Centrum manažerských dovedností ve vědě a výzkumu Rozvoj manažerských dovedností pro řízení vědeckovýzkumných aktivit Průřezová témata PhDr. Marcela Línková Rovnost příležitostí - gender ve VaV

proč rovnost ve VaV? Různé přístupy: aktivismus žen badatelek: rovné příležitosti nutné pro zajištění rovných šancí žen politické dokumenty, argumentace Evropské komise kladný dopad na společnost a ekonomiku, neboť zajištění rovných šancí se může projevovat zvýšenou efektivitou VaV nutné pro dosažení lisabonského cíle politické dokumenty vycházející z genderového výzkumu: rovné příležitosti a genderová sensitivita přispívají k dosahování vědecké excelence

studia o vědě a společnosti : renesance studií o vědě genderový aspekt chyběl nový důraz na kulturní, ekonomický a sociálně-strukturní kontext, ve kterém probíhá vědecký výzkum přechod od vnímání vědy jako disciplíny, která existuje mimo společnost a její instituce, jako neproblematického nástroje, který umožňuje přístup k „tvrdým“ vědeckým poznatkům o přírodě k vizi vědy, která je chápána jako součást naší civilizace, která je sociálně a kulturně podmíněná

pozice výzkumu a vývoje dnes věda je mocným arbitrem produkce znalosti vědní politika a alokace zdrojů na výzkum a vývoj věda je součástí sociálního světa – jde o kulturně ukotvenou aktivitu jako taková reflektuje základní hodnoty, praktiky a struktury našeho kulturního pořádku, včetně genderových nerovnosti věda byla historicky konstruována na základě mužské zkušenosti a hodnot, jako jsou racionalita, objektivity a dichotomie mezi subjektem a objektem (androcentrismus vědy)

gender gender je společensky konstruován, tj. že rozdíly mezi muži a ženami jsou vytvářeny prostřednictvím sociální zkušenosti než biologicky gender je tedy chápán jako souhrn arbitrárních významů, hodnot a metafor, které se v rámci určitého společenství pojí s ženským a mužským pohlavím jde o kulturně a časově proměnlivé představy o „přirozenosti“ mužů a žen Primární identifikace lidského individua jako muže nebo ženy spolu s množstvím postojů, myšlenek a tužeb, které tuto identifikaci doprovázejí, závisí na tom, jaké pohlaví je novorozenci přiřazeno po narození. V normálních případech tyto „nálepky“ odpovídají neměnným biologickým rozdílům v chromozomech, hormonech a tělesné morfologii. Biologické rozdíly se tak spíše stávají signálem než důvodem dělení sociálních rolí (Lewontin 1982).

gender versus pohlaví přirozenost pohlaví gender teorie „optických čoček“ Sandry Bem (1993) genderová polarizace (tj. představu, že ženy a muži jsou odlišní a že společnost je uspořádána podle těchto odlišností) androcentrismus (tj. představu, že muži jsou nadřazeni ženám a že vše, co se pojí z mužskostí, tvoří normu, vůči níž jsou ženy posuzovány) biologický esencialismus (tj. představu, že rozdíly mezi ženami a muži jsou biologicky dané, což zdůvodňuje jak nadřazenost mužů, tak i uspořádání společnosti na základě genderového principu)

vztah genderu a pohlaví Není to vůbec tak, že by se symbolické uspořádání dělby práce podle pohlaví a s ním pak i celý sociální i přirozený řád řídily nutnostmi biologické reprodukce, ale naopak arbitrární konstrukce biologického, a zvláště pak mužského a ženského těla, jeho funkcí a způsobů užívání – a jmenovitě po stránce biologické reprodukce – slouží za zdánlivě přirozený základ jak rozdělení pohlavní aktivity, tak dělení práce, a odtud pak celého kosmu, v duchu androcentrismu. Neobyčejná síla mužského pojetí sociálního světa pramení z toho, že se v něm kumulují a koncentrují dvě operace: že totiž legitimuje vztah nadvlády tím, že z něho činí součást logické přirozenosti, jež sama je přitom naturalizovou sociální konstrukcí. (Bourdieu 2000:24)

genderové implikace „virilní, maskulinní vědy“ (Bacon) Vědecké zkoumání založené na sociálně konstruovaných hodnotách objektivity, racionality a nezaujatého vědění není hodnotově neutrální a objektivní, ale nese v sobě zakódované hodnoty, které naše společnost pojí s maskulinitou. Femininita a ženy jako aktéři poznání tedy byly od počátku definovány jako antitetické vědě a objevují se v diskurzu pouze jako objekty poznání. Velice často to, co bylo o ženách vědecky tvrzeno, sloužilo většinou k potvrzení společenského statu quo, nerovného postavení žen ve společnosti, nepřístupnosti vzdělání a profesních kariér ženám a zavedení různých disciplinačních nástrojů, např. v rámci medicíny.

genderová analýza vědy 70. léta v souvislosti s 2. vlnou feminismu „problém počtu“ problém genderových a obecně mocenských implikací vědeckých konstrukcí a uspořádání vědeckých institucí a vědeckého poznání Nejradikálnější implikací porozumění tomu, jak struktura vědeckých institucí strukturuje obsah vědy vyprodukované v jejich rámci, ale může být poznatek, že ten, kdo má moc definovat, co se počítá jako vědecký problém, bude také hrát velice důležitou roli při vytváření obrazu světa, který z takového vědeckého bádání vzejde. (Harding 1991:40)

problém počtu horizontální segregace: přilákat ženy do oblastí, kde jsou tradičně méně zastoupeny (technické vědy a inženýring, přírodní vědy) vertikální segregace: zvýšit zastoupení žen v rozhodovacích pozicích a mocenských pozicích tak, aby se mohly účastnit utváření vědní politiky a výzkumných priorit sladění pracovního a soukromého života (přístup slaďující vs. instrumentální) homosociabilita (old boys’ networks) a strážení bran (gatekeeping) genderové předsudky v hodnocení vědecké excelence (Wold and Weneras 2000) platová diskriminace otázky genderové identity u žen-badatelek

osoby zaměstnané ve VaV podle typu zaměstnání rok 2000rok 2004 celkemz toho ženy procento žen celkemz toho ženy procento žen výzkumníci , ,9 technici , ,0 ostatní , ,7 celkem , ,6

osoby zaměstnané na pozici výzkumníka/výzkumnice podle vědních oblastí rok 2000rok 2004 vědycelkemz toho ženy procen to žen celkemz toho ženy procen to žen přírodní , ,0 technické , ,8 lékařské , ,9 z emědělské , ,3 s ociální , ,6 humanitní , ,6 celkem , ,9

osoby zaměstnané na pozici výzkumníka/výzkumnice podle sektorů rok 2000 rok 2004 celkemz toho ženy procento žen celkemz toho ženy procento žen podnikatelský sektor , ,3 vládní sektor , ,1 vyšší odborné a vysoké školy , ,0 neziskový sektor , ,3 celkem , ,9

výdaje na výzkum a vývoj podle vědní oblasti (v tis. Kč a v %) vědyvýdaje za rok 2000 (v tis. Kč) procento z výdajů za rok 2000 výdaje za rok 2004 (v tis. Kč) procento z výdajů za rok 2004 nárůst výdajů 2000/04 (v tis. Kč) přírodní , , technické , , lékařské , , zemědělsk é , , sociální , , humanitní , , celkově , ,

vertikální segregace vedení Akademie věd České republiky celkem z toho ženprocento žen akademická rada * 1700 akademický sněm ,8 vědecká rada 30413,3 *zahrnuje též předsedu a místopředsedy AV ČR

ústavy AV ČR - oblast věd o neživé přírodě celkem z toho žen procentuální zastoupení žen ředitelé/řed itelky 1800 zástupci/zá stupkyně 28310,7 vědecké rady ,7

ústavy AV ČR - oblast věd o živé přírodě a chemických věd celkem z toho žen procentuální zastoupení žen ředitelé/řed itelky 17529,4 zástupci/zá stupkyně 25520,0 vědecké rady ,2 - chybí VR ústavu analytické chemie a biologie obratlovců

ústavy AV ČR - oblast humanitních a společenských věd celkem z toho žen procentuální zastoupení žen ředitelé/řed itelky 17423,5 zástupci/zá stupkyně ,0 vědecké rady ,8 - chybí VR Psychologického ústavu - započítána též ředitelka Historického ústavu v Římě (pobočka Historického ústavu v Praze)

hodnocení vědecké excelence „Nepotism and Sexism in Peer-Review“: Wold and Wenneras Vliv produktivity uchazeče/čky Pohlaví (muži-uchazeči získali vyšší hodnocení než uchazečky-ženy se stejnou produktivitou) a Osobní znánost se členem hodnotícího výboru (uchazeči/čky, kteří měly kontakty nebo byli školeni jedním z evaluátorů získávali vyšší hodnocení než jiní uchazeči/čky se stejnou produktivitou). Extra body za kompetenci přisouzené mužům-uchazečům na základě pohlaví odpovídali 20 vědeckým publikacím v nejprestižnějších časopisech (Nature, Science). Ve srovnání s průměrným uchazečem-mužem musely být ženy-uchazečky 2,6 krát produktivnější, aby byly považovány za stejně schopné. Výsledky této studie vedly k přijetí reformních kroků, ovšem také zničily vědeckou kariéru Wold a Wenneras.

jak kritéria excelence a zásluh znevýhodňují ženy Aitken, J., and Walker, G. (1992) "Examining Bias in 'Excellence' and 'Merit,'" Hiring and Retention of Women Faculty. Produced by the Ontario Confederation of University Faculty Association, Status of Women Committee Výzkum a externí financování Publikace – ženy budují kariéru pomaleji, a proto zůstávají pozadu v publikační činnosti Služba univerzitě – ženy zastávají málo administrativních pozic a většinou nejsou zastoupeny v důležitých radách a výborech. To vede k tomu, že ženy, které na těchto pozicích jsou, jsou potom přetíženy. Kreativní práce – záleží na financování a volném čase a vzhledem k tomu, že ženy tradičně zastávají nižší pozice, obtížněji získávají finance, navíc většinou více učí a jsou více odpovědné za známkování a poradenství studentům Profesní aktivity – závisí na svobodě cestovat a začlenění do tzv. „old boys’ network”, kde se členové zvou na konference a k dalším aktivitám Výuka – vzhledem k tomu, že ženy zastávají nižší pozice, většinou hodně učí, což je aktivita, která není příliš ceněna z hlediska vědecké excelence

genderová identita A chemical engineer was appearing as a role model at a Women’s Training Roadshow for 2,000 schoolgirls in Wales, UK. The first three groups of girls all asked her the same question: ‘Are you really an engineer?’ ‘Yes’ she said, exasperated, ‘Why do you ask?’ There was a pause. ‘Because you’ve got a handbag’, one of them replied. (Rees, 1992 in ETAN Report 2000)

problém obsahu kontext objevu zaměřuje se na to, jak jsou rámovány výzkumné otázky a jaké hodnoty informují výzkumné otázky tradičně se nachází mimo zájem zkoumání produkce znalosti vědecký výzkum není imunní vůči společenským a kulturním hodnotám a předsudkům důraz na rozdíly mezi pohlavími ve výzkumném plánu Od endokrinologie a neurologie po psychologii a primatologii se výzkumníci často velice snaží, aby prokázali zásadní rozdíly mezi pohlavími (např. v oblasti kognitivních schopností či v oblasti behaviorálních vlastností)

problém obsahu kontext ospravedlnění nutnost uznat vliv sociálních hodnot a očekávání soustřeďuje se na metody a výzkumné techniky výzkumný vzorek je pouze mužský, ale výsledky jsou aplikovány jak na mužskou, tak ženskou populaci (výzkum kardiovaskulárních chorob, vliv acylpyrinu atd.) vývoj teorií, jež se zakládají na mužské zkušenosti světa a aplikace výsledků na ženy Lawrence Kohlberg: studie morální dospělost (princip rovnosti versus princip péče) „…oblasti bohaté na genderově relevantní témata se nachází tam, kde jsou součástí výzkumné otázky lidé…výzkum technologií by měl jít ruku v ruce s výzkumem sociálních implikací těchto technologií…“ (Energy Study)

kritické přístupy k vědeckému poznání z genderových pozic (Sandra Harding) základní 2 přístupy: „špatná věda“: tento přístup nekritizuje koncepty a hodnoty, na který je věda založena, a hodnoty, které uznává, ale pouze excesy, které se ve jménu vědy dříve dělaly. Vychází z liberálních pozic a soustřeďuje se zejména na tzv. problém čísel, tj. nedostatečného početního zastoupení žen ve vědě, platové nerovnosti, horizontální a vertikální segregaci žen a mužů ve vědě a nerovnosti vzdělávací. Problémy se snaží řešit v rámci politik rovných příležitostí. Tento přístup tedy vůbec nezpochybňuje základ západního vědeckého uvažování, tj. vědeckou metodu založenou na předpokladu možnosti objektivního poznání pravdy za předpokladu, že vědec ke zkoumanému předmětu přistupuje bez zaujetí, ani nezkoumá kulturně-sociální determinanty utváření vědy, např. genderové, třídní a rasové aspekty.Označuje se též jako empirický feminismus či vědecký feminismus.

„dělání vědy“: zahrnuje velké množství různých přístupů, zejména jde o různé postmoderní směry a dále různé směry v rámci feminist standpoint theory feministická teorie stanoviska: Je založena na předpokladu, že veškerá naše znalost je situovaná, tj. že vychází z určitého specifického historického, kulturního a sociálního “místa”, kontextu. To znamená, že ve společnostech, které jsou organizovány hierarchicky na základě genderu, rasy či třídy, není možné předstírat, že existuje objektivní, nestranná a hodnotově neutrální věda. Kontext, ve kterém žijeme, strukturuje, ale navíc i omezuje naše chápání. Nedomnívá se, že problémem jsou čísla či že se pouhým dosažením mnoho citovaného 30% zastoupení žen dosáhne zásadních změn. feministický postmodernismus Tyto přístupy nezpochybňují možnost objektivního poznání vůbec, ani neobhajují kulturní či epistemologický relativismus, ale argumentují, že je nutné vědecky zkoumat „sociální lokaci vědeckých tvrzení“ (Harding:1990, 142). Koncept „silné objektivity“, který představila Sandra Harding například zdůrazňuje nutnost klást subjekt nebo aktéra vědění do stejného kritického a kauzálního prostoru jako předmět vědění

závěry otázku počtu a otázku obsahu je nutné zkoumat dohromady Nelze činit doporučení bez porozumění mechanismům znevýhodnění zahrnutí genderové dimenze do projektu VaV problém počtu – dbát na to, aby zastoupení žen bylo odpovídající problém obsahu – zkoumat vliv genderu na výzkumný projekt od formulace výzkumné otázky přes vytváření metodologie, testování hypotéz po implementaci projektu

genderová rovnost ve VaV – evropská politická úroveň Institucionální aktivity vyvíjené na podporu žen ve vědě dnes vychází téměř výhradně z liberálního feminismu neboli feministického empirismu a přijatá opatření zdůrazňují zejména rovnost příležitostí.

typy opatření pozitivní akce vytváření podpůrných sítí žen vědkyň vývoj mentorovacích programů kvóty a percentuální cíle vyhrazování určitých pozic pro vědkyně a studentky (tzv. earmarking) genderový mainstreaming legislativních opatření týkajících se rovných příležitostí podporu pro rozvoj genderových studií modernizaci správy lidských zdrojů představení genderových aspektů do pedagogiky vědeckého vzdělávání opatření na podporu harmonizace vědeckého a rodinného života

dokumenty EK týkající se postavení žen ve vědě COMMISSION STAFF WORKING DOCUMENT Women and Science: Excellence and Innovation - Gender Equality in Science ze dne (SEC(2005) 370) Report from the Commission to the Council, the European Parliament, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on equality between women and men, Commission recommendation on the European Charter for Researchers and on a Code of Conduct for the Recruitment of Researchers sladění pracovního a rodinného života v sekci „pracovní podmínky“ doporučuje „gender balance“ na všech úrovních zaměstnaneckých pozic Council Resolution on Science and Society and on Women in Science, (10357/01) (PDF, ~ 85 Kb) society/pdf/10357en1.pdf society/pdf/10357en1.pdf

dokumenty EK týkající se postavení žen ve vědě Commission Staff Working Paper Women and Science: the gender dimension as a leverage for reforming science, (SEC(2001)771) (PDF, ~ 600 Kb) Resolution of the Parliament (PDF, 22.7 Kb) přijato (PE ; A5-0082/1999) European Parliament resolution on the communication from the Commission entitled: ‘Women and science’ - Mobilising women to enrich European research (COM(1999) 76 – C5-0103/1999 – 1999/2106(COS)) Resolution of the Council přijato dne (8565/99) science/ws_document02_en.html science/ws_document02_en.html Women and Science – Mobilising women to enrich European research. Communication of the Commission přijato dne (COM(1999)76 final) (PDF, ~ 220 Kb)

zprávy Evropské komise týkající se postavení žen ve vědě Gender and Excellence in the Making, 'Wasted talents: turning private struggles into a public issue': Report on the situation facing women scientists in the Eastern and Central European countries and in the Baltic States. (PDF – 5,9Mb) Women in Industrial Research - A wake up call for European industry, 2003 (PDF files divided by chapter) Study on networks of women scientists - Final recommendations report (PDF, 294 Kb) the European Report on Science & Technology Indicators (ERSTI/REIST): Encouraging Women into S&T - Women in Science: What do the indicators reveal? (PDF, 483 Kb)

zprávy Evropské komise týkající se postavení žen ve vědě The Minerva's Daughters report (PDF, 1.8 Mb) ¨ society/pdf/minerva_daughter_en.pdf society/pdf/minerva_daughter_en.pdf European Report: National Policies on Women and Science in Europe, society/pdf/women_national_policies_full_report.pdf society/pdf/women_national_policies_full_report.pdf National Reports from the Helsinki Group countries, science/helsinki03_en.html science/helsinki03_en.html Gender Impact Assessment Studies, FP5 ETAN Report: Science Policies in the European Union: Promoting excellence through mainstreaming gender equality, 2000 (PDF, ~ 1 Mb) society/pdf/g_wo_etan_en_ pdf society/pdf/g_wo_etan_en_ pdf

definice genderové rovnosti: vademecum Evropské komise podpora genderové rovnosti prostřednictvím podpory účasti žen-vědkyň na výzkumném projektu (problém počtu) genderová dimenze obsahu výzkumného projektu (problém obsahu)

stupně implementace genderové dimenze právní dokumenty pracovní programy směrnice pro navrhovatele (Guidelines for Proposers) evaluace složení evaluačního panelu briefing evaluátorů a evaluátorek vyjednávání kontrakt follow-up (monitoring)

právní základ implementace genderové dimenze rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o přijetí 6. Rámcového programu rozhodnutí Rady o přijetí Specifických programů regulace Evropského parlamentu a Rady týkající se Pravidel účasti na implementaci 6. RP EK Aktivity spadající pod tento 6. RP by se měly snažit o prosazování genderové rovnosti ve vědeckém výzkumu, a to ve všech jeho formách.

gender mainstreaming v praxi V rámci 6. RP jsou genderové otázky zmíněny v těchto dokumentech: the Guides for Proposers, the Evaluation Criteria the Guidelines on Proposal Evaluation Procedures the Model Contracts Pro všechny instrumenty (IP, NoE, STREP, CA, SSA) na všech stupních evaluace bude aplikováno toto kritérium: „Existují genderová témata, která se týkají předmětu výzkumného záměru? Pokud ano, byla dostatečně vzata v potaz? projektový management má povinnost „dohlížet na podporu genderové rovnosti v projektu“

rovné příležitosti ve VaV v ĆR 1999ustavení Helsinské skupiny (MŠMT) 2000ustavení pracovní skupiny pro postavení žen ve vědě v ČR (MŠMT) 2001ustavení Národního kontaktního centra – ženy a věda (grantový projekt financovaný v rámci programu EUPRO MŠMT) 2001 – – mezinárodní projekt Central European Centre for Women and Youth in Science (financovaný EK v rámci 6. RP) 2006mezinárodní projekt Knowledge, Institutions and Gender: an East-West Comparative Study (financovaný EK v rámci 6. RP)

dokumenty Národní politika výzkumu a vývoje V souladu s dokumenty Evropské komise a Evropského parlamentu a úkoly pro členské země EU prosazovat uplatnění žen ve výzkumu a vývoji. Národní program výzkumu II Lidské zdroje Strategie hospodářského růstu Vytvářet vhodné podmínky pro sladění pracovního a rodinného života Udržet mladé talenty v zemi (omezit tzv. „brain drain“ a posílit „brain gain“) Národní inovační politika Zahájit rozvojové programy pro zvýšení počtu absolventů přírodovědných a inženýrských oborů zajišťující zlepšení materiálních a technických podmínek pro výuku a výzkum v těchto oborech (budování laboratoří, kontakty s praxí atd.).

hlavní problémy v ČR nízká genderová citlivost nízké zastoupení žen na vedoucích pozicích ve VaV nízká míra participace na tvorbě vědní politiky v ČR a na evropské úrovni nedostatečný sběr statistik sladění pracovního a soukromého života platová diskriminace genderově hostilní pracovní prostředí nízká míra reflexe sociálních kontingencí produkce znalosti z toho vyplývající nízká míra reflexe genderových implikací výzkumných projektů a cílů výzkumu

Děkuji za pozornost! kontakt Marcela Linková Sociologický ústav AV ČR Národní kontaktní centrum – ženy a věda Jilská Praha 1 tel fax: mail: