Metodická zpráva č. 8 Podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Spolupráce s asistentem pedagoga zpracovala: PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, PhD. PhDr. Sylva Hönigová Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Definování základních pojmů nejednotnost v chápání podpůrných a vyrovnávacích opatření - nejsou definována v intencích platné vyhlášky (obecně) velmi konkrétní metody a postupy práce co je vlastně oním požadovaným „individuálním přístupem“ k žákovi nutná spolupráce a podpora rodiny. nejúčinnějších opatření  práce asistenta pedagoga  individuální práce s žákem a skupinová práci ve třídě  vedle metod výuky důraz také na přijetí žáka, zážitek úspěchu a pozitivní zpětné vazby.

nejednotnost v chápání pojmu žák se speciálními vzdělávacími potřebami „žák s diagnózou“? statisticky jsou sledovány pouze žáci s diagnostikovanou mentální retardací, se smyslovými a tělesnými defekty, se specifickými poruchami učení a chování a žáci s poruchami autistického spektra objevily se i případy žáků nadaných problém i v identifikaci hloubky smyslového defektu, která zakládá speciální vzdělávací potřeby velmi komplikované zejména u dětí s dlouhodobým onemocněním, které má vzdělávací konsekvence (podle zákona se zdravotním znevýhodněním) v identifikaci dětí se sociokulturním znevýhodněním jde už zcela jen o subjektivní hodnocení, které nemá žádná objektivní kritéria

nejednotnost je dokonce i v chápání samotných pojmů zdravotní postižení a zdravotní znevýhodnění – zdravotní znevýhodnění je chápáno jako lehčí stupeň postižení i ve vztahu ke školským poradenským zařízením – zprávy z vyšetření, ve kterých se s těmito pojmy pracuje různě – jedná se o žáka se SVP nebo jen o žáka na hranici problému (např. dyslexie – dyslektické obtíže). potom se počty žáků se SVP v jednotlivých školách liší až v řádech čísel a tyto rozdíly nejsou vysvětlitelné pouze typem školy či lokalitou, ve které škola je

Identifikování podpůrných a vyrovnávacích opatření nerozlišují podpůrná a vyrovnávací opatření hledisko: cílové skupiny  individuální péče, nejčastěji poskytované speciálním pedagogem  skupinovou reedukace nebo edukativně stimulační hledisko: péče směřována  do oblasti pedagogické podpory užíváním speciálních edukační metod, přizpůsobováním obsahu učiva  do oblasti hodnocení a přístupu k žákům se SVP hledisko: poskytovatel péče  třídní učitel  učitel jednotlivých předmětů  učitel specialista (např. na práci s dětmi se SVPU)  školní psycholog  školní speciální pedagog  asistenta pedagoga  školské poradenské zařízení

většinou s vztahuje na žáky, jejichž SVP jsou založeny  SVPUCH (často ve spojení s problémy v oblasti řeči)  MR  méně děti zdravotně oslabené a porucy autistického spektra  málo děti s tělesným a smyslovým postižením  je zřejmě, že se vyskytují méně často, jsou však i přes někdy velkou finanční a vzdělávací náročnost pro školy možná paradoxně menším problémem  zřejmě proto, že jsou pro školy jasněji „čitelné“, po odbourání vstupních bariér snadněji řešitelné a méně samotný vzdělávací proces ohrožují.

Kategorizace školní psychologové kroky:  vytvoření ŠPP na škole  vytvoření možnosti pedagogické asistenc  dostatečné pedagogické zajištění (počet dětí ve třídách)  vypracování IVP dle doporučení SPC a PPP  úprava školního prostředí  dostupnost speciálních didaktických a kompenzačních pomůcek  vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti nových přístupů k žákům se SVP  úzká spolupráce rodiny a školy se zapojením učitelů a všech pracovníků ŠPP viz tabl. 1

Kategorizace školní spec.pedagogové základní opatření dle legislativy x více do hloubky (i 15 různých opatření) spolupráce (36)  školy s nejrůznějšími subjekty  ve vnitřní síti školy doporučení ŠPZ (30) IVP (polovina) a plán pedagogické podpory (22 %) - nesplňují kritéria k integraci a vytvoření IVP

ve vztahu k úpravě vzdělávání (220 výpovědí) opatření spec. ped. (180 výpovědí)  speciálně pedagogického poradenství  konzultace  metodické vedení  terapeutické aktivity  vzdělávání učitelů i rodičů viz tabl. 2

Vykazování žáků se SVP Jaké je na Vaší škole rozložení dětí se speciálními vzdělávacími potřebami včetně poruch chování? (v procentech) statistiky jsou prakticky nesrovnatelné Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Vykazování žáků ve školách se školními psychology velká nejednotnost v identifikaci velmi různý přístup různých odborníků v řadě škol nejsou evidováni žáci se SVP, ale pouze ZP, ZZ, SZ většinou se vedou statistiky SPUCH, ale nemají jednotné kritérium problém odlišit děti školsky selhávající (z různých důvodů) a děti se SVP dobré jsou údaje o ZP integrovaných do ZŠ SPCH x poruchy chování největší počet škol vykazuje 3 – 30% dětí se SVP, průměr se pohybuje kolem 15 – 20%

Vykazování žáků ve školách se speciálními pedagogy rovněž velké rozdíly skupinová integr. nebo převaha žáků se SVP (7) vůbec nelze ani odhadnout (2) průměr se pohybuje kolem 20% s velkou SO převaha ZP (kolem 13% s nejmenší SO) ZZ a SZ (asi čtvrtina škol s velkou SO) nadaní (12% škol) hraniční (asi čtvrtina škol, 7%) viz tabl. 3

Úloha ŠPP při integraci dětí se SVP – škol. psychologové 1 konzultační a koordinační práce  koordinace zpracování IVP, hodnocení  spolupráce a komunikace se ŠPZ – kontrola IVP  komunikace s rodiči  metodická podpora, konzultace pro učitele a asistenty, vzdělávání v oblasti spec. ped.  screening žáků se SVP  metodická podpora a konzultace pro učitele a asistenty pedagoga  evidence a dokumentace žáků se SVP

Úloha ŠPP při integraci dětí se SVP – škol. psychologové 2 přímá práce na realizaci IVP  zajištění individuální výuky  indiv. a skup.práce se žáky, dysl.kroužky, dyskluby apod., nápravná cvičení, logopedie,  práce se třídou (prevence a intervence)  tvorba a zajištění pomůcek pro individuální práci se žáky  podíl na diagnostice  konzultace pro integrované žáky, motivace, podpora, správné učební návyky  praktická pomoc – např. vyplnění formulářů pro žáky z odlišného kulturního prostředí  kariérové poradenství

Úloha ŠPP při integraci dětí se SVP – škol. spec. pedagogové 1 odlišná pojetí:  odborné kompetence rozdílné úkoly pracovníků ŠPP  procesuální aspekty navazující postupy - vyhledávání, diagnostika, příprava IVP, podílu v péči o žáky se SVP až k intervenci

Úloha ŠPP při integraci dětí se SVP – škol. spec. pedagogové 2  výčet činností ŠPP inovace Školního řádu dokumentace žáků se SVP, informace sboru depistáže, screening rizikových žáků spolupráce se ŠPZ,předběžná diagnostika spolupráce na přípravě IVP - metodické vedení konzultace učitelům pro naplňování IVP

Úloha ŠPP při integraci dětí se SVP – škol. spec. pedagogové 3 náslechy v hodinách informační činnost pro učitele konzultace s učiteli  přístupy k žákům se SVP  vhodné formách hodnocení konzultace a podpora rodičům. individuální a skupinové formy reedukace práce se třídami integrovaných žáků vzdělávání učitelů v oblasti integrace

Nejúčinnější opatření - psych. zákonem formálně vymezené možnosti - finanční krytí  asistent pedagoga  snížený počet žáků ve třídě  indiv./skup. péče mimo vyučování  kompenzační pomůcky možnosti přímo zúčastněný osob  znalosti a osobní přístup učitele,  vysoká informovanost sboru  kvalitní zpracování IVP  respektovat doporučení ŠPZ  pomůcky a materiály, úprava textů  úzký kontakt s rodiči  pravidelné vyhodnocování plnění IVP  využívání mutisenzoriálního přístupu  využívání všech dostupných informací o dítěti spolupráce rodiny!!

Nejúčinnější opatření – spec.ped. pravidla či zásad, které zajišťují úspěch  včasnost péče, ale i trpělivost  systémový přístup a variabilita  zájem a aktivita participujících  spolupráce ŠPP s učiteli a rodiči,  individuální přístup opatření důležitější než ostatní IVP snížení počtu žáků ve třídě asistent pedagoga u dětí se SPCH indiv. spec. ped. péče kompenzační pomůcky práce se třídou

Asistenti pedagoga – psych. z celk. počtu 98 škol 39 nemá asistenta spec. školy a školy v ohrožených lokalitách – i v každé třídě, i 8 celkem různé zdroje financování práce velmi důsledně podle povahy postižení 1x financují rodiče - Montessori Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Asistenti pedagoga – spec.ped. další osobou, která se podílí na péči o žáka se SVP podle příslušného vzdělávacího programu a pokynů učitele pomoc při využití alternativních komunikačních systémů výchovně působí po celou dobu jeho pobytu ve škole úzký kontakt s rodiči žáka Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Hodnocení spolupráce asistenta s pedagogem – psych. hodnocen kladně důležitost dobrého výběru asistenta vhodné způsoby spolupráce „náhradní činnost“ – častá změna ojediněle: postupy těžko slučitelné s didaktickým postupem učitele Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Hodnocení spolupráce asistenta s pedagogem – spec.ped. přijímající a pozitivní v některých zprávách zcela konkrétní popis práce asistenta kategorie  spokojenost s působením AP  dílčí problémy ve spolupráci mezi AP a učitelem v počátku nejasné vymezení  problémy převážně z hlediska přijetí učitelem  problémy na straně asistenta pedagoga motivace, profese na krátkou dobu  nefunguje to příliš Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Osobní asistence poskytovaná asistentem pedagoga – psych. má jiné poslání a jinou pracovní náplň než osobní asistent  převážně tam, kde asistent není nebo není zkušenost v době pobytu ve škole by měl osobní asistenci poskytovat  převážně tam, kde mají zkušenost s dítětem, které osobní asistenci potřebuje „Asistenti pedagoga na škole chápou své poslání i z hlediska lidského, proto těmto žákům pomáhají.“

Osobní asistence poskytovaná asistentem pedagoga – spec. ped. činnosti se těžko oddělují, jsou propojeny záleží na věku a postižení činnosti jsou poskytovány automaticky, nerozlišuje se víc lidí může přinášet určité znevýhodnění důsledkem souběžného působení AP a OA může být „překompenzování, dítě by mělo být podporováno a vedeno k samostatnosti, nemělo by se spoléhat pouze na dopomoc dospělého, může mít pocit, že nic nemusí, pokud se kolem něj pohybuje více dospělých, než je zdrávo“. měl by přistupovat reflektivně, ale jeho pomoc nebyla dítětem vnímána úkorně a neškodila

Děkujeme za pozornost a trpělivost. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.