Inkluzivní vzdělávání Karel Bárta Turnov

Kam směřuje vzdělávání Moderní pedagogika směřuje ke vzdělávání dětí a žáků v hlavním vzdělávacím proudu Sociální soudružnost Vytvoření podmínek pro inkluzi Podpůrná opatření Asistenti pedagogů 2

Úmluva o právech dítěte 104/1991 Sb., přijata 20. listopadu 1989 New Yorku 1. Duševně nebo tělesně postižené dítě má požívat plného a řádného života v podmínkách zabezpečujících důstojnost, podporujících sebedůvěru a umožňujících aktivní účast dítěte ve společnosti. 2. Právo postiženého dítěte na zvláštní péči. 3. Právo dítěte na vzdělání a na základě rovných možností 4. Právo na poradenskou službu v oblasti vzdělání a odborné přípravy k povolání. 5. Pomoc se poskytuje podle možností bezplatně. 3

Prohlášení ze Salamanky, UNESCO, 1994 Vlády 92 zemí se usnesly změnit stávající vzdělávací systémy směrem k inkluzivnímu vzdělávání, které zajišťuje právo na vzdělávání všech dětí bez ohledu na jejich individuální potřeby. Od integrace k inkluzi Navštěvování škol hlavního vzdělávacího proudu zaměřených na inkluzivní vzdělávání je nejefektivnější nástroj proti diskriminaci a že školy by měly sloužit všem dětem, bez ohledu na jejich fyzický, intelektuální, sociální, jazykový stav či status. 4

Prohlášení ze Salamanky, UNESCO, základních bodů: 1. každý žák má základní právo na vzdělání a musí mu být dána příležitost dosáhnout přijatelnou úroveň vzdělání; 2. každý žák má jedinečné charakteristiky, zájmy, schopnosti a vzdělávací potřeby; 3. vzdělávací systém by měl být koncipován tak, aby vyhověl různorodým potřebám; 4. žáci se speciálními vzdělávacími potřebami musí mít přístup do běžných škol, které se řídí principem na žáka orientované pedagogiky, jež je schopna vyhovět speciálním potřebám; 5. běžné školy s inkluzivní orientací pomáhají efektivně bojovat s diskriminačními postoji. 5

České vzdělávání & Evropa, Zelená kniha, Praha 1999 Klíčová role vzdělávání v ekonomickém rozvoji, v boji proti nezaměstnanosti, proti sociálním nerovnostem a proti exkluzi (vylučování či znevýhodňování určitých skupin ve společnosti), ve zvyšování konkurenceschopnosti zemí EU České školství je mimořádně selektivní, výběr škol úzce závisí na vzdělání rodičů. 6

Učení je skryté bohatství, vzdělávání pro 21. století, UNESCO, : žádost UNESCO o ustavení mezinárodní komise, která by se zabývala vzděláváním a učením pro 21. století Škodlivý výběr selekce podle schopností 4 Delorsovy pilíře: Učit se poznávat – široké obecné znalosti, v malém počtu předmětů pracovat do hloubky, učit se učit Učit se jednat – pracovat v týmech, řešit problémy Učit se žít společně – rozvíjení pochopení pro ostatní lidi a myšlenky, zvládat konflikty, vytvářet společné projekty, hodnoty pluralismu a vzájemného porozumění a míru Učit se být – rozvoj osobnosti, samostatný úsudek, osobní odpovědnost, rozvoj paměti, myšlení, estetického smyslu, fyzických vlastností a komunikačních dovedností 7

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, 2001, Bílá kniha Odstranění segregovaného vzdělávání dětí se speciálními potřebami a jejich integrace do běžného vzdělávacího proudu. Speciální školy zřizovat pouze pro těžce zdravotně postižené. Vyřešit připravenost běžných škol na integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Komplexně řešit postupný přechod na integrované vnitřně diferencované základní vzdělávání, které umožní vytvářet co nejlepší podmínky pro všechny žáky, rozvoj talentů i pro integraci zdravotně a sociálně znevýhodněných. 8

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, 2001, Bílá kniha Postupně zavádět funkci školních psychologů a školních speciálních pedagogů. Rozšířit existující systém pedagogicko-psychologického poradenství, koordinovat jeho služby s poradenskými službami, poskytovanými ve školách Minimalizovat trvalé vyčleňování žáků se sociálními, zdravotními a učebními problémy. Změny v pojetí vyučování znamenají především změnu myšlení učitelů i rodičů. Negativní vliv převažující selekce na 2.stupni 9

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, 2001, Bílá kniha Promyšleně redukovat víceleté programy gymnázia. Tuto úpravu zakotvit legislativně a považovat ji za jednu ze stěžejních změn celého vzdělávacího systému. Stěžejní tendence: odstraňování segregovaného vzdělávání dětí se speciálními potřebami a jejich integrace do běžného vzdělávacího proudu se zachováním alternativní volby vzdělávací cesty těchto dětí. Citlivě transformovat zvláštní školy na školy základní se speciálními vzdělávacími programy. Vyřešit připravenost běžných škol na integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, a to po stránce profesní, personální i technické. Provést nezbytné změny v přípravě učitelů. 10

Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, OSN, New York, 2006 Užívání všech lidských práv a základních svobod dětmi se zdravotním postižením rovnocenně s ostatními dětmi. Právo na zajištění asistence k realizaci tohoto právo vhodné k jejich věku a zdravotnímu postižení. 11

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Snižovat nerovnosti ve vzdělávání. Omezovat vnější diferenciaci v základním vzdělávání a efektivně začleňovat žáky do hlavního vzdělávacího proudu. Včasnou diagnostikou potíží dítěte v průběhu předškolního období eliminovat odklady školní docházky (na bázi spolupráce mezi rodiči, předškolními pedagogy a poradenskými institucemi, zdravotníky a orgány sociálněprávní ochrany dětí, případně poskytovateli služeb sociální prevence), odklady školní docházky povolovat ve výjimečných případech. 12

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Žáky nerozdělovat na základě kognitivních schopností do tříd a škol s náročnějším, respektive méně náročným kurikulem, ale umožnit každému plně rozvíjet svůj potenciál v systému kvalitního a inkluzivně orientovaného veřejného vzdělávání. Je třeba se zaměřit na osvětu rodičů a společnosti, vzdělávání učitelů, ředitelů a úředníků. Přehodnocení role víceletých gymnázií. Výzkumy oproti všeobecnému přesvědčení naznačují, že víceletá gymnázia k hlubšímu rozvoji mladých lidí ve skutečnosti nevedou a že jejich přidaná hodnota je v oblasti znalostí a dovedností poměrně nízká. 13

ET 2020 Závěry rady EU ze dne Strategický rámec evropské spolupráce ve vzdělávání a odborné přípravě Strategický cíl č. 3: Podporovat spravedlivost, sociální soudržnost a aktivní občanství. Umožnit všem občanům bez ohledu na jejich osobní, sociální či ekonomickou situaci získávat, aktualizovat a rozvíjet klíčové kompetence. Péče o žáky ze znevýhodněného prostředí, žáky se zvláštními potřebami. Komunikace žáků s vrstevníky pocházejícími z různých prostředí. 14

Zpráva OECD o hodnocení vzdělávání v České republice Panuje znepokojení v souvislosti s velkou mírou sociální selektivity a nerovnostmi ve vzdělávacím systému. Vliv rodinného zázemí žáka. Poměrně velký podíl žáků navštěvuje speciální školy z důvodu potíží s učením nebo sociálního znevýhodnění, nikoliv na základě diagnostikované poruchy učení. 15

Další dokumenty: Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky Akční plán inkluzivního vzdělávání 2016 – 2018 Rámcové vzdělávací programy Akční plán opatření k výkonu rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní proti České republice Národní plán podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na léta Strategie sociálního začleňování Antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb. Rovný přístup ke vzdělávání v České republice: situace a doporučení, ČŠI,

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Podpora rovnosti a kvality přístupu ve vzdělávání. Posílení inkluze a zvýšení kvality vzdělávání. Připravenost pedagogických pracovníků v oblasti inkluzívního vzdělávání, diferencované výuky a pedagogické diagnostiky je nedostatečná. Na školách nejsou vytvořeny podmínky pro integrované vzdělávání žáků se SVP a nedostačující je rovněž dostupnost, kvalita a kapacita systému pedagogicko- psychologického poradenství pro tyto žáky. Realizovány budou intervence směřující proti bezdůvodnému vylučování z hlavního vzdělávacího proudu. 17

Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů § 2 odst. 1 (1) Vzdělávání je založeno na zásadách a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana, b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků vzdělávání, 18

Zákon č. 561/2004 Sb., (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů § 2 odst. 2 Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života, c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost, 19

Zdroje informací

Karel Bárta