Současná pedagogická diagnostika a její metody Pro potřeby výchovných poradců zpracovala Dagmar Ženková

Obecný rámec diagnostických kompetencí: Kompetence pedagoga: soubor vědomostí, dovedností, postojů a hodnot důležitých pro výkon učitelské profese – pedagogická způsobilost reflektující kvalitu učitele konstrukt charakterizující efektivní jednání učitele v jednotlivých vrstvách činnosti a v jednotlivých pedagogických rolích

Klasifikace učitelských kompetencí (V. Švec,1999): a)kompetence k vyučování a výchově psychopedagogická kompetence komunikativní kompetence diagnostická kompetence b)osobnostní kompetence c)rozvíjející kompetence adaptivní kompetence informační kompetence výzkumná kompetence sebereflektivní kompetence autoregulativní kompetence

Diagnostické kompetence pedagoga použití prostředků pedagogické diagnostiky na základě individuálních vývojových zvláštností žáků schopnost identifikovat žáky se SVP a dovednost uzpůsobit výběr učiva a metody vyučování jejich možnostem schopnost rozpoznat sociálně – patologické projevy žáků, znát možnosti prevence a nápravy a umět je zprostředkovat efektivní řešení výchovných problémů

Diagnostické kompetence pedagoga analýza ústního, písemného, grafického a dalších učebních výkonů žáka diagnostika žákova pojetí učiva a styl jeho učení práce na zkvalitnění příznivého klimatu třídy, inkluzivních principech a individuálním přístupu k žákům diagnostickými kompetencemi by měl disponovat především TU (znalost životních podmínek žáka, jeho rodinného prostředí a sociální struktury třídy)

Tři základní úrovně pedagogické diagnostiky: 1) přirozená diagnostika (odhalování výchovně vzdělávacího problému vedoucí k určité povrchnosti, což může mít pozitivní i negativní dopad – jde o sociální percepci; nutné dát pozor na tzv. „halo – efekt“) 2)pedagogická diagnostika (hodnocení výsledků výuky žáků; základním způsobem hodnocení je porovnávání výkonů žáka s normou většinou formou didaktických testů) 3)autodiagnostika učitele – tzv. reflexivní učitel (vlastní reflexe podílu na procesu a výsledku výchovně-vzdělávacího procesu; učitel si je vědom své odpovědnosti, hodnotí svou výukovou činnost, uvědomuje si možnost korekce, nápravy a identifikuje problém v komunikaci)

Diagnostický postup: vstupní hypotéza – konkretizace diagnostické otázky, kterou si klade učitel, žák nebo rodič; odpovědi jsou alternativní, volí se forma postupu volba metody, sběr dat - získávání relevantních informací vhodnou diagnostickou metodou, která je validní a má přiměřenou stabilitu analýza dat - zpracovávaní a třídění informací interpretace dat – hodnocení je cílem analýzy (porozumění vztahu dispozic a vnějších činitelů; následné zhodnocení ve vztahu k diagnostické otázce)

Diagnostický postup: syntéza a prognóza - pochopení aktuálního stavu - určení směru vhodného opatření - stanovení vývojové prognózy a cíle, ke kterému chceme dojít závěr -forma doporučení, jehož správnost se ověří až při dalším vývoji -nutné je průběžné vyhodnocování, na jehož základě se stanoví další postupy či opatření; možné je i využívání alternativních metod

Metody pedagogické diagnostiky: pozorování - nejběžnější metoda vedená s určitým cílem extrospekce – pozorování jiných introspekce – sebepozorování dotazník - soubor písemně položených otázek lehce vyhodnotitelný, ztrácí autentičnost; vhodné kombinovat s ostatními metodami anamnéza – dosavadní vývoj dítěte (rodinná / osobní)

ústní a písemné zkoušky – ústní zkouška je specifická forma rozhovoru; nutné správné kladení otázek; volba takové formy zkoušky, aby žáka předem neznejistila (SPU, porucha pozornosti, duševní choroby atd.) didaktické testy – výsledky učení měří spolehlivě a objektivně, jsou východiskem pro další pedagogický postup sociometrické metody vztahy ve skupinách analýza prací žáků – zjišťujeme nejen osvojení učiva, ale i kvalitu práce učitele

analýza pedagogické dokumentace - širší rámec výuky a její vývoj analýza učebnic a učebních pomůcek – volba nejefektivněji použitelných podpůrných materiálů hra - umožňuje sledovat komunikaci, soustředění, motoriku, sociální kontakty, uplatnění fantazie dítěte atd. projekt – komunikační úroveň jednotlivých žáků a míry klíčových kompetencí (kompetence k řešení problému a kompetence sociální a personální) portfolio - odraz osobnosti žáka; pomáhá pochopit, čemu žák dává přednost či jaký učební styl může preferovat

Závěr: zvládání pedagogicko-psychologické diagnostiky bude pro učitele stále větší nezbytností její význam bude stále sílit