P LAGIARISMUS A CITACE Úvod do studia

D EFINICE PLAGIARISMU Zahrnuje: a) Objekt, kterým jsou slova, věty, myšlenky, části textu, popřípadě celý text, který je; b) použit, ukraden, zkopírován, špatně parafrázován ; c) z určitého zdroje, jako je knížka, článek, sborník, internetová stránka, nebo i nepsaného textu; d) plagiátorem (studentem, studenty, novinářem, uživatelem, umělcem…); e) bez uvedení patřičného odkazu; f) a to s úmyslem či bez úmyslu podvádět či jinak získat prospěch.

CO NENÍ POTŘEBA CITOVAT ? Váš vlastní text/myšlenky/závěry Obecně známé informace Kritéria rozpoznání: jednoduché vyhledání, snadné ověření, nespornost Př.: Rozhodněte, která informace je obecně známá 1. Hugo Grotius byl známý nizozemský filozof a právník žijící na přelomu 16. a 17. století, který významně přispěl k rozvoji mezinárodního práva. 2. Text jednotlivých ustanovení Všeobecné deklarace lidských práv byl často výsledkem bouřlivých diskuzí. Dlouze se například diskutovalo o tom, zda do něj zařadit zmínku o bohu nebo zda právo na svobodu, myšlení a svědomí v sobě zahrnuje i možnost volně měnit náboženství.

C O CITOVAT ? Vše ostatní: Myšlenky, koncepty, typologie, teorie jiného autora Specifické informace, příklady, popisy od jiných autorů či z primárních zdrojů Ustanovení právních předpisů (uvedení příslušných článků, paragrafů) Soudní rozhodnutí Dokumenty – např. důvodové zprávy, legislativní návrhy, rezoluce, nóty Tvrdá data = čísla, procenta, statistiky Svědectví, rozhovory, dopisy

P ŘÍMÁ CITACE Přímá citace = doslovné či téměř doslovné převzetí textu Nutné dát do uvozovek Max. 15 % celkového textu Funkce: představení názoru, postoje, dokreslení situace, přesné znění konkrétního ustanovení právního předpisu Př.: A. Maurer připomíná kritiku spolurozhodovací procedury jako příliš „komplexní, zdlouhavé a těžkopádné“ a dodává, že spolurozhodování za Maastrichtské smlouvy by mohlo být interpretováno jako „kompromis mezi efektivitou unijního rozhodování na jedné straně a parlamentním zapojením na straně druhé“ (zdroj).

N EPŘÍMÁ CITACE Základem je parafráze. Jde o přenos informace z původního textu do vašeho textu (ne o převod samotného textu!!!). Tuto informaci ocitujte do poznámky pod čarou. Na konci práce uveďte seznam zdrojů

N EPŘÍMÁ CITACE - PŘÍKLADY Př. 1 (vlastní text (modře)+ parafráze myšlenky jiného autora (červeně)): Politickou odpovědnost přímo volených orgánů je proto ve skutečnosti nutné chápat ještě šířeji: jako povinnost skládat veřejnosti účty ze své činnosti, a to s rizikem nezvolení v příštích volbách. Takové pojetí do určité míry vychází z neklasického pojetí demokracie K. Poppera, podle něhož síla demokracie spočívá v tom, že každou vládu lze „odvolat“ prostřednictvím pravidelně konaných voleb (zdroj). Př. 2 (vlastní text + specifické informace, které nejsou obecně známé): Příklad Švýcarska ukazuje, že v době konce 19. století a po první světové válce nešlo o jediné obecně přijímané řešení, i když republikánských příkladů a vzorů v té době mnoho nebylo. Švýcarská ústava platící ve stejné době jako výše uvedená francouzská stanovila, že mezinárodní smlouvy sjednává Spolková rada, což je název vlády. Definitivní souhlas se smlouvou následoval po vyjádření souhlasu ze strany parlamentu (s výjimkou vyjmenovaných méně důležitých smluv).(zdroj)