Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název materiáluHistorie managementu (VY_32_INOVACE_ ) AutorMgr. Vladimír Šorma Tematická oblast Marketing a management RočníkSedmý Datum tvorbyŘíjen 2012 Anotace Prezentace je určena pro výuku marketingu a managementu v hodinách Základů společenských věd - Ekonomie ve třetím ročníku, seznamuje studenty se základními termíny v oboru marketingu a managementu Metodický pokyn Šablona slouží jako digitalizovaná učebnice pro žáky třetího ročníku Základů společenských věd – Ekonomie; jednotlivé strany prezentace na sebe tematicky navazují, řeší problematiku historického vývoje managementu. Časová dotace materiálu je minut.

Historie managementu Etapy vývoje: 1.období (taylorismus) - konec 19. století léta 20. století 2.období léta 20. století léta 20. století 3.období - konec 20. století 4.období století 1.Etapa (klasický management) - probíhala na konci 19. a začátku minulého století si vzrůstající nároky na řízení stále větších a na řízení zdrojů náročnějších společností vynutily tento nový obor. Zaváděna byla úkolová mzda a výstupní kontrola. USA -zaměřen na zvyšování výkonnosti s důrazem na bezprostřední řízení výroby (pracovní disciplína) -imigrace na konci 19. století způsobila příliv nekvalifikované pracovní síly do USA = nabídka těchto pracovníků na trhu = nutnost je vyškolit -základem je standardizace, kdy byly pracovní činnosti rozděleny na menší celky, které bylo jednodušší předvést -neexistovaly sociální přístupy k zaměstnancům (až v 2. období) = člověk je považován za stroj -vycházel z podobné představy, jako McGregorova teorie X = člověk pracuje z donucení a je třeba ho motivovat finančně pomocí úkolové mzdy -v praxi existovalo málo odborníků - přístup k řízení nevyžadoval od podřízených žádnou iniciativu, pouze dodržování kázně -představitelé (Taylor, Ford, Mayo) Evropa -se spíše zaměřoval směrem k řídícím pracovníkům a k vymezení úloh a náplň jejich práce -představitelé (Fayol, Weber, Baťa)

Historie managementu Členění: a) vědecká řízení: Frederik Winslow Taylor -řídící pracovníci mají být odborně kvalifikováni k řízení dělníků, ti mají plnit jejich úkoly -motivace pracovníků (úkolová mzda) - 1 velký denní úkol, jeho splnění bylo motivováno odměnou (penálem za splnění nebo nesplnění) -zavedení normování práce, časové studie, pásová výroba -výběr pracovníků již nebyl nahodilý a na pracovní pozici byl vybírán kandidát dle primitivního profilu kandidáta b) lidské zdroje: Elton Mayo -opak vědeckého řízení -sleduje se motivace lidí, jejích iniciativa, zdůraznění psychologie a sociologie c) správní řízení: Henry Fayol -důraz na celistvost a harmonii řízení, snaha o ucelený pohled na řízení a úlohu manažéra -spravedlivé odměňování, plánování, předvídání, organizování, koordinace a kontrola d) byrokratické řízení: Max Weber -organizace fungující na základě pevných norem a jasných pravidel -přesné pravomoci, povinnosti, popisy činností Tomáš Baťa -plánování → rozklad pololetních plánů do týdenních plánů, založení hospodářských středisek, týdenní zúčtování středisek, založení firemního spoření pro zaměstnance, ubytování pro zaměstnance, účast na zisku Henry Ford -autoritativní manažer, který uvedl mnoho myšlenek z prvního období do praxe -je znám pro zavedení hromadné pásové výroby, kdy jeho nejpopulárnějším vozem byl FORD T, "Plechová Lisa" Parkinson Kritikem celého taylorismu. Znám pro své 3 zákony 1. zákon: Práce přibývá úměrně s tím, kolik času na ni můžeme vynaložit 2. zákon: Výdaje narůstají s příjmy 3. zákon: Narůstání přináší složitost a složitost přináší rozklad Třetí etapa uvádí již management dnešní době velmi podobný. Začaly se projevovat snahy o spoluúčast zaměstnanců na řízení firmy, ubylo exaktnosti ve prospěch intuice a zevšeobecnění zkušeností jiných manažerů. Vznikla koncepce dokonalého podniku, založená na zkušenostech úspěšných manažerů a jejich zevšeobecnění. - podobné dnešní době spoluúčast zaměstnanců na řízení firmy míň exaktnosti ve prospěch intuice, zevšeobecnění zkušeností manažerů koncepce „dokonalého podniku“ V trendech, které ve třetí etapě již začaly pokračovala i následující, čtvrtá etapa od 90. let. Zaměstnanci kromě podílu na řízení získali prostřednictvím zaměstnaneckých akcií i část majetku podniku a podíleli se tak zároveň i na jeho zisku. Osobnostmi této etapy jsou například Bill Gates, Akio Morita či William Hewlett). Uvádí se i etapa zvaná management 21. století, zde se dbá na další vylepšení spolupráce mezi společnosti a zaměstnanci. dochází k celé řadě změn ve vývoji ekonomiky růst konkurence globální změny (ekonomický, politický původ, aj.) Členění: a) filosofie podnikání: okamžitá ziskovost výrobku, preferováno v minulosti, není nejvýhodnější cestou k popularitě dnes se firmy zabezpečují v podobě zvyšování tržního podílu orientace na snižování nákladu (materiál, čas, aj.) zvýšení produktivity práce, zkracování času (kratší dodací lhůty) objednávací cykly, skladovací cykly b) samostatnost a podnikavost: vyšší vzdělanost a kvalifikovanost týmová práce c) ústup od hromadné výroby: - současná tržní realita upřednostňuje zákazníka  náročnost výroby, univerzálnost pracovníků aj. d) rozvíjení tvořivosti: reaktivní (okamžité reagování na problém zákazníka) inovativní (vyžaduje týmovou práce a odborné informace) kromě zaměstnaneckých akcií i část majetku, podíl na zisku osobnosti Bill Gates, Akio Morita či William HewlettBill GatesAkio MoritaWilliam Hewlett Management: vedoucí pracovník musí být schopen nastavit optimální systém řízení určité organizace management v sobě zahrnuje zkušenosti, názory a doporučení vedoucích pracovníků, kteří používají k dosažení cíle manažerských funkcí, jako plánování, organizování, rozhodování, delegování, komunikování a kontrola – vertikální řízení, využívá se funkční organizační struktura management zajišťuje cíle tak, aby byly uspokojeny a respektovány požadavky zákazníků, převažuje horizontální řízení, vytvářejí se projektové týmy, vytváří se projektová organizační struktura management je umění vést lidi ke společnému cíli, v manažerských pozicích se objevují lídři, vůdci, vytvářejí silnou organizační strukturu a firemní kulturu, využívá se sítě autonomních skupin motivovaných pracovníků je to disciplína, umění, vedoucí pracovníci Vedoucí pracovník musí znát a ovládat: klasické funkce (rozhodování, plánování, delegování, koordinování, organizování, motivování, vedení a kontrolu) práci s lidmi – vést je, motivovat a komunikovat svoji zodpovědnost za úspěšný chod organizace co dělat v organizaci – výkonnost, produktivita, nové přístupy, metody a techniky) jak pracovat sám na sobě respektovat integrální přístup – sledovat vnitřní i vnější prostředí organizace pomocí analýz co je cílem organizace – ekonomicky: zisk, mimoekonomické cíle Organizační architektura: komplexní přístup, který zohledňuje organizační strukturu a organizační kulturu, bere v úvahu následující činitele: účel firmy (poslání, misi) strukturní organizační materiál – organizační formy a jejich části, manažerské procesy (hlavní a vedlejší) styl – styly vedení a řízení, firemní kultura, motivační nástroje, morálka a výkonnost manažerů i zaměstnanců soudobé technologie – informační systémy, komunikační technologie, způsob komunikace, nástroje řízení: reengineering, kaizen, TQM, transakční náklady, controlling, audit

Historie managementu 2. Etapa (manažerská revoluce) -období mezi koncem druhé světové války a 80. lety dvacátého století -do této doby byly společnosti vedené většinou silnými osobnostmi jako jsou Henry Ford a Tomáš Baťa, tito byli často jak manažery, tak i vlastníky a měli absolutní moc ve své firmě. Bez těchto osobností však firmy upadaly do krize -proto později byla pozice manažera od pozice vlastníka oddělena, navíc i manažeři samotní se začali dělit na vrcholové a manažery první a druhé linie. Vznikly také nové teorie: Teorie procesního přístupu – teorie, jejímž představitelem je Luther Gulick. Snažila se popsat jak zvládnout procesy řízení a jak vymezit a určit přesně funkce vedoucích pracovníků, Teorie systémového přístupu – tuto teorii zavedl americký manažer Chester Bardnard, vycházel zde z názoru, že celek je lepší než součet jeho částí. Za hlavní zde považoval motivaci lidí pomocí například materiálních pobídek či zlepšení podmínek při práci nebo také pomocí duševních podnětů. Členění: a) sociální přístupy: hledání, postavení a úlohy člověka podniku, důraz na mezilidské vztahy, úkolová mzda b) procesní přístupy: došlo k propracování řady manažerských funkcí (plánování, organizování, kontrolování) c) systémové přístupy: usilují o aplikaci koncepce funkční analýzy a obecné teorie systému do řízení, řešíme složité problémy skutečnosti, účelově vytvořený a uspořádaný celek d) matematické přístupy: matematické moduly, řešení problémů, logické procesy, při formování mat. modelu nemůžeme obsáhnout všechny aspekty zkoumané reality e) empirické přístupy: neboli pragmatické, zkušenost (empirie) a praktické poznatky (pragmatismus) = důležitá je praxe, jsou předkládány manažérům za účelem zlepšení jejich řídících činností

Historie managementu 3.etapaT - uvádí již management dnešní době velmi podobný. Začaly se projevovat snahy o spoluúčast zaměstnanců na řízení firmy, ubylo exaktnosti ve prospěch intuice a zevšeobecnění zkušeností jiných manažerů. Vznikla koncepce dokonalého podniku, založená na zkušenostech úspěšných manažerů a jejich zevšeobecnění. 4. etapa V trendech, které ve třetí etapě již začaly pokračovala i následující, čtvrtá etapa od poloviny 90. let. Zaměstnanci kromě podílu na řízení získali prostřednictvím zaměstnaneckých akcií i část majetku podniku a podíleli se tak zároveň i na jeho zisku. Osobnostmi této etapy jsou například Bill Gates, Akio Morita či William Hewlett). Uvádí se i etapa zvaná management 21. století, zde se dbá na další vylepšení spolupráce mezi společnosti a zaměstnanci. Nové faktory: dochází k celé řadě změn ve vývoji ekonomiky růst konkurence globální změny (ekonomický, politický původ, aj.) Členění: a) filosofie podnikání: okamžitá ziskovost výrobku, preferováno v minulosti, není nejvýhodnější cestou k popularitě dnes se firmy zabezpečují v podobě zvyšování tržního podílu orientace na snižování nákladu (materiál, čas, aj.) zvýšení produktivity práce, zkracování času (kratší dodací lhůty) objednávací cykly, skladovací cykly b) samostatnost a podnikavost: vyšší vzdělanost a kvalifikovanost týmová práce c) ústup od hromadné výroby: - současná tržní realita upřednostňuje zákazníka  náročnost výroby, univerzálnost pracovníků aj. d) rozvíjení tvořivosti: reaktivní (okamžité reagování na problém zákazníka) inovativní (vyžaduje týmovou práce a odborné informace)

Zdroje: Kotler, Philip: Marketing management, Grada Publishing, spol. s.r.o., 10. rozšířené vydání, Praha, 2001 Maruani, Laurent: Abeceda marketingu, Management Press, Praha,1995 Světlík, Jaroslav: Marketing – cesta k trhu, EKKA, Zlín, 1994 Švarcová, Jana: Ekonomie, CEED, Zlín,