1 HISTORIE OCHRANY OBYVATELSTVA Mgr.Bohumír MARTÍNEK,Ph.D.

2 OBSAH 1. Civilní obrana ve smyslu mezinárodního humanitárního práva 2. Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12.srpna 1949 (Protokol I) 3. Historie ochrany obyvatelstva (civilní obrany, civilní ochrany) v ČR

3 Pojem ochrana obyvatelstva v historii V historii se používal pojem civilní obrana (souvislost s válkou) Později civilní ochrana (válka i mír), v EU a řadě členských zemí se používá dosud V ČR od roku 2001 – ochrana obyvatelstva

4 Mezinárodní humanitární právo Zabývá se ochranou obětí ozbrojených konfliktů (před a za 1.a2.světové války,200 konfliktů v letech , potom býv. SSSR,Jugoslávie,Sýrie,Afganistan.. Vznikl požadavek stanovit právní normy ke zmírnění následků konfliktů pro kombatanty a nekombatanty (combat = bojovat) Zvláštní význam města Ženevy (sídlo WHO, Mezinárodní ČK, Mezinárodního výboru ČK, UN-OCHA – koordinace humanitárních záležitostí)

5 Ženevské úmluvy Mezinárodní výbor ČK – Henry Dunant a 4 obyvatelé Ženevy (znak ČK a Švýcarska ?) 1864 – první Ženevská úmluva o zacházení s raněnými vojáky (10 článků)- základ mezinárodního humanitárního práva Haagské úmluvy o zákonech a obyčejích pozemní války z roku 1899 a srpna 1949 – Čtyři Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů Hlavní zásada úmluv- lidskost, lidské zacházení

6 Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů z 12.srpna Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli 2. Ženevská úmluva o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři 3. Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci (První tři úmluvy nahradily úmluvy z roku 1864) 4. Ženevská úmluva o ochraně civilních osob za války (vliv krutostí na civilním obyvatelstvu za 2.světové války) Poznámka: ČSR podepsalo úmluvy

7 Příprava Dodatkových protokolů Ženevské úmluvy chránily civilní osoby pouze na okupovaném území, nechránily např. při bombardování, při vnitřních ozbrojených konfliktech 1969 – XXI. Mezinárodní konference ČK, Istanbul (návrhy o pravidlech partyzánské války a DP) V roce 1972 (Ženeva), 1973 (Teherán) další jednání ČK – přijato že budou 2 DP 8. červen 1977 – Ženeva – schválení Závěrečného aktu, k němuž byly připojeny 2 DP doplňující Ženevské úmluvy z roku 1949

8 Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I) první dokument mezinárodního humanitárního práva, který obsahuje definici civilní obrany formuluje ochranu jednotlivců v průběhu války Smluvní strany jsou povinny stíhat a trestat každého, kdo hrubě poruší ustanovení Protokolu. Potrestán bude nejen ten, kdo svým jednáním platná ustanovení Protokolu porušil, ale i ten, kdo k tomu vydal rozkaz. Toto pravidlo je odrazem poznatků, jež byly učiněny zejména za válek ve Vietnamu a na Blízkém východě.

9 Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter (Protokol II) stanoví poprvé v systému mezinárodního humanitárního práva pravidla, která je nutno zachovávat v ozbrojených konfliktech interního charakteru pro oběti občanských válek se snaží vytvořit obdobný ochranný režim, jaký požívají oběti mezinárodních konfliktů Mezinárodní vyšetřovací komise (Haag) určena k vyšetřování porušení obou DP (čl.90 DP I) (zločiny v bývalé Jugoslávii)

10 Článek Protokolu I Článek 61 – základní pojmy Civilní obrana Organizace civilní obrany Personál organizací civilní obrany Materiál organizací civilní obrany

11 CIVILNÍ OBRANA Civilní obrana Plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů jejichž cílem je; chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom vytvořit nezbytné podmínky pro jeho přežití.

12 Úkoly civilní ochrany a) Hlásné služby b) Evakuace c) Organizování a poskytování úkrytů d) Zatemňování e) Záchranné práce f) Zdravotnické služby včetně první pomoci a také náboženská pomoc

13 Úkoly civilní ochrany g) Boj s požáry h) Zjišťování a označování nebezpečných oblastí i) Dekontaminace a podobná ochranná opatření j) Poskytování nouzového ubytování a zásobování k) Okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech

14 Úkoly civilní ochrany l) Okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení m) Bezodkladné pohřební služby n) Pomoc při ochraně předmětů nezbytných k přežití o) Doplňující činnost nezbytná ke splnění výše uvedených úkolů, včetně plánování a organizování

15 Organizace,personál a materiál civilní ochrany Organizace CO - instituce a jednotky, které jsou organizovány nebo zmocněny příslušnými orgány strany v konfliktu k plnění úkolů CO Personál organizací CO - osoby, určené stranou v konfliktu výhradně k plně­ní úkolů CO, včetně personálu určeného k řízení těchto organizací Materiál organizací CO - zařízení, zásoby a přepravní prostředky, používané těmito organizacemi k plnění úkolů CO

16 Identifikace Mezinárodní rozlišovací znak CO Modrý rovnostranný trojúhelník na oranžovém pozadí (na vlajce,pásce,oděvu)

17 Identifikace Organizace CO, jejich personál, budovy,úkryty, materiál musí být identifikovatelné Obdoba označení Červeného kříže, Červeného půlměsíce, kulturních památek,…

18 Článek 83 Protokolu I Uplatňování mezinárodního humanitárního práva je státní záležitostí Stát disponuje ustanoveními a regulačními prostředky ke zlidštění ozbrojených konfliktů Čl.83 DP I: smluvní strany zavázaly, „ že budou v době míru, jakož i v době ozbrojených konfliktů šířit ve svých zemích Úmluvy a tento Protokol v co největší míře, a že zejména jejich studium zahrnou do programů vojenské přípravy a budou podporovat jejich studium civilním obyvatelstvem tak, aby se s těmito dokumenty seznámily ozbrojené síly i civilní obyvatelstvo“.

19 Postup akceptace Protokolu I (i II) v podmínkách ČR – přijaty v Ženevě – podepsány v Bernu jménem ČSSR – vstoupily v platnost ve většině zemí světa – vstoupily v platnost pro ČSFR ( ratifikovány presidentem republiky)

20 Postup akceptace Protokolu I (i II) v podmínkách ČR Na základě Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168 Sb., ze dne 23. května 1991 o vázanosti České a Slovenské Federativní Republiky Dodatkovými protokoly I a II k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů a konfliktů nemajících mezinárodní charakter, přijatých v Ženevě dne 8. června 1977, byla tato mezinárodní norma nostrifikována v plném rozsahu. To byl významný krok postupného včleňování se do evropských struktur v oblasti obrany a ochrany.

21 Historie ochrany obyvatelstva v České republice 1935 – 2000 ….

22 Historické úseky Období Období Období Období Období Období Období Období po

23 Období Civilní protiletecká ochrana – první etapa existence ochrany obyvatelstva zákon č. 82/1935 Sb., o ochraně a obraně proti leteckým útokům -ustavení organizace Civilní protiletecké ochrany (CPO), základ organizování ochrany obyvatelstva v našich zemích.

24 Období Vývoj v Německu (hrozba války) Ústřední řízení – ministerstvo vnitra (Poradní sbor CPO- zástupci resortů) Orgány veřejné správy (místní poradní sbory CPO – obce) Vládní nařízení k výrobě,opravám a prodeji plynových masek a k budování úkrytů

25 Období organizace CPO po roce 1935

26 Období Protektorátu Čechy a Morava Platnost zákona o CPO skončila de facto 15. března 1939 (de iure – zákon č.40 o obraně ČSSR) Řízení CPO přešlo na protektorátní policii, která byla od července 1941 podřízena říšským složkám Luftschutzu

27 Období – organizovaná likvidace CPO (poválečná euforie) – pozastavení likvidačních kroků ( rozdělení světa na 2 tábory) Na podzim 1948 – nástin zákona o CO, hlavní úkoly: - ochrana před požáry a jinými MU (mír) - ochrana před leteckými útoky(válka) NEBYL PŘIJAT !

28 Období Vyznačuje se vznikem civilní obrany a její výstavbou v duchu centralistického pojetí totalitního státu pod přímým vlivem tehdejšího Sovětského svazu se zaměření na ochranu proti konvenčním zbraním v případě ozbrojeného konfliktu.

29 Období Budování CO na bázi: národních výborů (státní správa) národního hospodářství (výrobní sféra) v součinnosti se společenskými organizacemi Řízení a struktura: ministerstvo vnitra vojenská-(vnitro) část -územní štáby, VÚ nevojenská část (služby, JCO podniků,měst)

30 Období

31 Vládní usnesení o civilní obraně ze dne 13. července Na území republiky Československé se zřizuje civilní obrana; jejím úkolem je účinná obrana obyvatelstva, míst a závodů, zejména před vzdušnými útoky, 2.Řízení a organizování civilní obrany přísluší ministru vnitra. Za plnění úkolů civilní obrany v oboru své působnosti jsou odpovědni jednotliví členové vlády, 3.Ministr vnitra je zmocněn určit povinnosti a úkoly zúčastněných ministerstev v oboru civilní obrany a přísluší mu kontrola, zda jsou tyto úkoly řádně plněny, 4.Za řízení civilní obrany v obcích, okresech a krajích jsou zodpovědní předsedové národních výborů, které se řídí směrnicemi ministra vnitra, 5.Opatření nutné k organizování civilní obrany a k zajištění plnění jejich úkolů bude v případě potřeby vydávat ministr vnitra, popř. příslušný národní výbor

32 Období Civilní obrana plnila úkoly a opatření, spojené s ochranou obyvatelstva a národního hospodářství proti použití zbraní hromadného ničení v případě ozbrojeného konfliktu. Toto období bylo charakterizováno : výstavbou úkrytů pro obyvatelstvo v kategorizovaných prostorech snahou o plošné zabezpečení ochrany obyvatelstva prostředky individuální protichemické ochrany.

33 Období Usnesení vlády republiky Československé č.49 o civilní obraně republiky Československé z Civilní obrana je organizovaná činnost a souhrn opatření k zajištění ochrany a obrany obyvatelstva před následky nepřátelských vzdušných útoků, k vytváření podmínek pro plynulý chod hospodářského života při nepřátelských vzdušných útocích a k odstranění následků těchto útoků. příloha „Směrnice o civilní obraně republiky ČS“

34 Směrnice o civilní obraně republiky Československé ( ) Základní úkoly CO: a)seznamování obyvatelstva se způsoby ochrany b)vnitřní evakuace c)budování zvláštních staveb civilní obrany,ochrana historických, uměleckých a národních památek · d)maskování objektů a zařízení · e) včasné vyrozumívání obyvatelstva o nebezpečí nepřátelských vzdušných útoků,

35 Směrnice o civilní obraně republiky Československé ( ) f) poskytování pomoci obyvatelům postiženým nepřátelským vzdušným útokem, g)zabezpečení veřejného pořádku při nepřátelských vzdušných útocích a při odstraňování jejich následků, h) provádění potřebných pyrotechnických prací i) účast na poskytování pomoci národnímu hospodářství při živelních pohromách.!!! (povodně na Dunaji 1962)

36 Období Zákon č.40 ze dne 18.dubna 1961 o obraně ČSSR Zrušil de iure zákon č.82/1935 o CPO Obsahuje: část třetí – Civilní obrana část čtvrtá – Příprava občanů k obraně republiky

37 Zákon č.40 ze dne 18.dubna 1961 o obraně ČSSR Část třetí – Civilní obrana §15 Civilní obrana jako součást obrany republiky zahrnuje opatření k zabezpečení ochrany a obrany obyvatelstva před následky nepřátelských vzdušných útoků, k vytvoření podmínek pro plynulý chod hospodářského života při nepřátelských vzdušných útocích a k odstraňování následků těchto útoků. Občané se aktivně a uvědoměle zapojují do plnění úkolů civilní obrany organizované a prováděné orgány, hospodářskými a dobrovolnými společenskými organizacemi. §16 (1) K zabezpečení úkolů civilní obrany mohou být na základě rozhodnutí vlády ukládány povinnosti občanům a organizacím (2) Řízení civilní obrany přísluší ministru vnitra

38 Zákon č.40 ze dne 18.dubna 1961 o obraně ČSSR Část čtvrtá – Příprava občanů k obraně republiky § 18 Příprava občanů zahrnuje brannou, tělesnou a zdravotnickou přípravu k civilní obraně a ostatní potřebnou přípravu; organizují ji dobrovolné organizace, především Svaz pro spolupráci s armádou, Československý svaz tělesné výchovy, Československý červený kříž a Československý svaz požární ochrany, dále státní orgány, školy, hospodářské a jiné organizace.

39 Období Jedním z nejvýznamnějších opatření v oblasti obrany země na sklonku šedesátých let bylo ustanovení Rady obrany státu, Rad obrany obou republik. a Rad obrany krajských a okresních (městských) národních výborů v roce Tím, že Rada obrany státu byla ustavena ústavním zákonem (ústavní zákon č.10 ze dne 31.ledna 1969 o Radě obraně státu), dostalo se jí a ostatním radám obrany odpovídajícího postavení a její usnesení byla závazná.

40 Období Je charakterizována přechodem civilní obrany z resortu federálního ministerstva vnitra k resortu federálního ministerstva obrany a snahou právně legalizovat činnost civilní obrany při přírodních katastrofách a průmyslových haváriích v období míru. Dnem 1. ledna 1976 byla civilní obrana v důsledku doktrinální teorie Varšavského bloku vyjmuta z působnosti ministerstva vnitra a převedena do působnosti ministerstva obrany za účelem vytvoření podmínek pro plné zabezpečení úkolů v období branné pohotovosti státu.

41 Období Pro vývoj byly stanoveny tyto teze rozvoje CO:   za hlavní způsob ochrany obyvatelstva považovat ukrytí (již v míru připravovat podmínky pro ukrytí státu v protiradičních úkrytech budovaných z místních zdrojů svépomoci),   e vakuaci upřesňovat podle nárůstu ukrytí obyvatelstva ve stálých úkrytech,   zvyšování odolnosti národního hospodářství (OKI)   realizovat výstavbu stálých dvojúčelových úkrytů pro obyvatelstvo,   v ybudovat moderní systém vyrozumění a varování   provádět a zlepšovat všechny druhy přípravy v CO, Tyto základní směry vývoje platily až do roku 1990.

42 Období prosince 1982 schváleny ROS „Směrnice o Civilní obraně ČSSR“ (akt řízení opatření CO na jednotlivých stupních řízení) Zrušeno UV č.49/1958 Od poloviny 80-ých let se začalo uvažovat o úloze CO v míru.Potřeba byla potvrzena zejména havárií JE Černobyl, která zasáhla řadu zemí Evropy ( ) V roce 1991 a 1992 byly vydány doplňky ke Směrnicím. Zrušeny byly v roce 1993 zrušením ROS

43 Období Etapy 1990 – 1992, od roku 1993 do roku 2000 a po do současnosti se týkají činnosti CO v podmínkách demokratické ČSFR a samostatné ČR odrážejí množství systémových, organizačních a legislativních změn; mimo jiné i změnu názvu - od roku 1993 se hovoří o civilní ochraně a po přijetí nové legislativy v roce 2000 o ochraně obyvatelstva.

44 Období V roce 1990 byla zahájena transformace CO 17. března 1993 – usnesení vlády č.126 „Opatření CO ČR“- zachování funkčnosti systému CO v souladu s čl.61 DP I Zavedení pojmu „Civilní ochrana“ – přijetí zákona č.21/1993 (změna kompetenčního zákona po vzniku ČR)

45 Období – Vznikl Hlavní úřad Civilní ochrany ČR a regionální úřady CO Usnesení vlády č.660 Zrušení štábů CO okresů, vznik oddělení ochrany obyvatelstva u okresních úřadů

46 Období Hlavní úkoly CO v tomto období:  udržování trvalé provozuschopnosti VaV systémů,  údržbu vybudovaného úkrytového fondu  přehodnocení individuální ochrany obyvatelstva v regionech ohrožených možným výronem nebezpečných škodlivin  vytvoření regionálních místních sil a prostředků  vytvoření předpokladu k navázání spolupráce Civilní ochrany ČR se sousedními státy a pro její začlenění do mezinárodních organizací,  stanovení zásad pro využití opatření civilní ochrany při mimořádných situacích v míru,  řádné skladování a ošetřování materiálu civilní ochrany a jeho evidenci, (vznik ZL)

47 Období Zásadní změny v pojetí ochrany obyvatelstva byly učiněny v roce 1997 přijetím usnesení vlády České republiky ze dne 12. listopadu 1997 č. 710 ke koncepci zabezpečení úkolů CO definovaných DPI. Toto usnesení předjímá kontinuitu odpovědnosti za plnění úkolů civilní ochrany v míru, za mimořádných událostí nebo krizových situací a válečného stavu a výkon státní správy ve věcech civilní ochrany na republikové úrovni Ministerstvem vnitra.

48 Období Zakotvení otázek bezpečnosti státu, byl vyřešen dne 22.dubna 1998 schválením zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Zákon vymezuje základní povinnosti státu v různých mimořádných situacích, mezi které patří ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot. Přestože je výsledkem politického konsensu tehdejších parlamentních stran, podstatně přiblížil legislativu v bezpečnostní oblasti.

49 „krizová legislativa“ zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) Tím bylo naplněno vládní usnesení č. 710/1997 do našeho právního řádu byl nově zaveden pojem ochrana obyvatelstva (zákon č. 239/2000 Sb.).

50 Převod CO do působnosti MV Převod CO z působnosti MO do působnosti MV dnem 1. ledna 2001 MV se stalo garantem „civilní“ ochrany obyvatelstva a hlavním koordinátorem opatření ostatních zainteresovaných rezortů, které se týkají zábrany škod, přírodních a antropogenních havárií a krizových situací a opatření v období války tak, jak je obvyklé ve většině vyspělých evropských států.

Struktura od roku

Jakou roli by měli sehrávat dobrovolní hasiči z hlediska budoucí strategie ochrany obyvatelstva? zvýšení role dobrovolných hasičů při řešení MU (a opatření OO) – vyplývá z legislativních změn platných od (zákon č. 239/2000, vyhláška – úloha JPO v CO a OO) Opatření CO (OO) – se stala součástí snižování následků mimořádných událostí, především tzv. nevojenských událostí, akcent na válku byl minimalizován (ale nový znak HZS – obsahuje i mezinárodní rozlišovací znak CO) 52

Jakou roli by měli sehrávat dobrovolní hasiči z hlediska budoucí strategie ochrany obyvatelstva? 90-á léta rušení organizací CO připravovaných zejména na válku dle úkolů DP I – evakuace, ukrytí,…), jejich uplatnění bylo nereálné a tím jejich další zabezpečování neefektivní, V roce 1992 při dělení federace vykazovala ČR cca 2,1 milionů osob zařazených v tzv. NČ CO, majetek – cca 1,1 mld (pořizovací ceny i z padesátých let) Organizace byly v obcích, na objektech, ve službách Existovala také vojenská část (5 pCO, později vzú) 53

Jakou roli by měli sehrávat dobrovolní hasiči z hlediska budoucí strategie ochrany obyvatelstva? Zákon č. 239/2000 Sb., o IZS umožňoval jako náhradní řešení -možnost obcí, PO a PFO zřizovat tzv. zařízení civilní ochrany. To se však v praxi nerealizovalo. Jedním z důvodů proč se nevytvářela masově zařízení CO je že - JPO plní mimo jiné i úkoly CO a OO, Konkrétně jde o varování, evakuaci, nouzové přežití atd Téměř stejné úkoly byly stanoveny Vyhláškou č.380/2002 zařízením CO (kromě některých úkolů pro válku – ukrytí, výdej PIO, ale válka ???) 54

Jakou roli by měli sehrávat dobrovolní hasiči z hlediska budoucí strategie ochrany obyvatelstva? Proto bylo neefektivní pro obce či PO a PFO vytvářet ZCO, když téměř v každé obci existuje minimálně jedna JSDHO a u některých podniků jsou dobrovolné nebo dokonce profesionální JPO. Aby mohli dobrovolní hasiči sehrávat v současné době i v budoucnosti důležitou roli v OO na úrovni obcí i podniků musí být vzděláváni. Vytvoření systému vzdělávání dobrovolných hasičů (doplnění existujícího systému o oblast OO) a rovněž zabezpečení jeho fungování musí být součástí budoucí strategie ochrany obyvatelstva. 55

Jakou roli by měli sehrávat dobrovolní hasiči z hlediska budoucí strategie ochrany obyvatelstva? Závěr: JPO jsou rozhodující výkonnou složkou pro ochranu obyvatelstva 56

Možnosti zapojení sborů dobrovolných hasičů do realizace opatření ochrany obyvatelstva v obci Zapojení SDH v OO Stanovami Sdružení. Jde o následující možnost: v souladu se zákonem o PO spolupracuje SDH při výběru členů JSDHO, kterými se zvyšuje základní počet členů jednotky o ty, kteří plní úkoly OO (Vyhlášky č.247/2001), tj. TOO nebo organizační jednotka (skupina, družstvo) v souladu se zákonem a Vyhláškou č. 328/2001 lze uzavřít mezi SDH a starostou obce písemnou dohodu o osobní nebo věcné pomoci v souladu s Vyhláškou č.247/2001 mohou být vytvářeny odřady, tvořené 1 JPO a osobami poskytujícími osobní a věcnou pomoc. Těmito osobami mohou být členové SDH Vlastní jednotky SDH (tam kde není JSDHO) jako ČČK??? 57