Řada nálezů z období mladého paleolitu svědčí o estetickém cítění tehdejších lidí. První umělecké předměty paleolitického stáří byly objeveny ve Francii již v roce 1835 a nástěnné umění následovalo ve Španělsku (Altamira) v roce Protože však tato díla svou kvalitou nezapadala do tehdejší představy „primitivního člověka“, tak jak ji zformoval zjednodušující a biologizující evolucionismus té doby, vědecká komunita uznala jejich existenci teprve pod silným tlakem nových objevů – a to o několik dekád později.
Pravěké umění představují jeskynní malby, reliéfy a rytiny, drobné plastiky. Mají vysokou uměleckou hodnotu, určit jejich skutečnou funkci v pravěku je velmi obtížné. V průběhu 19. a 20. století se vyskytly různé teorie: od lovecká magie, tabu, iniciačních rituálů až po umění pro umění.
Jako první se objevily výtvory z pálené hlíny – drobné zvířecí figurky (díky nim získáváme představu o fauně mladého paleolitu). Z pálené hlíny jsou modelovány i figurky lidské, především tzv. venuše. Vedle nich se dochovaly i řezby z mamutoviny (lovné zvěř i plastiky žen) a dále rytiny na menších předmětech, většinou kostěných.
Mapa nalezišť paleolitického umění (modře rozsah posledního zalednění) 1)
Mezi vrcholy umění mladého paleolitu patří jeskynní malby, a to především v severním Španělsku – Altamira-a v jižní Francii – Lascaux. Projevy jeskynního malířství však nacházíme i mimo Evropu - v Africe, Americe. Příklady: Afrika - Tassilí (Alžír),Tassilí Amerika - Cueva de las Manos.Cueva de las Manos
Plán jeskyně Altamira
Jejím objevitelem se stal místní lovec, který na nález upozornil majitele pozemku.Ten zpočátku objevu nevěnoval velkou pozornost, až po několika letech začal místo podrobně zkoumat. Nashromáždil řadu podivuhodných archeologických vykopávek, které však odborná veřejnost nepřijala. Přesto pokračoval ve výzkumech, přičemž jeho pětiletá dcera Marie šťastnou náhodou nalezla v postranní chodbě rozsáhlé nástěnné malby, později datované do mladšího paleolitu (magdalénien).
Tento unikátní nález se svou celistvostí a rozsáhlostí stal prvním z významných dokladů o výtvarném cítění pravěkých lidí Roku 1985 byla Altamira zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. V areálu muzea byla vytvořena velmi přesná kopie Altamiry, jenž je přístupná návštěvníkům, zejména jako náhrada v době, kdy je samotná jeskyně uzavřena. U nás je možné zhlédnout repliky maleb v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Informace zdezde Další obrázky k tématu zdezde
Plán jeskyně Lascaux
Jde o jeskynní komplex v jihozápadní Francii proslavený díky jeskynním malbám z doby mladšího paleolitu (kultura magdalénien) datované mezi roky až př. n. l. Jeskyně byla náhodně objevena 12. září roku 1940 čtyřmi dětmi, doprovázenými Marcelovým psem Robotem; ten zapadl do skalní a pukliny jeho vyprošťování chlapci objevili výzdobu jeskyně.
Cca 150 m stěn zdobí asi 150 maleb a více než skalních rytin. Vyobrazena jsou především býložravá zvířata (jeleni, bizoni, koně, býci), tedy zvěř. Jejich provedení je velmi výstižné a věrně realistické. Je zjevné, že obrazy vznikaly v průběhu delší doby, s různě dlouhými odstupy (snad i několik desítek let) a u některých je možné pozorovat postupné zdokonalování a vylepšování pravěkými umělci. Výjimečně se objeví i vyobrazení člověka, na rozdíl od dokonalého postižení zvířat jde o obrazy provedené velmi jednoduchým silně stylizované.
Veřejnosti byla památka zpřístupněna záhy po skončení války, v roce K usnadnění přístupu musela být jeskyně prohloubena, upraven vstup a vybudovány schody, bylo instalováno elektrické osvětlení a vchod byl osazen těžkými bronzovými vraty, aby jeskynní mikroklima (konstantních 14 °C) nebylo příliš silně destabilizováno. Přesto se v roce 1955 začaly projevovat neblahé důsledky působení oxidu uhličitého, vydechovaného návštěvníky (cca 1200 denně), který začal způsobovat destrukci a blednutí maleb, proto byla jeskyně v roce 1963 pro veřejnost uzavřena a vybavena nákladným větracím systémem a klimatizačním zařízením.
V březnu roku 1980 se započalo s pracemi na replice jeskyně, konkrétně a dvou jeho nejreprezentativnějších a nejatraktivnějších částí - Sálu býků a Axiálního výklenku. Tato replika je situovaná ve vzdálenosti 200 m od původní jeskyně. Je z poloviny zahloubená do země a překrytá betonovou skořepinou, jejíž vnitřek imituje originální vnitřní povrch jeskyně. K dosažení co nejpřesvědčivějšího efektu byla na betonový podklad připevněna kovová armatura překrytá drátěným pletivem s velmi malými oky, na něž byla nanesena další betonová vrstva, imitující dokonale texturu původního skalního povrchu. Na ni byla provedena vyobrazení - jak malby, tak rytiny.
V českých zemích je možné vidět některé repliky z Lascaux v pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně. Virtuální prohlídka zdezde Obrázky k tématu zdezde
1) VINCENT MOURRE AND JOSÉ-MANUEL BENITO. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: 2) NACHOSAN. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: uils_numbers.jpg 3) AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ng=cs AUTOR NEUVEDEN. Altamira [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN. Lascaux [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 1 - pravěk a starověk. Praha: SPN, 2001, ISBN