Mikroekonomie Přednáší Ing. Jiří Luňáček, Ph.D. MBA Konzultace: Dle dohody tel nepřetržitě:

Požadavky ke zkoušce Zápočet Znalost přednesené problematiky Další informace uvedeny na přednášce a cvičení

A jak je to těžké??? započteno hodnocení E E E E C B B C C C C B C E D A C C B A

Doporučen á studijn í literatura Luňáček, J., Ekonomie v řízení strojírenské výroby, 1. vyd., Brno: MSD spol. s r.o. 2009, Varian, H.,R., Mikroekonomie: Moderní přístup. 1.vyd., Praha: Victoria Publishing, Hyman, D., N., Modern Microeconomics, 2nd. Pub. NY, Irwin Professional Publishing, 1989

FRANK, R. H.: Mikroekonomie a chování. Praha, Svoboda, 1995, 760 s. SOUKUPOVÁ, J. a kol.: Mikroekonomie. Praha, Svoboda, Koutsoyiannis, A., Modern Microeconomics. Hong Kong, Palgrave Macmillan. 2003

Ekonomie Věda, "zkoumající, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny". Smyslem ekonomie je odhalování zákonitostí ekonomických jevů a jejich formulace ve formě ekonomických zákonů.

Ekonomie jako sociální věda Má svoji oblast zkoumání, využívá metod pozorování, třídění poznatků, experimentů a vědeckých důkazů pro formulaci principů a zákonitostí Ekonomické principy a zákony se však liší od principů a zákonů přírodních věd, protože: * se zabývají zkoumáním systémů, v nichž hlavní roli hrají lidé, jejichž činnost se velmi těžce predikuje,

* většinou není možné laboratorní testování, realitu není vhodné pro experimenty využívat. * modelovaná realita je většinou příliš složitá, proto musí být formulována její zjednodušení. Z těchto důvodů je možno ekonomické zákony chápat pouze jako více či méně převažující rysy a tendence.

Předpoklad racionality chování lidí. V ekonomii se většinou předpokládá, že lidská bytost, ať už jako spotřebitel nebo jako výrobce, se chová racionálně a že mají kompletní informace o všech možných rozhodnutích. Racionální chování dále znamená, že se jednotlivci i skupiny chovají podle principu ekonomického optima: Jestliže R(X) > R(Y) pak dělej X, jinak dělej Y, kde: X a Y jsou možnosti rozhodnutí.

Předpoklad racionality může být napaden z mnoha důvodů (např. individua nemají všechny informace, je těžké přijímat rozhodnutí, neznáme-li budoucnost, jednotlivec nemusí maximalizovat svůj užitek a firma zisk atd), přesto je považováno za pravdivé tvrzení, že jednotlivci i skupiny se chovají v souladu se svými cíli.

Koncept ekonomického optima Racionální lidé jednají efektivně v zájmu cíle, který sledují v okamžiku volby, což konkrétně znamená, že: - výrobci usilují o maximalizaci svého zisku, resp. o max. návratnost investic - spotřebitelé chtějí maximalizovat svůj prospěch, resp. užitek plynoucí jim ze spotřeby zboží a služeb, - vláda chce maximalizovat blahobyt obyvatel svého státu.

Princip neviditelné ruky trhu A. Smith: Bohatství národů: Že se můžeme naobědvat, není z dobré vůle řezníka, sládka nebo pekaře, nýbrž proto, že dbají svých vlastních zájmů. Nedovoláváme se jejich lidskosti, nýbrž jejich sobectví, a nikdy jim nevykládáme o svých potřebách, nýbrž výhodách, které z toho budou mít.

Princip vzácnosti zdrojů je jedním ze základních předpokladů ekonomie. Konkrétně znamená, že zdroje, které jsou v přírodě a ve společnosti k dispozici, obecně nestačí na uspokojení všech potřeb spotřebitelů a výrobců.

Vzácnost výrobních zdrojů (faktorů) a problém jejich alokace volné statky vzácné statky, co jakým způsobem pro koho

Makroekonomie Zajímá se o takové kategorie, jako hrubý národní produkt, úroveň zaměstnanosti, inflace, ceny a rovněž fungování makro- ekonomických systémů, např. peněžních, a hospodářskou politiku států.

Mikroekonomie se zabývá studiem individuálního chování základních elementů ekonomiky (jednotlivců, domácností, firem) a nebo jejích částí, fungováním trhů zboží a služeb, trhů výrobních faktorů.

Mikroekonomika Ekonomiku lze obecně charakterizovat jako objekt výzkumů, uskutečňovaných v rámci ekonomie. Z pohledu mikroekonomie zde existují čtyři klíčové subjekty: Trhy zboží a služeb, trhy výrobních faktorů, "domácnosti" a "firmy".

Organizační formy ekonomiky Laisses faire kapitalismus Regulovaná tržní ekonomika Příkazová ekonomika

Ekonomie zkoumá zejména rovnováhu Rovnováha je stav, kdy aktéři účastnící se určité situace nemají důvod stávající stav měnit. Zkoumá se například rovnováha trhu, firmy, domácnosti.

Čím může být mikroekonomie užitečná při řešení praktických úkolů managementu? Nový výrobek – jaký objem vyrábět a za kolik nabízet. Jakou cenovou politiku používat pro účinné ovládání nabídky a poptávky. Jak optimálně alokovat kapitál (do kterého podnikání investovat). Jak objektivně stanovit cenu kapitálu. Jak stanovit velikost firmy, aby náklady na jednotku výroby byly minimální.

Jak stanovit velikost objemu výroby, aby celkový zisk byl maximální. Jak rozdělit výrobu do více závodů, aby celkový zisk byl maximální. Jak prodávat současně na více trzích s různými cenami, aby celkový zisk byl maximální.

Jak se změní struktura poptávky, jestliže se výrazně změní příjmy. Jak platit pracovní sílu, aby její motivace pracovat byla optimální. Firma produkuje dlouhodobě ztrátu. Kdy je vhodné uskutečnit "shut down" - ukončení činnosti? Jak tento okamžik stanovit v praxi?

Mikroekonomie může být užitečná i v průběhu studia. Maximalizace výnosů v bance je možná následujícími způsoby (citát z diplomní práce): a) maximalizovat objem poskytovaných úvěrů b) maximalizovat úrokové sazby z úvěrů c) maximalizovat nejvýnosnější úvěry d) maximalizovat obratovost úvěrů (vede to na krátkodobé úvěry)

Podle přístupu k odhalování ekonomických zákonitostí:  Pozitivní ekonomie odhaluje zákonitosti (například poptávka po zájezdech k moři v létě roste).  Normativní ekonomie vytváří modely ekonomiky a zahrnuje i etické a hodnotové soudy (například státní rozpočet má být vyrovnaný).

Rozlišuje se: Matematická větev ekonomie Verbální (společenská) větev ekonomie

Podle přístupu k informačním zdrojům se rozlišuje: Primární výzkum (=shromažďování dat v terénu, například dotazováním) a sekundární výzkum (například práce v knihovně).

Historický vývoj ekonomie Počátky ekonomie v Řecku, např. Xenofón ( př. n. l.), Aristoteles ( př. n. l.) Merkantilismus v západní Evropě v 16. a 17. století Klasická ekonomie ve druhé polovině 18. století (Adam Smith)

Neoklasická ekonomie (Pareto, Walras a další), koncem 19. století, např. teorie mezního užitku, rovnováhy trhu a teorie poptávky. Marxistická ekonomie Ekonomické směry 20. století

Keynesiánská ekonomie Ekonomika je schopna díky autoregulaci nacházet rovnováhu, ale pouze při ne zcela využitých zdrojích. Příčina: zaostávání poptávky za nabídkou a proto se hlavním problémem stává stimulace poptávky, což se má dít zejména prostřednictvím hospodářské politiky státu.

Postkeynesiánská ekonomie Vznikla na základě kritiky keynesiánské ekonomie v šedesátých letech tohoto století.

Monetaristická ekonomie (M. Friedman): hlavním zdrojem nestability ekonomiky jsou nevhodné zásahy státu. Základní předpoklad: osobní a hospodářské svobody. V centru pozornosti je peněžní politika.

Za jeden z nejtíživějších problémů hospodářství je považována inflace, vyvolaná nadbytečnou nabídkou peněz na trhu. Řešení tohoto problému je dle monetaristů vcelku jednoduché - omezit nabídku na trhu peněz.

Ekonomie pro 21. století? Sociálně-tržní ekonomika E-economics Globální ekonomika Trvale udržitelný růst

Výrobní faktory

Náklady, cena, tržby/výnosy Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby výrobních faktorů vynaložených na výrobu/služby. Cena je hodnota zboží/služby realizovaného na trhu. Tržby/výnosy = souhrn hodnot zboží/služeb realizovaných na trhu.

Zisk = Rozdíl mezi výnosy a náklady V mikroekonomii se předpokládá, že cílem podnikání (kritériem) je právě zisk a jeho maximalizace.

Výnosnost výrobních faktorů, produktivita. Ukazatel výnosnosti výrobních faktorů (V), vyjadřuje vztah mezi objemem vstupů (spotřebovaných výrobních faktorů - I) a výstupů (vyrobených vzácných statků - O). O (1) V = I Musí být z dlouhodobého hlediska větší než 1!

Produktivita v praxi Parciální produktivity (půdy, práce, kapitálu, informací) Produktivita se např. měří: Prodeje/pracovníka Zisk na pracovníka Přidaná hodnota na pracovníka

Princip efektivnosti výroby Efektivnost výroby = vyloučení plýtvání Efektivně fungující ekonomika se nachází na hranici svých produkčních možností.

Křivky výrobních možností

Vliv ekonomického růstu na průběh křivky KVM

Volba orientace ekonomiky: současná vs. budoucí spotřeba?

Efekty ze specializace

Náklady obětované příležitosti (opportunity costs) Upřednostnění jedněch činností (výroby určitých statků) na úkor jiných znamená na jedné straně přínosy z těch činností, které jsou realizovány, na druhé straně ztráty z těch, které z důvodu omezených zdrojů (možností) uskutečněny být nemohou. Náklady odpovídající těmto ztrátám se nazývají náklady příležitosti (ozn. též náklady obětované příležitosti, angl. opportunity costs).

Náklady Tržby a zisk [tis. Kč] [tis. Kč] Prodej 200 Materiál 60 Práce zaměst. 80 Odpisy 15 Ostatní výdaje 20(175) Hrubý zisk 25 ?

Zohlednění opportunity costs? Předpoklad: Opportunity costs práce vlastníka firmy jsou 35 tis. Kč / měs.

Náklady Tržby a zisk [tis. Kč] [tis. Kč] Prodej 200 Materiál 60 Práce zaměst. 80 Odpisy 15 Ostatní výdaje 20 Opportunity cost vlastníkovy práce 35 (210) Hrubý zisk - 10 !

Zákon klesajících výnosů Při postupném zvětšování spotřeby jednoho výrobního faktoru v kombinaci s pevně danými množstvími jiných výrobních faktorů začne výnosnost od jistého bodu klesat.

Výnosy z rozsahu Budeme-li však zkoumat situaci, kdy i spotřeba ostatních výrobních faktorů roste, zjistíme, že zákon klesajících výnosů z rozsahu již neplatí. Výnosy mohou: - buď růst, - nebo klesat, - nebo mohou být konstantní.