EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ Regionální školství

VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM Základní pojmy Vzdělávací systém a jeho vývoj Státní správa a samospráva ve školství Financování systému regionálního školství Slabé a silné stránky současného systému vzdělávaní, budoucnost

Základní přístupy a legislativa Základní principy, jimiž se řídí poskytování vzdělávání, jsou obsahem Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky.

Základní přístupy a legislativa Listina říká, v čl. 33 že : "Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách. Zřizovat jiné školy než státní a vyučovat na nich lze jen za podmínek stanovených zákonem; na takových školách se může vzdělání poskytovat za úplatu. Zákon stanoví, za jakých podmínek mají občané při studiu právo na pomoc státu."

Základní přístupy a legislativa Zákon č. 306/1999 Sb. o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením; Zákon č. 561/2004 Sb., ze dne 24. září 2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon); Vyhláška MŠMT č. 65/2005 Sb., č. 492/2005 Sb., o krajských normativech.

ZÁKLADNÍ POJMY Ekonomika vzdělávání - Regionální školství

Základní pojmy vzdělání vzdělávací soustava principy vzdělávací politiky funkce vzdělávací soustavy regionální školství výdaje na vzdělání

Principy vzdělávací politiky spravedlivý přístup ke vzdělávacím příležitostem maximální rozvíjení potenciálu každého jedince proměna tradiční školy nové utváření vzdělávacího systému zvyšování statusu a profesionality pedagogického personálu a zdokonalování vzdělávacích procesů

Funkce vzdělávací soustavy rozvoj osobnosti zprostředkování historicky vzniklé kultury společnosti posilování soudržnosti společnosti výchova k partnerství a spolupráci v evropské i globalizulící se společnosti zvyšování zaměstnatelnosti zvýšení konkurence schopnosti ekonomiky a prosperity společnosti

VÝVOJ VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V ČR Ekonomika vzdělávání - Regionální školství

Formování vzdělávací soustavy etapa základních strukturálních změn ( ) etapa stabilizace vzdělávacího systému ( ) etapa reformace vzdělávacího systému ( ?)

Základní principy transformace vzdělávacího systému zrušení státního monopolu na poskytování vzdělání změna funkce a systému financování školství posílení správní a ekonomické autonomie škol posílení pedagogické autonomie škol

Základní vývojové tendence vzdělávacího systému decentralizace diverzifikace snižování rozdílu mezi poptávkou a nabídkou vzdělání rychlá změna podílu jednotlivých částí VS na jeho celkovém výkonu optimalizace sítě škol a školských zařízení akceptace nových potřeb společnosti deetatizace vzdělávacího systému

Modely vzdělávacích systémů před rokem 1989 v ČR Do roku 1989 centralizovaný model řízení ideologický podtext vzdělávání uniformní a uzavřený systém centrální stanovování počtů žáků a studentů řízení systémem NV neuvádění faktů zkreslování skutečností nerovný přístup ke vzdělání jednotná školská soustava monopol státu na vzdělání

Modely vzdělávacích systémů po roce 1989 v ČR odvětvové řízení školství mechanismus nabídky a poptávky Transformovaný decentralizovaný model model postavený na demokratických principech otevřený, participativní a pluralitní systém vícezdrojové financování vznik nestátního školství právní subjektivita škol svobodná volba studijní cesty normativní financování autonomie škol vstup veřejné kontroly

STÁTNÍ SPRÁVA A SAMOSPRÁVA VE ŠKOLSTVÍ Ekonomika vzdělávání - Regionální školství

Státní správa a samospráva ve školství Vláda – ministerstvo Kraj – odbor školství Obec – obor školství Ředitel školy Parlament ČR Školská rada Krajské zastupitelstvo Obecní zastupitelstvo Rada školy Česká školní inspekce

FINANCE A FINANČNÍ TOKY V REGIONÁLNÍM ŠKOLSTVÍ Ekonomika vzdělávání - Regionální školství

Finanční toky v regionálním školství služeb

Financování systému regionálního školství Přírůstková metoda spočívala ve velmi volném vztahu výkonů jednotlivých škol k výši státního příspěvku tím se ztrácela jak motivační tak informační funkce peněz. Normativní systém financování úzká vazba výše státního příspěvku na počet žáků a studentů.

větší vstřícnost škol k potřebám studentů vysoký stupeň průhlednosti příjmů velký stupeň předvídatelnosti příjmů omezení prostoru pro korupci umožňuje ukázat na neefektivnosti podporuje soutěživost mezi školami podporuje kvantitativní rozvoj nestimuluje kvalitu nemotivuje ke konsolidaci ve výdajových kategoriích je rigidní spoléhá se na individuální výběr studentů a jejich rodičů Výhody a nevýhody normativního financování

Způsoby financování regionálního školství Veřejné zdroje Veřejné rozpočty stát kraj obec Veřejné fondy Soukromé zdroje Hospodářská činnost Rodinné rozpočty Školné Příspěvek na částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateřských škol, školních družin a školních klubů Dary Příspěvky podniků

Výdaje na vzdělání výdaje veřejné x soukromé vymezení obsahu pojmu „výdaje na školství“ přímé náklady na vzdělání nepřímé náklady na vzdělání příspěvky na stravování a ubytování výdaje na aktivity v oblasti volného času

Veřejné výdaje na vzdělání Druhové členění veřejných výdajů v České republice v rámci regionálního školství

Veřejné výdaje na vzdělání Model vícezdrojového financování regionálního školství

Vícezdrojové financování RgŠ ŠKOLA STÁTNÍ ROZPOČET ROZPOČET ROZPOČETKRAJE OBCE DOMÁCNOSTI DOMÁCNOSTI PODNIKY PODNIKY Dotace Dotace Dotace Uživatelské poplatky Dary NEZISKOVÉ ORGANIZACE NEZISKOVÉ ORGANIZACE Dotace Sponzoring

Veřejné výdaje na vzdělání Finanční toky Školy zřizované Obcemi

1… úhrada přímých vzdělávacích výdajů 2… úhrada nepřímých vzdělávacích výdajů (částečná) 3…programové financování rozvojových programů MŠMT 4…programové financování (program Podpora rozvoje a obnovy mat. tech. základny reg. Školství 5… úhrada provozních a investičních výdajů školy od obce 5 5

Výdaje na vzdělání Podrobné členění běžných výdajů v České republice

Výdaje na vzdělání Finanční toky Školy zřizované Kraji

1… úhrada přímých vzdělávacích výdajů 2… úhrada nepřímých vzdělávacích výdajů (částečná) 3…programové financování rozvojových programů MŠMT 4…programové financování (Program – Akce financované z rozhodnutí Poslanecké sněmovny Parlamentu a vlády ČR od Program Podpora rozvoje a obnovy regionální infrastruktury do roku 2007.) 5… úhrada běžných a investičních výdajů škol

Výdaje na vzdělání Finanční toky Církevní a soukromé školy

1… prostředky pro nestátní školství 2… ekonomické zabezpečení církevním školám krajem 3… dotace soukromým školám 4… programové financování rozvojových programů MŠMT

Výše dotace pro soukromé školy a)střední školy poskytující střední vzdělání, školy, které uskutečňují vzdělávací programy pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením, střediska praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a základní školy speciální na 80 %, 60 %, b)ostatní střední školy neuvedené v písmenu a), střediska praktického vyučování při poskytování vzdělávání podle školních vzdělávacích programů těchto škol, a vyšší odborné školy na 60 %, 60 %, c)základní školy na 60 %, 80 %, d)školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a preventivně výchovnou péči na 80 %, 60 %, e)mateřské školy nebo školská zařízení, které jinak podle zvláštního právního předpisu 5) zřizuje obec nebo svazek obcí, na 60 %, 50 %. f)ostatní školy a školská zařízení na 50 %. [90 %] [80 %] [100 %]

Výdaje na vzdělání Soukromé a veřejné výdaje na vzdělání (2009)

Výdaje na vzdělání Výdaje na vzdělání napříč všech stupňů jako procento HDP (1995, 2005)

Výdaje na vzdělání Vliv počátku ekonomické krize na výdaje na vzdělání ( )

Výdaje na vzdělání Výdaje na platy učitelů v USD přepočteno na paritu kupní síly (2005)

Slabé a silné stránky současného systému vzdělávaní, budoucnost Tradice vzdělávání Nepřetržitý vývoj systému Dosažená úroveň školství Vysoká hodnota vzdělání Nevyvážená věková struktura učitelů Orientace na tradiční školu Nedostatečné a nediferencované odměňování učitelů

Slabé a silné stránky současného systému vzdělávaní, budoucnost pomalý růst efektivnosti systému struktura výdajů nemožnost přesunů do jiných výdajových položek konsolidace primárního a sekundárního stupně zajištění rovné příležitosti při získávání vzdělání revize normativního systému financování

ZÁVĚR Vzdělání je jednak chápáno jako základní právo občanů, nesmí být opomíjena jeho ekonomická stránka, která ukazuje, že uspokojení potřeby po vzdělání, poskytuje užitek jak společnosti, tak i jednotlivci. Kvalitní základní a střední vzdělávání vytváří základní předpoklady pro udržení vysoké úrovně vzdělanosti ve společnosti, ale i konkurence schopnost ekonomiky.