Právo na informace vers. ochrana soukromí Mgr. František Korbel, Ph. D. PS P ČR,

Ústavní princip publicity Listina základních práv a svobod Čl. 17 (politická práva) (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro: - ochranu práv a svobod druhých, - bezpečnost státu, - veřejnou bezpečnost, - ochranu veřejného zdraví a - ochranu mravnosti. (5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. Čl. 41 (ustanovení společná) (1)Práv uvedených v čl. 26, čl. 27 odst. 4, čl. 28 až 31, čl. 32 odst. 1 a 3, čl. 33 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. → Právo na informace lze vymáhat přímo Čl. 4 (obecná ustanovení) (4)Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. → Omezení se vykládají restriktivně

Mezinárodní záruky práva na informace Všeobecná deklarace lidských práv (usnesení VS OSN z ) čl svoboda přesvědčení a projevu …zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (120/1976 Sb.) čl. 19 – svoboda projevu "Každý má právo na svobodu projevu; toto právo zahrnuje svobodu vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky všeho druhu, bez ohledu na hranice, ať ústně, písemně nebo tiskem, prostřednictvím umění nebo jakýmikoli jinými prostředky podle vlastní volby.„ Omezení může stanovit zákon, jsou-li nezbytná k: – respektování práv nebo pověsti jiných, – ochraně národní bezpečnosti, – ochraně veřejného pořádku, – ochraně veřejného zdraví, – ochraně morálky.

Mezinárodní záruky práva na informace Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (209/1992 Sb.) čl. 10 – svoboda projevu "Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování státních orgánů a bez ohledu na hranice." Omezení může stanovit zákon, jsou-li v demokratické společnosti nezbytná k: – národní nebo veřejné bezpečnosti, – územní celistvosti, – předcházení nepokojům a zločinnosti, – ochrany zdraví nebo morálky, – ochrany pověsti nebo práv jiných, – zabránění úniku důvěrných informací, – zachování autority a nestrannosti soudní moci.

Ústavní princip ochrany informací Listina - o chrana soukromí a osobnostních práv Čl. 7 (1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. Čl.10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě.

Mezinárodní záruky ochrany informací Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod čl. 8 – Právo na respektování rodinného a soukromého života 1. Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. 2.Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu: - bezpečnosti, - hospodářského blahobytu země, - předcházení nepokojům a zločinnosti, - ochrany zdraví nebo morálky nebo - ochrany práv a svobod jiných. → stejně jako u práva na informace nejde o práva absolutní!

Sporné oblasti právo osob na informace zájem státu na ochraně informací právo osob na ochranu informací

Teorie vážení zájmů Případnou konkurenci dvou základních práv realizovaných normami stejné právní síly sledujícími dva odlišné cíle lze řešit použitím teorie vážení zájmů tj. zkoumat podle principu proporcionality, jaké přínosy a jaká negativa s sebou nese ta či ona přednost jednomu ze základních práv.

Teorie vážení zájmů Úmluva Rady Evropy o přístupu k úředním dokumentům, Tromsø, , článek 3 odst. 2 Přístup k informacím může být odmítnut, pokud by zpřístupnění informace poškodilo nebo by mohlo pravděpodobně poškodit některý z chráněných zájmů, pokud ovšem v otázce zpřístupnění nepřevažuje veřejný zájem.

Judikatura Evropského soudu pro lidská práva akcentující vážení zájmů R. Fressoz a R. Roire proti Francii, 1999 Rozhodujícím kritériem je, zda se informace týkají „otázek veřejného zájmu“ a zda přispívají k jejich veřejné diskusi. Pokud ano, je omezení stěží představitelné. Rozhodně jej nemůže odůvodnit pouhá ochrana soukromí (zejm. u politiků, ale i jiných více či méně veřejně vystupujících osob, jako např. umělců, sportovců, úředníků, špičkových manažerů ad.). von Hannover proti Německu, 2004 Rozlišuje se, zda má šíření informací myšlenkový přínos k disku- tovaným otázkám, či zda je vyvoláno pouze bulvárním, příp. úzce komerčním zájmem. V takových případech staví naopak jako vyšší hodnotu ochranu soukromí osob.

Jestliže je informace součástí veřejné sféry, dopadá na ni základní právo na informace dle čl. 17 Listiny a čl. 10 Úmluvy. Součástí veřejné sféry je to, co může být předmětem legitimního veřejného zájmu. V zásadě na všem, co může souviset s fungováním moci ve státě. Nález Ústavního soudu I. ÚS 517/10 (členství soudců v KSČ)

Test proporcionality v judikatuře Krajský soud v Praze, rozsudky sp. zn. 45 A 4/2012, 45 A 10/2012 (poskytnutí informací o platech úředníků a učitelů z veřejných rozpočtů) 1. Test vhodnosti: co žádost sleduje, je legitimní? 2. Test potřebnosti: lze cíle dosáhnout jinak? 3. Vážení zájmů: význam konkurujících si práv? Potvrzeno NSS 1 As 169/2012, 1 As 142/2012

Výkladové závěry 1.Restriktivní výklad důvodů pro omezení základních práv (NSS 3 Ads 33/2006, 5 A 119/2001, 6 As 18/2009 aj.) 2. Princip proporcionality a pečlivé vážení důsledků a společenských zájmů v každé konkrétní věci (NSS 1 As 169/2012, 1 As 142/2012 aj.) 3. „Zdravý selský rozum“

§ 2 – Povinnost poskytovat informace → povinné subjekty částečné informační povinnosti (1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. → povinn é subjekty ú pln é informačn í povinnosti (srov. Rozsudek KS Praha 44 Ca 179/2002: …„ v š e, co maj í, nebo by měly m í t “ ) (2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.

Judikatura k samosprávným celkům V případech, kdy jsou informace poskytovány v rámci samostatné působnosti kraje, zákon nebrání tomu, aby žádost o poskytnutí informací vyřídil a odpovídající informace poskytl krajský úřad, a to i v případě, že žádost o poskytnutí informací byla směřována vůči jinému orgánu kraje (např. radě kraje). (Názor potvrzen usnesením i I.ÚS 1105/12, IV. ÚS 281/11) Rozsudek NSS z , 4 Ans 13/2008 (2217/2011 Sb. NSS) (žadatel proti Radě Jihomoravského kraje)

Prohlášení politických představitelů Není povinností povinných subjektů jakkoliv blíže a podrobněji vysvětlovat či odůvodňovat závěry, tvrzení, stanoviska či názory svých představitelů (§ 2/4 InfZ). Pokud však mají k dispozici dokumenty, které s těmito závěry, tvrzeními, stanovisky či názory souvisí, protože na jejich základě byly učiněny, je třeba, aby je povinné subjekty k žádosti poskytly, nebrání-li tomu jiný zákonem daný důvod. Rozsudek NSS z , 14A s 23/2010 Žadatel proti MMR

Lze zveřejňovat záznamy z jednání zastupitelstva? Základ: § 93/3 ZO: Zasedání zastupitelstva obce je veřejné. Diskusní otázky: -ochrana osobních údajů veřejných funkcionářů -ochrana osobních údajů občanů -ochrana dalších chráněných informací

§ 5 – Zveřejňování informací „(7) Povinný subjekt může zveřejnit informace i dalšími způsoby a s výjimkami uvedenými v tomto zákoně může zveřejnit i další informace.“ Výjimky dle InfZ: utajované informace (§ 7) osobní údaje (§ 8a ) obchodní tajemství (§ 9) informace o majetkových poměrech (§ 10) informace chráněné § 11 Výjimky dle dalších zákonů, např.: bankovní tajemství zvláštní skutečnosti aj.

§ 8a – Ochrana osobních a osobnostních práv „Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.“ - reakce na čl. 10 Listiny - souhlas - zákonné licence dle § 5 odst. 2, § 9 ZOOÚ - občanskoprávní licence - veřejně přístupné registry dle § 5 odst. 5 InfZ - základní osobní údaje dle § 8b InfZ

Zákonné licence - § 5/2 ZOOÚ e) jedná-li se o oprávněně zveřejněné osobní údaje v souladu se zvláštním předpisem. Tím není dotčeno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů, f) pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života, g) pokud poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři či zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné anebo úřední činnosti, o jeho funkčním nebo pracovním zařazení,

Občanskoprávní licence - § 12 OZ „(2) Svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona. (3) Podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy se mohou bez svolení fyzické osoby pořídit nebo použít přiměřeným způsobem též pro vědecké a umělecké účely a pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství. Ani takové použití však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.“

„Věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, tj. např. činnost politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů, popř. kandidátů či čekatelů na tyto funkce; věcí veřejnou je ovšem i umění včetně novinářských aktivit a showbyznysu a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost. Tyto veřejné záležitosti, resp. veřejná činnost jednotlivých osob, mohou být veřejně posuzovány.“ Nález I. ÚS 453/03 (I. B. v. M. Z.)

Nové občanskoprávní licence dle NOZ § 86 Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

Nové občanskoprávní licence dle NOZ § 84 Zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením. § 85 (1)Rozšiřovat podobu člověka je možné jen s jeho svolením. (2)Svolí-li někdo k zobrazení své podoby za okolností, z nichž je zřejmé, že bude šířeno, platí, že svoluje i k jeho rozmnožování a rozšiřování obvyklým způsobem, jak je mohl vzhledem k okolnostem rozumně předpokládat.

Nové občanskoprávní licence dle NOZ § 88 (1) Svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. (2) Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

Nové občanskoprávní licence dle NOZ § 89 Zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny, písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy člověka. Příklady, proporcionalita, vážení zájmů

Děkuji Vám za pozornost. František Korbel tel