Posvícení je obvykle vnímáno jako vzpomínková slavnost na posv ě cení kostela. Sazená, p ř esto ž e vlastní kostel nemá, má aspo ň své posvícení. Slaví se na konci listopadu na svatou Kate ř inu. Pro č si sazenští vybrali práv ě tuto svatou, to se u ž nejspíš nedozvíme. Mo ž ná proto, ž e její socha byla kdysi umíst ě na na sazenském most ě, mo ž ná to má souvislost s kostelem ve Velvarech. Prezentace obsahuje i krátké filmové ukázky, nezapome ň te si proto pustit zvuk!
V roce 2011 bylo poprvé posvícení pojednáno jako slavnost pro celou obec, navíc slavnost spojená s rozsv ě cením váno č ního stromu
Celá akce byla tradi č n ě zahájena pr ů vodem d ě tí s lampiony od Mariánského sloupu k váno č nímu stromu u obecního ú ř adu
Tady u ž všechny o č ekávalo sva ř ené víno, d ě tský pun č a posvícenské pochoutky sazenských kucha ř ek
D ě ti nejd ř íve zazpívaly…..
Potom zavelely: „Sv ě týlka – hop na strom“ a lampiony tím strom rozsvítily
Následovalo vystoupení d ě tského souboru z kmetin ě vské školy
U stolu s ob č erstvením bylo mo ž no zakoupit i váno č ní svícny a další výrobky sazenských d ě tí
Oslavy pokra č ovaly na velkém sále, kde vystoupily nejd ř íve sazenské d ě ti se svými básni č kami
Všichni se potom t ě šili na vystoupení ma ž oretek z Kmetin ě vsi
Jako první vystoupila skupina t ě ch starších
Produkce byla skoro celou dobu provázena potleskem shromá ž d ě ných – a t ě ch byly snad t ř i stovky
A hned vzáp ě tí následovala skupina mladších ma ž oretek
A bezesporu nijak nezaostaly za svými staršími kamarádkami
Bez rozdílu v ě ku všichni ma ž oretky sledovali s maximálním zájmem
I na sále byly pro všechny voln ě k ochutnání speciality sazenských kucha ř ek
Na sále se shromá ž dilo tolik lidí, kolik Sazená pohromad ě u ž dlouho nevid ě la
Pod ě kování pat ř í všem, kte ř í se na p ř íprav ě a vlastním pr ů b ě hu úsp ě šné premiéry nové podoby sazenského posvícení podíleli. D ě kujeme i d ě tem z Kmetin ě vsi a dosp ě lým, kte ř í s nimi jejich vystoupení p ř ipravili. Zvláštní dík pat ř í Ev ě Kvapilové, která m ě la na svých bedrech celou organizaci. Text a obrazové dokumenty: Rudolf Votruba