Rwanda Bc. Iveta Janošková, DiS.. Geografie Státní zřízení:republika Hlavní město:Kigali Rozloha:26 338 km² Počet obyvatel:10 473 282 (r. 2009) Hustota.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Protektorát Čechy a Morava
Advertisements

Napoleon Bonaparte na cestě k moci
Ukončení 1. světové války
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
Československo po válce
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Vzniklo v roce 1951 jako první ze tří evropských společenství. Jeho cílem byla podpora rozvoje dvou tehdy klíčových.
Organizace spojených národů
Evropa po 1. světové válce (Versailleská konference)
Česká republika Demokratický stát.
Revize a zánik Versailleského systému
Osvícenství.
Obyvatelstvo a sídlo.
MEZI TŘICETILETOU VÁLKOU A FRANCOUZSKOU REVOLUCÍ
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY DNEŠKA Stanislav Polouček International School of Management Prešov, Slovakia.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Občanská výchova Ročník:
Rwandská genocida Rosion-Versace Dzian.
ČR A JEJÍ POSTAVENÍ V SOUDOBÉM SVĚTĚ
Válka V Tichomoří a důsledky 2. sv. války
Německá otázka, vznik SRN a NDR
První světová válka III
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „ Výuka na gymnáziu podporovaná.
POLITICKÉ A ÚZEMNÍ DŮSLEDKY
Politické systémy světa
VY_32_INOVACE_2D Autor: Kateřina Vyčichlová Projekt Škola do života CZ.1.07/1.4.00/ Dějepis,8. třída ZŠ Základní škola Kutná Hora, Kremnická.
Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Šablona/číslo materiálu:III/2 VY_32_INOVACE_DEJ317 Jméno autora:Mgr. Karel Šonka Třída/ročník3. ročník.
Mnichovská dohoda Petr Machala.
Československo po válce
RWANDA Od: Petra Kuřátková.
Česká Republika.
Konflikt mezi Hutuy a Tutsii
2. světová válka v Evropě Koordinace postupu spojenců
Vytvořil Daniel Pospíšil. Rwanda Prezidentská Republika Mezi Tanzanii a Kongem Km 2 ; 8,4 milionů obyvatel Jazyk- Rwandština, Francouzština, Angličtina.
RWANDA Bc. Badalová Lucie, učo
Společnost národů, její vznik a úloha
Revoluce
Geografie Věda, která zkoumá krajinnou sféru (od 6 – 70 km pod zemským povrchem – až po 30 km nad zemským povrchem) Jaký je svět kolem nás? Proč je plný.
MEZINÁRODNĚPRÁVNÍ A EKONOMICKÉ POSTAVENÍ CIZINCŮ (V ČR A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU) Z HLEDISKA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE Ing. Mgr. Magda Uxová, DiS.
Elektronické učební materiály - II. stupeň Dějepis Autor: Mgr. Zdeněk Kóňa Dnes žijeme v samostatném státě a jako úřední jazyk používáme češtinu. Problémy.
Ústavní vývoj ČR Barbora Vítová, Kristýna Jiránková, C3A.
Vždy jsem pohrdal línými bílými lidmi. Teď už můžu mluvit i o líných černých lidech. Jste chudí, protože jste nedodělali školu, berete drogy, máte tři.
Kočí Kristýna UČO: Oficiální název: Španělské království Hlavní město: Madrid Rozloha: km² Počet obyvatel: 46 milionů.
Škola: ZŠ Hýskov, Školní 112, Hýskov Autor: Mgr. Iveta Kohoutová Název: VY_32_INOVACE_2A_12_Druhá světová válka Téma: Vlastivěda Datum tvorby:
Příprava Mnichova, mnichovská konference. ZPRACOVAL Mgr. Alena Jakubcová ŠKOLA ZŠ Bor, Školní 440, , příspěvková organizace TÉMA Člověk a společnost.
Versailleská konference. ZPRACOVAL Mgr. Alena Jakubcová ŠKOLA ZŠ Bor, Školní 440, , příspěvková organizace TÉMA Člověk a společnost – Versailleská.
Konec absolutismu ve Francii. ZPRACOVAL Mgr. Alena Jakubcová ŠKOLA ZŠ Bor, Školní 440, , příspěvková organizace TÉMA Člověk a společnost – Konec.
Mapa světa.  Kolonie Německa (1885–1923), Belgie ( )  Od 1962 samostatné území  Chronická politická nestabilita, etnické konflikty.
Vytvořeno v rámci v projektu „EU peníze školám“
Evropa po 1. světové válce (Versailleská konference)
Digitální učební materiál
Datum:   Projekt: Kvalitní výuka Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/
AUTOR: Bc. Leona Vejrostová
Švýcarsko Open presentation.
Stát Definice, funkce, typy.
doc. JUDr. Jan Ondřej, CSc., DSc.
Název školy: Základní škola a Mateřská škola Sepekov Autor:
ZŠP a ZŠS Uherský Brod projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ NOVOVĚK
ČÍNA.
První světová válka. Vznik československého státu.
ŠABLONA III/2 KONEC KOLONIÁLNÍCH ŘÍŠÍ Mgr. Lucie Opltová – 1
Rwanda.
Revoluce
Dějiny Francie v letech 1848 – 1851
Tento materiál byl vytvořen rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_1/01_ČLOVĚK A SPOLEČNOST
volby Volební systémy v demokratických zemích
Základní škola T. G. Masaryka, Bojkovice, okres Uherské Hradiště
ČESKOSLOVENSKO ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
Revoluce
Hitlerova agrese ve 30. letech
SVĚTOVÁ MIGRACE A PRACOVNÍ SÍLA.
Transkript prezentace:

Rwanda Bc. Iveta Janošková, DiS.

Geografie Státní zřízení:republika Hlavní město:Kigali Rozloha: km² Počet obyvatel: (r. 2009) Hustota zalidnění:343 ob. / km² Struktura:5 provincií (okresy a obce) Exportní komodity:káva, čaj, bavlna, cukr

Obyvatelstvo Typy společnosti: banutská nilotská pygmejská Jazyk: kinyarwanda – 12 mil. obyvatel svahilština (kiswahili) francouzština – minoritní společnost Obyvatelstvo: Hutu Tutsi Twa

Dějiny Rwandy Doby: 1.předkoloniální – 1884 – příchod německého kolonialismu 2.koloniální – 1884 – 1916 – německý kolonialismus, 1916 – 1962 – belgická kolonizace 3.postkoloniální – současnost 4. postgenocidní– 1994 – po současnost Rwanda a Burundi byly postavené na základech trvajících monarchií, vládnoucím vcelku homogennímu obyvatelstvu hovořícími jedním jazykem, vyznávající stejné náboženství a kulturní a dodržující stejný morální kodex zvyklostí!

1. Předkoloniální dějiny Rwandy Jedna z tradic, která výrazně ovlivnila vnímání sociálních a etnických rozdílů ve Rwandě byla „hamitská hypotéza“ HAMITSKÁ HYPOTÉZA PŘEDPOKLÁDALA, ŽE VŠE CO MÁ V AFRICE NĚJAKOU CIVILIZAČNÍ HODNOTU, BYLO DO AFRIKY PŘINESENO HAMITY, PŘEDSTAVITELI „BÍLÉ RASY“. TÍM SE OSPRAVEDLNILA ROLE ČERNÝCH OBYVATEL KONTINETU JAKO PODŘÍZENÝCH VŮČI „BÍLÝM“ PÁNŮM – GENEALOGIE BIBLE Vznik Rwandského státu 10. – 11. stol. Identity sociální a regionální – až v éře kolonialismu byly tyto identity zafixované jako etnické či rasové Náboženství Než Belgičané učinili z katolictví hlavní náboženství ve Rwandě, věřili obyvatelé v boha Imanu, který byl skutečným „národním bohem“. Byl všemocný, všudypřítomný, stvořitel veškerenstva. Uctívala se i řada duchů.

2. Období kolonialismu nový název Ruanda-Urundi Berlínská konference ( ) rozdělila svět na „kolonizátory“ a „kolonizované“ Prosazování německé moci ( ) – v r přestala německá koloniální říše existovat a přešla do správy spojeneckých sil – Belgie (mírové smlouvy ve Versailles) Belgická okupace ( ) Belgická koloniální správa ( ) MISIONÁŘSKÉ ŠKOLY: ZÁKLAD RASOVÉ IDEOLOGIE! Osvojení základních dovedností, znalost o jazyce a dějinách své koloniální mateřské země Všeobecnou tendencí bylo dopřát Tutsiům vyšší vzdělání než Hutuům. Vzájemné sňatky mezi Tutsii a Hutuy byly v královských rodinách BĚŽNÉ! „RASOVÁ ČISTOTA“, ta byla v katolickém podání spíše SNEM než ABSOLUTNÍ SKUTEČNOSTÍ

3. Postkoloniální období - nezávislost Rwandy zastihla africký kontinent v letech 1956 – 1964 vznikl „Hututský manifest“ (NE „Rwandský manifest“) – došlo k potvrzení existující rozdílnosti mezi jednotlivými „rasami“ uvnitř Rwandy“ obsahem Manifestu bylo: POŽADAVEK NA ROVNÉ A SPRAVEDLIVÉ ZASTOUPENÍ VŠECH TŘÍ SKUPIN – HUTU, TUTSI, TWA Manifest byl adresován Mutarovi II. (1957), do Belgie, na půdu OSN VÝSLEDEK: 1. červenec VZNIK RWANDSKÉ REPUBLIKY HUTU (majoritní společnost) TUTSI (minoritní společnost)

Vývoj v letech vlny tutsijských uprchlíků směřující do Ugandy, Burundy -uprchlíci sehrávaly významnou roli v rozvoji občanských válek – první náznaky genocidy – zavražděno 10 tis. Tutsiů x Švýcarsko si žádá vysvětlení -vojenský převrat 1973 – pád Rwandské republiky a nastolení Habyarimanovy vojenské diktatury -ekonomika Rwandy – v r patřila k těm nejchudším zemím na světě, 1990 se HDP pohybovala okolo 300 USD/osobu – srovnatelné s Čínou – 1990 Rwanda zemí dvou tváří -diskriminace Tutsiů -půda a společné vlastnictví – půda majetkem elit, církve, aristokracie, nejčastějším typem vlastnictví bylo společné vlastnictví bez možnosti individuálního rozhodnutí – vyvolávalo napětí! -první masakry Tutsiů – umuganda – forma komunální práce! Zemědělci byli nuceni k zabíjení svých sousedů ( )

Genocida (duben-červen 1994) 6.dubna 1994 – závěrečné kolo mírových rozhovorů – nepodepsáno – při cestě zpět, byl spáchán atentát na prezidenta Habyarimana Obviněné jednotky UNAMIR (Belgie + Fr.) Vše působilo velice koordinovaným dojmem, bez chaosu – logicky uspořádaný převrat, který měl odstranit prezidenta a dodat boji proti Tutsiům silné trumfy! Jednotky Interhamwe a Impuzamugambi – likvidovaly „šváby“ Jednotky FAR – bránily masakrům Došlo k zfanatizování davu, totálnímu chaosu, skupinové znásilňování, pálení za živa, jiné formy mučení RÁDIO MILLES COLINES – VYZÝVALO K POMSTĚ!! Církev se vyhnula jakýmkoliv obviněním! Zahraniční jednotky UNAMIR pouze „přihlížely situaci“ – přijely osvobodit pouze Evropany Na konci června přijely Fr. jednotky GENOCIDA TRVALA 100 DNÍ – NA SEVEROZÁPADĚ DOŠLO K ZASTAVENÍ NÁSILNOSTÍ O NĚCO DŘÍVE (DUBEN), NEBOŤ MÍSTNÍ MILICE, JIŽ BEZ NADSÁZKY, NEMĚLY KOHO ZACHRAŇOVAT!

Operace Tyrkys NA KONCI ČERVNA nebylo jasné zda mezinárodní společenství zasáhne, či nikoli. Jednání o vyslání kontingentu OSN byla zablokovaná politikou neintervence (Spojené státy americké, VB, Belgie). Francie vytvořila na jihozápadě bezpečnou zónu (1/4 Rwandské republiky- cca 10 tis. obyvatel). Rwanda po genocidě -Masový exodus – v pohybu bylo 2 mil lidí (z celkových 7 mil.) „Rychlost zabíjení během následujících 100 dní byla omračující: podle vlády bylo každý den zabito na 10 tisíc lidí, 400 za hodinu a 7 za minutu - podle francouzského historika Gérarda Pruniera to bylo pětkrát horší masakrování lidí než při nacistickém holokaustu.“ CELKEM – cca 1 mil. obyvatel Spravedlnost a tribunál Gacaca 1996 Zákon o genocidě Mezinárodní konference o prevenci genocidy – leden 2004 – Stockholm - vytvořeno 13 specializovaných soudních komor

Ukázky =90&lesson=one&inThemeID=78&play=preview =90&lesson=one&inThemeID=78&play=preview genocida-6-duben genocida-6-duben Film: Hotel Rwanda Dokument: Ghosts of Rwanda

Zdroje: ZÁHOŘÍK, Jan. Dějiny Rwandy a Burundi. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2012, 246 s. ISBN Film – Hotel Rwanda,

Obrázky gNDGgY2YyQIVCm0UCh2XrwDS&biw=1280&bih=622#tbm=isch&q=hutu+tutsi+twa&imgrc=LvyXd44LXSBroM%3A years-ago-we-said-Never-Again.-Did-we-mean-it.html 18.