Úhrady zdravotní péče v roce 2012, výhled do roku 2013 Ing. Petr Nosek

Ekonomická východiska při tvorbě úhradové vyhlášky Základním vstupem v této oblasti je Makroekonomická predikce MF  Úhradová vyhláška byla tvořena v době, kdy byla makroekonomická predikce MF ČR (3Q) relativně optimistická  V průběhu tvorby došlo k revizi predikce na méně optimistický scénář a aktuální predikce (2Q 2012) je ještě pesimističtější Nejpodstatnější pro příjmy systému veřejného zdravotního pojištění jsou  Růst HDP (nyní predikováno pouze +0,2%), růst mezd  Růst zaměstnanosti (nyní predikován pokles o 0,5%) Hospodářské zpomalení bude mít důsledky pro příjmy systému v.z.p.  Lze předpokládat, že se zpomalí růst příjmů  Je otázkou, zda dojde k růstu reálnému – tj. jestli nárůst nominálních příjmů převáží vliv inflace

Makroekonomický výhled ČR

Makroekonomická predikce MF – rizika Makroekonomická predikce vyjmenovává rizika, která by mohla vyústit v potenciálně podstatně větší zpomalení ekonomiky  Rozšiřování evropské dluhové krize Španělsko, Itálie, Řecko  Pokles akciových trhů doprovázený vysokou volatilitou  Z toho vyplývající potenciální problémy mohou zásadně snížit výběr zdravotního pojištění

Pojišťovny se stávají klíčovým prvkem systému Primární zodpovědností a smyslem existence pojišťoven je hlídat efektivnost toku financí ve zdravotnictví  Nyní vzhledem k finančnímu stavu ZP i nedobré ekonomické prognóze vyjde najevo:  jaké pojišťovny zvládnou spravovat svěřené prostředky s péčí řádného hospodáře  která pojišťovna má dobrý management Úkolem pojišťoven je tedy v roce 2012 zejména  Zaručit odpovídající péči svým pojištěncům a plynulost plateb zdravotnickým zařízením v souladu s úhradovou vyhláškou  Racionalizovat systém a omezit zbytné kapacity (i za využití nově uzavíraných rámcových smluv)  Maximálně (více než doposud) využívat možností revizí a kontroly systému tak, aby se zamezilo plýtvání

Ekonomická „realita“ při tvorbě úhradové vyhlášky Je nutné si uvědomit:  Při tvorbě úhradové vyhlášky vypadala makroekonomická situace lépe, než vypadá nyní - přesto jsou příjmy systému veřejného zdravotního pojištění zatím uspokojivé  Současná ekonomická situace a především výhled do budoucnosti neumožňují pro rok 2012 navýšení úhrad zdravotnickým zařízením  Situace ale dovoluje nechat úroveň úhrad na úrovni platné úhradové vyhlášky - s ohledem na ekonomický vývoj se předpokládá alespoň mírné navýšení výběru finančních zdrojů  Ministerstvo zdravotnictví považuje za nepřijatelné deficitní financování systému, růst výdajů na zdravotní péči bude kopírovat růst příjmů

Ambulantní péče v roce 2012 Důsledek úhradové vyhlášky pro ambulantní zařízení  Registrující lékaři – žádná změna oproti současnému stavu, registrující lékaři dostávají kapitační platbu za registrované pacienty  Ambulantní specialisté mimo nemocnice – systém úhrad na úrovni r. 2011, tvrdší regulační opatření  Komplement (Laboratoře, zobrazovací metody) – mírné snížení úhrad  Ambulantní a komplement v nemocnicích – shodný způsob úhrady jako mimo nemocnice s bezpečnostním limitem(za 100% péče 98% úhrad referenčního období)  Ambulantní specialisté se v roce 2012 bez možnosti růstu oproti segmentu akutní lůžkové péče  K by měla proběhnout restrukturalizace lůžkové péče ve prospěch ambulantních zákroků a jednodenní medicíny => v roce 2013 očekávané posílení ambulantního sektoru

Lůžková zařízení v roce 2012 Segment lůžkové péče je v současné úhradové vyhlášce prioritou  Nemocnice musí čelit zvýšeným nárokům na platy lékařů  Zvýšení DPH bude mít ze všech segmentů nejvyšší dopad právě na nemocnice  Úhradová vyhláška počítá růst financí nemocnicím v průměru o cca 3 %; lůžková zařízení tedy porostou rychleji, než segment zdravotnictví jako celek!

Lůžková zařízení  Segment lůžkové péče je členěn do tří složek - každá se specifickým způsobem hrazení: 1) Složka hrazená systémem DRG  v průměru cca % péče 2) Úhrada nezařazená do systému DRG  v průměru cca % péče 3) Individuálně sjednaná složka úhrady  v průměru cca % péče

Úhrada pomocí systému DRG  DRG – nástroj k racionalizaci systému úhrad  Typ úhrady výrazně ovlivňuje a (de)motivuje chování poskytovatelů péče  Při správném nastavení je DRG ideálním nástrojem pro jejich vymezení  Klíčové je vymezit i technické detaily (překlad, outliers, znovupřijetí, platby mimo systém DRG)  Pomocí DRG je v roce 2012 hrazeno v průměru 75% péče

Úhrada pomocí systému DRG Zásadní výhody DRG: 1) Spravedlnost - stejná úhrada za stejnou službu - cílový stav  Ukončení neustávajících argumentů ohledně spravedlivosti současného úhradového systému (větší nemocnice vs. menší nemocnice, FN vs. krajské nemocnice atd.) 2) Měřitelnost  Porovnávání produktivity a efektivnosti rozsahu a kvality péče 3) Transparentnost  Prevence korupčního prostředí díky jasnému vymezení ceny a zdravotní služby 4) Efektivita  DRG tlačí nejen na ekonomickou výkonnost, ale i na kvalitu prováděné péče  DRG napomáhá odhalení skutečné efektivity hospodaření jednotlivých poskytovatelů

Motivace systému DRG k výkonnosti DRG nabízí motivaci poskytovatelům péče k:  Lépe zacílené a rychlejší diagnostice (chyby v diagnostice se stávají nákladnými)  Efektivnější léčbě (neefektivní léčba se stává nákladnou)  Lepšímu uspořádání vnitřních procesů  Kratší čekací době mezi diagnostickou a terapeutickou fází  Lepší organizaci mezioborové spolupráce  Dostatečnému počtu případů v rámci specializací

Parametry hrazení pomocí systému DRG v roce 2012  Vyhláška počítá se zachováním sbližovacího koeficientu základních sazeb pro usnadnění přechodu na úhradu formou DRG  Většinový podíl (75%) základní sazby vychází z historických úhrad dané nemocnice  Pouze 25% tvoří základní sazba, která je v systému shodná pro všechna zdravotnická zařízení  Návrh výše technické sazby shodné pro všechny nemocnice:  Navýšení o 7%  Navýšení zahrnuje navýšení platů zdravotního personálu, které proběhlo v roce 2011 a proběhne v roce 2012  Omezení  Navýšení produkce je omezeno o 5%  Musí však být podloženo navýšením počtu ošetřených případů, aby nedocházelo k účelovému kódování

Parametry hrazení složky vyčleněné ze systému DRG Dlouhodobým cílem kultivace DRG systému je tuto skupinu co nejvíce zúžit (v roce 2012 hrazeno v průměru cca 10 – 15 % péče)  Úhrada je formou platby za výkon  Pro minimalizaci dramatických dopadů je tato péče hrazena s individuální cenou bodu daného zařízení  Navýšení o 7 %  Zahrnuje navýšení platů zdravotního personálu, které proběhlo v roce 2011 a proběhne v roce 2012  Omezení  Navýšení produkce je omezeno maximálně o 3%  Při zohlednění nárůstu hodnoty bodu o 7 % tím tedy je předpokládán objem takto definované péče ve stejném rozsahu jako v roce 2010  Při navýšení produkce oproti referenčnímu období je aplikována degresivní forma úhrady (bude uhrazena s 50% hodnotou), a to až do limitu maximálně 103 % objemu úhrady

Centrová péče Centrová péče je vysoce specializovaná a vysoce nákladná péče soustředěná do několika středisek. Týká se zejména léčby nejzávažnějších chorob typu rakovina, roztroušená skleróza apod. Nová úhradová vyhláška říká:  Na pacienta průměrné náklady ve výši 98% úhrady roku 2010  Celkový objem prostředků může v případě potřeby narůst až na 110% počtu případů r.2010 Tzn. centrová péče bude dostupná vyššímu množství pacientů v současné kvalitě

Individuálně sjednaná složka úhrady  Individuální případy  V průměru cca 10 – 12 % péče  Příklady výkonů  Defibrilátor, KV, kardiostimulátor, arteroskopie  TEP kyčle a kolene, replantace  Uvolnění karpálního tunelu  Ponechána smluvní volnost mezi pojišťovnou a poskytovatelem  Předpokládaný efekt  Navýšení objemu v žádoucích případech  Zkrácení čekacích dob (k tomu došlo při prvním zavedení individuálních kontraktů v roce 2009 v oblasti TEP)  Zvýšení efektivity při udržení výše vynaložených nákladů

Výhled 2013  Probíhá dohadovací řízení mezi ZP a ZZ o výši úhrad  MZ čeká na návrhy obou stran – zatím marně...  V úvaze:  Ambulantní sektor  Úhrada vyžádané péče - zkušební segment(y): komplement?  Posílení sektoru díky racionalizaci lůžkového fondu ČR  Navýšení režií a mzdových částí výkonů oproti přístrojové části = Novelizace Seznamu výkonů  Shodná úhrada ambulantní a kompl. péče uvnitř a vně LZZ  Akutní lůžková péče  Sbližování individuální a technické sazby DRG  Převedení jednodenní péče pod DRG  Kritéria přijetí k hospitalizaci  Zrušení risk-koridoru pro ambulantní péči v LZZ

Děkuji za pozornost