Návrh řešení nezaměstnanosti lidí, kteří prodělali ústavně ochrannou péči v okrese Brno-město, formou sociálně ekonomického podniku Vedoucí práce:RNDr. Ivo Moll, CSc Autor práce:Marek Štol

Cíle práce popsat vývoj počtu dětí v ústavní péči v okrese Brno-město, popsat vývoj počtu mladých lidí, kteří opouštějí ústavní péči v okrese Brno-město po dosažení zletilosti, odhad počtu mladých v okrese Brno-město, kteří v důsledku předchozích výchovných opatření nemohou dlouhou dobu (tj měsíců) najít práci, porovnat dvě nákladové situace: náklady na jednoho průměrného nezaměstnaného, náklady na jednoho znevýhodněného zaměstnance při založení sociálně ekonomického podniku.

Zdroje statistických informací Magistrát města Brna: Odbor sociálně právní ochrany dětí Magistrát města Brna: Oddělení sociální prevence a pomoci

Metodika práce teoretická část čerpá z odborné literatury, která je citována v kapitole literatura, statistické informace jsou zpracovány formou grafů a tabulek, jednotlivé nákladové situace jsou vyhodnocovány a porovnávány pomocí ukazatele průměrných měsíčních nákladů na danou variantu a ukazatele doby návratnosti.

Úvod do problematiky ústavní výchovy Ústavní výchovu (ÚV) nebo ochrannou výchovu (OV) nařizuje soud na základě návrhu, který podává Odbor sociálně právní ochrany dětí. Týká se tzv. ohrožených dětí, které jsou ohroženy svým okolím nebo sami sebou. Důvody pro uvalení ÚV nebo OV jsou: osamělost (tj. jedinec je sirotek), zanedbání výchovy, nezvládnutí výchovy (tj. delikventní vývoj jedince). Mezi základní ústavní zařízení patří: Diagnostické ústavy, Dětské domovy, Dětské domovy se školou, Výchovné ústavy.

Součastný stav ÚV a OV v ČR V ČR je podle údaje MŠMT z roku 2008/2009 v ústavní nebo ochranné výchově umístěno 7820 dětí. Dle tohoto údaje má ČR v přepočtu na obyvatele a při porovnání s Evropskou unií nejvíc takto umístěných dětí. Trend, který se týká počtu dětí umisťovaných do ústavních zařízení, je vzrůstající. Neutěšený stav celého systému institucionální výchovy je předmětem kritiky celé řady státních a nestátních organizací, ozývají se i kritické hlasy ze zahraničí respektive z EU.

Vývoj počtu dětí v ÚV a OV v okrese Brno-město mezi lety 2006 – 2009

Grafický vývoj počtu dětí v ÚV a OV v okrese Brno-město mezi lety 2006 – 2009

Grafický vývoj počtu dětí, které ukončili ÚV nebo OV zletilostí v okrese Brno-město mezi lety 2006 – 2009

Odhad počtu nezaměstnaných mladých lidí, kteří prodělali ÚV nebo OV Údaje o nezaměstnanosti, vztažené k dané skupině osob, neeviduje ani Úřad práce, ani námi zvolený zdroj statistických informací čili oddělení sociální prevence a pomoci. Vedoucí oddělení sociální prevence a pomoci poskytl pouze nekvalifikovaný odhad nezaměstnanosti této skupiny osob, který není reprezentativní a nemá potřebnou vypovídací schopnost. Závěrem je fakt, že statistický informační systém není ještě tak propracovaný, aby odpověděl na příčiny nezaměstnanosti určitých skupin lidí.

Sociální ekonomika a sociální podnikání skupina organizací, které nepatří k veřejnému sektoru, jsou demokratické a mají zvláštní způsob přerozdělování zisků pro účely svého dalšího rozvoje a zlepšování služeb pro své členy a pro společnost. Hlavním charakteristickým rysem je propojení ekonomické činnosti se sociálními nebo environmentálními cíly. Sociální podnikání slučuje zájmy týkající se podnikání, zaměstnávání zdravotně či sociálně znevýhodněných občanů a občanů bez tohoto znevýhodnění, pozitivního působení na společnost v místě podnikání a zvyšování životní úrovně zaměstnanců.

Koncept sociální firmy v Brně Po vzoru již zavedené pražské sociální firmy Café Rozmar, která má stejnou cílovou skupinu znevýhodněných osob = životaschopnost Podnikání v oboru kavárenství v centru Brna o provozní ploše cca 1OO m 2 Hlavní cíle: nabízet práci znevýhodněným lidem se zkušeností s ÚV nebo OV, znevýhodnění získají potřebné dovednosti a znalosti v oboru, po vzoru Café Rozmar střídat znevýhodněné po půl roce tak, aby jich co nejvíce získalo uznatelnou praxi v oboru.

Průměrné měsíční náklady na jednoho zaměstnaného v konceptu sociální firmy Měsíční provozní náklady + poměrná část kapitálových výdajů při pětileté životnosti, Tato část nákladů je zastoupena fixními náklady a investičními náklady. Za předpokladu, že každý měsíc v podniku budou pracovat tři znevýhodněné osoby, jsou tyto náklady po přepočtení na každou z nich cca Kč. Toto číslo tedy představuje náklady na jednoho znevýhodněného při životnosti investice 5 let.

Doba návratnosti v konceptu sociální firmy NPV =∑ Součastných hodnot peněžních příjmů v jednotlivých letech - ∑ Součastné hodnoty kapitálových výdajů. V případě diskontovaných peněžních toků by doba návratnosti byla 2 roky a cca 50 dní.

Průměrné měsíční náklady na jednoho nezaměstnaného Ukazatel se odvíjí od variant situací, které by mohly nastat u mladého člověka, který opustí ústavní výchovu. 1. Nezaměstnaný jedinec od počátku Celkové roční náklady = Kč Celkové měsíční náklady = 4746 Kč 2. Nezaměstnaný jedinec, který byl dříve zaměstnaný alespoň jeden rok při minimální mzdě (tj Kč/měsíc) Celkové roční náklady = Kč Celkové měsíční náklady = 9978 Kč při tzv. „ směrodatné mzdě“ (tj /měsíc) Celkové roční náklady = Kč Celkové měsíční náklady = Kč

Průměrné měsíční náklady na jednoho nezaměstnaného 3. Nezaměstnaný jedinec páchající trestnou činnost, který byl zadržen a uvězněn Celkové roční náklady = Kč Celkové měsíční náklady = Kč Dle citovaných dokumentů se zhruba 50 % osob, po opuštění ústavní výchovy, dopustí trestného činu. Je velice pravděpodobné, že se budou průměrné měsíční náklady na jednu průměrnou nezaměstnanou osobu, která prodělala ústavní nebo ochrannou péči, pohybovat v horní polovině uváděného rozmezí.

Doba návratnosti u nezaměstnaného jedince Lze s dostatečně velkou mírou pravděpodobnosti tvrdit, že součastný dávkový systém, bez dalších podpůrných opatření, nezaručuje žádnou dobu návratnosti. Vynaložené státní prostředky jsou pouze stimulem, který zaručuje alespoň nutnou míru solidarity. Z toho plyne, že je potřeba transformovat alespoň část tohoto systému do podoby podpůrných opatření týkajících se například přímého vytváření nových pracovních míst prostřednictvím sociálně ekonomických podniků.

Vyhodnocení nákladových situací a test hypotézy Porovnání jednotlivých variant podle průměrných měsíčních nákladů.

Vyhodnocení nákladových situací a test hypotézy Doba návratnosti je v případě konceptu sociálně ekonomického podniku 2 roky a cca 50 dní. Doba návratnosti v případě dávkového systému nelze prokázat. Hypotéza, „Založením sociálně ekonomického podniku pro absolventy tzv. ústavní péče stát ušetří náklady spojené s vyplácením sociálních dávek a náklady vynaložené na potírání kriminality“, byla z ekonomického hlediska vyvrácena. V krátkodobém horizontu je pro stát ekonomicky výhodnější dotovat nezaměstnané formou příspěvků a podpor v nezaměstnanosti.

Závěry a doporučení Podle doby návratnosti je koncept sociální firmy, za daných podmínek, ekonomicky výhodnější než dávkový systém. Sociální podnikání má velký přínos pro společnost, zejména pro znevýhodněné osoby na pracovním trhu. Na základě analýzy zkušeností se sociálním podnikáním v ČR jsou doporučení následující: Vzdělávání v oblasti sociálního podnikání. Vytvoření legislativního rámce, který by upravoval zakládání, chod a daňovou povinnost sociálně ekonomických firem. Transformovat částečně systém politiky zaměstnanosti a soustředit více finančních prostředků do přímé podpory sociálního podnikání.

Děkuji za pozornost