Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_CH07 Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice AutorRNDr. Anna Priessnitzová Vzdělávací oblastPřírodovědné vzdělávání Vzdělávací oborZáklady přírodních věd - chemie Tématický okruhVybrané kapitoly z anorganické chemie TémaDusík, fosfor Ročník2. M Datum tvorby Anotace Prezentace zahrnuje učivo o dusíku a fosforu, vlastnostech a sloučeninách. Informace o využití a také možnosti zneužití těchto látek k válečným účelům motivují žáky k hlubšímu zájmu o učivo. Metodický pokyn Prezentace je určena jako výkladový materiál, lze ji rovněž využít k zopakování a procvičení učiva. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora. DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
V.A skupina PSP : N, P, As, Sb, Bi Dusík - N plyn, v atmosféře 78%, biogenní prvek – v živých organismech (bílkoviny, nukleové kyseliny) Fosfor - P nekov, biogenní prvek- zuby, kosti Arsen – As jedovatý polokov, polovodiče, speciální slitiny Antimon -Sb polokov, slitiny, barviva, keramika Bismut –Bi těžký kov, slitiny, barviva, keramika
Dusík Kapalný dusík - V atmosféře je obsaženo 78 % N 2 - Vyrábí se z něj frakční destilací zkapalněného vzduchu.
Využití dusíku : inertní atmosféra při práci s hořlavinami (přeprava a skladování pohonných hmot), plnění žárovek, balení potravin - káva, arašídy Z dusíku se vyrábí amoniak (čpavek) = NH 3 Z N 2 se také vyrábí kyselina dusičná = HNO 3 a z ní dusíkatá hnojiva = ledky. Chilský ledek NaNO 3 – z ptačího trusu (guano) Další dusíkatá hnojiva: KNO 3, Ca(NO 3 ) 2, NH 4 NO 3 Nadbytečným hnojením a následným splachováním hnojiv při dešti do povrchových vod může dojít k eutrofizaci.
Kapalný dusík Kapalný N 2 : využívá se tehdy, když je třeba udržet prostředí při velmi nízké teplotě (b. varu dusíku je – 196 o C). Např. slouží k uchovávání tkání, uložení spermií, vajíček a embryí při umělém oplodnění. Kapalným dusíkem jsou chlazeny polovodičové detektory rentgenového záření. Používá se také při odstraňování bradavic.
Sloučeniny dusíku HNO 3 reaguje se všemi kovy kromě zlata a platiny slouží k výrobě barviv, léčiv, hnojiv, výbušnin (nitroglycerin, trinitrotoluen – TNT) N 2 O = oxid dusný - jedovatý plyn, (narkotizační účinky – rajský plyn) NO = oxid dusnatý vzniká v ovzduší vlivem elektrických výbojů při bouřkách, uniká ze spalovacích motorů – emise, kyselé deště Lučavka královská – směs HNO 3 a HCl (1 : 3), reaguje i se zlatem a platinou
Čpavek - jedovatý plyn, zapáchá (čpí), dráždí sliznice dýchacího ústrojí. Využití - v chladírenských zařízeních, barvy na vlasy, čistící prostředky. Amoniak vzniká mikrobiálním rozkladem zbytků těl organismů působením bakterií, z výkalů a moči živočichů.
Fosfor
Fosfor se vyskytuje v přírodě pouze ve sloučeninách např. minerál apatit, hornina fosforit Obr.: apatit
Fosfor je biogenní prvek, je součástí zubů a kostí, bílkovin (fosfoproteiny), nukleových kyselin 3 modifikace fosforu (bílý, červený, černý)
Bílý fosfor Voskovitý, velmi reaktivní Musí se uchovávat pod vodou – nebezpečí samovznícení Oxidace na vzduchu - fosforeskování Je toxický - výroba jedů na krysy a jiné hlodavce
Schopnosti samovznícení bílého fosforu při styku se vzduchem se v polovině minulého století zneužívalo k výrobě samozápalných leteckých pum a dělostřeleckých granátů. Zákeřnost těchto zbraní spočívala v tom, že hořící fosfor způsobuje mimořádně těžké a špatně hojitelné popáleniny.
Červený fosfor Červený fosfor není jedovatý. Zahřátím se mění na bílý fosfor. Toho se využívá při výrobě zápalek (škrtnutím dojde k zahřátí a vzplanutí). Využití při výrobě různých pyrotechnických potřeb – zápalky, roznětky a další. Černý fosfor – má některé vlastnosti kovů (kovový lesk, vodivost)
Sloučeniny fosforu P 2 O 5 - bílá jedovatá látka H 3 PO 4 Fosforečnany – odvozeny od kyseliny fosforečné, hnojiva (Superfosfát, Cererit, NPK) Nadměrné používání hnojiv a pracích prostředků ohrožuje životní prostředí – eutrofizace. Fosforečnany jsou součástí pracích a namáčecích prostředků, přípravků do myčky na nádobí, na změkčování vody, součást zubních past, tavící soli při výrobě tavených sýrů, přidávají se do roztoku při nakládání šunky.
ZDROJE: BANÝR, Jiří a kolektiv: Chemie pro střední školy. Praha: SPN, 1995.