NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ AUTOR: Ing. Miluše Pavelcová NÁZEV: VY_32_INOVACE_ M 19 TÉMA: Astronomická technika ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/

Prezentace je určena žákům 9. tříd základních škol. Je v ní vyložen vývoj astronomických dalekohledů, dále jsou zmíněny kosmické sondy a jejich druhy. Prezentace je doplněna ilustrativními obrázky a odkazem na video o vesmírné sondě Voyager 1.

 Ke sledování vesmíru se používají astronomické dalekohledy a kosmické sondy.

 První dalekohled si 2. října 1608 nechal patentovat holandský optik Hans Lippershey.  Jeho poznatky použil již o rok později známý italský vědec Galileo Galilei a pomocí zdokonaleného dalekohledu složeného ze spojky a rozptylky učinil řadu převratných objevů, jako jsou Jupiterovy měsíce nebo skvrny na Slunci. Bohužel při pozorování Slunce si nechránil zrak a později oslepl.

 Dalekohled dále zdokonalil Johannes Kepler, který použil dvou spojek. Získal tak sice převrácený, ale ostřejší obraz. Do jeho dalekohledu bylo možno vložit například nitkový kříž pro přesnější zaměření.  Rozvoj astronomických dalekohledů v 18.a 19. století vedl k dalekohledům stále delším (kvůli zvětšení) i hmotnějším (kvůli světelnosti), které byly stále obtížněji použitelné.  Nejdelší dalekohledy měřily kolem 60 m.

 První reflektor, dalekohled se zrcadlem jako objektivem, navrhl Isaac Newton roku  Vyřešil tak problém chromatické čili barevné vady, která vzniká rozdílným indexem lomu pro světlo různé vlnové délky (barvy) v čočce objektivu a projevuje se „duhovými okraji“ pozorovaných předmětů.  Od konce 19. století začínají pro astronomické účely převládat reflektory, neboť zrcadla velkých průměrů lze snáze vyrobit a také konstrukce takového dalekohledu je jednodušší.

 Největší současné reflektory mají průměr zrcadla kolem 10 m.  Největší dalekohled v ČR je umístěn v Ondřejově a má průměr zrcadla 2 m.  Pro ještě větší projekty se používají automaticky koordinované soustavy segmentovaných zrcadel.  Také Hubbleův vesmírný dalekohled je reflektor o průměru zrcadla 2,4 m a o ohniskové vzdálenosti téměř 60 m.

 Kosmická sonda je umělé kosmické těleso bez lidské posádky vypuštěné k Měsíci nebo na únikovou dráhu ze zemského gravitačního pole.  Úkolem těchto sond je výzkum vlastností prostoru, kterým prolétají a především těles sluneční soustavy, k nimž se přiblíží.

Podle hlavního zkoumaného objektu je dělíme na:  Měsíční (lunární) sondy - zkoumají Měsíc a jeho okolí  Meziplanetární (interplanetární) sondy - zkoumají vlastnosti meziplanetárního prostoru, hmoty a polí v něm se nacházejících  Sluneční (solární) sondy - zkoumají bližší okolí Slunce

 Planetární sondy - zkoumají pevná tělesa sluneční soustavy, především planety, jejich satelity (měsíce) a planetky  Kometární sondy - zkoumají vlastnosti komet  Mezihvězdné (interstelární) sondy - jsou určené k průzkumu vlastností mezihvězdného prostoru za hranicemi sluneční soustavy (zatím žádná taková sonda nebyla dosud vypuštěna)

 Přednáška „Dalekohled a pozorovací technika". Hvězdárna Pardubice [online]. [cit ]. Dostupné z: %E2%80%9Edalekohled-a-pozorovaci-technika%E2%80%9C/ %E2%80%9Edalekohled-a-pozorovaci-technika%E2%80%9C/  Astronomie: Astronomická technika. Astroweb [online]. [cit ]. Dostupné z:  Dalekohled. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:  Living future. OSIRIS-REx [online]. [cit ]. Dostupné z:  Kosmická sonda. In: Wikipedia : the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z:  České noviny: Věda a technika. ceskenoviny.cz [online]. [cit ]. Dostupné z: dostala-na-okraj-slunecni-soustavy/724761&id_seznam= dostala-na-okraj-slunecni-soustavy/724761&id_seznam