Sport jako nástroj zahraniční politiky státu Vypracovala: Kopencová Linda UČO: Obor: UTV + OV

Olympijské hry  Největší pravidelné setkání občanů (sportovců) z různých zemí světa  Pořádání OH slouží jako ukázka síly a moci národa  Ukazují ekonomickou, kulturní a politickou vyspělost státu  Poutají pozornost lidí z celého světa  vhodný cíl pro terorismus

Teroristický útok LOH Mnichov 1972  „Mnichovský masakr“ – , zavraždění 11ti izraelských sportovců palestinskými teroristy  Útok provedla skupina zvaná „ černé září“  pozadí útoku – odpověď palestinců na to že MOV ignorovala jejich žádost na vypravení vlastního olympijského družstva  ochrana sportovců na těchto OH nebyla dostatečná, na tuto skutečnost ještě před OH upozorňoval vedoucí izraelské delegace – nebyl vyslyšen  Německé úřady odmítli povolit izraelské výpravě vlastní ozbrojenou ochranu (ačkoliv ji např. NDR nebo Egypt měly)

Teroristický útok LOH Mnichov 1972  Jak útok proběhl – nad ránem se teroristé dostali do olympijské vesnice a do pokojů izraelských sportovců kde dva zabili a zbytek uvěznili v pokoji  Teroristé začali vyjednávat – za propuštění 11ti rukojmích požadují propuštění 234 palestinských a arabských vězňů zadržovaných v Izraeli  Německá strana neměla v tu chvíli žádný vyjednávací tým ani zásahovou jednotku a zároveň Izraelci oznámili že tuto dohodu neakceptují  Německá strana několikrát žádala o prodloužení ultimáta, následně požádala o to aby únoscům i rukojmím bylo umožněno odletět do Egypta (připraven plán na záchranu) – na toto teroristé přistoupili  Po přejezdu na letiště zaútočili policejní odstřelovači – zasáhli jen jednoho útočníka, následně na letiště začali najíždět obrněné vozy (uvízly v koloně), to bylo pro útočníky znamením že poměr sil se mění a proto zabili všechny ostatní rukojmí  Po přestřelce s policií byli zabiti další utočníci, třem se sice podařilo utéct po hodině však byli dopadeni – byli ale propuštěni!!!

Teroristický útok LOH Mnichov 1972

 Chyby na izraelské straně – nebrán zřetel na upozornění vedoucího izraelské delegace ohledně bezpečnosti sportovců - izraelská rozvědka měla informace ještě před zahájením OH že palestinci odletěli „kamsi do Evropy“ – této informaci opět nebyla věnována pozornost  Chyby na německé straně – zásahové komando sestaveno narychlo, nevyhovující zbraně - plánovači nevěděli kolik je skutečně útočníků a proto byl na letišti nedostatečný počet odstřelovačů - letadlo které bylo nachystáno pro teroristy mělo plné nádrže  nebezpečí požáru - špatná komunikace při zásahu

Bojkot LOH v Moskvě 1980  USA x SSSR  Původ bojkotu hledejme v období studené války (1947 – 1991) v této době se vzájemný ideologický konflikt přenesl i na půdu olympijského hnutí  Los Angeles i Moskva podali návrh na pořádání LOH 1976  aby se předešlo konfrontaci a konfliktu zvolen Montreal  SSSR se nevzdávalo – chtěli se vyrovnat USA která už OH pořádala 5x a chtěli dokázat že Rusko je mocností která má na to uspořádat takovouto akci  drahá a masivní kampaň pro pořadatelství LOH 1980 se slibem těch nejlepších a největších her v historii  Pořadatelství LOH 1980 Moskva získala - SSSR chce získat prestiž a pozitivně ovlivnit názor ostatních států na svou zem

Bojkot LOH v Moskvě 1980  1979 – přípravy na OH i propagandistická kampaň vrcholí  Prosinec 1979 – SSSR provádí invazi do Afghánistánu  prezident USA Carter chce SSSR potrestat  v mediální kampani se snaží upozornit na nesprávnost této invaze  cílí na OH kde chce SSSR získat prestiž  USA vyzvali SSSR aby se stáhli z Afghánistánu jinak budou OH bojkotovat – SSSR neuposlechl  Carter věřil že nastane velký bojkot ze strany více zemí a tím přinutí občany dalších států k odmítnutí invaze SSSR  kdyby svět OH nesledoval nedosáhl by SSSR svého cíle – uspořádání nejlepších a největších her v historii a získání respektu  USA – snaha ovlivnit atleticky silné státy (Keňa), speciální delegace do zemí třetího světa (boxer Muhammad Ali do Afriky)

Bojkot LOH v Moskvě 1980 Výsledek bojkotu  ze strany USA se dá považovat spíše za neúspěšný (neschopnost Carterova týmu přesvědčit velký počet států, MOV nepřipustil bojkot velkého rozsahu)  65 zemí bojkotovalo OH (např. Kanada, Čína, Západní Německo) = největší bojkot v historii ale !!! 104 zemí !!! Veřejně odmítlo invazi do Afghánistánu  Za úspěch ze strany USA se dá alespoň počítat snížení sledovanosti a částečné ekonomické dopady  Her se zúčastnilo přes 80 zemí a 5000 sportovců (mezi nimi i VB a FR – spojenci USA)  Hry byly na vysoké úrovni, padlo zde 36 světových a 39 olympijských rekordů  V SSSR neměl bojkot v podstatě žádný dopad díky silné ruské propagandě kterou Carter podcenil a naopak se bojkot obrátil proti němu - USA bylo napadeno za vymezení se vůči olympijským ideálům humanity a bratrství

Bojkot LOH v Los Angeles 1984  V této době nebylo pořádání OH v kurzu, zvyšoval se počet sportovců  zvyšování nákladů, další zvyšování nákladů bylo zapříčiněno nutností ochrany sportovců po atentátu 1972  Los Angeles bylo jediné město které se přihlásilo o pořadatelství LOH 1984  Organizační výbor pro LOH sestavil zcela nový finanční plán který nepočítal s příspěvky od MOV který kladl důraz na okázalost her  to je sice rozezlilo ale v současné situaci si MOV nemohl klást podmínky  Tento plán učinil USA mnohem méně zranitelnějším v případě bojkotu jiných zemí – případné ekonomické ztráty budou mít dopad na soukromou firmu a ne na město potažmo na USA  2 části finančního plánu – omezit pompéznost a okázalost her - organizační výbor bude fungovat jako soukromá společnost (financování her od sponzorů, prodej televizních práv a vstupenek, zároveň nemusí stavět moc nových sportovišť)

Bojkot LOH v Los Angeles 1984  – vyhlášen bojkot OH ze strany SSSR  Oficiální důvody bojkotu – obava o bezpečnost sovětských sportovců - obava z protisovětských protestů v USA  patrné propojení zahraniční politiky státu s OH  Obavy ze strany SSSR nebyly až tak bezdůvodné – v americké společnosti byly protisovětské nálady velmi patrné a i když organizační výbor potvrdil že protestující nebudou do vesnice vpuštěni ostatních části Los Angeles se toto nařízení netýkalo  Důkazem že obava o bezpečnost sportovců nejspíše nebyla hlavním důvodem bojkotu bylo odmítnutí SSSR přijet na kontrolu bezpečnostních opatření

Bojkot LOH v Los Angeles 1984  Neoficiální důvody bojkotu – politického rázu - SSSR preferoval demokratického kandidáta na prezidenta, rok 1984 byl volební rok a dle některých názorů se SSSR snažili bojkotem poškodit současného prezidenta a zároveň kandidáta Reagana - strach SSSR že prohraje souboj o počet medailí - odveta za bojkot OH v Moskvě  selháním ze strany SSSR byl nedostatek spojenců v bojkotu (jen 14 zemí především spojenci sovětu – Kuba, Severní Korea, Československo)  OH se zúčastnilo rekordních 140 zemí které na žádost výboru posílily své výpravy aby nahradily bojkotující země

Bojkot LOH v Los Angeles 1984  Účinky bojkotu – organizační výbor byl kladně hodnocen za odvedenou práci (sportoviště, ubytování, strava i doprava fungovali dobře, bezpečností opatření byly dostatečné a chod her byl bezproblémový, padly zde 3 světové a 80 olympijských rekordů - za jeden z mála úspěchů SSSR se dá počítat že díky bojkotu byla v některých sportech menší konkurence (14 státu které se her nezúčastnili získali na OH v roce 1976 více než ½ zlatých medailí) - pokud SSSR opravdu chtěl bojkotem poškodit prezidenta Reagana pak se tento úmysl naprosto minul účinkem – Reagan volby v roce 1984 vyhrál a jedním z důvodů úspěchu byly i zdárně zvládnuté OH - použitý finanční plán ze stany Los Angeles se nakonec osvědčil a hry skončily se ziskem 222 mil. dolarů  většina měst které následně žádaly o pořadatelství OH se snažily toto financování napodobit

Bojkot LOH v Los Angeles 1984  Připomenutí bojkotu LOH v roce 2014 v Praze  Tehdejší potencionální reprezentanti obdrželi pamětní plaketu ale hlavně první oficiální omluvu