Mgr. Michal Oblouk

stav napětí, nespokojenosti, zklamání a bezmocnosti z neuspokojování svých potřeb pocit, když se něco důležitého nepovede a v nejbližší době není šance to napravit – zklamání ze zmaru způsobuje ji nějaká překážka, která brání vyřešit problém - může být v okolním prostředí nebo uvnitř člověka organismus, který je připraven bojovat s problémem, neustále naráží na neřešitelnost překážky, která nás odsuzuje k nečinnosti - cítíme stále dokola vztek, napětí a zklamání z neúspěchu - organismus se frustraci brání - nejčastěji tento stav řešíme agresí (slovní nebo agresi namíříme přímo proti něčemu či někomu)

pokud frustrace trvá delší dobu, může se z ní stát DEPRIVACE = citové strádání, závažný psychický stav, který může negativně poznamenat další vývoj člověka DEPRESE = závažná, dlouhotrvající porucha psychiky reakce člověka: bud podrážděnost, agresivita a zlomyslnost, nebo naopak únava, tichost a klid léčí se antidepresivy, často v kombinaci s psychoterapií druhy: 1) lehká - člověk se musí do každé činnosti nutit, uzavírá se do sebe, nemá z ničeho radost, ale nějaké věci zvládá udělat – v domácnosti i v práci 2) středně těžká - člověk je nešťastný, nedokáže pracovat a nic ho nebaví 3) těžká – člověk se o sebe nedokáže postarat, zanedbává osobní hygienu, dívá se na televizi (i když ho to nebaví), bez hlubšího zaujetí dělá nenáročné věci např. na počítači, ale moc toho nezvládne či je činnost povrchní, nebo leží v posteli a zabývá se svými chmurnými myšlenkami

dlouhodobě zhoršená nálada, pocity beznaděje a bezvýchodnosti ztráta zájmu o své koníčky, záliby a sex dochází ke změně spánku poruchy stravování poruchy koncentrace ztráta energie sebevražedné myšlenky poruchy paměti problémy s hygienou uvnitř celého těla člověk cítí nepopsatelný stav člověk těžko přijímá negativní informace sebeobviňování člověk bez příčiny pláče člověk je nervózní, chová se podrážděně, agresivně, může i „vybouchnout“ člověk nedokáže říct nahlas druhým, co chce či potřebuje – je to pro něho velmi náročné sebepoškozování

zátěž, tíseň, tlak reakce na nepřiměřenou tělesnou a duševní zátěž stav člověka v situaci, kdy na jeho organismus a duševní život působí velmi nepříznivé přírodní nebo společenské podmínky – tzv. STRESUJÍCÍ FAKTORY = LIDSKÉ STRESORY - druhy stresu: a) eustres – pozitivní zátěž, která v přiměřené míře stimuluje jedince k vyšším anebo lepším výkonům b) distres – nadměrná zátěž, která může jedince poškodit a vyvolat onemocnění, či dokonce smrt

1.individuální 2.z nemoci 3.skupinové 4.sociální 1.fyzikální faktory - prudké světlo, nadměrný hluk, nízká nebo vysoká teplota 2.psychické faktory - zodpovědnost (nezaplacené účty, nedostatek peněz), práce nebo škola (zkoušky, termíny úkolů), frustrace, nesplněná očekávání, věk 3.sociální faktory - osobní vztahy (konflikt, nevěra, zklamání, týrání), životní styl (přejídání, kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek spánku) 4.traumatické faktory - události (narození dítěte, úmrtí, únos, znásilnění, válka, sňatek, rozvod, stěhování, chronické onemocnění, ztráta zaměstnání) 5.dětské faktory - vystavení stresu v raném věku může trvale zvýšit odpověď na stres, např. u týraných a zneužívaných dětí, školní zátěž, alkoholismus rodičů, přílišná náročnost rodičů

určitá míra stresu je nutná, pokud je překročena, může se objevit stresová reakce – formy: 1) agrese 2) toxikomanická reakce 3) autistická reakce 4) paradoxní reakce – zdůraznění vedlejších nebo směšných stránek situace - obranné mechanismy: 1. vytěsnění – vyloučení bolestivých impulzů či vzpomínek z vědomí 2. racionalizace – např. při nesplnění cíle si člověk může zmírnit zklamání, když si řekne „stejně jsem to nechtěl“ 3. reaktivní formace – např. matka trpící pocitem viny, že své dítě nechtěla, je pak přehnaně rozmazluje a ochraňuje 4. projekce – připisování vlastních nežádoucích vlastností jiným v přehnané míře 5. intelektualizace – např. lékař, který je často přítomen u velkého lidského utrpení, nemůže soucítit s každým, musí si udržovat jistý emoční odstup 6. popření – např. rodiče smrtelně nemocného dítěte si odmítají připustit takovou diagnózu 7. sublimace – přesunutí, potřeba, kterou nelze uspokojit, je zaměřena na náhradní cíl (vybití se)

-soustředit se na plnění jednoduchých, nejlépe manuálních úkolů -rozvíjet optimistický přístup k životu zaměřením se na to, co vede ke štěstí -dobrý životní styl -nemocný by měl jít k lékaři, důvěřovat mu, sdělit mu své pocity -neobviňovat se, není to ani vaše vina ani vina nikoho jiného, jedná se o nemoc -člověk by neměl činit vážná rozhodnutí -nemá cenu si stanovovat laťku činností příliš vysoko, plán pak člověk nemusí zvládnout -je lepší dělat něco, co je nemocnému příjemné -za pláč se nikdo nemusí stydět -léčba může trvat několik měsíců nebo let, proto i když se člověk cítí lépe, neměl by ji přerušovat a klást si vysoké cíle - stav se může opět zhoršit -o myšlenkách na sebevraždu je třeba někoho informovat -nedoporučuje se jezdit na dovolenou -zvážit ulehnutí do postele během dne - deprese se nedá zaspat

Přijdeš na další způsoby?

/dum_osobnosti.aspx?c=A120124_095300_dum_osobnosti_rez /dum_osobnosti.aspx?c=A120124_095300_dum_osobnosti_rez