Reflexe otroctví a teritoriální expanze v americké zahraniční politice (1. polovina 19. století – americká občanská válka)

Deklarace nezávislosti (1776): „…všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády, odvozující svojí oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou…“

Ústava USA: „Místa ve Sněmovně reprezentantů a přímé daně se rozdělí mezi jednotlivé členské státy Unie podle počtu jejich obyvatel, který se určí tak, že k celkovému počtu všech svobodných osob, včetně těch, které jsou v časově omezeném služebním poměru, a kromě Indiánů, kteří neplatí daně, se připočtou tři pětiny všech ostatních osob.“

Sever USA: expanze na sever (Kanadu, zbytek Severní Ameriky); Jihu USA: expanze na jih (Florida, Kuba, Mexický záliv) a jihozápad (Texas, Mexiko) Konflikt: budoucnost otroctví v USA, interpretace Ústavy (pravomoci států versus federální vláda) Řešení: odloženo ad acta

Teritorium Missouri žádá o vstup do Unie (1818) Problém: Missouri (otrokářský stát) může narušit rovnováhu v Senátu Řešení: kompromis – stanovení hranice (36° a 30' severní šířky) za kterou nesmí otroctví rozšiřovat

Návrh Daniela Webstera na podporu revoluce v Řecku (1824) Odpověď Johna Randolpha – nelze podporovat Řeky proti tureckým utlačovatelům, když Amerika sama legitimuje otroctví => starejme se sami o sebe D. Webster: podpora Řecka je v souladu s americkými ideály svobody a boje proti utlačovatelům J. Randolph: pokud podpoříme Řeky, zpochybníme otroctví v USA Spor Webster vers. Randolph odhaluje jak se konflikt v domácí politice („co s otroctvím?“) odráží na zahraniční politice („jaké ideály prosazovat?“)

zvolen Jihem USA (porazil Johna Q. Adamse) Jackson oslavoval individualismus, rovnostářství, práva jednotlivce – tj. hodnoty Severu, které podrývaly plantážnickou aristokracii během 30. let začal výrazně růst vliv hnutí abolicionistů V obavě, aby nedošlo k rozpadu Unie, odmítl podpořit anexi Texasu Výsledek: antagonismus mezi Severem a Jihem roste

Sever USA – spojenec Velké Británie v boji proti otroctví; brání další teritoriální expanzi Mexiko vyhlásilo nezávislost (1821) a zrušilo otroctví na svém území (1829) Jih – izolován, nutnost expanze v zájmu uchování otrokářského systému; obava z „obklíčení“ svobodnými státy Znovuotevřen spor s Mexikem; záminka – povstání v Texasu ( )

Zvolen „Jižany“ – díky nejednotě „Severu“ Hlavní téma voleb 1844: anexe Texasu Polk: pro anexi Texasu, Kalifornie a Oregonu Reinterpretace Monroeovy doktríny: od doktríny evropské neintervence k doktríně intervence USA - Válka s Mexikem ( ) - Jednání s Británií o Oregon (1846) Otázka otroctví (a směřování zahraniční politiky) nevyřešena

Podmínka Davida Wilmota: zákaz šíření otroctví v nově přijatých státech Unie Výsledek: přijato ve Sněmovně, zablokováno v Senátu Po čtyřech letech sporů přijat „Kompromis z roku 1850“ Kompromis byl dočasným řešením problému otroctví

Teritorium Nebrasky (spojnice mezi USA a Pacifikem) Vstup do Unie by naboural rovnováhu – Jih: pouze za předpokladu, že bude přijato bez omezení otroctví (nutnost zachovat kompromis z roku 1820) Teritorium Nebrasky rozděleno: Nebraska (svobodný stát) + Kansas (referendum) => ukončena platnost kompromisu z roku 1820 Občanská válka („Bleeding Kansas“): abolicionisté vers. vlastníci otroků ( )

Odpůrce otroctví: Proti zavádění otroctví do nových států Unie ne však abolicionista: nemůže zasahovat do kompetencí států „Naše republikánské roucho je špinavé. Pojďme ho znovu očistit… Přijměme znovu Deklaraci nezávislosti.. Když to udělám, nejenže zachráníme Unii; ale zachráníme ji tak, že bude a navždy zůstane hodna takové záchrany“ Zvolení Lincolna => Jih vyhlašuje Konfederaci (1861) Začátek Americké občanské války ( )