ČÍST CIZOJAZYČNÉ KNÍŽKY ?

 Asi každý z nás někdy narazil na nějakou knížku, časopis nebo jakýkoliv jiný materiál, který sice obsahoval velice zajímavé informace, ale měl jednu velkou „chybu“. Nebyl totiž v češtině… Přeložený se ale buď nevyskytoval nebo byla kvalita překladu natolik nízká, že i ten nejzajímavější článek přestal být v tom okamžiku zajímavý. Klíčem by mohlo být si danou věc přečíst v cizím jazyce. Je ale opravdu prospěšné číst v jiném jazyce ?

 Stupeň jazykové pokročilosti se měří podle mezinárodního jazykového rámce, který platí pro většinu zemí Evropy, a proto je v tomto ohledu velmi lehké najít si materiál odpovídající vaší úrovni. Některá díla bývají krácena, a někdy i o poměrně znatelnou část, která sice pro porozumění hlavnímu ději příběhu důležitá není, ale kniha tím ztrácí část sebe, která dělá knížku knížkou. To se stává hlavně u knížek určených pro kategorii méně pokročilých a začátečníků. Všeobecně se doporučuje číst literaturu alespoň o kategorii vyšší. Obtížné ale často bývá i svou úroveň určit…

Budeme ale vycházet z toho, že jsem si tím naprosto jistí a podobnými myšlenkami se budeme zabývat zase až o chvíli později, kdy svoje znalosti opět o trochu zlepšíme. Každý, kdo někdy knížky v cizím jazyce četl, může potvrdit, že četba byla ze začátku velmi náročná, a to nejen díky faktu, že si musel vyhledat každé druhé slovíčko a rozuměl sotva těm lehčím větným konstrukcím. Jeho schopnosti se ovšem časem zlepšovaly, jeho slovní zásoba se taktéž rozšiřovala a celkově se ve čtení cítil jistější. Z tohoto předpokladu vychází první rada – číst literaturu o jednu či více úrovně těžší.

Dalším důležitým pojmem je extenzivní čtení. Jedná se o čtení, při kterém se čtenář zaměřuje na porozumění hlavního děje. Nepodstatné části přečte bez hlubšího zájmu. A kolik slov je potřeba na čtení v angličtině ? (údaje pro zjednodušenou četbu) STARTER - cca slov ELEMENTARY - cca slov PRE-INTERMEDIATE slov INTERMEDIATE slov UPPER-INTERMEDIATE slov Obdobná je situace i ostatních jazyků, ale zdroje uvádí informace pouze do úrovně B2. Od této kategorie výše už slovní zásoba limitována není. Úrovně se také týkají použité gramatiky.

 Má vůbec smysl strávit několik hodin nad knížkou, které nerozumím ? Ač se to možná na první pohled nezdá, čtením cizojazyčných textů se pro nás jazyk stává běžnějším a samozřejmějším než předtím. Mělo by také zrychlovat myšlení a pokud si text v duchu nepřekládáte do rodného jazyka, účinek bude ještě větší. Mnoho nakladatelů se také specializuje na vydávání audio materiálu přímo ke knížkám. Ovšem i čtení článků může být velkým přínosem, zvláště pak od stejného autora, případně o podobném tématu, kde se slovní zásoba velmi často opakuje.