Zásoby I. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jana Švejdová. Dostupné z Metodického portálu cz, ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

Zásoby I. zásoby snížené, zvýšené a optimální, plánování materiálu, právní zajištění dodávek, nákupní činnost skladování, evidence materiálu 2

Oběžný majetek Je součástí aktiv podniku. Významnou složku aktiv tvoří zásoby. 3

Velikost zásob snížené, zvýšené, optimální Nevážou finanční prostředky, které podnik může použít pro jiné účely. Nevyvolávají další náklady, např. na provoz skladu, přejímku materiálu apod. Snižují riziko, u velkých nepotřebných zásob dochází v čase ke snížení jejich hodnoty, což způsobuje podniku finanční ztrátu. Snížené

Umožňují: Zabezpečit plynulou výrobu a tím vyloučit riziko jejího pozastavení. Realizovat výrobu velkého množství výrobků bez úprav zařízení na jiný materiál. Výroba se tak zrychluje a tím i zlevňuje. Zvýšené zásoby

Je takové množství zásob, které představuje: Použití přiměřeného množství finančních prostředků. Malé náklady na pořízení a skladování. Zabezpečuje plynulý chod výroby včetně případných výpadků v dodávkách. Optimální zásoby

Pořizování materiálu se nazývá zásobování Zásobování se člení na následující činnosti: 1) plánování materiálových zásob 2) právní zajištění dodávek 3) nákupní činnost 4) skladování materiálových zásob 5) výdej materiálu ze skladu do výroby 7

 plánování objemu nákupu materiálových zásob  stanovení průměrných zásob Bilanční rovnice v základním tvaru: počáteční zásoba + nákup = spotřeba + konečná zásoba PZ + N = S + KZ 8 Plánování materiálových zásob

N N = objem nákupu během plánovaného období S S = spotřeba během plánovaného období KZ KZ = konečná zásoba na konci plánovaného období PZ PZ = počáteční zásoba na začátku plánovaného období 9

Plánování nákupu Objednávání probíhá: V pravidelném cyklu, např. jednou týdně, měsíčně, probíhá u nejčastěji nakupovaných druhů. V proměnlivých termínech se objednávka vystavuje, je-li materiál potřebný, nebo v případě poklesu zásob pod minimální stav. 10

Velikost objednávky Závisí na tom, zda nakupujeme pravidelně, či nikoliv. Obvyklé způsoby stanovení velikosti objednávky: 1. Doplnění stavu na skladě do maximální zásoby Velikost objednávky = maximální zásoba – současná zásoba 11

Výrobce automobilů nakupuje skla jednou týdně. Maximální zásoba činí ks a současná zásoba je 530 ks. Velikost objednávky = – 530 = skel Viz EKONOMIKA 2 pro obchodní akademie a ostatní střední školy, str Příklad na doplnění stavu zásob

2. Množství minimalizující náklady na dopravu Objednávka se stanoví tak, aby náklady na dopravu byly co nejnižší. 3. Odhadnuté množství Vychází z průměrné spotřeby a podle ní se určí velikost objednávky. 13 Velikost objednávky

Podnik spotřebovává denně 50 m izolační látky. Dodavatel sídlí v Aši, což představuje vzdálenost 390 km, a je možno odebírat 500 nebo m látky. Vzhledem k tomu, že doprava stojí 15 Kč za 1 km, bude výhodnější odebrat m, přestože se zvýší zásoby. Viz EKONOMIKA 2 pro obchodní akademie a ostatní střední školy, str Příklad - minimální náklady na dopravu

Vedoucí oddělení logistiky ví, že týdně se průměrně spotřebuje 1,2 t sody a že na skladě je 0,3 t. Zároveň chce mít rezervu pro případ výpadku dodávky nebo nárůstu poptávky ve výši 0,5 t. Proto objedná 1,2 – 0,3 + 0,5 t= 1,4 t sody. Viz EKONOMIKA 2 pro obchodní akademie a ostatní střední školy, str Příklad – odhadnuté množství

(viz str. 88 Základy podnikové ekonomiky) V příštím roce chceme vyrobit karoserií. Norma spotřeby na jednu karoserii je 0,5 t plechu. Chceme, aby na konci příštího roku (k ) nám zůstalo v zásobě 800 tun a předpokládáme, že k příštího roku počáteční zásoba bude činit tun plechu. Kolik tun musíme během příštího roku nakoupit? 16 Plánování objemu nákupu materiálových zásob Příklad č. 1

PZ + N = S + KZ N = S = tun = x 0,5 N = ( ) N = tun Příští rok musíme nakoupit tun plechu. 17 Řešení příkladu č

Průměrnou velikost příslušného druhu materiálu na skladě vypočítáme následovně: (Dodávkový cyklus ve dnech/2 + pojistná zásoba ve dnech + technická zásoba ve dnech) x Ø spotřeba ve hmotných jednotkách Vzorec: (DC/2 + PZ + TZ) x Ø denní S 18

DC = Dodávkový cyklus je počet dnů mezi dvěma po sobě jdoucími pravidelnými dodávkami. PZ = Pojistná zásoba (ve dnech) je počet dnů, na které má mít podnik zásobu pro případ opoždění pravidelné dodávky. TZ =Technická zásoba (ve dnech) je počet dnů, ve kterých z technických důvodů ještě nelze nakoupený materiál dát do výroby. Například dřevo na výrobu nábytku musí ještě doschnout. S = Ø denní spotřeba ve hmotných jednotkách. 19

Vývoj stavu zásob – objednávka – dodávka – stav skladu – výdej ze skladu ‒ objednávka 20

Legenda ke grafu Běžná zásoba – pravidelné dodávky do výroby. Pojistná zásoba – kryje zpožděnou dodávku. Technická zásoba – je u materiálu, který se musí ještě před výrobou upravit, např. barvení plechu. Můžeme materiál nakupovat již upravený, pak technická zásoba není nutná. Příležitostná zásoba – nakupuje se v případě množstevních slev nebo výprodeje. 21

V grafu jsou znázorněny pětidenní dodávky s příkladem dvoudenního zpoždění dodávky se spotřebou pojistné zásoby, která je doplněna v následující řádné dodávce. Dále ukazuje i zvýšenou maximální zásobu o výhodný nákup materiálu – příležitostná dodávka. 22

Vypočítejte průměrnou zásobu dřeva na výrobu nábytku. Dodávkový cyklus je 16 dnů, pojistná zásoba je stanovena na 4 dny, technická zásoba na 18 dnů. Průměrná denní spotřeba je 5 m³. 23

Dodávkový cyklus = 16 dnů mezi dvěma dodávkami Pojistná zásoba= 4 dny Technická zásoba = 18 dnů Ø denní spotřeba = 5 m³ Vzorec: (DC/2 + PZ + TZ) x Ø denní S 24

(16/ ) x 5 = 30 dnů x 5 m³= 150 m³ Průměrná zásoba dřeva je 150 m³. Vyřešte stejný příklad při dodávkovém cyklu 30 dnů. (30/ )x 5 = 185 m³ Průměrná zásoba dřeva je 185 m³ 25 Řešení příkladu č. 2 Příklad č. 2 a Řešení č. 2 a

Viz str b Základy podnikové ekonomiky Dodávkový cyklus dodávek pšeničné mouky ze mlýna do pekáren je 20 dnů. Pojistná zásoba je stanovena na 5 dnů. Roční spotřeba mouky (zde je rok 360 dnů) je tun. Vypočítejte: Průměrnou zásobu pšeničné mouky. Kolik dodávek za rok (360 dnů) musí být uskutečněno. 26

Vzorec: (DC/2 + PZ + TZ) x Ø S (20/2 + 5) x 1 008/360 = 15 x 2,8 = 42 tun Průměrná zásoba pšeničné mouky je 42 tun. 27

Počet dodávek = 360 x Ø denní S /velikost dodávky 360 x 2,8 / 42 = 24 dodávek za rok Nebo druhý způsob: Roční spotřebu mouky vydělíme Ø zásobou mouky na 15 dnů, tj t : 42 t = 24 dodávek za rok. Dodávek musí být uskutečněno 24 za rok. 28

Víme-li, jaké materiály a kolik materiálu budeme potřebovat, je v našem zájmu si je právně zajistit uzavřením příslušné právní smlouvy. Smlouvy při právním zajišťování dodávek: Smlouva o uzavření budoucí smlouvy Kupní smlouva Smlouva o dílo 29 § §§

Vyžaduje písemnou formu Jedna nebo obě smluvní strany se zavazují uzavřít ve stanovené době budoucí smlouvu s předmětem plnění, jenž je určen alespoň obecným způsobem. 30 § § §

Pro oblast nákupu materiálu ze smlouvy o uzavření budoucí smlouvy vyplývá povinnost v době určené v této smlouvě uzavřít kupní smlouvu. Úkolem smlouvy o budoucí smlouvě je vyjasnit budoucí vztahy dodavatelů a odběratelů, kdo komu a co se bude dodávat a za jakých podmínek. 31 § § §§

Prodávající se zavazuje:  Dodat kupujícímu movitou věc určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu.  Převést na něj vlastnické právo k této věci. Kupující se zavazuje:  Zaplatit kupní cenu. Obchodní zákoník uvádí i skutečnosti, které nemusí být přímo uvedeny v textu konkrétní smlouvy. 32 §

Povinnosti prodávajícího (dodání zboží, doklady ke zboží, provedení a obaly, záruka za jakost, povinnost z vad apod.). Povinnosti kupujícího (zaplacení, převzetí, nabytí vlastnictví kupujícím apod.). 33 §

Zhotovitel se zavazuje k provedení určitého díla. Objednavatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dílo se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, oprav nebo úprava stavby a její části. 34 §

ohoblování a srovnání řeziva dodaného objednavatelem montáž televizní antény údržba veřejného osvětlení oprava automobilu 35

 Nákupní činnost úzce navazuje na právní zajištění.  Jde o praktické provádění činnosti, které předpokládá kupní smlouva.  Jde například o určování: dílčích (denních, týdenních, měsíčních) dodávek přepravních dispozic psaní objednávek v souladu se smlouvou apod

Technická stránka Technické podmínky při skladování (tlak, vlhkost, teplota). Ekonomická stránka Udržování zásob v souladu s průměrnými zásobami, odprodej nepotřebných zásob. Právní stránka Dodržování zásad při přejímce materiálových zásob do skladu od dodavatele nebo od dopravce

Evidenční stránka Správné vyhotovování vnitropodnikových dokladů (příjemky, skladní karty, výdejky). Organizační stránka Uložení materiálu na vhodném místě, vymezení prostorů pro: příjem skladování výdej

Základní doklady od dodavatele: Faktura přijatá  Vyjadřuje splnění dodávek.  Je podkladem pro zaplacení dodávek, které se uskutečňuje zpravidla úhradou z našeho účtu. 39 1

40

Dodací list přijatý  Je průvodním dokladem materiálu a zboží.  Zároveň dokladem o fyzickém převzetí.  Vyhotovuje jej dodavatel při expedici.  Musí obsahat údaje, podle kterých je může odběratel zkontrolovat a převzít. 41 2

42

1.Jaká je struktura oběžného majetku? 2.Na jaké činnosti se člení zásobování? 3.Plánování materiálových zásob. 4.Výpočet průměrné velikosti zásob. 5.Právní zajištění dodávek. 6.Charakteristika vlastní nákupní činnosti. 7.Požadavky na skladování materiálu. 8.Evidence materiálu. 43

Literatura KLÍNSKÝ, Petr; MÜNCH, Otto. Ekonomika 2. Praha : Nakladatelství EDUKO, s. r. o., ISNB SYNEK, Miroslav; KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Podniková ekonomika. Praha : Nakladatelství C. H. BECK, ISBN: NOVOTNÝ, Zdeněk. Základy podnikové ekonomiky. Vydává a distribuci zajišťuje Obchodní akademie Břeclav, Odborné časopisy, měsíčníky: EKONOM 44

Internet: Ukázka účetního dokladu – faktura MILLADKA. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: 1.jpg