Evropa: - rok 1995: 22 selat/prasnici/rok - rok 2000: cíl - 24 selat/prasnici/rok - rok 2011: cíl - 27 selat/prasnici/rok → dosahuje asi 20 % chovů ČR: - v současnosti: 24 – 25 selat/prasnici/vrh
OPTIMÁLNÍ PÉČE V REPRODUKCI PRASNIC: OPTIMÁLNÍ PÉČE V REPRODUKCI PRASNIC: maximální počet zvířat v aktivní fázi reprodukce minimalizovat ztráty ve všech obdobích reprodukčního cyklu, tj. řešit zvířata v neaktivní fázi reprodukčního cyklu vytvářet podmínky pro využití biotechnických a organizačních zásahů v jednotlivých fázích reprodukčního cyklu pro plné využití reprodukčního potenciálu prasnic
Aktivní fáze reprodukce zahrnuje: první zapouštění prasniček: věk, hmotnost, kvalita říje intenzita zapouštění: - prasničky – min. 80 % určených k chovu - prasnice – z odstavených 80 – 90 % zapuštěných do 10 dní procento březosti po I.inseminaci: - prasničky - min. 60 % - prasnice - 80 – 85 % počet odstavených selat: prasnice min. 10 selat, optimum 12 selat ztráty selat během odchovu: ne více než 10 % doba od porodu do zapuštění: 30 – 50 dní (dg. gravidity?) mezidobí : 150 – 160 dní počet odstavených selat na prasnici a rok: 24 – 25 ks celoživotní počet vrhů: 4 vrhy
Neaktivní fáze reprodukce: → buď léčit nebo včas vyřadit: mladé, neříjející se prasničky, s hmotností nad 180 kg, starší 12 měsíců mladé prasničky, 3x inseminované a dále se říjející prasnice neříjející se a nezapuštěné déle než 6 – 8 týdnů po odstavu prasnice 3x inseminované a dále se říjející prasnice podruhé se říjející za dobu delší než 2 měsíce prasnice, které zmetaly prasnice se dvěma po sobě následujícími málo početnými vrhy prasnice s vážným onemocněním pohybového aparátu a jiných orgánových systémů prasnice s opakovanými poporodními komplikacemi
Stimulace říje: krátkodobá hyperalimentace stimulace pohlavních funkcí kancem změna sestavy skupiny prasnic (přemístění ve stáji nebo transport, výběh) aplikace směsi vitamínů aplikace PMSG (500 – 1000 m.j.)v době odstavu selat
Synchronizace říje prasničky : podávání progestinů prasnice: organizace odstavu - po předchozí (případné) synchronizace (tj. indukci) porodů - 24 hodin po odstavu selat aplikace m.j. PMSG
Indukce (stimulace) ovulace v návaznosti na synchronizaci říje - frontální, časově termínovaná inseminace aplikace PMSG + GnRH - 72 – 80 hod po aplikaci PMSG - i.m. 50 – 100 g gonadorelinu (GnRH) - nebo i.v. 500 – m.j. hCG. 24 hodin po ošetření se provádí inseminace a za dalších 12 hodin reinseminace.
Indukce porodu nejvhodnější: den gravidity - i.m. aplikace 175 g cloprostenolu (dexcloprostenolu) nebo dinoprostu - porod začíná do 19 – 30 hod, nejpozději do 48 hodin aplikaci PGF 2 α lze doplnit aplikací oxytocinu - 24 hod po PGF 2 α
Aktivní vedení puerperia zásady hygienického vedení porodu redukce krmné dávky před porodem aplikace 15 m.j. oxytocinu do 8 hodin po porodu, opakování po 24 hodinách aplikace 2 – 3 ml carbetocinu - prolongovaný efekt - stimulace kontraktility dělohy na 4 až 8 hod - opakování po 24 hodinách
Kontinuální sledování pravidelná detekce (tj. stimulace) říje u prasniček kancem od kg ž.h. detekce říje až do konce kontrola přebíhání průběh porodu (+velikost a životnost vrhu) kondice při porodu a při odstavu intenzivní detekce říje 10 dní po odstavu inseminace - kvalita inseminační dávky (počet spermií, ředidlo) - způsob provedení inseminace
Příležitostné cílené odborné vyšetření postmortální vyšetření pohlavních orgánů problémových zvířat vyšetření kvality inseminačních dávek Periodické preventivní odborné vyšetření USG diagnostika gravidity.
NEJVĚTŠÍ RIZIKO NARUŠENÍ PLODNOSTI PŘEDSTAVUJE ZEJMÉNA: odchov prasniček a průběh pohlavního dospívání období odstavu a nástup pohlavní aktivity kvalita vyhledávání říje umělá inseminace prvních 30 – 35 dnů gravidity období porodu a časného puerperia s nástupem laktace
embryonální odúmrť zmetání nutné porážky březích zvířat (končetiny, jiná onemocnění) úhyny v průběhu gravidity komplikace v průběhu porodu a porody mrtvých selat komplikace v průběhu puerperia a laktace
Virová Parvoviróza PRRS Cirkovirus PCV2 Aujezskyho choroba Klasický mor prasat SMEDI Bakteriální Leptospiróza Brucelóza Streptococcus suis Erysipelothrix rhusiopathiae Chlamydie Campylobacter