Fyzikální principy tvorby nanovláken Fyzikální principy tvorby nanovláken-databáze-zpracování rešerše

Obecný postup při zpracování rešerše. Ing. Milan Stodola, UKN TU v Liberci

Stránky UKN v Liberci - Zde vás budou zajímat oddíly: 1. Databáze. 2. Informační zdroje (databáze, vyhledávače). 3. Katalog Daimon (pokud budete chtít zjistit, zda jsou některé z vámi nalezených informačních zdrojů ve fondu UKN). 4. Absolventské práce (informace o již vypracovaných ZP z oboru).

Nejprve si prostudujte „Obecnou příručku pro uživatele databází“ 1. Informace o postupu při zpracování rešerše (soubor zdrojů za určité období z dané problematiky). 2. Zvolte vhodnou rešeršní strategii. 3. Nutná je příprava (vyhledejte si anglické ekvivalenty k vámi stanoveným klíčovým termínům). 4. Zvolte vhodnou databázi. 5. Nerezignujte při negativním výsledku vyhledávání.

Obecný postup 1. Upřesnit si „Co chci hledat?“ 2. Zvolit vhodná klíčová slova a k nim anglické ekvivalenty. 3. Zvolit druh dotazu: jednoduchý (zde se učíte) či pokročilý (již něco musíte vědět) nebo expertní (podmínka-znalost logických operátorů – „AND“, „NOT“, „OR“ a „závorky“ /různě v různých databázích, musíte si pročíst pokyny na příslušné straně/). 4. Alespoň základní znalost AJ je podmínkou úspěchu. 5. Každý krok a dotaz si zapisujte do poznámek.

Co z toho plyne? Databázi volte dle konkrétního oboru, z něhož je vámi sledované téma. K dispozici máte „Tabulku databází“. Na problematiku „Fyzikální principy tvorby nanovláken“ jsou zaměřeny databáze: 1. Textile Technology Complete 2. Science Direct-Scopus-HUP 2. WoK 3. Springer Link Což ovšem vůbec neznamená, že požadovanou informaci nemůžete nalézt pomocí vyhledávače.

Příklad vypracování rešerše na téma: „ Fyzikální principy tvorby nanovláken “ I. A. Zvolíme databázi (Textile Technology Complete ). B. Zvolíme vhodná klíčová slova pro dotaz: I. d raw II. n anofiber a zvolte oblast kde se bude vyhledávat

Postup- Otevřeme si příslušnou databázi, vyhledáme formulář na vyhledávání a zadáme dotaz : draw a nanfiber a místo, kde má být vyhledávání provedeno (abstrakt, název, plný text, klíčové slovo (apod.) výsledek- vyhledány jsou 4 primární prameny

K dispozici je pouze abstrakt? Pokud není v databázi článek v databázi k dispozici v plném textu, lze si jej v případě potřeby objednat pomocí MVS u paní Vyšohlídové v UKN.

Anotace vybraného článku se základními bibliografickými údaji (ty je třeba v žádosti o full-text nutné všechny uvést.

Zaujal mě jeden zdroj (sborník): „Fiber Society Symposium“ a poznačil jsem si ho pro další vyhledávání.

Zadal jsem název sborníku do vyhledávacího pole databáze ScienceDirect (verze HUB) a zjistil jsem, že příspěvky jsou zde k dispozici i v plném textu a je zde i více příspěvků z tohoto sborníku (více než ).

Zadal jsem v této databázi dotazy „Draw a Nanfibers“

Výsledek- příliš velké množství vyhledaných materiálů více než 1000

Pokud usoudíme, že výsledek není dostatečně relevantní, můžeme provést dodatečnou redukci upřesněním dotazu: -omezíme roky výběru, - provedeme úpravu – vyladění zvolených klíčových slov, popřípadě si vybereme nejčastěji publikujícího autora a dotaz zopakujeme.

Získáme menší množství zdrojů, které jsou vysoce relevantní. Projdeme si abstrakty, poté vybrané full texty, nejvhodnější si pro své studium stáhneme a uložíme.

Zvýšení počtu záznamů při nulovém či nedostatečném počtu relevantních zdrojů U važte, kolik záznamů jste schopni prostudovat, netiskněte a nestahujte kvanta, která nikdy nevyužijete ; nesnažte se o překombinování dotazů, vyplňte jen ta pole, která jsou nezbytná ; nekombinujte zadání s vágními k líčovými slovy jako např. „research“, „effects“, „new“ apod. ; důkladně prověřte pravopis slov, berte v úvahu rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou ; využijte již prověřená slova a hesla z článků, knih a separátů ; inspirujte se slovy, která jste našli v první fázi rešerše, sledujte terminologii použitou v názvech a záznamech o pramenech ; ověřte si formální správnost rešeršního dotazu ; využijte nápovědy.

Redukce počtu záznamů při velkém počtu zdrojů a značném šumu Přidejte omezující slova pomocí operátoru NOT; omezte výsledek časově či jiným kritériem (jazyk, zdroj); omezte hledání v plném textu (Entire Text) a specifikujte spíše „Key Words“, „Title Words“ a „Main Subjects“; nahraďte operátor AND souslovím s mezerou; eliminujte nebezpečně obecná zakončení slov, nahraďte „?“ znakem „#“; ověřte správnost zadání závorek pokud jsou vyžadovány. Databáze jsou přístupné pouze z počítačů s IP adresou TU v Liberci a pouze pro studenty a zaměstnance TU.

Při tomto vyhledávání byl výsledek negativní, proto jsem změnil zadání na „electrospinning a nanofiber“

Čtvrtá prohlížená databáze je „Web of Knowledge“

Zadal jsem klíčová slova: „nanofiber“ a „draw“ a omezil jsem oblast vyhledávání.

Výsledek- 13 vhodných primárních pramenů. Na levé straně jsou pole, jež umožní upřesnit výsledky vyhledávání /polymer science, material science, nanoscience.... typ pramene- článek z odborného časopisu nebo ze sborníku vědeckých prací, záznamy lze třídit časově či dle relevance.

Výsledky vyhledávání si lze uložit pomocí služby EndNote Web, můžete je em poslat na jinou adresu, přidat si je do svého seznamu. Zvolil jsem jeden z primárních pramenů a zde lze:

Na této straně získáme celou řadu informací: počet citací, články s podobným zaměřením, odkazy na použité prameny, dodatečné informace- mj. IMPACT FACTOR časopisu v JCR (jde o velmi důležitý údaj- je dobré publikovat v časopisech s vysokým IF.)

Impact factor (IF) časopisu: měří četnost, kterou je citován „průměrný článek“ v daném časopise v daném kalendářním roce. Pomáhá hodnotit kvalitu časopisu, ovšem jde o relativní hodnotu. Nelze podle něj hodnotit stejně časopisy pro různé oblasti s různou sledovaností. Jsou obory, jež se vyvíjejí bouřlivě a obory, jež jsou sice důležité, ale vývoj není tak velký.

Pokud si klikneme na jméno autora v záznamu: zobrazí se nám seznam článků, které publikoval v průběhu let a můžeme provést důkladnou analýzu jeho publikační činnosti.

Klikneme si na pokyn „Vytvoř citační zprávu a získáme potřebné údaje pro hodnocení sledovaného neznámého výzkumného pracovníka s počty citací jeho článků v jednotlivých letech a s průměrnou citovaností, počty publikací v jednotlivých letech a počty citací dle let. Velmi zajímavou položkou je též H-index.

Pro zvídavé co to je h-index? Hirschův index (také H-index či h-index) ve scientometrii udává, kolik článků daného autora dosahuje citovanosti vyšší, než je pořadové číslo článku dle počtu citací. Jde o jeden z indexů citačního ohlasu vědeckých článků, publikovaných jedním vědeckým pracovníkem.[1] Oproti prostému citačnímu ohlasu jednotlivého článku jde u H-indexu o určitý hromadný ukazatel citovanosti.

Vyšší hodnotu H-indexu má autor, u kterého má "vyšší" počet článků "vyšší" citovanost. Ani H- index ovšem nepostihuje mnohé citační artefakty, dané např. častým publikováním prací s mnoha spoluautory, diametrálními citační rozdíly v jednotlivých oborech, atp. Pro jeho užívání a srovnávání, zejména mezi obory, platí proto podobná omezení, jako u jiných scientometrických indexů.

Hirschův index jednotlivce je dán citačními ohlasy (indexy) jeho jednotlivých vědeckých prací. Jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. devátý nejcitovanější článek autora citační index 10 a desátý článek citační index 9, pak pro daného vědce je Hirschův index h = 9. Lze si jej představit jako stranu největšího celočíselného čtverce, který lze vepsat pod setříděný graf počtu citací.