Výzkumná aktivita v oblasti práce na přelomu 60. a 70. let Doc. PhDr. Pavel Kuchař, CSc FSE UJEP Ústí nad Labem

Výzkumné instituce Sociální ústav Československé republiky, Vědecký ústav pro studium sociálních věd, středisko všech pracovníků na poli sociálně politickém, poradní orgán ministerstva sociální péče při jeho legislativní a administrativní činnosti, propagace – „šířit ve veřejnosti vědecké poznatky sociální a vyšší sociální nazírání“ První výzkumné práce, věnované zejména problematice mezd, pojištění, nezaměstnanosti a dalším tématům (celkem 74 výstupů) viz

PUBLIKACE VYDANÉ SOCIÁLNÍM ÚSTAVEM ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY Čís. 1. Sociální ústav republiky československé. Jeho založení a činnost v prvém tříletí: 1920 – Čís. 2. O zprávách o činnosti živnostenských inspektorů Čs. republiky. Čís. 3. O výsledcích zákonů o stavebním ruchu v letech 1919 – Čís. 4. Dr. Evžen Štern: Úprava pracovních poměrů domáckých dělníků. Čís. 5. Sociální pojištění v Čs. republice. Čís. 6. Stéphane Bauer: Idéal social et orientation sociale. Čís. 7. Dr. Lev Winter: O osnově zákona o sociálním pojištění v Československé republice. Čís. 8. Přehled rozhodnutí nejvyššího správního soudu ve věcech závodních výborů. Sestavil Dr. Jos. Kotek. Čís. 9. V. Dundr - A. Hampl: Kolektivní smlouvy pracovní. Čís. 10. Přehled průměrných mezd dělnictva a obchodního zaměstnanectva v Československé republice v období 1921 – Čís. 11. Sociální politika v Československé republice. Čís. 12. Mezinárodní sjezd sociální politiky v Praze Čís. 14. Pracovní doba v průmyslu Československé republiky. Čís. 15. Prof. Dr. Varlez: Kontinentální vystěhovalecká statistika v Československu. Čís. 16. Ing. Jaroslav Lang: Domácká práce pro výrobu rákosového zboží.

Další instituce Masarykova akademie práce, zal Psychotechnický ústav při MAP, později samostatný Ústřední psychotechnický ústav, později Ústav lidské práce, po 2. světové válce přeměněný na Československý ústav práce, činnost ukončena v roce 1951 V rámci Státního úřadu sociálního zabezpečení v roce 1957 zřízen Studijní ústav, jehož posláním bylo zajišťovat studium a výzkum v oblasti sociálního zabezpečení V roce 1961 přeměněn na samostatný resortní výzkumný ústav, který byl v roce 1964 přejmenován na Výzkumný ústav sociálního zabezpečení

ČSVUP – ČSVUPSV – VUSRP - VUPSV Československý výzkumný ústav práce v Bratislavě, zal. 1965, rozvoj a koordinace vědecko-výzkumné činnosti v oblasti práce. V r sloučení ČSVUP s Výzkumným ústavem sociálního zabezpečení v Československý výzkumný ústav práce a sociálních věcí se sídlem v Bratislavě a pracovištěm v Praze. V r ústav přeměněn sloučením s Výzkumným ústavem životní úrovně v Bratislavě na Výzkumný ústav sociálního rozvoje a práce Bratislava s pobočkou Praha, po rozpadu republiky od r funguje současný Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, vvi

Druhá polovina 60. let Polovina 60. let - pod tlakem hospodářské situace se objevovaly první výzkumy na úrovni podniků, za nimiž stáli v roli řešitelů především výzkumníci z vysokých škol a nově založeného Sociologického ústavu AV. Později, když se do praxe zapojili první absolventi studia sociologie, se výzkumná činnost rozšiřovala do většího počtu podniků a institucí - zpočátku jen ve velkých, později i v menších podnicích se objevovala systemizovaná místa sociologů a psychologů práce, kteří se mohli výzkumům věnovat naplno

Normalizace Personální čistky ve všech společensko-vědních pracovištích - odchody desítky pracovníků, většinou mladých asistentů či vědeckých aspirantů, kteří ovšem za sebou často měli již první zkušenosti ze zahraničních pracovišť v západní Evropě či USA, disponovali nejen aktuálními odbornými znalostmi, ale i osobními kontakty z těchto pracovišť. A když museli odejít z vysokých škol či akademických pracovišť, odnesli si tyto znalosti a kontakty s sebou na svá nová pracoviště - většinou podniky a tehdy nově vznikající či se zásadně proměňující rezortní ústavy. Nucené odchody výrazně poznamenaly další odborný i soukromý život všech takto postižených, současně znamenaly výrazný impuls pro odborný rozvoj jejich nových pracovišť.

Dům techniky ČSVTS Pardubice Založen v r jako krajské vzdělávací zařízení tehdejší Čs. vědeckotechnické společnosti Po příchodu Dragoslava Slejšky, Vladimíra Herstuse, Oty Sedláčka a dalších ze Sociologického ústavu a sloučením s Institutem pro sociální analýzu Domu kultury ROH v Hradci Králové (zal. 1969) se začala rozvíjet vlastní výzkumná činnost. Typická „šedá zóna“ sociologických pracovišť (Nešpor)

Sekundární analýza výzkumů soužití pracovníků v závodech Vedoucí výzkumného týmu Dragoslav Slejška 9 svazků (cca 2300 stran) + 3 díly výsledků terénních šetření (cca 800 stran) Autorský tým shromáždil necelé dvě stovky sociologických výzkumů, které byly realizovány v průmyslových podnicích zejména na přelomu 60. a 70. let (nejstarší z r. 1960, nejmladší z r. 1972) K dispozici byly většinou pouze závěrečné zprávy z výzkumů, primární data v podobě datových souborů (na děrných štítcích či mikrofilmech) bylo možné využít jen u výzkumů prováděných samotným Domem techniky

Limity analýzy Velká pozornost byla věnována kritické analýze metodických přístupů k výzkumům V úvodní, tzv. Přípravné studii, byly vymezeny základní pojmy a formulovány hypotézy, byla popsána podoba operacionalizace příslušných témat, použité techniky sběrů dat a výběrových postupů, úroveň statistického vyhodnocení výsledků a formulace sociotechnických doporučení. Základní závěry týkající se problémů sekundární analýzy jako výzkumné techniky mají trvalou platnost – aproximativnost takto zjištěných poznatků, jejich omezená reprezentativita a v případě průmyslových podniků významná role, kterou hrají jednotlivá odvětví, velikost firem a jejich regionálního umístění.

Tematické zaměření analýzy Koncept sociálního klimatu podniku, odrážejícího podobu sociálního systému podniku (s jeho sociální a demografickou strukturou, institucionální a pospolitostní strukturou) do vědomí pracovníků a jejich interakcí. To vše zasazeno do reálného společenského prostředí a jeho sociálních, ekonomických, demografických, kulturních a dalších determinant. Čtyři hlavní tematické okruhy: Skupinové nebo horizontální mezilidské vztahy Vertikální mezilidské vztahy Organizační vztahy, vztahy k podniku Společenský život a zájmová činnost v podniku

Vliv dílčích faktorů práce na hodnocení celkové spokojenosti 24 faktorů - nejsilněji působící byl výdělek, na dalších místech hodnocení nadřízeného, organizace práce, vyřizování připomínek pracujících, celková sociální péče podniku, využití kvalifikace a hodnocení bezpečnosti práce. Naopak jako méně silně působící to byla pracovní doba, únavnost práce, zvyšování kvalifikace a dojíždění. Jak by zmíněné faktory působily dnes – k nejsilněji působícím by přibyla jistota práce, poněkud výše by se posunulo vnímání distribuce pracovní doby či problematika benefitů Relativní stabilita vnímání sociální péče podniku, současně ale její vnímání ze strany zaměstnanců odráží širší společensko- ekonomické souvislosti situace v podnicích.

Závěr Současnost - zásadně se změnil společenský systém, technologická a organizační struktura podniků, profesní struktura a vzdělanostní a kvalifikační úroveň jejich zaměstnanců, životní způsob naprosté většiny obyvatel. Nicméně hlavní sociální problémy, se kterými se lidé v podnicích a institucích setkávají, jsou ve své podstatě stále stejné či dosti podobné: kvalita mezilidských vztahů na horizontální i vertikální úrovni, nezbytnost adaptace na měnící se podmínky charakteru a organizace práce, identifikace se zaměstnavatelskou institucí, vliv sociálního klimatu ve firmě na pracovní spokojenost a následnou výkonnost ad. Dnes je podobná analýza nemyslitelná – nedělají se výzkumy na podnicích, nezájem manažerů ani politiků