Podnikatelská etika 4. Etické rozhodování. Etika v podnikání. Koho to kdy zajímalo?  Do 60. let min. století hlavně sociologové, psychologové, filozofové.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Personální řízení v malých podnicích
Advertisements

Dita Pelantová Šárka Lukešová 3.VSRR
Co s trhem SBS aneb trh SBS je trh jako každý jiný
Předmět a prameny pracovního práva
Vlivy vnějšího a vnitřního prostředí
Motivace 1.úvodní pojmy 2. pracovní motivace 3. stimulace
ZÁKLADNÍ ETICKÉ KATEGORIE II
Etika v podnikání Business Ethics
Podnikatelské organizace (firmy, podniky, popř. jejich dílčí části) tvoří součást sociálně ekonomické struktury společnosti. Z tohoto hlediska je pro.
Temperament, charakter
Česká legislativa sociálních služeb – hodnoty a etická dilemata
IveHale s.r.o..
AKTIVNÍ STÁRNUTÍ A MEZIGENERAČNÍ SOLIDARITA, ČILI JAK VŠTE VEDE STUDENTY K RESPEKTU A CHÁPÁNÍ STARŠÍCH OBČANŮ Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. VŠTE v Českých.
TMG Radka Veselá IV/17 Stimulátory Motivátory Správné vedení firmy.
Piaget, Kohlberg, Selman, Gilliganová
Teorie Lawrence Kohlberga
Sociální psychologie Sociální skupiny.
6. Je dobro dáno povinností?
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Čs. armády Milevsko
Právo jako filozofický pojem
1 Etika podnikání Společenská odpovědnost organizací Ing. Jaroslav Prachař – výkonný ředitel, Korektní podnikání, o.s CEBRE – Kam směřuje Společenská.
Jméno autora: Mgr. Vlasta Kollariková Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_15_OSVZ_ON Ročník: I. Vzdělávací oblast: Společenskovědní.
Podniková ekonomika Personální činnost.
Základy marketingu šestá přednáška
(komentovaný přehled)
Etika chovu zvířat Doc. Ing. Lukáš Jebavý, CSc
Psychologie II Sociální psychologie
Mravní výchova.
12. října  z řeckého filein – milovat / sofia – moudrost  touhu po vědění, které by obsáhlo celou skutečnost a vyjevilo člověku smysl jeho života,
 Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují.
Specifický typ osobnosti
Definice a vlastnosti Typy sociálních institucí Hodnoty a normy
Profesní etika JUDr. Maxim Tomoszek.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_20_PODNIKATELSKÁ.
Nákupní chování spotřebitele
MARKETINGOVÝ MIX.
KREATIVNĚ ORIENTOVANÁ PÉČE O KLÍČOVÉHO ZÁKAZNÍKA- NOVÁ FIREMNÍ STRATEGIE.
Chyby při vnímání druhých lidí
Profese a etika Regulace a samoregulace. Etika = oblast, ve které se uskutečňují individuální dobrovolné volby a rozhodnutí, a to jak v záležitostech.
1.1. Formování veřejného mínění dr.Ján Mišovič, CSc
Přístup k OM v pojetí posunu paradigmatu v managementu k principiálnímu vedení Osnova Připomenutí „co znamená posun paradigmatu v managementu k principiálnímu.
Tržní prostředí.
Právo jako normativní systém, základní pojmy
TRH (tržní mechanismus)
Vůdcovství Doc. PhDr. Jan Neuman, CSc. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního.
Právo souhrn pravidel stanovených a vynutitelných státem organizuje a řídí lidské soužití.
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: Mgr. Rostislav Navláčil Název prezentace (DUMu): 19. Etika, základní etické pojmy Název sady: Občanská nauka Ročník:
Autorita Schopnost získat si respekt podřízených. Rozlišujeme formální, neformální a odbornou autoritu Autoritativní styl řízení Styl řízení založený.
ETICKÝ KODEX Klastru sociálních inovací a podniků - SINEC.
Osobnost žáka jako jeden ze subjektů výchovně-vzdělávacího procesu Autor: Miroslav Vild.
Konflikt  Náročná situace, střetnutí protichůdných sil na cestě k cíli.  Situace, v níž je nutno vybrat z určitých variant či alternativ  Do konfliktu.
Název školy: Základní škola speciální Litvínov, Šafaříkova 991 Autor: Mgr. Jaroslava Stejskalová Název materiálu: VY_32_INOVACE_50_Občanská výchova_Morálka.
 Souhrn hybných činitelů v činnostech, učení a osobnosti  Skutečnosti, které jedince podněcují, podporují nebo naopak tlumí, aby něco konal či nekonal.
Právo jako filosofický pojem. Co je to právo? – I.  „Tážeš-li se mě, co je to právo, pak to nevím a netážeš-li se mě, pak to vím.“  Právo je společenský.
Základy marketingu část 4. Ing. Monika Dobešová Univerzita Pardubice FEI Letní semestr 2012/2013.
Pravidla chování, právo a morálka
Ekonomika malých a středních podniků
Podnikatelská etika 4. Etické rozhodování.
Nová služba – nová kultura?
Týmová spolupráce při vedení zájmových činností
Výchova k občanství 9.ročník
1. PODNIKÁNÍ Ing. Martina Kozáková.
Mgr.Michal Vičar Emoce.
Sociologie pro SPP/SPR/VPL
Obchodní právo. Subjekty obchodního práva. Jednání podnikatele
Počátky teoretického ekonomického myšlení
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy: SOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Vzdělávací oblast: Ekonomie Předmět: Inovace výuky prostřednictvím.
Sociální šetření versus etický kodex sociálního pracovníka
Proč by se měl podnik chovat na trhu eticky?
Lekce 6: Dítě v procesu socializace výchovy a vzdělávání
Transkript prezentace:

Podnikatelská etika 4. Etické rozhodování

Etika v podnikání. Koho to kdy zajímalo?  Do 60. let min. století hlavně sociologové, psychologové, filozofové  Od 60. let: teoretičtí ekonomové  Rozpoznali vliv morálních faktorů a) na vnitropodnikovou sféru (klima, produktivita) b) na veřejnost (image firmy)  Nové ukazatele úspěšnosti firmy: atraktivita pro uchazeče, spokojenost zaměstnanců, důvěra na trhu, cena, rating

Nový trend úspěšnosti podnikání  Nejen dosažená míra zisku  ale zejména zvyšování tržní hodnoty podniku  Pozitivní etické hodnocení firmy zvyšuje tržní hodnotu firmy, negativní ji snižuje

6 příčin porušování etiky ve vnitropodnikové sféře  Neznalost etických norem nebo jejich podceňování  Orientace zaměstnanců výhradně na osobní prospěch, vliv osobnosti zaměstnanců  Situační tlaky na neetické chování jednotlivců 4.Nezájem přímých nadřízených o etiku 5.Neetické chování spolupracovníků 6.„Tichý souhlas“ vedení podniku s neetickým jednáním, vlivy okolí zaměstnanců.

4 rysy autonomního etického rozhodování 1. Schopnost subjektu racionalizovat etický problém 2. Existence individuální hierarchie hodnot u subjektu (mezi jeho osobními hodnotami není morálka na posledním místě) 3. Subjekt má adekvátní informace o problému 4. Subjekt je svobodný, rozhoduje se bez donucování nebo omezování.

Obecné zásady etického rozhodování 1 1.Každé rozhodnutí vyhodnotit ve vztahu k etickým normám společnosti, ve které žijeme 2.Vyhodnotit rozhodnutí z hlediska zažitých všelidských morálních konvencí (úcta k člověku, respektování vlastnictví, čestnost, pravdomluvnost, slušnost atd.)

Obecné zásady etického rozhodování 2 3.Vyhodnotit každé rozhodnutí ve vztahu ke svému svědomí (Rozhodnutí musí být v souladu s mojí morálkou) 4.Precedentní test. Mohlo by rozhodnutí sloužit za vzor? 5.Test veřejností. Je rozhodnutí obhajitelné před veřejností a zainteresovanými skupinami?

Metodické zásady pro rozhodování  Držte se faktů. Pracujte s doloženými argumenty, ne pouhými dohady, dojmy a nepodloženými názory  Testujte argumenty na obdobných případech  Respektujte a snažte se porozumět argumentům jiných stran, i když se s nimi neztotožňujete  Jasně vymezte body, v nichž není možný kompromis.

Obecný model řešení etického problému  Jaká jsou fakta? 2.V čem tkví etický problém? 3.Kdo jsou účastníci dané situace? 4.Jaké jsou možnosti alternativních řešení? 5.Jaké budou morální dopady jednotlivých alternativ? 6.Jaké praktické nátlaky se uplatňují a na koho působí? 7.JAK MÁ BÝT SITUACE VYŘEŠENA?

10 Obecný model rozhodování etického problému Identifikace problému Fakta Etická rovina problému Účastníci Tvorba rozhodnutí Alternativní Morální dopady Praktické řešení alternativ nátlaky Vhodné konečné řešení 10

Kohlbergův model morálního vývoje

1.Respektuje, co smí a co nesmí v dané společnosti 2.Při realizaci svých cílů respektuje ostatní, usiluje o spravedlivou smlouvu ( orientace na odměnu) 3.Dokáže vnímat a upřednostnit morální nárok potřeb jiného nad svými 4.Považuje za morální povinnost podřizovat osobní cíle cílům společnosti 5.Cítí spoluodpovědnost za celospolečenské hodnoty, věří v konsensus 6.Přesahuje osobní, skupinová, národní, náboženská a dobová morální hlediska. Vychází z universálních principů člověka a přírody

Prekonvenční úroveň morálky 1  Vnější morálka; u dítěte není vyvinut smysl pro morálku, Dobro a zlo jsou posuzovány podle vnějších důsledků, ne podle věrnosti etickým zásadám.  V období orientace na trest vnímá dítě každou potrestanou činnost jako špatnou a je proto pro něj dobré dělat to, co je odměňováno a vyhýbat se tomu, co je špatné.  Hlavním motivem jeho chování je strach z trestu. Klíčovou roli tedy hraje výsledek, nikoli úmysl.  Dítě zná sankce (důsledky) a chová se podle toho. Situačně vázaná morálka.

Prekonvenční úroveň morálky 2  Orientace na odměnu = stadium naivního instrumentálního hédonismu. Dobro je představováno výrokem: "co z toho mám já?".  Snaha vyhýbat se negativním důsledkům svých činů, objevuje se větší rafinovanost myšlení dítěte.  Vzniká cit pro spravedlnost, rovnostářství=např. starší sourozenec chce, aby mu máma pomáhala stejně jako mladšímu dítěti.  Objevuje se počátek jednoduché reciprocity, charakterizované větou "když uhodíš ty mě, já uhodím tebe".

Konvenční úroveň morálky 3  V období orientace na „být hodným dítětem“ se dítě zabývá normami svých vztažných skupin (rodina, přátelé, spolužáci ve škole…).  Můžeme charakterizovat jako: "správné je to, co za správné považují ostatní". Dítě chce plnit to, co od něj očekávají blízcí.  Chce být považováno za dobrou dceru, syna, kamaráda.. Před rozhodnutím zvažuje pocity a potřeby druhých.  Objevuje se schopnost rozpoznat zájmy druhého a vzít v úvahu i perspektivu třetí osoby.

Konvenční úroveň morálky 4  Období orientace na řád a zákon: "co by se stalo, kdyby každý ve vaší situaci porušil zákon, protože by si myslel, že k tomu má dobrý důvod?"  Lidé se cítí být podřízeni zákonům a svým závazkům, kterým jsou vydáni na milost a nemilost.  Člověk není zodpovědný za nespravedlivé zákony, je zodpovědný za jejich plnění. Zákon je silnější než touha porušit jej kvůli člověku n. výhodám.  Mluvíme o tzv. právním pozitivismu, kdy řádně nastolené zákony mají bezpodmínečnou platnost.

Postkonvenční úroveň morálky 5  orientace na společenskou smlouvu: týká se méně než 15% všech lidí, min. věk je 25 let.  Dochází ke střetu mezi pozitivistickým právem a právem stojícím nad zákony: „zákony jsou pro člověka, ne člověk pro zákony". Člověk ví, že zákon nelze vzít do vlastních rukou, ale že je možné přijmout perspektivu nadřazenou právu a rozeznat, kdy použití práva vede k bezpráví.  Účelem zákonů je chránit práva člověka a proto je někdy nutné zákon změnit nebo jej vyložit nově. Je- li to možné, je preferován řád a současně jsou hledány alternativy řešení patové situace.

Postkonvenční úroveň morálky 6  Univerzální etika je název 6. stadia, kdy se člověk orientuje na svědomí či principy (spíše hypotetické).  Morálka se řídí sadou hluboce individuálních zásad.  Dotyčný nabývá přesvědčení, že každý jednotlivec má právo na život, svobodu a spravedlnost, hodnota jediného života je důležitější než názor většiny.

Model etického rozhodování dle Trevinové

Ferrelův a Greshamův model

Etické chování podniku – komparativní tržní výhoda 6 důvodů, proč by se měl podnik chovat eticky:  Protože je to v jeho zájmu  Protože je mravnost zájmem celé společnosti  Protože se totéž čeká od ostatních podniků  Protože je obecně považováno za nemorální jednostranně nedodržovat dohody a očekávat, že ostatní je budou dodržovat  Protože je mravně neúnosné proklamativně se přihlásit k dodržování etických pravidel a skrytě je porušovat  Protože porušování morálních pravidel destruuje podnikatelské prostředí

Společné etické hodnoty  Existuje základ morálního povědomí lidstva, který se projevuje uznáním shodných etických hodnot účastníky trhu  Důležité závěry: mravní očekávání nemusí splnit všichni, ale už i víra v existenci „spravedlivých“  dává smysl podnikání  stimuluje princip kolektivních řešení  posiluje etický optimismus v podnikání  Kde tato očekávání nejsou, musíme spoléhat jen na zákon.

Mravní základ trhu  Dán legislativou (zákon dává určité minimum Etiky)  Zákon do jisté míry zamezuje nelegálním postupům v ekonomických aktivitách  Zákon ale nedokáže nahradit individuální étos účastníků trhu, který vnitřně morálně pozitivně usměrňuje chování ekonomických subjektů.  Pouze zákon + individuální étos zaručují, že etické podnikání bude dlouhodobě racionálním způsobem chování v ekonomice

Morální postoje podniku jako konkurenční výhoda  Vstřícnost k zákazníkům, úcta, spolehlivost a důvěra k partnerům atd. jsou morální hodnoty, které mají v podnikání i čistě ekonomické účinky  Jaké?  Snižují náklady při směnných obchodech, zjednodušují platební styk, zjednodušují komunikaci  Snižují časovou náročnost při obchodním jednání  Zjednodušují tržní mechanismus  Z dlouhodobého hlediska se etické jednání stává konkurenční výhodou na trhu

Goodwill 1  Konkurenční výhoda se v účetnictví projeví jako nehmotné aktivum – goodwill (dobré jméno)  Goodwill vyjadřuje rozdíl mezi tržní cenou firmy a její účetní hodnotou  Vzniká pouze v dlouhodobějším časovém horizontu  H a - H u ≥ 0 goodwill H a aktualizovaná tržní hodnota firmy H u účetní hodnota firmy

Goodwill 2 H a - H u ≤ 0 badwill Související pojmy:  Epikie (z řečtiny slušnost)  brand loyalty  franchising (využívá goodwill)  zbožní pirátství (snaha o parazitování na cizím goodwill, např. parfémy)

Model morálního rozvoje podniku 1  Kdy je ekonomický zisk v souladu s obecnou morálkou a kdy je amorální?  Zisk jako účetní položka neobsahuje žádnou etickou charakteristiku, je neutrální  Mravní soud o něm ze vyslovit teprve pod zorným úhlem společenské morálky a obecných etických principů.

Model morálního rozvoje podniku 2  Mravní charakter zisku vyplývá z mravního hodnocení aktivit, kterými ho bylo dosaženo.  Kritéria mravního hodnocení ekonomických aktivit se v čase mění.  Příklady: hodnocení otrocké práce, lichvy, dětské práce, monopolů, šedé ekonomiky.

Model morálního rozvoje podniku 3 Reidenbach a Robin