik peněz na co ženy vydaly).

Další druhy sociálně pedagogického výzkumu Smíšený výzkum: kvantitativní + kvalitativní. Historický výzkum: analýza historických pramenů, které umožňují studovat genezi pedagogické praxe, ale i teorie. Transkulturní výzkum: obrací se na subjekty různých kultur: hledá jejich specifické, ale i společné rysy.