Terciární vzdělávání v ČR VŠ (úr. 6-8 v ISCED 2011) a VOŠ (úr. 5) k 31. 12. 2012 celkem 72 VŠ (zdroj ČSÚ)VŠ 26 veřejných vysokých škol (téměř 334 tis.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Stipendia. 2 Legislativní rámec Zákon o vysokých školách (§ 91) Stipendijní řád Směrnice Upa č. 6/2013 Pravidla pro přiznávání a výplatu stipendií.
Advertisements

Dozorčí rady pracovišť AV ČR z pohledu právního setkání předsedů a místopředsedů DR 25. dubna 2007.
Moc výkonná ii VY_32_INOVACE_ 08 - Moc výkonná II.
Věcný záměr zákona v vysokých školách. Základní odlišnosti proti stávající právní úpravě.
Dlouhodobé záměry, výroční zprávy a hodnocení činnosti F. Ježek Komise pro strategie a rozvoj 15. června 2006.
Akademické orgány vysokých škol
MŠMT - Odbor 32 Financování výzkumu a vysokých škol Ing. Petr Valášek
1.1. Úvaha MŠMT o předpokladech udržitelnosti soukromé vysoké školy
1 Prioritní osa 2 Oblast podpory 2.2 Vysokoškolské vzdělávání 30. října 2008 Karolína Gondková Odbor vysokých škol Odbor vysokých škol.
Materiály pro sněm RVŠ František Ježek 20. května 2004.
Soustava veřejných rozpočtů II.
Kvalita ve vzdělávání. Co je to kvalita? Kvalitou (vzdělávacích procesů, vzdělávacích institucí, vzdělávací soustavy) se rozumí žádoucí (optimální) úroveň.
Třetí role vysokých škol - spolupráce s průmyslem a soukromým sektorem 10. zasedání předsednictva Rady VŠ 22. března 2007 V. Kebo, B. Tremlová.
Situace vysokých škol v České republice Panelová diskuse: „Je naše vysoké školství českým národním zájmem?“ Jana Mačáková Univerzita Palackého v Olomouci.
3. zasedání předsednictva Rady vysokých škol Praha, 16. března 2006 Česká konference rektorů Prof. Ing. Petr Sáha, CSc.
Příjmy rozpočtu UP  příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,  dotace ze státního.
 Ministerstvo kultury je podle tzv. kompetenčního zákona ústředním orgánem státní správy pro.... věci církví a náboženských společností...".  Hlavní.
BÍLÁ KNIHA TERCIÁRNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Národní program rozvoje vzdělávání v ČR. Leden, 2009.
Rozpočty územních samosprávných celků
Sněm Rady vysokých škol1 Rozpočet vysokých škol v roce 2007.
Zákon o obcích č.128/2000 Sb..
Zpráva o činnosti RVŠ zasedání akademického senátu LF MU, Rada VŠ ve stálém zasedání Martin Pešl.
Vysoké školy a Národní politika výzkumu a vývoje a její realizace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
VEŘEJNÁ EKONOMIKA A SPRÁVA
EKONOMICKÉ INFORMACE pro jednání Předsednictva RVŠ 23. ledna 2014 Lenka Valová.
Obecní zřízení N SP1 Přednáška M. Horáková. Rozsah problematiky 1/2 Základní právní úprava Obec Druhy obcí Základ obce Působnost obcí Oprávnění obce vydávat.
Metodika dělení příspěvku dle ukazatelů A+B1 na základě rozhodnutí Akademického senátu zůstává metodika dělení příspěvku stanoveného podle ukazatelů A+B1.
P RVŠ1 Zhodnocení činnosti Předsednictva RVŠ v r
1 Rozhodování o vysokých školách MVD023K Rozhodovací procesy na úrovni vysokých škol.
EKONOMICKÉ INFORMACE pro jednání Předsednictva RVŠ 19. března 2015.
Sněm Rady vysokých škol1 Rozpočet vysokých škol na rok 2009.
Sněm RVŠ - bod 4.1 RVŠ Sněm RVŠ - bod 4.2 Základní informace: Bilanční a hodnotící zpráva RVŠ za funkční období
Ekonomické informace 7. zasedání S RVŠ Praha, Jakub Fischer, předseda EK.
EKONOMICKÉ INFORMACE pro jednání Předsednictva RVŠ Lenka Valová.
Stipendijní politika Přírodovědecké fakulty Opatření děkana č. 2/2012.
1 Poplatky spojené se studiem a stipendia (nejen) na MU.
Vývoj terciárního vzdělávání
Terciární vzdělávání. Rysy vysokého školství před rokem Centrálně byrokratické řízení celého systému - Studijní plány i výzkum pod dohledem komunistické.
Plénum ČKR1 Priority RVŠ Teze programového prohlášení Rady vysokých škol.
Sněm Rady vysokých škol1 Informace o financování vysokých škol v roce 2007.
Terciární vzdělávání.
Sněm RVŠ1 2. zasedání sněmu Rady vysokých škol 18. května 2006.
Financování regionálního školství
Rada VŠ - poznámky Josef Stráský
Ekonomika vzdělávání. Okruhy problémů, které EŠ zkoumá Vzájemný vztah vzdělání a vědecko- technického pokroku Financování školství Prognózování školství.
Zpráva o činnosti RVŠ zasedání akademického senátu LF MU, Rada VŠ ve stálém zasedání Martin Pešl.
Terciární vzdělávání Přednáška do předmětu Ekonomika školství
Terciární vzdělávání. Struktura Vysokoškolské (5A, 6) Vyšší odborné (5B) – 1992/93, 1995/96 Legislativa..(zákon o vysokých školách, školský zákon), vnitřní.
Terciární vzdělávání. Struktura Vysokoškolské (5A, 6) Vyšší odborné (5B) – 1992/93, 1995/96 Třístupňová struktura vysokoškolského vzdělávání: bakalářský.
Terciární vzdělávání. Rysy vysokého školství před rokem Centrálně byrokratické řízení celého systému -Studijní plány i výzkum pod dohledem komunistické.
Postavení Nejvyššího kontrolního úřadu v rámci systému státní správy České republiky Jeho význam, fungování a systém kontrol.
Vzdělání z hlediska teorie statků
Veřejná správa ve školství
Terciárne vzdelávanie 8. listopadu 2004 KVE Prednáška č. 6.
1 Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol pro rok.
1 Centralizovaný rozvojový program 2017 a Institucionální program Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, Praha.
Výroční zpráva o hospodaření UTB za rok Výroční zpráva o hospodaření zasedání AS Hospodářský výsledek UTB 2012 Hlavní činnost v.
(EKONOMIKA) VZDĚLÁVANÍ EVSE
1 Zajišťování kvality a vnitřní hodnocení kvality Praha, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, Praha 1- Malá.
České školství v mezinárodním srovnání České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education.
Střednědobé plány krajů, sítě sociálních služeb a přechod financování sociálních služeb Mgr. Ivana Stráská.
1 Nové registry a úpravy stávajících registrů pro oblast vysokého školství a další aktuální témata Hlavní změny v oblasti vykazování v souvislosti s přijetím.
1 Nové registry a úpravy stávajících registrů pro oblast vysokého školství Hlavní změny v oblasti vykazování v souvislosti s přijetím novely zákona č.
Indikátory naplňování Dlouhodobého záměru MŠMT na období 2011 – 2015 Praha, MŠMT, Brno, JAMU,
Soustava veřejných rozpočtů
Systém zajišťování kvality na UK
Stipendijní politika na ESF MU - přehled a strategie
zřízen Upraven : - zákonem č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích - zákon č. 406/2000.
Informační schůzka pro zájemce o doktorské studium
Inovační potenciál České republiky Ing. Martin Štícha Sekce VaVaI
Transkript prezentace:

Terciární vzdělávání v ČR VŠ (úr. 6-8 v ISCED 2011) a VOŠ (úr. 5) k celkem 72 VŠ (zdroj ČSÚ)VŠ 26 veřejných vysokých škol (téměř 334 tis. studentů)veřejných vysokých škol 44 soukromých vysokých škol (přes 48 tis. studentů)soukromých vysokých škol 2 státní VŠ: Policejní akademie ČR v Praze a Univerzita obrany (Brno)

Řízení ve vysokém školství v ČR řízení na úrovni školy a řízení z úrovně státu zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů VVŠ právnickými osobami – majetek ve vlastnictví vojenské a policejní VŠ označeny jako státní vysoké školy umožněn vznik soukromých VŠ VŠ mohou uskutečňovat jen ty studijní programy, pro které jim MŠMT udělilo akreditaci (stanovisko Akreditační komise)

Pravomoci MŠMT vůči VŠ MŠMT rozděluje finanční prostředky ze SR + kontroluje jejich využití (zejména VVŠ) StVŠ + SoVŠ pouze malý příspěvek / dotace rozhoduje o udělení akreditace studijních programů, habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem v daném oboru uděluje státní souhlas PO, aby mohly působit jako SoVŠ + další oprávnění / povinnosti vypracovávat dlouhodobý záměr ministerstva, zpracovávat a zveřejňovat výroční zprávy o stavu vysokého školství, projednávat a vyhodnocovat dlouhodobé záměry veřejných i soukromých vysokých škol a jejich každoroční aktualizace, registrovat statuty VŠ, vést Matriku studentů a registr docentů a profesorů (pro potřeby akreditace), poskytovat vysokým školám metodickou pomoc, vydávat osvědčení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání, „vyhlášení nucené správy” nad VVŠ nebo StVŠ

…nástroje MŠMT financování ze státního rozpočtu akreditace dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast VŠ (rozhodný pro stanovení příspěvku VVŠ) rozvojové programy (VVŠ předkládají rozvojové projekty na základě vyhlášených rozvojových priorit) další orgány na úrovni státu Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Rada pro výzkum, vývoj a inovace

Reprezentace VŠ Česká konference rektorů (od r. 1998) a Rada vysokých škol povinnost ministra spoluprojednávat návrhy a opatření dotýkající se VŠ předkládání doporučení na složení Akreditační komise zastoupení v reprezentativní komisi – projednávání rozdělování financí VŠ RVŠ má svou Studentskou komoru

Samospráva vysokých škol VŠ se řídí vlastními vnitřními předpisy zaručení akademických svobod a práv (zákon o VŠ) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků, svoboda výuky, právo učit se, právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány, právo používat akademické insignie a konat akademické obřady nepřípustnost zakládání a organizování činnosti politických stran a politických hnutí rozdílné pojetí samosprávy pro SoVŠ a VVŠ

Samosprávné působnosti VVŠ studium a vše co s ním souvisí zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti, personální záležitosti, ekonomické záležitosti (hospodaření a nakládání s majetkem, stanovení výše poplatků spojených se studiem), habilitační a profesorská řízení, vnější vztahy a zahraniční spolupráce

Samosprávné orgány VVŠ Rektor v čele VŠ, jedná a rozhoduje ve věcech školy, předseda vědecké rady jmenován prezidentem republiky na 4 roky (max. 2x po sobě) na úrovni fakulty děkan Akademický senát volení členové akademické obce (studenti tvoří 1/3 – 1/2), funkční obd. max 3 roky rozhoduje o zřízení, organizaci a zrušení součástí VŠ, schvaluje rozpočet VŠ a kontroluje využívání finančních prostředků, usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popř. navrhuje jeho odvolání z funkce… Vědecká rada jmenuje a odvolává rektor, členy odborníci, alespoň 1/3 externisté projednává dlouhodobý záměr VŠ, schvaluje studijní programy, které nespadají do kompetence vědecké rady fakulty, působí při habilitačním řízení a při řízení ke jmenování profesorem

Samosprávné orgány VVŠ (II) Disciplinární komise předsedu a členy jmenuje rektor na max. 2 roky, ½ tvoří studenti projednává disciplinární přestupky studentů mimo fakulty VŠ (jinak DK fakulty) Správní rada členy (významné představitele mimo VŠ) jmenuje ministr školství na 6 let dohlíží na zachování účelu VŠ a zohlednění veřejného zájmu, dává souhlas k vybraným právním úkonům, publikuje stanoviska k rozpočtu, hospodaření a hodnocení VŠ Kvestor jmenuje a odvolává rektor řídí hospodaření a vnitřní správu VŠ na úrovni fakulty tajemník

Financování VŠ Státní VŠ financované ze státního rozpočtu - kapitoly MO (UO) a MV (PA) MO a MV určují výši poplatků SoVŠ – hlavním zdrojem příjmu školné Veřejné VŠ financovány vícezdrojově prostředky ze SR – kolem 70 % příjmů poplatky spojené se studiem výnosy z majetku, výnosy hlavní a doplňkové činnosti příjmy z darů a dědictví rozpočet VVŠ sestavován jako vyrovnaný kontrolu hospodaření VVŠ provádí MŠMT

Financování VVŠ ze státního rozpočtu prostředky na výdaje běžné a kapitálové prostředky poskytovány formou příspěvků na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost - zůstatek převoditelný do dalšího roku nebo dotací na rozvoj vysoké školy, příp. na ubytování a stravování - nepřevoditelné objem prostředků každoročně stanovován zákonem o státním rozpočtu rozhodující jsou dlouhodobý záměr rozvoje vysokého školství vypracovaný ministerstvem a dlouhodobý záměr VVŠ VŠ financovány převážně na základě svých výkonů určovány výší normativů (ročních jednotkových nákladů na studium určitého studijního programu) a počtem studujících

Financování ze státního rozpočtu (II) každoročně MŠMT sestavován dokument Pravidla pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školámPravidla pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám vychází z priorit dlouhodobého záměru ministerstva ( – především podpora kvality a relevance vysokoškolského vzdělávání, otevřenost národnímu i mezinárodnímu prostředí a podpora efektivity financování VŠ) metodika pro stanovení příspěvku a dotací rozpočet vysokého školství (příspěvky + dotace) členěn na rozpočtové okruhy (4) a ukazatele (10) RO I - institucionální financování VŠ (ukazatele A, K) RO II - podpora studentů (stipendia a dotace - C, J, S, U) RO III – podpora rozvoje VŠ (G, I) RO IV – mezinárodní spolupráce a ostatní ( D, F)

Rozpočtové okruhy a ukazatele I. Institucionální financování vysokých škol rozsah a ekonomická náročnost, kvalita VŠ největší položka Ukazatel A: počet studentů ve studijních programech Ukazatel K: kvalita a výkon II. Podpora studentů Ukazatel C: stipendia pro studenty doktorských studijních programů Ukazatel J: dotace na ubytování a stravování Ukazatel S: sociální stipendia Ukazatel U: ubytovací stipendia III. Rozvoj vysokých škol Ukazatel G: Fond rozvoje vysokých škol Ukazatel I: rozvojové programy ministerstva IV. Mezinárodní spolupráce a ostatní Ukazatel D: mezinárodní spolupráce Ukazatel F: Fond vzdělávací politiky

Rozpis rozpočtu vysokých škol rozpis rozpočtu VŠ na rok vychází ze zákona o SR ČR na rok 2014 rozpis rozpočtu VŠ na rok 2014 kapitola 333 MŠMT (pro rok 2014 celkem tis. Kč) ukazatel VŠ ve výši tis. Kč ( v tis. Kč) tis. Kč na programové financování (loni tis. Kč ) tis. Kč na běžné činnosti VŠ (loni tis. Kč)

Mezinárodní srovnání (EaG 2013) Obr. Výdaje do terciárního vzdělávání jako % HDP (2010) Zdroj: Education at a Glance, 2013, s. 184 ČR: 1,2 % HDP EU 21: 1,5 % HDP

Poplatky na VVŠ možno stanovit: poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením nejvýše 20 % základu vypočteného MŠMT (aktuálně Kč) (základ = 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta ze základního normativu) poplatky spojené se studiem (týkají se studentů, kteří překračují standardní dobu studia nebo studují postupně více studijních programů) nejméně 1,5 násobek základu za každých započatých 6 měsíců při překročení o rok další studium - za každý další započatý jeden rok nejvýše základ (neplatí pro souběžné studium) školné / zápisné na VVŠ?

Spoluúčast studentů VŠ? Plán na zavedení školného v programovém prohlášení vlády z r. 2010: „Vláda zavede finanční spoluúčast absolventů vysokých škol na hrazení nákladů jejich studia formou tzv. odloženého školného s termínem zavedení od akademického roku 2013/2014, při stropních nákladech Kč na jeden semestr a při uplatnění zvýhodňujícího koeficientu pro podporu klíčových studijních oborů s vazbou na strategické segmenty průmyslové výroby a služeb. Školné bude školám zaplaceno ihned, za tímto účelem student bude mít možnost uzavřít půjčku garantovanou státem. Půjčka bude hrazena občany v okamžiku, kdy jejich příjem překročí výši průměrné mzdy, což nevylučuje možnost dobrovolné dřívější úhrady přímým způsobem.“ dokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf

Spoluúčast studentů VŠ? v r MŠMT předložilo Věcný záměr zákona o VŠ a zároveň Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům finanční spoluúčast studentů – tzv. odložené školné maximální výše daná zákonem placeno ihned, ale státem garantovaná půjčka – různé možnosti splácení školné příjmem VVŠ, nikoli státu! snaha předejít nárůstu bariér

Spoluúčast studentů VŠ? Koaliční smlouva: programová část, : „Vláda zavede finanční spoluúčast studentů VŠ na hrazení nákladů jejich studia formou tzv. zápisného, jehož část bude nasměrována do stipendijního fondu, s termínem zavedení od akademického roku 2012/2013. Cílem opatření je posílit rozpočty vysokých škol a umožnit jim poskytovat studentům nadstandardní servis, motivovat k větší odpovědnosti studentů i vysokých škol a v neposlední řadě prostřednictvím rostoucí konkurence mezi vysokými školami v delším časovém horizontu přispět i k růstu kvality vysokoškolského vzdělání.“ 12.pdf

Spoluúčast studentů VŠ? Aktuálně? reforma pozastavena (zápisné, ani školné nezavedeno) problém – neudržitelnost veřejného financování (Tab.)

Modely financování ve světě 4 modely financování terciárního vzdělávání (dle OECD): 1. země s nízkými poplatky za studium, ale štědrým systémem podpory studentů Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko entry rate 75 % reflektuje společenské hodnoty – rovnost šancí, společ. rovnost (přístup k terciárnímu vzdělávání je právo, ne privilegium) 2. vysoké poplatky & rozvinutý systémem podpory Austrálie, Kanada, Nizozemí, NZ, UK, USA entry rate 76 % roční poplatky za studium překračují 1500 UUSD

Modely financování ve světě (II) 3. vysoké poplatky & méně rozvinutý systém podpory Chile, Japonsko, Korea vysoká finanční zátěž studentům a jejich rodinám entry rate Chile 45 %, Jap 52 %, Korea 69 % země s nejnižšími veřejnými výdaji do ter. vzdělávání 4. nízké poplatky & méně rozvinutý systém podpory ČR, Rakousko, Belgie, Francie, Polsko, Švýcarsko… entry rate 56 % (ČR 60 %) relativně nízké bariéry, ale zároveň malá podpora studentům (absence půjček garantovaných státem) podpora z jiných zdrojů než ministerstva školství

Finanční podpora studentů VŠ (ČR) sociální dávky (přídavek na dítě, ev. sociální příplatek) do 26 let zdravotní pojištění hrazené státem (do 26 let) daňové úlevy sleva na dopravu sociální stipendium (od r. 2006) dotované stravování ubytovací stipendium (VŠ) stipendia ze stipendijního fondu (prospěchová…) doktorandská stipendia

Zdroje Kohoutek, J. (2014). Řízení českého vysokého školství. (Základní studijní text) OECD (2013), Education at a Glance 2013: OECD Indicators, OECD Publishing. Dostupné z FINAL%2020%20June% pdf. FINAL%2020%20June% pdf

Děkuji za pozornost!