Mgr. Kateřina Juklová, Ph.D.

Mnoho lidí si pod vědeckou metodou představí bílé pláště, laboratoře, mikroskopy, výkonné počítače, urychlovače a jiné složité a podivné aparatury, o nichž nemá prostý smrtelník ani ponětí. Pokud toho někdo ví o vědě víc, pomyslí na hypotézy, experimenty, teorie a zákony.

Jak uvažují a pracují vědci? 1. Jsou skeptičtí – nevěří tomu, co kdo říká, ale ověří si to! 2. Komunikují – nenechávají si svá zjištění pro sebe, ale popisují je spolu s postupem, kterým na ně přišli. 3. Výzkumy opakují – postup musí být popsán tak precizně, aby jej bylo možné reprodukovat. 1.

Základní výzkum - získává znalostí o základech jevu a skutečností bez úvah o jejich konkrétní aplikaci - často z něho vychází výzkum aplikovaný X Aplikovaný výzkum - zkoumání zaměřené na určitý cíl

 Složitý myšlenkový proces založený na metodologii, teorii a systému utříděných poznatků.  Nauka o metodách.  Myšlenková konstrukce, které jsou základem vědy.  Konkrétní postup ve výzkumu.  Vědecký postup k získávání poznatků.  Obecnější způsob zkoumání s vyšším stupněm abstrakce a s vědeckými cíli.  Zkoumání zaměřené na vyřešení aktuálního úkolu nebo aplikaci získaných poznatků.

1. Získávat fakta, poznatky 2. Ověřovat stávající teorie 3. Vytvářet teorie nové

 systematičnost  organizovanost 3 základní kroky: 1. Popis - zjištění, které elementy k předmětu výzkumu náleží a čím jsou charakteristické 2. Predikce - předpověď nebo odhad do budoucna. Ptáme se, jak těsně spolu dva nebo více jevů souvisí. 3. Explanace (vysvětlení) Odpovídá na otázku: Proč, jak a za jakých okolností spolu jevy souvisí.

1. Deduktivní (u kvantitativních šetření) = teorie → hypotézy → sběr dat → potvrzení či zamítnutí hypotéz 2. Induktivní (u kvalitativních šetření) = sběr dat → nalezené vzorce → předběžné závěry → teorie

Kvantitativní - množství zkoumaných osob - data jsou převáděna do čísel - ke zpracování dat využíváme matematicko- statistických metod Kvalitativní - zvláštní, jedinečné, neopakující se jevy - několik málo osob (případů) - data – nenumerický charakter - zpracování dat – jiné postupy (kódování, obsahová analýza)

1. Formulace vědeckého problému. o Formou výzkumné otázky 2. Výzkumné cíle. Hlavní cíl rozdělíme ještě na dílčí. Pozor na příliš obecné cíle. Čím obecnější cíl, tím náročnější výzkum. 3. Hypotézy. o Obsahuje dvě nebo více měřitelných proměnných. o Popisuje vztah mezi těmito proměnnými. o Nejprve je třeba je OPERACIONALIZOVAT = převézt do jazyka pozorování. 4. Volba metodiky výzkumu. Metody sběru a zpracování dat. Velikost výzkumného souboru a způsob jeho výběru. Celkový postup.

5. Realizace empirického šetření. 6. Zpracování dat. 7. Prezentace výsledků a jejich interpretace (vysvětlení, uvedení do souvislostí s teoriemi)

1. Uvědomění si, co chci zjistit.  Užívá se, máme-li neúplné informace nebo jim nerozumíme. 2. Studium literatury.  Jak byl problém dosud zkoumán? 3. Popis zvoleného výzkumného paradigmatu a kritérií pro posuzování zjištění. 4. Volba metodiky výzkumu  Metody sběru a zpracování dat.  Metoda výběru zkoumaných osob. 5. Popis zajištění kvality výzkumu (triangulace). 6. Realizace výzkumu.  Sběr dat se prolíná s jeho analýzou a interpretací.  Výzkum je ukončen až při „nasycení“ teorie.

Jak napsat

1. prokázat zvládnutí práce s teoretickými poznatky a odbornou terminologií – dovednosti kompilační (sběr, sestavování a shromažďování dat; sloučení prvků jiných děl) a sumarizační (shrnutí, rekapitulace, redukce) 2. prokázat zvládnutí obsahového i formálního zpracování textu 3. přesvědčit o uplatnění metodologicky adekvátních výzkumných dovedností

 Teoretická práce – kompilace, sumarizace, kritické zhodnocení  Teoreticko-empirická práce – teorie i výzkum  Pedagogický projekt – má všechny náležitosti projektu (plánování, realizace, hodnocení)

1. definovat oblast a problém – úvod 2. vymezit všechny podstatné teoretické koncepty 3. shrnout dosavadní stav poznání (výsledky aktuálních výzkumů) 4. navrhnout logickou strukturu práce

1. Na základě tématu své bakalářské práce definujte řešený problém 2. Vymezte cíle a předpokládané výsledky své práce 3. Udělejte (první) návrh osnovy teoretické části 4. Utvořte dvojice a diskutujte své návrhy

 Primární zdroje – původní vědecké práce (monografické publikace, knihy, studie, články v odborných časopisech a sbornících, výzkumné zprávy, dizertační, diplomové a habilitační práce)  Sekundární zdroje – zprostředkované a dále zpracované primární zdroje (anotace, referáty, výtahy, přehledy – učebnice, skripta, příručky)

1. Věrohodnost a odbornost (přednost mají primární zdroje) 2. Relevantnost ve vztahu k tématu 3. Aktuálnost zdrojů 4. Přiměřené množství – minimálně cca 20 pro BP

 Knihkupectví  Vědecké knihovny, knihovna UHK  Rešeršní služby  Vyhledávání v databázích a v internetových vyhledávačích (Google)  Klíčová slova, autor, název díla, ISBN/ISSN

 Ferjenčík, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha, Portál,  Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno, Paido,  Chráska, M. Metody pedagogického výzkumu -Základy kvantitativního výzkumu. Praha, Grada,  Strauss, A.L., Corbin, J. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie.  Lašek, J., Vondroušová, J. Závěrečná práce. Materiál z projektu InPdF. Hradec Králové,  Rozhodnutí děkana 16/2013: Pravidla zadání závěrečné práce a jejího vypracování  Lašek, J., Chrzová, M. Základy statistického zpracování pedagogicko-psychologického výzkumu. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009.

1. Prostudovat zdroje v několika fázích 2. Opatřit si poznámky (nezapomenout na bibliografické údaje!) 3. Navrhnout si osnovu práce 4. Konzultovat osnovu s vedoucím práce

 Přímá citace – doslovná  Nepřímá citace (parafráze) – vyjádření cizí myšlenky vlastními slovy !!! Na co dát pozor!!!  Práce na ochranu duševního vlastnictví  Vyvarovat se plagiátorství

1. Harvardský styl 2. Číselné odkazy 3. Průběžné poznámky

 Příklad 1: Jesle nejsou pro dětský vývoj nijak zvlášť přínosné, saturují však potřeby dospělých, a to více než potřeby dětí. (Matějček 1995)  Příklad 2: Podle Matějčka (1995) jsou jesle …  Příklad 3: Jak uvádí Matějček (1995, s. 70), „jesle jsou zařízení pro potřebu dospělých. Děti samy by si je nevymyslily.“ V seznamu všech zdrojů:  MATĚJČEK, Z., Co děti nejvíc potřebují. 2. vyd. Praha: Portál. ISBN

 Příklad 1: Tento jev se vztahuje ke Gardnerově teorii vícečetné inteligence. (4)  Příklad 2: Tento jev se vztahuje ke Gardnerově teorii vícečetné inteligence. [4]  Příklad 3: Tento jev se vztahuje ke Gardnerově teorii vícečetné inteligence. 4 Příklad přímé citace:  Gardner uvádí, že „hudba sama možná city a dojmy nevyjadřuje, bere však na sebe jejich formu“. (tzn. je to bez oddělující čárky!) např. (24 s. 213)

 opět podoba číselných odkazů v závorkách či číselných indexů  číslování poznámek je postupné Příklad: 12. GOLEMAN, D. Emoční inteligence. Praha: Columbus, ISBN Nebo: 18. GOLEMAN, ref. 12, s. 46.

1. Na základě shlédnutých ukázek určete použité způsoby citace a diskutujte ve čtveřici o výhodách a nevýhodách

1. Anotace 2. Obsah 3. Klíčová slova 4. Úvod 5. Část teoretická (na konci shrnutí) 6. Část praktická (výzkumná) 7. Závěr 8. Seznam literatury 9. Přílohy

1. Východiska výzkumu 2. Výzkumné otázky, cíle a hypotézy 3. Metody výzkumu a postup řešení 4. Přehled výsledků a jejich interpretace 5. Diskuse 6. Závěr

Problém - nevyjasněná, neřešená situace, kterou dobře popíšeme. Nejčastěji je vyjádřen jako výzkumná otázka. Cíl výzkumu – explicitní záměr výzkumníka shromáždit data takovým způsobem, aby mohl odpovědět výzkumnou otázku. Příklad: „Cílem této studie je zkoumání vztahu mezi různými kategoriemi myšlení učitele v procesu přípravy a učebními aktivitami žáka v hodinách tělesné výchovy.“ Hypotéza – tvrzení o podstatě určité situace ve světě. Návrh vztahu mezi výzkumnými proměnnými, který se zamítá nebo potvrzuje.

1. Pokuste se navrhnout obecný cíl výzkumné části své bakalářské práce. 2. Nyní tento cíl specifikujte na několik dílčích cílů. 3. Diskutujte své cíle ve dvojici.

= podmíněný výrok o vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými Kritéria dobrých hypotéz: 1. hypotézy jsou výroky o vztazích mezi proměnnými 2. hypotézy obsahují proměnné, které lze zjišťovat a měřit 3. vztahy mezi proměnnými lze ověřovat.

1. Na základě svých výzkumných cílů se pokuste navrhnout alespoň jednu správně formulovanou hypotézu.