Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Politologie a mezinárodní vztahy Globální, mimoevropské a nevládní mezinárodní bezpečnostní organizace a režimy

Cíl přednášky Seznámit studenty s neevropskými bezpečnostními organizacemi a jejich působením na regionální úrovni. Důraz je kladen na oblast Středního východu, Oceánie, Afriky, Asie a Latinské Ameriky.

Vybrané bezpečnostní organizace- CENTO Central Treaty Organization, nebo Central Eastern Treaty Organization Založena 1955, ukončena 1979 Členské státy: Írán, Irák, Pákistán, Turecko a Velká Británie Středisko nejdříve v Bagdádu, poté v Ankaře

Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu Rada pro spolupráci zemí Perského zálivu (Gulf Cooperation Council – GCC) je ekonomicko-politická unie, jež tvoří šest arabských států, které mají přístup k Perskému zálivu. Členskými státy jsou Kuvajt, Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Omán. K podepsání dohody o vytvoření GCC došlo 25. května 1981 v Rijádu v Saúdské Arábii v reakci na probíhající Irácko-íránskou válku. O vstup do Rady usiluje Jemen.

Rada pro spolupráci arabských států v Zálivu Při svém založení byla GCC chápána jako první krok pro společnou integraci arabských zemí. Dnes však k úspěchu této organizace nahrává fakt, že země střeží skoro polovinu všech světových zásob ropy. Prvotním cílem GCC bylo uchránit členské státy před hrozbou války mezi Irákem a Íránem a před aktivistickým islamismem, kterým se nechal Írán inspirovat. Aktuálně ekonomické fórum, spojenectví proti Íránu a také vzájemná pomoc při zajišťování vnitřní bezpečnosti -> -> asistence jednotek GCC při potlačování nepokojů v Bahrajnu 2011 až do součanosti.

Vybrané bezpečnostní organizace- ANZUS ANZUS je mezinárodní vojenská organizace Austrálie, Nového Zélandu a Spojených států amerických V případě, že na jeden stát bude učiněn útok, zbylé státy mu pomohou při obraně. Název je akronym z prvních písmen členských států (Australia, NewZealand, United States) Vznikl podpisem tichomořské bezpečnostní mlouvy 1. září 1951, která vstoupila v platnost 29. dubna1952, a stal se jádrem pacificko-asijského systému vojenských paktů. Anzus má sídlo ve městě Canberra

Vybrané bezpečnostní organizace- Africká unie V šedesátých letech došlo mezi novými africkými státy k ustavení několika multilaterálních organizací s různým sektorovým zaměřením. Jednou z nich byla i Organizace africké jednoty (OAJ) založená 32 státy v roce 1963 v etiopské Addis Abebě. Na základě Akčního plánu z Lagosu z roku 1980 se v osmdesátých letech začalo budovat Africké hospodářské společenství. Vrcholná schůzka představitelů OAJ v Abuje v roce 1991 určila cíl je vytvořit do roku Potřeba obnovit a dynamizovat integrační mechanismus vyvstala hlavně v 90. letech. 9. září 1999 bylo Sirtskou deklarací rozhodnuto o vytvoření Africké unie. Ustavující smlouva byla přijata v Lomé v roce 2000, Lusacký summit v roce 2001 určil časový plán vzniku Africké unie. V roce 2002 se v jihoafrickém Durbanu konalo první zasedání hlav států Africké unie, čímž byla činnost nové organizace oficiálně zahájena.

Vybrané bezpečnostní organizace- Africká unie Africká unie (AU) je nejrozsáhlejším projektem africké integrace. Je to mezinárodní organizace inspirovaná integračním modelem Evropské unie, reagující na současné potřeby Afriky. Instituce AU – Shromáždění hlav států – Výkonný výbor – Panafrický parlament – Komise Africké unie (Africká komise) – Soudní dvůr – Komise stálých zástupců – zvláštní technické komise – Hospodářská, sociální a kulturní rada – Finanční instituce

Vybrané bezpečnostní organizace- Africká unie V květnu 2004 vznikla Mírová a bezpečnostní rada, která má dohlížet nad vojenskými intervenčními misemi AU. Africká unie již vyslala vojáky do Burundi a súdánského Darfúru. Od roku 2010 vznikají sbory sil rychlé reakce AU. AU hospodaří s ročním rozpočtem přibližně 40 milionů USD (v roce 2004 to bylo 43 milionů USD). Pouze 1/4 až 1/3 těchto prostředků ovšem pochází z členských států - zejména od JAR, Nigérie, Libye, Egypta a Alžírska; nejméně rozvinuté státy příspěvky zpravidla neplatí.

Šanghajská organizace pro spolupráci - SCO Šanghajská organizace pro spolupráci je mezivládní organizace založená 14. června, 2001 těmito státy: Čínská lidová republika, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán.Pozorovatelské země jsou:Mongolsko, Indie, Írán, Pákistán. V současné době usiluje o připojení k této organizaci Mongolsko.

Šanghajská organizace pro spolupráci – SCO, ŠOS Členské země zabírají téměř kilometrů čtverečních (tři pětiny velikosti Eurasie), na kterých žije přibližně obyvatel. Zajišťuje regionální bezpečnost, brání se před Islámským terorismem, ale také podporuje ekonomickou spolupráci. Ruská Federace i Čína mají snahu aktivizovat v rámci ŠOS také vojenskou spolupráci.

Unie jihoamerických národů Unie jihoamerických národů (španělsky: Unión de Naciones Suramericanas - UNASUR, portugalsky: União de Nações Sul- Americanas - UNASUL) je mezinárodní organizací, která integruje dvě dosud existující unie: Mercosur a Andské společenství. Je vytvořena podle vzoru Evropské unie. Zakládací listina UNASUR byla podepsána 23. května 2008 v brazilském hlavním městě Brasília při příležitosti konání třetího summitu hlav států. Hlavním sídlem unie bylo určeno město Quito v Ekvádoru. Zatímco Jihoamerický parlament je umístěn v Cochabambě v Bolívii, centrální banka má sídlo v Caracasu, hlavním městě Venezuely.

Unie jihoamerických národů Primárně politická a ekonomická unie cílící na rozvoj vzájemných vztahů a mezinárodního obchodu. Součástí unie je také Jihoamerická bezpečnostní rada (South American Defence Council – CDS. Navržena Venezuelou a Brazílií k podpoře regionální vojenské spolupráce a posílení bezpečnosti. Nejedná se o obrannou alianci typu NATO, ale o rozvojový program cílící na vojensko- technologickou spolupráci, společný vývoj a nákup zbraňových systémů, společné výcvikové mise atd. Od roku 2010 řeší kolumbijsko-venezuelskou diplomatickou krizi.

Studijní zdroje Mingst, Karen A. (1990) Politics and the African Development Bank. Lexington, KY: The Univeresity Press of Kentucky. Narine, Shun (1999) ASEAN into the Twenty-First Century: Problems and Prospects, The Pacific Review, Vol 12, no. 3, pp Barnett, Michael (1993) Institutions, Roles and Disorder: The Case of the Arab States System, International Studies Quarterly, Vol. 37, No. 3, pp Bulwer-Thomas, Victor (2001) Regional Integration in Latin America and the Carribean: The Political Economy of Open Regionalism. London: Institute of Latin American Studies.

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Politologie a mezinárodní vztahy Globální, mimoevropské a nevládní mezinárodní bezpečnostní organizace a režimy