HISTORICKÝ VÝVOJ KONCEPTU OS – VZTAH STÁTU A OS Přednáška OS, ZS 2011/12, KAP FF ZČU Lenka Strnadová

Proměny popularity OS historické kořeny konceptu - v politických systémech starověku s nástupem středověku v Evropě - občanství ztratilo význam v 17. století se začínají společnosti proměňovat rozvoj občanské společnosti vyvrcholil na konci 18. a v první polovině 19. století Velká francouzská buržoazní revoluce revoluce v ekonomických systémech evropských zemí v druhé polovině 19. století - OS do zapomnění obnova myšlenky OS v neo-marxistickém myšlení OS a veřejnost v teoriích demokracie a ve spisech kritiků totalitarismu

Proměny popularity OS pokr. období po druhé světové válce až doposud - renesance výzkumu OS anti-totalitní teorie zájem o roli občana v liberální demokracii a OS jako takovou „nová levice“ či „druhá levice“ demokratizační procesy v zemích Latinské Ameriky, v 70. letech ve Španělsku a Portugalsku, pád sovětského bloku na přelomu let 80. a 90. diskuze o OS se silně pluralizovala globalizace a lokalizace - myšlenka OS na novou, mezinárodní úroveň

Profilace OS v druhé polovině 20. st. tendence velmi ostře stavět OS do protikladu proti státu, ať již demokratickému či nedemokratickému důraz spíše na tvořivou, harmonickou funkci OS tendence zbavit koncept OS západní exkluzivity odlišnosti v různých geografických oblastech v jihovýchodní Asii – OS obrána demokracie a lidských práv v Latinské Americe - sociální hnutí, jež volají po větší rovnosti ve společnosti a větší otevřenosti politických systémů na Blízkém východě se myšlenka OS v rámci tradičního myšlení příliš neuchytila snahy o redefinici a kulturní relativizaci konceptu OS - Afrika v Indii, kde se OS nejčastěji zmiňuje ve spojitosti se samosprávou a decentralizací

Vývoj konceptu občana jazykově – v AJ a francouzštině – citoyen, citizen vs. bourgeois, ale v němčině Bürger původ konceptu občanství – antické Řecko koncept bourgeois – kořeny v Evropě v pozdním středověku obě tyto tradice se snoubí v moderním konceptu občanství – utvářen občanskými právy – chrání občana před státem politickými právy – umožňují politickou participaci na vládnutí společnosti koncept občanství jasně odkazuje k veřejné sféře s nástupem státu blahobytu – stát jako instrument sociálního zlepšení klientelizace občanů – práva je zároveň oslabují celkově změna mentality ohledně občanství RYSY OBČANSTVÍ jako členství – politická komunita jako status jako soubor práv jako soubor povinností jako rovnost jako aktivní participace

Konceptualizace vztahu státu a OS v politickém myšlení – před oddělením státu a OS v republikánském podání - z tradice nejstaršího užití pojmu societas civilis Ciceronem v Aristotelově ideálu uspořádání lidského společenství – koinõnia politiké středověké a raně novověké období vývoje státního systému - vládnoucí funkci občanů z praktických, ideových i mocenských důvodů zrušilo koncept OS - způsob, jak označit společnost civilizovanou V průběhu občanské války v Anglii 17. století dva proudy myšlení radikálnější - diggeři a levelleři Thomas Hobbes v době feudálních monarchií středověku - tendence, které podle Charlese Taylora předznamenaly pozdější počátky moderní OS středověká představa společnosti - není pouze politickou společností, ale má i jiné složky dualita a neustálá tenze mezi světskou a náboženskou mocí a jejich boj o nadřazenost v mocenské hierarchii systém vazalství význam existence svobodných měst s jejich nezávislostí a samosprávou a vlivu stavů na regulování absolutistické politiky panovníka od 17. století - alternativní teorie, které značí přechod k modernímu pojetí OS - v pevném svazku se státem, ale funguje odděleně anti-absolutistická koncepce Johna Locka – tzv. L-proud teorií OS

Oddělení konceptu OS a fáze vývoje pojmu směrem k modernitě John Keane 1.OS je stále totožná se státem, ale je charakterizována coby omezená, centralizovaná, ale konstituční monarchie Montesquieu – tzv. M-proud Immanuel Kant - societas civilis Adam Ferguson - Esej o historii občanské společnosti (An Essay on the History of Civil Society, 1767) 2.OS se odděluje od státu a působí protichůdně vůči státu Thomas Paine 3.OS zůstává oddělena od státu, odděluje se i od intimní sféry rodiny a domácnosti, ale funguje jako podřízená, převážně ekonomická složka regulujícího státu Georg Wilhelm Friedrich Hegel 4.OS si udržuje předchozí užší vymezení jako samostatná sféra, ovšem vrací se pomocí formy sdružování ke své předcházející kontrolní a doplňující funkci vzhledem ke státu Alexis de Tocqueville - Demokracie v Americe John Stuart Mill