Humanistická psychologie třetí proud psychologického myšlení (po psychoanalýze a behaviorismu) Společnost pro humanistickou psychologii v USA (Abraham Maslow) nechtějí být psychology považujícími člověka za velkou, bílou krysu, pomalý počítač nebo uzlíček pudů důraz na jedinečnost, kapacitu potencialitu, aktivitu k rozvoji osobnosti

Humanistická psychologie základem: existencialismus (čl. si tvoří svou víru), fenomenologie (vztah dějů navenek s myslí) a gestalt psychologie (možnost volby) hlavní cíl – ne léčit nemoci, ale pomáhat normálním lidem udržovat a rozvíjet své psychické zdraví zaměřena více terapeuticky, poradensky a výchovně Představitelé: Rogers, Maslow, Frankl, May

C. R. Rogers (1902 – 1987) Člověk jako neustále vyvíjející se proces

C. R. Rogers čl. se vyvíjí dle obrazu sebe sama (self-image), vnímá své ideální a reálné já důraz na individualitu a svobodu svázanou s normami terapeut – základní vztahová nabídka: autenticita, akceptace, empatie

Trénink empatie

Jak naslouchat vstřícně ? Nemluvte, aniž byste požádali o dovolení. Poslouchejte soustředěně a aktivně Poskytujte zpětnou vazbu. Používejte otevřené otázky. Neřešte problém. Klient si jej vyřeší sám. Poskytujte podporu. Akceptujte pocity druhého. „Naslouchejte pocitům.“ Vyvarujte se komunikačních bloků.

Přehled komunikačních bloků odmítání pocitů filozofování rady vyptávání obhajování druhých utěšování a litování „psychologická analýza“ zesměšnění a sarkasmus

Rozhovor orientovaného na žáka (klienta) Znepokojivý výrok klienta: (doplňte) ………………………………………………………………… ………………………………………………………………… První nápad (často brzdící reakce učitele): Naladění na prožitky žáka: Podpůrná reakce učitele:

Abraham Maslow (1908 – 1970) duševní choroby pochopíme za předpokladu, že pochopíme duševní zdraví hierarchizace lidských potřeb studium seberealizovaných jedinců

A. Maslow – pyramida potřeb Potřeby D (deficitní) - nedostatkové B (being) – růstové Láska D (deficitní) – z potřeby něčeho, co nám chybí (sebeúcta, sex, obava ze samoty) B (jsoucí) – navzdory nedokonalosti druhého; stimuluje vývoj

Potřeba seberealizace „Čím člověk může být, tím také musí být. Musí být věrný své přirozenosti… Na této úrovni jsou rozdíly mezi jednotlivci největší.“ A.Maslow "A dokud se nestaneš tím, čím po smrti můžeš se stát, budeš v nostalgii žít a nocí putovat." Goethe - z básně Posvátná touha

Vlastnosti seberealizujících se lidí vítají fakta a skutečnosti místo aby se jim vyhýbali jsou spontánní jejich motivace vyrůstá z jejich potřeby růstu a uskutečnění svého potenciálu nejsou konformní, ale ani nekonformní jsou tvořiví a originální cítí blízkost k druhým lidem a váží si života prožívají hluboké lidské vztahy mají potřebu samoty jsou otevřeni hlubokým mystickým zážitkům neobávají se neznáma

Výzkumy seberealizace dnes průměrný čl. vyhovuje svých potřebám: 85% fyz., 70% jistoty, 50% lásky, 40% sebeúcty, 10% seberealizace největší pociťované deficity: v sociální rovině - v potřebě lásky a sounáležitosti (37%), v pocitu uznání a ocenění (25%) a v uspokojení růstových potřeb (21%)

Zhodnocení přínosu obrat k pozitivnímu, k individualitě, k lidskému potenciálu a svobodě volby víra v přirozenou dobrotu člověka Kritika humanistických přístupů přecenění lidské svobody, nevědeckost (introspekce), výhrady k platnosti pyramidy potřeb zaměření na ambiciózní muže západního světa (Gilliganová, Plháková)

Tvarová psychologie (gestalt ps.)

Gestalt psychologie představitelé: W. Köhler, M. Wertheimer, K. Koffka vystupuje proti elementové psychologii elementy – výsledkem umělé abstrakce a konstrukce vše živé směřuje k tvarům, celkům, formám a touto tendencí se řídí i lidské vnímání, myšlení a vůle

„Celek je víc než suma částí a celky nelze vždy vykládat z částí. “ Köhler - pokusy na šimpanzích v uzavřené místnosti

Učení vhledem

Gestalty ve vnímání - Gestalt zákony Zákon blízkosti - podobné objekty jako skupiny nebo série Zákon podobnosti - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po skupinách Zákon pokračování/směru - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním Zákon výstižnosti (Prägnanz) - tendence vidět nejjednodušší tvar Zákon dobrého tvaru - tendence doplňovat obrazce Vnímání figury a pozadí - schopnost mysli zaměřit pozornost na smysluplný tvar a ignorovat zbytek Konstantnost velikosti - schopnost vnímání perspektivy

Důsledky? neustále se rozhodujeme, co je pro nás důležité a co ne tato diferenciace (vydělování z celku) nám dává svobodu volby své chování můžeme reflektovat a rozhodnout se je změnit život je neustálá improvizace

Kognitivní psychologie jeden z nejvýznamnějších směrů v současné psychologii vznikl v 60. letech v Americe zakladatelem: Ulric Neisser další představitelé: N. Wiener, A. M. Turing, L. von Bertalanffy, N. Chomsky, J. Piaget zdůrazňuje důležitost poznávacích procesů v psychice a zaměřuje se na jejich zkoumání poznávací (kognitivní) procesy – podstatou učení a intelektového vývoje

Kognitivní procesy lidské poznávání přirovnává k počítači (umělá inteligence) navazuje na neobehaviorismus, teorii verbálního učení, teorii informace a lingvistiku

Kognitivisté – vědecké příspěvky E. C. Tolman – kognitivní mapy jako individuální, vnitřní (mentální) reprezentace vnější skutečnosti J. Kagan – teorie kognitivních stylů (reflexivní- impulsivní, zarovnávající-rozostřující, globální- analytický) H. A. Simon – problematika umělé inteligence N. A. Chomsky – genetika vývoje řeči (univerzální gramatická šablona) J. S. Bruner – teorie učení se ve spirále

Kognitivisté – vědecké příspěvky II R. L. Oxfordová – 6 základních učebních strategií (kognitivní, metakognitivní, paměťové, kompenzační, sociální a afektivní) konstruktivistická didaktika – kritika transmisivní výuky, důraz na aktivní roli subjektu a dynamický charakter poznávání

Kognitivní mapy - příklady

Kognitivní psychologie v klinické praxi KBT – kognitivně-behaviorální terapie řešení problémů spočívá ve změně myšlení klientů, která je předpokladem pro změnu jejich chování a jednání nácvik dovedností, postupné vystavování se obávaným podnětům (systematická desenzibilizace)

Postupná desenzibilizace I

Postupná desenzibilizace II

Postupná desenzibilizace III

Postupná desenzibilizace IV

Kognitivní psychologie -hodnocení kog. psychologie přinesla řadu poznatků o lidském vnímání, myšlení, pamatování si a učení podceňuje význam rozvoje emoční a volní složky psychiky jedince