Kvalitní potraviny - kvalitní život CZ.1.07/1.1.00/
Slide 1 Modul č.3 Technologie – výroba piva Suroviny pro výrobu piva
Slide 2…atd VODA Spotřeba vody při výrobě piva je velmi vysoká V minulosti se spotřeba pohybovala až 12 litrů na jeden litr piva Snahou všech pivovarů je samozřejmě tuto spotřebu stále snižovat Současná spotřeba plzeňského Prazdroje je 4,3 litru vody na jeden litr piva Voda je jednou z nejdůležitějších surovin při výrobě piva i sladu, neboť na kvalitě vody závisí výsledná jakost a chuť piva
Slide 2…atd Při výrobě piva rozlišujeme vodu: Vodu užitkovou, která se používá na mycí a čistící procesy Vodu varnou, která musí splňovat požadavky na pitnou vodu podle vyhlášky MZe ČR 252/2004 Sb Kromě požadavků na pitnou vodu, je velmi důležitým ukazatelem tvrdost varné vody, kterou způsobuje obsah vápenatých a hořečnatých solí. Pro výrobu piva plzeňského typu používáme vodu měkkou nebo středně tvrdou.
Slide 2…atd Slad Slad je velmi důležitou surovinou pro výrobu piva Slad se vyrábí ve sladovnách ze sladovnického ječmene Ječmen se máčí v náduvnících – přijímá vodu pro klíčení, následně obilky klíčí na klíčírnách – při klíčení roste kořínek a klíček. Při růstu klíčku a kořínku se aktivují důležité enzymy, které štěpí zejména škroby na jednodušší sacharidy a dále také bílkoviny na peptidy a aminokyseliny. Z technologického hlediska je pro výrobu piva nejdůležitější vznik zkvasitelných jednoduchých cukrů, které jsou základem pro výživu kvasinek při kvašení piva.
Slide 2…atd Slad Pro ukončení klíčení se slad suší (tzv. hvozdění sladu), čímž zastavíme činnost enzymů a snižujeme vlhkost sladu tak, aby byl skladovatelný. Po uhvozdění následuje odstranění narostlých kořínků a popřípadě klíčků na odkličkovačce (získáváme sladový květ) Podle teploty, kterou použijeme při hvozdění, získáváme slady různého stupně zabarvení - světlé slady plzeňského typu, tmavé slady mnichovské a středně tmavé slady.
Slide 2…atd Slad Některé speciální slady se vyrábějí pražením v pražičích, kde působením vysoké teploty získáváme tmavou barvu Mezi takto vyrobené slady řadíme například: slad barevný Karamelový melanoidový Slad se vyrábí také z jiných druhů obilnin – například: z pšeničný Kukuřičný Jáhelný rýžový.
Slide 2…atd Slad Tyto slady mají uplatnění i v jiných odvětvích potravinářského průmyslu – například v pekárenské a cukrářské výrobě a při výrobě potravinových doplňků Kromě sladu používáme z ekonomických důvodů také sladové náhražky (tzv. surogáty), ale pouze v omezené míře, aby nezhoršovaly senzorické vlastnosti piva (optimální dávkování maximálně do 10%)
Slide 2…atd Kvasinky Pivovarské kvasnice jsou jednobuněčné organismy, které mají schopnost zkvašovat jednoduché cukry na etanol a CO2 Kromě těchto hlavních produktů kvasinky vytváří estery, vyšší alkoholy a kyseliny a tyto látky se podílejí na utváření senzorických vlastností piva). Rovnice kvašení glukózy: C 6 H 12 O 6 → 2 C 2 H 5 OH + 2 CO 2 + Energie Pivní kvasinky se dělí na: kvasinky spodního kvašení kvasinky svrchního kvašení
Slide 2…atd Kvasinky Kvasinky spodního kvašení potřebují pro kvašení nižší teplotu max. 15°C Kvasinky svrchního kvašení kvasí při teplotě o něco vyšší kolem 20°C. V České republice se většina piv vyrábí spodním kvašením. Pouze pivovar Gambrinus používá kvasinky svrchního kvašení při výrobě bílého piva. Svrchně kvašená piva se více vyrábějí ve Velké Británii, Belgii, v Německu a USA.
Slide 2…atd Kvasinky Kvasinky spodního kvašení poprvé popsal v roce 1893 Emil Ch. Hansen z dánského Carlsbergu, odkud vyplývá název těchto kvasinek - Saccharomyces carlsbergensis (můžeme se také setkat s anglosaským názvem kvasinky typu "lager“). Kvasinky svrchního kvašení se nazývají Saccharomyces cerevisiae, var. cerevisiae (můžeme se také setkat s anglosaským názvem kvasinky typu "ale"). Hlavní rozdíl mezi kvasinkami spodního a svrchního kvašení je v jejich schopnosti zkvašovat cukry
Slide 2…atd Kvasinky Kvasinky spodního kvašení mají schopnost zkvašovat všechny dostupné cukry, kvasinky spodního kvašení tuto schopnost nemají Proto jsou piva vyráběná pomocí svrchních kvasinek sladší a mají obvykle nižší stupeň alkoholu Kvasničná biomasa se vyrábí laboratorní a provozní propagací. V průběhu této propagace se kvasinky postupně množí ve stále větším objemu mladiny.