Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiálu VY_32_INOVACE_21_10 Název materiáluEkosystém AutorJana Lagnerová Tematická oblastBiologie 1 Tematický okruhEkologie Ročník4 Datum tvorbyzáří 2012 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

EKOSYSTÉM je různě velký ucelený výsek biosféry je tvořen biotopem a biocenózou jeho složky jsou ve vzájemných vztazích velikost ekosystému může být různá - např. kaluž vody, pařez, les, rybník, moře,... je soustavou OTEVŘENOU  neustálá výměna látek a energií vstupy :  světlo  teplo  voda  kyslík  oxid uhličitý  imigrující organismy,... výstupy : ← teplo ← voda ← kyslík ← oxid uhličitý ← emigrující organismy ← odpadní látky, …

Rozdělení organismů v ekosystému podle rolí ve výživě 1.primární producenti = autotrofní organismy vytvářejí organickou hmotu z anorganické - především zelené rostliny a sinice (fotoautotrofní) 2.konzumenti = heterotrofní organismy (saprofyté, parazité) živí se organickou hmotou vytvořenou jinými organismy současně produkují novou organickou hmotu svých těl = =sekundární producenti a)konzumenti 1. řádu – býložravci b)konzumenti 2. řádu - masožravci a všežravci (drobné šelmy, prase divoké,...) c)konzumenti 3. řádu - další masožravci (velké šelmy,....) 3.reducenti = dekompozitoři = rozkladači rozkládají mrtvou a odpadní organickou hmotu na minerální látky, tzn. Dokončují koloběh látek v ekosystému humifikace, mineralizace bakterie, houby

anorganická příroda primární producenti (zelené rostliny) konzumenti 1. řádu (býložravci) konzumenti dalších řádů (masožravci) paraziti saprofyti

Potravní řetězec = soubor organismů na sobě troficky závislých typy potravních řetězců : 1)pastevně kořistnický rostlina  býložravec  drobný masožravec  velký masožravec v přírodě nebývá řetězec přímý, ale různě modifikovaný a větvený velikost těla konzumentů se postupně zvětšuje počet klesá

Potravní řetězec = soubor organismů na sobě troficky závislých typy potravních řetězců : 2) dekompoziční = rozkladný = detritový odumřelý organismus  saprofytní hmyz  houba  bakterie postupný rozklad organické hmoty ₋ 2 fáze - humifikace + mineralizace velikost těla se postupně zmenšuje počet konzumentů roste

Potravní řetězec = soubor organismů na sobě troficky závislých typy potravních řetězců : 3) parazitický savec  parazitický hmyz  parazitické bakterie  bakteriofág opak pastevně kořistnického velikost těla se postupně zmenšuje počet konzumentů roste v potravních řetězcích dochází k hromadění ŠKODLIVÝCH látek (zbytky pesticidů, těžké kovy, …) v tělech konzumentů  na konci řetězce je koncentrace nejvyšší (konečným článkem bývá často člověk)  může vést k vážnému poškození organismu

Rozdělení ekosystémů podle zásahů člověka 1) přírodní a přirozené ekosystémy člověkem téměř nedotčené, neovlivňované většinou velká druhová pestrost  složité potravní řetězce hodně konzumentů  velká spotřeba  nízká čistá produkce mezi jednotlivými složkami dynamická rovnováha ekosystémy jsou dlouhodobě stabilní schopny autoregulace a vývoje při částečném porušení mají schopnost obnovy velké zásahy do prostředí (požáry, záplavy) nebo do biocenóz (vyhubení druhu)  zhroucení ekosystému přirozených ekosystémů je v současné době na Zemi málo u nás se k nim blíží chráněná území např. korálové útesy, tůň, pralesy, rašeliniště, tundra,...

 1  Příklad přírodního ekosystému – tajga na Aljašce

Rozdělení ekosystémů podle zásahů člověka 2) umělé ekosystémy vznikají zásahem člověka v současnosti převažují malý počet druhů, někdy jde i o monokulturu (obilné pole, smrkový les) výsledkem je nestabilita snadné narušení - vývraty, přemnožení škůdců (chybí predátoři) např. na obilném poli chybí stromy pro hnízdění poštolek  přemnožení hrabošů nemají schopnost autoregulace ani obnovy k jejich udržení vynakládá člověk dodatkovou energií (orba, hnojiva, pesticidy, zavlažování …) např. lesy, louky, pole, rybníky, zahrady, městské a vesnické ekosystémy,...

 2  Příklad umělého ekosystému – sad broskvoní

Produktivita ekosystému = množství vyprodukované organické hmoty = BIOMASY za určitý čas na určité ploše = rozdíl množství biomasy na začátku a na konci období = nejčastěji bývá vztahována k produkci biomasy rostlinami (tzv. PRIMÁRNÍ PRODUKTIVITA) na 1 hektaru za jeden rok ekosystémy s nejvyšší primární produktivitou : tropické deštné pralesy, mokřady, mělká příbřežní pásma moří, lužní lesy, zahrady (ale s dodatkovou energií člověka) ekosystémy se střední primární produktivitou : louky, savany, rybníky, lesy, pole ekosystémy s nejnižší primární produktivitou : pouště, polopouště, hluboké oceány, tundry, arktické oblasti

Vývoj ekosystému = sukcese má tři hlavní fáze 1.zmlazení ekosystému = ekologické nahrazování  obsazování uvolněných nik po předchozím ekosystému  druhová rozmanitost malá  produkce potomstva velká, ale díky přírodnímu výběru málo jedinců přežívá do dospělosti  vzájemné vztahy jednoduché 2.vyzrávání ekosystému = období stabilizace  druhová rozmanitost se zvětšuje  počet specializovaných druhů stoupá  vytvářejí se složitější vzájemné mezidruhové vztahy 3.vrcholové stádium = KLIMAX  specializované druhy převládají  mezidruhové vztahy velmi složité  vzniká ustálené společenstvo schopné autoregulace a sebeobnovy

Použité zdroje: Hančová, H. & Vlková, M. Biologie I. v kostce, dotisk 2. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, s. ISBN Jelínek, J. & Zicháček, V. Biologie pro gymnázia, 7. rozšířené vydání. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, s. ISBN Šlégl Jiří aj. Ekologie a ochrana životního prostředí pro gymnázia, 1. vydání. Praha: Fortuna, s. ISBN

Použité obrázky: [1] BRUBAKERL.B.. Wikimedia Commons [online]. ???. [cit ]. Dostupný na [2] E-190. Wikimedia Commons [online]. duben [cit ]. Dostupný 29.jpg?uselang=cs