Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

Obsah Financování zdravotnictví - vývoj Dává ČR do zdravotnictví málo peněz? V čem je nutné se ve zdravotnictví zlepšit? Jaké výzvy přinese budoucnost?

Financování zdravotnictví – vývoj I. Zdroj: ÚZIS Celkové výdaje před krizí rostly, posléze stagnovaly…

Financování zdravotnictví – vývoj II. …nestagnuje ale dotace ze státního rozpočtu na „státní pojištěnce“… Zdroj: Zvláštní účet přerozdělování

Financování zdravotnictví – vývoj III. Zdroj: Zvláštní účet přerozdělování …ani počet „státních pojištěnců“.

Financování zdravotnictví – mezinárodní srovnání I. Veřejné výdaje se pohybují na adekvátní úrovni i ve srovnání s ostatními vyspělými státy. Zdroj: OECD

Financování zdravotnictví – mezinárodní srovnání II. Pokud má někde ČR mezery, pak je to financování privátní sférou… Zdroj: OECD

Efektivita vynakládání prostředků I. …a ve využití vybraných prostředků ČR vyvíjí signifikantní činnost pouze v polovině bodů, které jí byly doporučeny v OECD Economic Surveys: Czech Republic 2014 Určitý pokrok byl zaznamenán v: Používání DRG – nový projekt DRG-restart Nový model přerozdělení – aktivita MZ Elektronické preskripce a pozitivní listy – aktivita VZP Naopak velmi malý pokrok OECD konstatuje v: E-health Gate-keeping Definice hrazených služeb – co je a co není hrazeno.

Efektivita vynakládání prostředků II. Neexistence definice hrazených služeb = ohrožení finanční stability zdravotnictví? Nejde o úzkou problematiku nadstandardů (nadstandardy z hlediska finančního objemu na celku zdravotnictví představovaly marginálii a navíc byly použity v relativně „levných“ oborech medicíny), ale o do budoucna o koncepční problém toho, co si český stát může dovolit platit. Modelový příklad: Dejme tomu, že existuje technologie, která vážně nemocným prodlouží statisticky život o jeden měsíc. Jaká je hranice nákladů na jednoho pacienta, za kterou už by bylo třeba říci „Toto neplatíme.“? 1 milion Kč? 5 milionů Kč? 10 milionů Kč? 100 mil. Kč? Nejedná se pouze o hypotetický příklad, technologie se reálně podílí již v současnosti významně na zvyšování výdajů ve zdravotnictví.

Efektivita vynakládání prostředků III. Dle výzkumu OECD mezi roky 1995 a 2009 rostly veřejné výdaje na zdraví v zemích OECD v průměru o 4,3%. Demografické změny na tomto růstu představují pouze 0,5 procentního bodu. Nárůst příjmů se (při předpokládané příjmové elasticitě 0,8) podílí 1,7 procentním bodem (v tom je obsažen celospolečenský růst mezd a cen). Zbytek (tedy více než polovinu nárůstu) tvoří nové technologie, případně institucionální změny a relativní zdražování zdravotnictví oproti ostatním segmentům (OECD Economic Policy Papers, No. 6, OECD 2013). Technologie tedy již v dnešní době mají zásadní význam na zvyšování výdajů ve zdravotnictví Česká republika do budoucna potřebuje pro udržení finanční stability jasná pravidla, jaký musí mít technologie poměr cena/“výkon“, aby byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění

Efektivita vynakládání prostředků IV. S předchozím problémem souvisí další nedostatek v českém zdravotnictví – častá absence výkonových parametrů u projektů a výdajů. Např. pro oblast úhrad zdravotních poskytovatelů – v ČR je pomíjen v zahraničí dnes již relativně obvyklý systém úhrad tzv. P4P (pay for performance) V úhradových mechanismech není nijak zohledněn výsledek léčby ani u homogenních skupin pacientů umožňujících srovnání S výjimkami obvykle nejsou v úhradách zohledněny ani další kvalitativní parametry Pomíjí se fakt, že občan neplatí pojištění pro to, aby na něm bylo provedeno co nejvíc výkonů a vyšetření, ale proto, aby v případě nemoci byl zlepšen (nebo alespoň udržen) jeho zdravotní stav.

Výhled do budoucna I. Tlak na české zdravotnictví díky stárnutí obyvatelstva se bude stupňovat, jak ukazují i projekce výdajů spojených se stárnutím z dílny Evropské komise, v procentních bodech HDP:

Výhled do budoucna II. Z předchozího slidu vyplývá, že pouze náklady spojené se stárnutím budou do roku 2040 oproti dnešnímu stavu znamenat nárůst výdajů (v reálných číslech) o cca 20 %, do roku 2060 pak cca 30 %. Nelze předpokládat ani zastavení technologického vývoje či zásadní zlevnění nových technologií – spíše naopak. Pokud (na základě zjištění OECD) budeme předpokládat díky technologiím roční nárůst o 2 %, pak do roku 2040 půjde o kumulativní reálný nárůst ve výši 64 %! Český systém veřejného zdravotního pojištění bude v budoucnu čelit závažným problémům s finanční stabilitou.

Co s tím? Dle našeho názoru bude nutné pro udržení finanční stability v budoucnu zejména: Zavést hodnocení zdravotnických technologií a jasně určit, co už neplatíme (aneb HTA – Health Technology Assessment) Nastavit institucionální pravidla tak, aby rozhodování o úhradě nemohlo být rukojmím různých zájmových skupin (souvisí s předchozím) Nastavit výkonové hodnocení projektů Jasně ohraničit, co patří do zdravotnictví a co už nikoli (omezení „sociálních hospitalizací“ apod.) Využít výhod našeho systému (např. existence více pojišťoven přináší možnost konkurence – konkurují si dnes pojišťovny způsobem, který zvyšuje kvalitu a snižuje ceny ve zdravotnictví?) Zvážit vícezdrojové financování

Děkuji Vám za pozornost