Světové hospodářství

Hospodářské sektory sektor – vznikne seskupením hospodářských vztahů na základě podobných znaků PRIMÁRNÍ SEKTOR prvovýroba - získání surovin a produktů z přírody a obdělávání půdy těžba, lesnictví, zemědělství rybářství SEKUNDÁRNÍ SEKTOR druhovýroba – zpracování produktů z prvovýroby a výroba hmotných statků průmysl TERCIÁRNÍ SEKTOR oblast služeb doprava, zdravotnictví, obchod, školství, kultura, komunální služby KVARTÉRNÍ SEKTOR peněžnictví, pojišťovnictví, obchod s nemovitostmi KVINTÉRNÍ SEKTOR vysokoškolské vzdělávání, věda a výzkum, státní správa, zdravotnictví vyčleňují se z terciéru pouze ve vyspělých regionech

Vývoj lidské společnosti a hospodářství I. lovci a sběrači => rolníci => neolitická revoluce (zemědělství) tropická jihovýchodní Asie soukromé vlastnictví trvalá sídla člověk krajinotvorným činitelem rozhodujícím sektorem hospodářství = primární sektor (zemědělství, lov, rybolov)

Vývoj lidské společnosti a hospodářství II. konec středověku => využití tekoucí vody, parní síly => manufaktury (SZ Evropa, textil) tepelná energie, stroje, masová produkce = továrny = průmyslová revoluce Anglie 18. století osvobození nevolníků, rolníků = pracovní síla do továren nárůst urbanizace (rozvoj měst) revoluce v dopravě (železniční, námořní) zrovnoprávnění obyvatel (ženy, vzdělání) nejvyspělejší země – hlavním hospodářským sektorem = sekundární sektor (průmysl, stavebnictví, nákladní doprava) zvětšující se rozdíly mezi bohatým „severem“ a chudým „jihem“

Vývoj lidské společnosti a hospodářství III. průmyslová revoluce změny klíčových odvětví textilní potravinářský energetický hutnický strojírenský po 1. sv. v. dominance USA, poté Japonsko svoboda člověka, právo na vzdělání, zdravotní péči, urbanizace člověk významným krajinotvorným činitelem (přímo i nepřímo) rozvoj terciéru (služby) – v nejvyspělejších zemích dominantním sektorem (60 % obyvatel) chemický (zprac. ropy a zemnímu plynu) dopravní strojírenství (auta) přesné strojírenství elektrotechnika

Vývoj lidské společnosti a hospodářství IV. informační revoluce již 30 let zpět – velký rozmach informačních technologií vědecké parky (USA, Indie) informační společnost nejvyspělejší země zvyšování kvality života občanů

Hospodářství = ekonomika, = celková hodnota statků a služeb vytvořená za dané období na určitém území využívá se pro určování výkonnosti ekonomiky stát HDP HNP

Hlavní trendy současné ekonomiky po 2. sv. válce západ = vliv hospodářství USA, integrace EHS, … => nadnárodní výrobní a finanční organizace (internacionalizace) Japonsko – přestavělo celou strukturu průmyslu (na strojírenství, spotřební zboží) = „hospodářský zázrak“ => internacionalizace (kvůli kapacitě, ceně, ochraně prostředí) => investice => „asijští tygři“ 1. vlna = 2. vlna = textilní a oděvní průmysl, spotřební zboží, lodě, výroba oceli, umělá vlákna, dopravní prostředky, elektronika

Hlavní trendy současné ekonomiky ekonomické integrace (atlas str. 40) politické a ekonomické cíle … jednotlivé produkty cín, káva, banány EU

Hlavní trendy současné ekonomiky globalizace hospodářství šíření technických inovací „know-how“ dvoustranné a vícestranné dohody o spolupráci a o vzájemných výhodách (cla, daňové úlevy, …) propad či problémy jedné velké firmy nebo jednoho státu mohou rozkolísat celý světový hospodářský systém

Hlavní trendy současné ekonomiky globalizace hospodářství životní styl stravovací návyky kulturu (televize, rádio, film) => prosazovaní euroamerického pojetí těchto sfér je pro řadu režim, náboženství a sociálních skupin nepřijatelné globalizace = nezastavitelný proces má klady i zápory!

Úkoly Které globální firmy působí i na území ČR? Které české firmy byly či jsou zapojeny do procesu internacionalizace rozšiřováním výroby do zahraničí? Jaké výroby se dostávají na náš trh z produkce „asijských tygrů“? V čem vidíte výhody a nevýhody globalizace ekonomiky? Jak se projevuje internacionalizace hospodářství ve vašem městě?