Odlišnosti od bezobratlých: Mají 1. strunu hřbetní = chrupavčitá opora těla - u vyšších obratlovců je nahrazena páteří (zbytky struny hřbetní tvoří meziobratlové ploténky) 2. trubicovou nervovou soustavu na hřbetní straně těla 3. uzavřenou cévní soustavu se srdcem na břišní straně těla Kmen STRUNATCI

podkmen Pláštěnci: tělo kryje rosolovitý plášť (vyloučený pokožkou) struna hřbetní pouze u larev v mořích sumky salpy

podkmen Bezlebeční: Zástupce: Kopinatec plžovitý (6 cm) o casní ploutvička ve tvaru kopí v Čínském moři ve dne v písku, v noci u hladiny

3) kmen Obratlovci Charakteristický znak – vnitřní kostra Je tvořena: 1. chrupavkou (kruhoústí, paryby, chrupavčité ryby) 2. kostní tkání (ryby, plazi, ptáci, savci)

Kmen Obratlovci: 7 tříd -K-Kruhoústí -P-Paryby -R-Ryby -O-Obojživelníci -P-Plazi -P-Ptáci -S-Savci

1. třída: KRUHOÚSTÍ nemají čelisti, ale kruhovitou přísavku s rohovitými zuby chrupavčitá kostra Zástupci: Mihule potoční (až 20 cm)- v dospělosti již potravu nepřijímají Mihule říční parazité ryb Mihule potoční

2.třída: PARYBY chrupavčitá kostra dýchají žábrami nesouměrná ocasní ploutev protažená hlava většinou draví (někteří se živí planktonem) 1.Žraloci 2.Rejnoci

Žralok bělocípý Rejnok obrovský (Manta)

3.třída: RYBY obvykle kostěná kostra dýchají žábrami, které kryjí skřele tělo kryjí kostěné šupiny patří mezi ně druhy dravé, všežravé, býložravé i parazitické, druhy žijící samotářsky, v párech i ve stotisícových hejnech nejmenší ryby patří mezi nejmenší obratlovce vůbec (8 mm v dospělosti), zatímco jiné dosahují více než 4 metry délky (např. arapaima, viza)

Stavba těla ploutev hřbetní ploutev ocasní ploutev řitní ploutve břišníploutve prsní skřele vousky čichová jamka oko

4.třída: OBOJŽIVELNÍCI (podle názvu – obývají obě prostředí) - ve vodě: larvální stadium – dýchá žábrami na suchu: dýchají vzdušný O 2

Odvození z ryb - larvy dýchají žábrami - u larev je postranní čára Dospělci:  proměnlivá teplota těla (studenokrevní)  dýchají plícemi (z ¼) a kůží (z ¾)  v kůži slizové žlázy – zvlhčují povrch těla  u některých jedové žlázy, např. ropucha

Dělení Obojživelníků: 1. (podtřída) ocasatí: čolci a mloci 2. (podtřída) bezocasí: žáby

5.třída: PLAZI 5.třída: PLAZI (jako první se přizpůsobili životu na souši) Znaky: - rohovitá pokožka nebo krunýř - dýchají plícemi - mláďata se líhnou z vajec - proměnlivá teplota těla - nohy krátké nebo chybějí - společný vývod trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy - KLOAKA

Dělení plazů: 3 řády: 1. šupinatí: - ještěři - hadi 2. želvy 3. krokodýli

6.třída: PTÁCI vývojově pokračováním plazů 2 skupiny:- letci - běžci peří, křídla, zobák, duté kosti, kladou vejce stálá teplota těla (teplokrevní)

Pštros dvouprstý největší pták, 2,5m, 100 kg, Afrika Tučňák patagonský kolem 1 m, Antarktida loví ryby, sépie, korýše

Kolibřík čmeláčí Sup bělohlavý

Bažant obecný Z Asie - k nám pronikl za vlády Lucemburků Holub hřivnáč divoce žijící

Labuť velká Poštolka obecná

Sýkora koňadra v dutinách stromů Straka obecná neupravená hnízda se stříškou z větviček, vybírá cizí hnízda

7.třída: SAVCI  vývoj v těle matky  výživa mateřským mlékem  srst  stálá tělesná teplota  rozvinutá nervová soustava  dokonalá bránice, výkonné plíce  obývají souš, vzduch i vodu

první dva řády – vývojově méně dokonalí savci: řád Ptakořitní (vejcorodí): - některými znaky připomínají plazí předky - nerodí živá mláďata, kladou vejce - mají srst a mléčné žlázy - pouze australská oblast

Ježura australská snáší 1 vejce do vaku na břiše, zde mládě žije než mu narostou bodliny, saje mléko rozhrabává mraveniště, ústa bez zubů, dlouhý jazyk

Ptakopysk podivný zahřívá vejce v podzemním doupěti, plovací blány, loví bezobratlé, pod vodou až 5 minut, bezzubé čelisti, kachní zobák, 75 cm, samec jedové žlázy na zadních nohách

řád Vačnatci: - mláďata se rodí nedokonale vyvinuta (velká 1 – 3 cm)  další vývoj ve vaku - po narození musí mládě dolézt do vaku - ústa mu přirostou k bradavkám, neumí sát, mléko mu matka vstřikuje přímo do úst

Koala  živí se pouze listy blahovičníku (eucalyptus), je jedovatý  pouze v Austrálii  většinou jedno mládě, ve vaku půl roku, pak na zádech

Placentálové : - placentálové jsou největší skupinou savců, patřících do podtřídy živorodí - plod je během těhotenství vyživován pomocí placenty, díky ní je mládě v době porodu mnohem lépe vyvinuté než novorozené mládě vačnatců - placentálové ovládli zemi (kromě Austrálie, která se oddělila od ostatních kontinentů ještě před jejich rozšířením)

Vydra říční Liška obecná řád Šelmy Lev

řád Zajícovití Králík domácí

řád Hlodavci neúplný chrup, hlodáky stále dorůstají Hraboš polní Potkan vlhká místa, stoky rozhryže i beton

řád Hmyzožravci Krtek obecný Ježek východní

řád Letouni jediný řád savců se schopností létat

řád Sudokopytníci Znaky: na nohou 2 nebo 4 prsty zakončené kopyty

řád Lichokopytníci Mají 1 nebo 3 prsty zakončené kopytem

řád Kytovci Velryba černá Delfín obecný Kosatka dravá

1. STRUNATCI Skupiny strunatců:  Pláštěnci (sumky, salpy)  Bezlebeční (kopinatec)  Obratlovci - třídy:  kruhoústí (mihule)  paryby ( žraloci a rejnoci)  ryby (kapr, makrela)  obojživelníci (mloci, čolci a žáby)  plazi (ještěrky, krokodýli, hadi a želvy)  ptáci (pštros, tučňák, holub)  savci (ježura, klokan, tygr, kůň)