OB 21-Karel Jaromír Erben
KAREL JAROMÍR ERBEN → 1811 – 1870 básník novinář sběratel ústní lidové slovesnosti představitel českého romantismu
ŽIVOT Narodil se v Miletíně* v Podkrkonoší, v rodině ševce a písmáka, studoval práva, hrál divadlo, seznámil se s Máchou, Fr. Palacký mu pomohl k místu archiváře města Prahy
DÍLO: ● Prostonárodní české písně a říkadla ● České pohádky ● Kytice z pověstí národních
*KYTICE Z POVĚSTÍ NÁRODNÍCH Kytice se skládá ze 12 balad a závěrečné Věštkyně, jež se žánrově i bsahově předchozím číslům vymyká
JEDNOTLIVÉ BALADY : 1. Kytice 2. Poklad 3. Svatební košile 4. Polednice 5. Zlatý kolovrat
6. Štědrý den 7. Holoubek 8. Záhořovo lože 9. Vodník 10. Vrba 11. Lilie 12. Dceřina kletba 13. Věštkyně
Příznačné pro Erbena je, že hlavní roli hrají ženy. Zabývá se zde otázkou lidských vztahů, v nichž ho především zajímá problém viny a trestu. Konflikty v lidském životě vznikají, podle Erbena, především narušením základních vztahů a zákonů mezi lidmi. Za každou vinu přichází, často nepřiměřený, trest. Člověk je, v jeho pojetí, bezmocný proti přírodním silám, jež ho obklopují
VODNÍK Vodník sedí na vrbě u jezera a šije si svatební oblečení. Mezitím se mladá slečna z nedaleké vísky rozhodne, že si v jezeře vypere prádlo. Její matka ale měla zlý sen a proto se o svou dceru bojí a nechce ji k jezeru pustit. Dcera nedbá matčina snu a jde opravdu prát. Jenže jakmile namočí první kus prádla, stáhne ji voda pod hladinu.
A od té chvíle žije s vodníkem a porodí mu dokonce i dítko. Po nějaké době se jí zasteskne po matce a chce ji jít navštívit. Vodník je zásadně proti ale po dlouhém přesvědčování a po mnoha podmínkách přece jen může jít. Když spatří matku, zapomene na všechna pravidla dokonce i na dítě a schová se před vodníkem u matky v chalupě. Když se od matky nevrací, dojde si vodník pro ni k její matce. Ta ji ovšem nechce vydat a vodníkovi neotevře.
Vodník zkouší všemožné výmluvy, jen aby se mu manželka vrátila. A když na poslední výzvu obě ženy odpoví, aby dítě přinesl do chalupy, rozhodne se vodník dítě přinést. Dítě skutečně přinese, ale hodí ho na práh s oddělenou hlavičkou od zbytku malého tělíčka.
VODNÍK- UKÁZKA ● Na topole nad jezerem ● seděl vodník pod večerem: ● "Sviť, měsíčku, sviť, ● ať mi šije niť. ● Šiju, šiju si botičky ● do sucha i do vodičky: ● sviť, měsíčku, sviť, ● ať mi šije niť.
POLEDNICE V baladě Polednice se vypráví o matce, jejíž dítě pořád křičelo. Matka dítěti vyhrožovala, že na něj pošle polednici. V poledne polednice opravdu přišla. Matka se lekla, vzala dítě na klín a přitiskla chlapce k sobě. Jakmile polednice po dítěti vztáhla ruku, matka omdlela. Když se otec vrátil, matku ještě vzkřísil, ale dítě bylo udušené.
POLEDNICE – UKÁZKA „Dej sem dítě!“ – „Kriste pane, odpusť hříchy hříšnici !“ Div, že smrt ji neovane, ejhle tuť – polednici!
ÚKOL ● Přečtěte si další balady z Kytice a interpretujte ● jejich obsah......
POUŽITÁ LITERATURA ● Balajka Bohuš : Přehledné dějiny literatury, Fortuna 1997 ● Soukal Josef a kol. : Literatura pro druhý ročník SOŠ, SPB 2001 ● ● KAREL+JAROM%C3%8DR+ERBEN&btnG=Hledat+o br%C3%A1zky&gbv=2&aq=f&oq=