Konference Transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb a Hradec Králové Národní centrum podpory transformace sociálních služeb je součástí individuálního projektu Podpora transformace sociálních služeb.

P RÁVNÍ ASPEKTY TRANSFORMACE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB : N ORMATIVNÍ RÁMEC PRÁVA NA ŽIVOT V KOMUNITĚ A JUDIKATURA Maroš Matiaško Mental Disability Advocacy Center (MDAC)

J AK LZE PRÁVNĚ UCHOPIT DEINSTITUCIONALIZACI ? Deinstitucionalizace souvisí s právem na nezávislý způsob života podle článku 19 CRPD „Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti“ Článek 19 konkrétně formuluje „ rovné právo všech osob se zdravotním postižením žít v rámci společenství “ = právo na život v komunitě 2 základní otázky: i) Je možné vymezit normativní rámec? ii) Lze soudně vymoci závazky z tohoto práva?

P RÁVO NA ŽIVOT V KOMUNITĚ : N ORMATIVNÍ RÁMEC Každé lidské právo má určitý normativní rámec Význam zejména dvojí: 1) Pro vymezení závazků státu – pochopení co stát musí udělat 2) Pro oběti porušení - můžnost domoci se nápravy Výbor OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva (CESCR: 4 A schéma): i) Dostupnost ( Availability ) ii) Přístupnost ( Accessibility ) iii) Přijatelnost ( Acceptability ) iv) Přizpůsobení ( Adaptability )

P RÁVO NA ŽIVOT V KOMUNITĚ : N ORMATIVNÍ RÁMEC i) Dostupnost ( Availability ): Sociální služby v komunitě jsou dostupné v dostatečném množství ii) Přístupnost ( Accessibility ): Sociální služby v komunitě jsou přístupné všem, bez diskriminace iii) Přijatelnost ( Acceptability ): Obsah nabízených služeb je přijatelný, tj. služby jsou relevantní, kulturně přiměřené a dobré kvality iv) Přizpůsobení ( Adaptability ): Služby jsou flexibilní, přizpůsobují se měnící se společnosti a reagují na potřeby různých příjemců

D OSTUPNOST ( A VAILABILITY ) PRÁVA NA ŽIVOT V KOMUNITĚ Stát a samospráva nabízí komunitní služby i) Nejsou-li dostupné: Stát a samospráva je musí vytvořit ( Pozitivní závazek) ii) Pokud existují: Stát a samospráva je nesmí zrušit nebo omezit ( Negativní závazek) Je povinností státu vytvořit služby v komunitě? = Disability Advocates, Inc. (DAI) vs. Paterson

J E POVINNOSTÍ STÁTU VYTVOŘIT SLUŽBY V KOMUNITĚ ? Okresní soud New York: Disability Advocates, Inc. (DAI) vs. Paterson, 2003 Žaloba proti praxi umísťování lidí propuštěných z psychiatrické péče do 100 lůžkových ústavů Soud vyhověl žalobcům v srpnu 2009 Březen 2010: Soud nařídil státu přijmout plán rozvoje komunitní péče, povinnost vytvořit přibližně 1500 jednotek podporovaného bydlení ročne = pozitivní závazek dostupnosti služeb v komunitě

C O JE PRO SOUD V N EW Y ORKU INSTITUCE ? i) Lokace denního života : Většina denního života obyvatelů probíhá uvnitř ústavů ; ii) Účast na vnějším životě : Návštěvy okolních zařízení jako jsou parky, obchody, restaurace, knihovny, náboženské stánky nebo kulturní zařízení jsou sporadické ; iii) Izolace: Styk s lidmi bez postižení je velmi omezen ; iv) Činnost autorit : Veřejné programy duševního zdraví a případový manažment přispívá k jejich integraci velmi málo ; v) Psychologický rozměr : Pobyt v Domovech odrazuje obyvatele od zapojení do běžných denních aktivit a podporuje „naučenou bezmocnost“ (Martin Seligman).

P ŘÍSTUPNOST ( A CCESSIBILITY ) PRÁVA NA ŽIVOT V KOMUNITĚ Přístupnost má tři úrovně: a) Zákaz diskriminace b) Fyzická přístupnost c) Ekonomická přístupnost Znamená institucionalizace diskriminaci na základě postižení? = Olmstead v. L.C, 527 U.S. 581 (1999) Mají být komunitní služby finančně přístupné? = Bizchut et al. v. Izrael

Z NAMENÁ INSTITUCIONALIZACE DISKRIMINACI NA ZÁKLADĚ POSTIŽENÍ ? Americký Nejvyšší soud: Olmstead v. L.C, 527 U.S. 581 (1999) Žaloba dvou žen s mentálním postižením a zároveň s psychiatrickou diagnózou proti institucionalizaci v nemocnici v Atlantě Dvě otázky před Nejvyšším soudem: i) Zakládá nedůvodná institucionalizace diskriminaci na základě postižení? ii) Jak posoudit přiměřenost nákladů na poskytování služby v komunitě k celkovému rozpočtu pro tuto oblast?

Z NAMENÁ INSTITUCIONALIZACE DISKRIMINACI NA ZÁKLADĚ POSTIŽENÍ ? Metoda: Interpretace úmyslu zákonodárce (Kongresu) Podle Kongresu: i) historicky měla společnost tendenci izolovat a segregovat osoby s postižením a ii) navzdory některým zlepšením, tyto formy diskriminace lidí s postižením zůstávají vážným a velmi rozšířeným sociálním problémem Závěr Nejvyššího soudu USA: „ nedůvodná institucionalizace lidí s duševním postižením je formou diskriminace “

Z NAMENÁ INSTITUCIONALIZACE DISKRIMINACI NA ZÁKLADĚ POSTIŽENÍ ? Tento závěr vychází ze dvou evidentních skutečností: i) Vnímání okolím: „Ústavní umístění těch osob, které zvládají život v komunitním uspořádání a prospívají z péče v komunitě přispívá k nechtěné představě, že ostatní osoby, které jsou stále izolovány, jsou naproti tomu neschopné a jejich účast na životě komunity je bezcenná. ii) Osobní svět: Zároveň umístění v ústavu výrazně omezuje rozsah každodenních aktivit, včetně rodinných vztahů, sociálních kontaktů, pracovních příležitostí, ekonomické nezávislosti, dalšího vzdělávání a kulturního obohacení.“

M AJÍ BÝT KOMUNITNÍ SLUŽBY FINANČNĚ PŘÍSTUPNÉ ? Izraelský Nejvyšší soud: Bizchut et al. v. Izrael Stížnost šesti osob s fyzickým a mentálním postižením s potřebou vysoké míry podpory Problém: politika Ministerstva sociálních věcí, podle které podmínkou pro přiznání podpory byla schopnost nezávisle zvládnout péči o sebe a být zapojen do většiny sociálních aktivit = stěžovatelům byla nabídnuta pouze ústavní péče

M AJÍ BÝT KOMUNITNÍ SLUŽBY FINANČNĚ PŘÍSTUPNÉ ? Bizchut argumentoval, že právo na život v komunitě nepodléhá důkazům o něcí „schopnosti“ Stěžovatelé zdůraznili, že ústavní život segreguje člověka od své komunity a neumožňuje mu učinit volbu, kde žít Nejvyšší soud: právo na život v komunitě nemůže být podmíněno požadavkem nezávislosti jako podmínkou pro státní podporu života v komunitě = pozitivní závazek státu změnit sociální politiku

Z ÁVĚR Lze vymezit normativní rámec práva na život v komunitě Nedůvodná institucionalizace je diskriminací na základě postižení Lze dovodit pozitivní závazky státu, zejména: i) Vytvořit komunitní služby ii) Transformovat ústavní péči iii) Finančně umožnit lidem s postižením (i těžkým) žít v komunitě

DĚKUJI ZA POZORNOST Maroš Matiaško Mental Disability Advocacy Center (MDAC)