Lipidy - I. Obsah: Charakteristika a význam lipidů Složení lipidů - VMK, třídění Jednoduché lipidy trimyristoylglycerol.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Lipidy Obr. 1 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. David Mánek . Dostupné z Metodického portálu ISSN:  ,
Advertisements

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
LIPIDY II Reakce tuků a olejů
Tuky ve stravování dětí
Lipidy jsou estery vznikající reakcí vyšších mastných kyselin a alkoholů alkohol glycerol =propan – 1,2,3 - triol = glycerin.
Olejniny K olejninám řadíme rostliny obsahující ve svých plodech, semenech, příp. jiných částech hodně tuku (oleje), který se vyplatí průmyslově získávat.
VY_32_INOVACE_05_PVP_249_Hol
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu
Tuky Mgr. Lenka Fasorová.
Příprava a vlastnosti tuků
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Lipidy.
Lipidy estery alkoholů a vyšších mastných kyselin
Lipidy estery alkoholů a vyšších mastných kyselin.
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
LIPIDY I Rozdělení, vlastnosti
Riskuj ANOTACE: Žák si formou hry zopakuje cukry, tuky, bílkoviny a deriváty uhlovodíku AUTOR: MGR. ŠÁRKA BADUROVÁ JAZYK: ČEŠTINA OČEKÁVANÝ VÝSTUP: upevnění.
Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Chemické složení organismů
LIPIDY.
LIPIDY.
VY_32_INOVACE_CHK MK Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Rozvoj.
CZ.1.07/1.1.10/
LIPIDY VY_32_INOVACE_3.3.CH3.01/Cc CZ.1.07/1.5.00/
Lipidy Mgr. Radovan Sloup Gymnázium Sušice Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Gymnázium Sušice – Brána vzdělávání II CH-2 Organická chemie,
VY_32_INOVACE_CHK MK Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Rozvoj.
CZ.1.07/1.1.10/
„EU peníze středním školám“ Název projektuModerní škola Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
Tuky = Lipidy Přírodní látky
TUKY.
Estery vyšších mastných kyselin a alkoholů
Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: červen 2013 Ročník, pro který je výukový materiál určen: IX Vzdělávací.
Název dokumentu: Ročník: Autor: Gymnázium Vítězslava Nováka Husova 333/II, Jindřichův Hradec Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Číslo šablony: Číslo.
Lipidy Školení trenérů licence A Fakulta tělesné kultury UP Olomouc
LIPIDY 1.
CHEMIE 9. ROČNÍK TUKY Autorem materiálu je Ing. Jitka Hadamovská,
Bílkoviny a lipidy VY_32_INOVACE_G Tento materiál byl vytvořen jako učební dokument projektu inovace výuky v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
LIPIDY.
Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první
Lucie Palašová; Oktáva B
Příjemce podpory – škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
LIPIDY (lipos = tuk) Charakteristika  látky rostlinného i živočišného původu  deriváty vyšších mastných kyselin a alkoholu  hydrofobní charakter ( odpuzují.
Základní škola a Mateřská škola Dobrá Voda u Českých Budějovic, Na Vyhlídce 6, Dobrá Voda u Českých Budějovic EU PENÍZE ŠKOLÁM Zlepšení podmínek.
Lipidy - II. Obsah: Ztužování tuků, hydrolýza tuků Vosky Složené lipidy.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_CH18 Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice
Metabolismus tuků. Tuky jsou nepostradatelnou složkou naší výživy. Představují palivo pro biologické oxidační děje v buňce. V tělech živočichů představují.
TUKY = LIPIDY. Tuky Jsou estery vyšších (mastných) karboxylových kyselin a glycerolu.
Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník
Lipidy - struktura, rozdělení, vlastnosti
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
Funkce tukové tkáně Energetická rezerva (lipolýza→FFA→zdroj energie)
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Dolní Benešov, příspěvková organizace
Tuky jsou vydatným zdrojem energie (1 g tuku = 38 kJ),
Lipidy.
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Buňka  organismy Látkové složení.
Lipidy Gabriela Uherčíková, Bakalářská práce,
Lipidy obecný popis.
Výukový materiál VY_52_INOVACE_31_ Tuky Název materiálu (téma): Tuky
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Mgr. Monika Zemanová, PhD. Název materiálu:
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Tento materiál byl vytvořen rámci projektu EU peníze školám
Lipidy (lípos = tuk, řec.)
JAKUB ŠULC 9.B VYŠŠÍ MASTNÉ KYSELINY. CO TO JSOU VYŠŠÍ MASTNÉ KYSELINY ? V biochemii = vyšší monokarboxylové kyseliny. Mají většinou sudý počet uhlíkových.
Tuky = Lipidy Přírodní látky
VY_32_INOVACE_C9-012 Název školy ZŠ Elementária s.r.o Adresa školy
Transkript prezentace:

Lipidy - I

Obsah: Charakteristika a význam lipidů Složení lipidů - VMK, třídění Jednoduché lipidy trimyristoylglycerol

Charakteristika a význam lipidů přírodní organické sloučeniny rostlinného i živočišného původu estery glycerolu ( vyšších jednosytných alkoholů) a vyšších mastných kyselin hydrofobní látky, nerozpustné ve vodě rozpustné v nepolárních rozpouštědlech zásobní funkce - ukládají se v semenech a plodech (rostliny), podkožně a v dutině břišní ( živočichové) zdroj E - v případě potřeby stavební funkce - buněčná membrána tepelná izolace ochrana některých orgánů rozpustné prostředí pro některé vitamíny, hormony, barviva

Součást našeho těla

Ukládání tuku

Buněčná membrána

Vyšší mastné kyseliny vázané v lipidech Karboxylové kyseliny s dlouhým uhlíkatým řetězcem Sudý počet C Nasycené: palmitová C 15 H 31 COOH (24%) stearová C 17 H 35 COOH (8%) laurová C 11 H 23 COOH myristová C 13 H 27 COOH Nenasycené: olejová C 17 H 33 COOH ( 54%)

Nenasycené VMK Kyselina olejová C 17 H 33 COOH CH 3 (CH 2 ) 7 CH=CH(CH 2 ) 7 COOH cis – 9 –oktadecenová kyselina Kyselina linolová C 17 H 31 COOH CH 3 (CH 2 ) 4 CH=CHCH 2 CH=CH(CH 2 ) 7 COOH (omega - 6 MK) Kyselina linolenová C 17 H 29 COOH ( omega - 3 mastná kyselina) CH 3 CH 2 CH=CHCH 2 CH=CHCH 2 CH=CH(CH 2 ) 7 COOH Nenasycené VMK vykazují speciální ochranu cévní stěně snížením koncentrace krevních lipidů – nezbytné(esenciální)VMK v potravě - vitamin F MK jsou přenášeny v krvi pomocí bílkovin – albuminů Glycerol je rozpustný ve vodě, cirkuluje krví – index lipolýzy. Fyziologický stav člověka je z významné části podmíněn poměrem esenciálních mastných kyselin omega-6/omega-3. Za optimální považujeme poměr do maximálně 5:1. Omega-3 jsou obsaženy v lososu, makrele, sledi, pstruhu. Obsahují je vlašské ořechy, řepka, sója a jejich oleje.Omega-6 obsahují slunečnicová semena, pšeničné klíčky, sezam, vlašské ořechy, sója, kukuřice, některé druhy margarínů

Lipidy Složené – kromě esteru ještě další složka Jednoduché – pouze estery Tuky Vosky 1. kriterium 2. kriterium Podle esterifikovaného alkoholu Acylglyceroly Lipidy Třídění lipidů Glykolipidy Fosfolipidy Lipoproteiny Oleje

Acylglyceroly glycerolVMK k. palmitová triacylglycerol tripalmitid esterifikace monoacylglycerol diacylglyceroltriacylglycerol Esterifikován jeden druh VMK smíšené jednoduché Esterifikovány různé VMK

Trimyristoylglycerol

Jednoduché lipidy Jednoduché lipidy obsahující převážně nasycené VMK – tuky Jednoduché lipidy obsahující větší podíl nenasycených karboxylových kyselin - oleje Čisté tuky jsou bezbarvé a bez zápachu. Na světle,účinkem tepla a vlhka žluknou. Dochází k bakteriálnímu rozkladu, k oxidaci a štěpení C řetězců na aldehydy, ketony a nižší karboxylové kyseliny, které nepříjemně zapáchají. Současně se znehodnocují vitamíny rozpuštěné v tucích.

Tuky – VMK -nasycené Oleje – VMK nenasycené

Ztužování tuků Hydrogenace za pomoci katalyzátoru - Ni trioleid tristearid Reakce probíhá za zvýšeného tlaku. Ztužené tuky jsou odolnější proti žluknutí Ni

Vysýchavé oleje Lněný a makový olej se na vzduchu mění na pružnou hmotu. Přeměnu nazýváme vysýchání olejů. Jde o polymeraci a oxidaci molekul Používají se na výrobu fermeží, látek na nátěry dřeva Vysýchání urychlují katalyzátory – tzv. sikativy – vysoušedla – oxidy manganu a chromu.

Zdroje Obrázky: stin-3D-vdW.png stin-3D-vdW.png today.com/?hop=javier today.com/?hop=javier1976 Dana Burns, and can also be found in Scientific American, 1985, 253(4), pages 86-90, in the article The molecules of the cell membrane by M.S. Bretscher. aneDrawing_numbered.jpg aneDrawing_numbered.jpg 3_nenasycen%C3%A9_mastn%C3%A9_kyseliny Literatura Čársky, J a kol. Chemie pro III. ročník gymnázií. 1. české vyd. Praha: SPN, Kolář, K. a kol. Chemie (organická a biochemie) II. pro gymnázia. 1. vyd.Praha: SPN, 1997 Svoboda, J., Kratochvíl, B. Chemie pro střední školy 2b. 1.vyd. Praha: Scientia,spol.sr.o., pedagogické nakladatelství