Nezaměstnanost Základy ekonomie Ing. Jana Holá,Ph.D. Zdroj:Kraft,J.: Ekonomie, TU Liberec, 2002 Helísek, M.:Makroekonomie, VŠE Praha, 2002

Nezaměstnanost Výraz nerovnováhy na trhu práce, která je důsledkem nerovnovážného stavu hospodářství jako celku Sociální problém soudobého kapitalismu Nezaměstnaný je ten, kdo práci nemá a hledá ji, prostřednictvím úřadu práce, kde je evidován Míra nezaměstnanosti n= počet nezaměstnaných ekonomicky aktivní obyvatelstvo

Typy nezaměstnanosti Frikční – krátkodobá způsobená hledáním nového místa Strukturální – v důsledku restrukturalizace hospodářství, technologická nezaměstnanost, na délku trvání mají vliv zejména demografické faktory a regionální rovnováha Cyklická a sezónní – nedobrovolná nezaměstnanost způsobená výkyvy poptávky po práci, která klesá vlivem nedostatečné agregátní poptávky Skrytá– neregistrovaní nezaměstnaní Neúplná a nepravá nezaměstnanost – zahrnuje pracovníky, kteří pracují na nižší úvazek a nejsou dostatečně využívány jejich schopnosti a kvalifikace

Trh práce DLDL SLSL E w nn*n* W* Různé pohledy na problém nezaměstnanosti: Liberální X dirigistický Trh práce – pružné mzdy, cena práce vede k rovnováze Trh práce – nepružné mzdy, cena práce je fixována a nevyčišťuje trh, vytváří nedobrovolnou nezaměstnanost Příčiny nepružnosti mezd – odbory, pracovní mzdové smlouvy a mzdové tarify, minimální mzda Mzdy se přizpůsobují až v dlouhém období Substituční a důchodový efekt determinuje nabídku práce

Příčiny nezaměstnanosti Úpadek výroby, období hospodářské recese Zavádění nových technologií Nasycení trhu zbožím i dlouhodobé spotřeby Vysoko stanovená úroveň minimální mzdy Vysoko stanovená podpora v nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a inflace Nezaměstnanost je jevem, který vykazuje interakci s mnohými dalšími makroekonomickými jevy Vztah „inflace – nezaměstnanost“ vyjadřuje Philipsova křivka Krátkodobá – rostoucí n je provázána se snižováním příjmů, vytváří tlak na pokles míry inflace (příjmy klesají, klesá poptávka, ceny nerostou) Dlouhodobá – n a míra inflace jsou na sobě nezávislé veličiny, n se dlouhodobě ustanovuje na n*

Philipsova křivka π n n*n* E E2E2 π2π2 n2n2 Krátkodobá Philipsova křivka vychází ze vztahu mezi vývojem cenové hladiny a reálného produktu – růst produktu je podmíněn růstem zaměstnanosti: vztah mezi vývojem cenové hladiny a zaměstnaností Od původní mzdové verze k cenově inflační verzi křivky (Samuelson, Solow) Vyjádření zaměnitelnosti – substituce mezi inflací a nezaměstnaností Působení inflačního působení na vývoj nezaměstnanosti π n* (přirozená míra zaměstnanosti) LPC SPC Dlouhodobě se u vrací k n* Jedná se o akceleraci inflace

Přirozená míra nezaměstnanosti n* n* počet míst poptávaných = počtu pracovních míst nabízených na trhu práce Roste a nemusí být optimální (demografické změny, změny ve struktuře ekonomiky) Determinuje ji vládní politika zaměstnanosti (transfery – sociální dávky, minimální mzdy, různé rekvalifikační programy, tvorba prac. příležitostí, informace a služby na trhu práce, regulace prac. povolení, podpora drobného podnikání, stimulace poptávky…) Při n* je dosahován Y*, souvislost postihuje Okunův zákon „zvýší-li se n* o 1% sníží se Y o 2% pod Y*“

Okunův zákon Vyjadřuje ekonomické důsledky nezaměstnanosti – ztrátu produkce (rozdíl mezi potenciálním a skutečným produktem) Vychází z reality (jestliže n=n* pak Y=Y*) Y/Y* = 1 + 0,02 (n* - n) Koeficient 0,02 konkretizuje zákon – růst n nad n* o 1 procentní bod je spojen s poklesem Y pod Y*

Negativní účinky nezaměstnanosti na hospodářství Potenciální ekonomická ztráta Výdaje ze státního rozpočtu Ztráta kvalifikace Negativní sociální důsledky (alkoholismus, kriminalita) „Rozumná míra“ nezaměstnanosti vyvolává zvýšené pracovní úsilí.

Ukazatel jed čtvrtletí Zaměstnaní tis 4 908,4 Nezaměstnaní tis. 354,6 tis Míra nezaměstnanosti 6,8 % Míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15-64letých) dosáhla 65,7 % Zdroj: Obecná míra nezaměstnanosti 15-64letých meziročně klesla o 0,4 procentního bodu na 6,8 %.

ODVĚTVÍ NH podle CZ-NACE 2011 Q1-Q2 Česká republika c e l k e m A Zemědělství, lesnictví a rybářství B+C+D+E Průmysl c e l k e m BTěžba a dobývání CZpracovatelský průmysl DVýroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi FStavebnictví GVelkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel HDoprava a skladování IUbytování, stravování a pohostinství JInformační a komunikační činnosti KPeněžnictví a pojišťovnictví LČinnosti v oblasti nemovitostí MProfesní, vědecké a technické činnosti NAdministrativní a podpůrné činnosti OVeřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení PVzdělávání QZdravotní a sociální péče RKulturní, zábavní a rekreační činnosti