LJP Výslovnost Osnova pro studenty středních pedagogických škol oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika

Obsah: 1.OrtoepieOrtoepie 2.Výslovnost samohlásekVýslovnost samohlásek 3.Odchylky od spisovné výslovnosti samohlásekOdchylky od spisovné výslovnosti samohlásek 4.RázRáz 5.Výslovnost souhlásekVýslovnost souhlásek 6.Odchylky od spisovné výslovnosti souhlásekOdchylky od spisovné výslovnosti souhlásek 7.Asimilace znělostiAsimilace znělosti 8.Asimilace artikulačníAsimilace artikulační 9.Praktická cvičeníPraktická cvičení 10. Použitá literatura, zdroje

1. Ortoepie Ortoepie je nauka o spisovné výslovnosti (orthos = správný, epos =mluva,slovo) V běžném hovoru si rozdíly ve výslovnosti téměř neuvědomujeme:rozčilená (roščílená) písčitý (píščitý) plzeňský (plzeňckí) Nápadné jsou rozdíly v krajích. Ve výslovnosti se odlišují nářečí. (Např. v českém dialektu je naschledanou, v moravském nazhledanou.) Ve veřejných projevech (učitelé, herci, politici,…) je nutná stabilizovaná spisovná výslovnost. Viz příručka Výslovnost spisovné češtiny (Academia)

2. Výslovnost samohlásek

Výslovnost samohlásek

3. Odchylky od spisovné výslovnosti samohlásek 1.Otevřená výslovnost i-í (blíží se k é-e) př.: vím – vém film – felm 2.Odchylky v délce mohou ovlivnit význam slova př.: rada – ráda pas – pás žila – žíla spala – spála stěhuji – stěhují mysli - myslí

Odchylky ve spisovné výslovnosti 3.Nespisovné zkracování í, ú př.: paní – pani myslím – myslim dolů – dolu říkám – řikám můj – muj Výrazně zkracuje v nářečím lašském. 4.Nespisovné dloužení př.: dolů – dólu dozadu – dozádu To je tohó.

4. Ráz Ráz je tvrdý hlasový začátek samohlásek. Hlasivky se pevně sevřou. Pak se náhle a prudce rozevřou. Teprve po jejich rozevření dojde k rozeznění hlasu. Ráz vyslovujeme: a)na začátku samohlásky po pauze př.: ´auto b)pokud dvě sousedící samohlásky náleží ke dvěma slabikámpř.: do´opravdy na´aranžovat po ´ulici po´opravit c)Ráz je nutný po neslabičných předložkách k,s,v,z př.: k´obědu, v´autě

5. Výslovnost souhlásek Správná výslovnost souhlásek je nutná pro srozumitelnost. Podstatou tvoření souhlásek je vytváření překážek výdechovému proudu. Souhlásky dělíme do skupin podle způsobu tvoření, místa a účasti hlasivek a artikulačních orgánů.

Souhlásky

6. Odchylky od spisovné výslovnosti souhlásek Nedbalá výslovnost – vypouštění, „polykání“ souhlásekpř.: když – dyš pivo – pio povídat – poidat to je – toe J u zájmen ji, jí, jim, jich často splyne s předcházejícím slovem. Př.: pověz jí – pověsí pros ji - prosí

Odlišná výslovnost souhlásek Nářečí: lašské tvrdé l moravskoslovenské ť, ď - c, č nechať – nachac severovýchodní v – u zavřel – zauřel povídala – poudala (viz pohádky z Krkonoš – J. Š. Kubín)

7. Asimilace znělosti Souhlásky se v těsném sousedství ovlivňují, dochází ke změnám kvality vyslovovaných hlásek. Dochází k tzv. asimilaci, spodobě. Asimilace znělosti se týká párových souhlásek, tj. znělých a neznělých. Poslední souhláska ve skupině ovlivňuje souhlásku předcházející. kdo – gdozpátečka - spátečka hádka – hátkaprosba – prozba Zpívat – spívat

Asimilace znělosti Na konci slov se znělé vyslovují nezněle. Souhlásky nepárové (jedinečné) asimilaci nezpůsobují. pouze neznělé- m,n,ň,j,l,r pouze znělé – c,č Souhláska v asimilaci nezpůsobuje. (př.: květ, tráva)

8. Asimilace artikulační Při asimilaci artikulační se vyrovnávají artikulační rozdíly mezi dvěma či více hláskami. Každá se totiž tvoří na jiném místě. V češtině je nejčastější změna dásňového n při spojení s k a g v měkkopatrovou hlásku. Toto přizpůsobení výslovnost je spisovné. Př.: banka, maminka, venku, Anglie, Kongo

Nespisovné : Nejčastěji k nespisovné výslovnosti dochází při spojení ostrých sykavek s a z s tupými sykavkami š a č a polosykavkou č. př.: rozčilená – roščilená sčesat – ščesat rozčarovat – roščarovat písčitý – píščitý rozšířit – rošířit rozštěp – roštěp K dalším chybám dochází při spojení dásňových t a d se sykavkami s a š. Př.: dětský – decký, lidský -lický

9. Praktická cvičení Čtěte se správnou výslovností: 1) Odtud, rozsáhlý, Anna, rozzářit, podaný klobouk, poddajný materiál, před tebou, přes stráň, bez srdce, rozčesat vlasy, babiččin měkký chléb, cenné informace, přes stráň, nová banka, trojjediný, před dětmi; 2)Lenka je venku. Popros jí. Leccos se mu nelíbilo. Rozzářený vánoční stromeček. Vypil půllitr piva. Rozčeš si vlasy. Vraťte a plaťte. Odpusťte. Rozšířili území. To je moje prosba.

Použitá literatura a zdroje Mluvený projev a přednes, SPN Praha J. Hůrková-Novotná, V. Šrámková Vlastní příklady autorky (z praxe) Obr.: PAJAST. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:. vokalech~16~listopad~2008/ vokalech~16~listopad~2008/