1436 – uznání Basilejských kompaktát podmínka pro volbu králem - musel slíbit, že k úřadům nebudou mít přístup cizinci - postupoval však proti Čechům – „kacířská oblast“ - odvolal Jana Rokycanu - zlikvidoval Jana Roháče z Dubé - cestou do Uher zemřel představitelé tvořícího se bloku katolické a umírněné husitské šlechty zvolili rakouského vévodu Albrechta Habsburského českým králem při respektování jeho dědických nároků (byl manželem Zikmundovy dcery Alžběty) ve věku 43 let zemřel v Uhrách na úplavici římský, český a uherský král Albrecht Habsburský, vévoda rakouský - po jeho smrti se narodil syn Ladislav

– český trůn uprázdněn – interregnum - král je nezletilý a česká šlechta nijak nespěchala s uznáním jeho nároků na trůn, ani se stanovení správce - dochází k drobným válkám, obyvatelstvo nábožensky rozštěpeno – mocenská uskupení – krajské spolky landfrýdy – zemský sněm - Hynek Ptáček z Pirkenštejna umírá a do čela landfrýdů se staví mladoboleslavský hejtman JIŘÍ Z PODĚBRAD - jižní Čechy – katolíci – Oldřich II. Rožmberka - Praha – Menhart z Hradce – byl ochotný spolupracovat s katolíky Moravský landfrýd

Jiří z Poděbrad obsadil vojensky Prahu - prohlásil se za národního správce - chtěl sjednocení kališníků – povolal Jana Rokycanu – v čele delegace, která vyjednává o nástupu Ladislava Pohrobka na trůn 28. říjen 1453 (je mu 13 let) - po 15 letech se v Praze koná korunovace - mladičký panovník na Hradě přespal a následujícího dne sjel na Staré Město, přičemž jeho doprovod, v souladu s tradicí, rozhazoval přihlížejícímu lidu drobné mince. 23. listopad 1457 – umírá za záhadných okolností se Praha velkolepým pohřebním ceremoniálem loučila se sedmnáctiletým mladíkem, jenž vzhledem velice připomínal svého lucemburského děda Zikmunda. Zčernalý obličej mrtvoly, nápadně vzedmuté břicho a zduřelé uzliny v tříslech zavdávaly podnět k dohadům, které se rychlostí blesku šířily nejen na teritoriu Koruny české, ale i v okolních státech: pokud král nepodlehl moru, byl asi otráven. Do roku 1985 se všichni domnívali, že ho otrávil Jiří z Poděbrad – antropologové zjistili, že zemřel na leukémii. Ladislav Pohrobek Posthumus

– zvolen šlechtou na český trůn - jako panovník usiloval být spravedlivým králem "obojího lidu", tj. kališníků i katolíků, což v jeho pojetí především znamenalo dodržovat kompaktáta - od mládí korpulentní Jiří dával přednost jednání před vojenskou silou, bojům se však v případě nezbytí nevyhýbal - byl dvakrát ženat, po skonu první manželky Kunhuty ze Šternberka pojal za choť Johanu z Rožmitálu, jejíž příbuzní se většinou hlásili ke katolicismu - kompaktáta povýšil na zákon – papež PIUS II. (1462) je prohlásil za neplatná – král je v klatbě – vyjednává s českou opozicí ? 1420 – 22. března 1471

1465 – reprezentační poselstvo, vedené Lvem z Rožmitálu a čítající více než čtyřicet mužů, splnilo svůj úkol - vylepšit obraz českého státu a panovníka na západoevropských panovnických dvorech - se ctí. (Navštívilo dvůr burgundského vévody Filipa Dobrého v Bruselu, anglického panovníka Eduarda IV. v Londýně, francouzského monarchy Ludvíka XI. v Meungu, kastilského krále Jindřicha IV., portugalského vládce Alfonse V., v Zaragoze aragonského krále Jana II., a v Miláně vévodu Galeazza Maria Sforzu. V Benátkách je přijali představitelé republiky sv. Marka a ve Štýrském Hradci císař Fridrich III.) Projekt Jiřího z Poděbrad na mírovou organizaci křesťanských států 1468 – proti králi se staví jeho zeť a uherký král MATYÁŠ KORVÍN – uspořádal proti Čechám křížovou výpravu (se souhlasem papeže a císaře) - Jiří Matyáše – zajal a došlo k jednání – Matyáš propuštěn za slib, že zprostředkuje jednání s papežskou kurií - Matyáš slovo nedodržel, válka pokračuje - Jiří ztrácí síly, vyjednává s polskou dynastií – JAGELLOVCI