Metodologie pro zpracování diplomové práce Drahomíra Pavelková

Základní pojmy Metoda – systém pravidel a principů, vědecký postup umožňující získávání poznatků (analýza, syntéza, abstrakce, metoda analogie, …) Technika – konkrétní způsob, jakým probíhá sběr dat (dotazník, rozhovor, pozorování,…) Výzkum – obecnější způsob zkoumání s vyšším stupněm abstrakce a s vědeckými cíli (výzkum měnové politiky ČNB, výzkum nových trendů v řízení výkonnosti podniků,…) Průzkum – zaměřen na vyřešení aktuálního úkolu a bezprostřední aplikaci získaných poznatků (průzkum využívání mobilních zařízení, průzkum nákupního chování spotřebitelů mléka,…)

Diplomová práce Diplomovou prací student demonstruje, že: zvládl na dostatečné úrovni teorii a odbornou terminologii si osvojil schopnost aplikovat teorii na řešení problémů v oboru, který studuje je schopen samostatné odborné práce s použitím standardních vědeckých postupů je schopen formálně prezentovat své výsledky

Struktura diplomové práce Název Abstrakt a klíčová slova Úvod Cíle a metody práce Teoretická část Praktická část Závěr

Název diplomové práce jak definovat dobrý název? název má být krátký, ale dostatečně specifický a výstižný, má mít správný syntax

Název diplomové práce Příklady správných a nesprávných názvů: A. Investiční záměr B. Hodnocení investičního záměru C. Hodnocení investičního záměru výstavby výrobní haly ve firmě ABC, a.s. D. Hodnocení investičního záměru výstavby výrobní haly ve firmě ABC, a.s. vybranými metodami hodnocení efektivnosti investic

Název diplomové práce Příklady správných a nesprávných názvů: A. Průzkum chování zákazníků B. Marketingová komunikace C. Analýza chování zákazníků na internetu D. Návrh marketingové komunikace firmy na základě analýzy chování zákazníků na internetu E. Návrh marketingové komunikace firmy pro budoucí období na základě analýzy chování zákazníků na internetu v období

Abstrakt a klíčová slova abstrakt by měl postupně podat informaci (1) o řešeném problému a hlavních cílech a rozsahu výzkumu, (2) o použitých metodách, (3) shrnout hlavní výsledky a (4) zformulovat hlavní závěry práce (co výsledky znamenají). abstrakt by většinou neměl přesáhnout cca slov a měl by to být jeden odstavec nepoužívají se neznámé zkratky a odkazy na tabulky, grafy a literaturu, rovněž se neuvádí detaily statistických testů. kromě úvodní zmínky o řešeném problému je abstrakt psán zpravidla v minulém čase. za abstraktem se obyčejně uvádí cca 5-7 klíčových slov

Abstrakt První část – Jaký se řeší problém? Jaké je téma? Jaký je cíl práce? Cílem této práce je… Tato práce řeší… Diplomová práce je zaměřena na… Druhá část – Jak byl problém řešen? Zvolený problém byl řešen pomocí … V rámci řešení bylo použito metody … postupu …, analýzy …. Data byla zpracována pomocí nástrojů … a bylo provedeno vyhodnocení... Podstatou řešení bylo… Třetí část – Jaké jsou konkrétní výsledky? Jak byl problém vyřešen? V práci byl vytvořen systém, který… V práci bylo navrženo řešení, které umožňuje …. Navržené řešení obsahuje… Provedeným výzkumem bylo zjištěno/potvrzeno, že… Čtvrtá část –Čím jsou výsledky užitečné? Jaký je jejich význam? Přínosem této práce je… Hlavním zjištěním je… Hlavním výsledkem práce je… Na základě zjištěných skutečností je možné … Výsledky této práce umožňují…

Úvod Ideální je úvod strukturovat do následujících částí (bez číslování): (1) proč práce vznikla a proč stojí za to na tuto práci vynaložit úsilí zdůvodnění tématu – proč bylo téma vybráno, měla by být zdůrazněna aktuálnost a opodstatněnost řešené problematiky. (2) jaké jsou specifické projevy problému v konkrétním podniku, organizaci, regionu, systému, apod., který chceme studovat (V části 1-2 naznačíme konceptuální problém nebo zaměření práce, a to tak, že postupujeme od širšího problému ke specifickému). (3) jaké jsou cíle práce, co a jak bude zkoumáno, zpracováváno, navrženo, aplikováno,…., může být uvedena struktura práce (teoretická, praktická), členění kapitol (4) uvedení hlavního výsledku se zdůrazněním jeho významu Rozsah – 1-2 stránky textu

Úvod Do úvodu práce nepatří: citace obrázky nadpisy nižších úrovní příliš konkrétní informace odborné termíny úzké problematiky

Cíle a metody zpracování diplomové práce Obsahem jsou propracované odpovědi na tyto základní otázky: PROČ? – proč je téma naší práce důležité CO? – co budeme zkoumat nebo řešit – cíle (hlavní a dílčí cíle), úkoly vedoucí k dosažení cíle, formulace hypotéz KDE, NA KOM? – kde budeme náš výzkum (řešení) provádět, kdo je cílovou skupinou? KDY? – kdy budeme výzkum (řešení) provádět, v jakém časovém rozmezí JAK? – jak budeme výzkum provádět, jaké zvolíme metody a techniky, postup prací

Základní metody vědecké práce Empirické - pozorování, dotazování, měření, experiment Teoretické (logické)- patří k nim párové metody abstrakce - konkretizace analýza - syntéza indukce - dedukce 13

Základní metody vědecké práce Abstrakce: myšlenkový proces, při kterém se vydělují pouze jejich podstatné charakteristiky Konkretizace: opačný proces, kdy vyhledáváme konkrétní výskyt určitého objektu 14

Základní metody vědecké práce Analýza: proces faktického nebo myšlenkového rozčlenění celku k částem, umožňuje odhalovat různé stránky a vlastnosti jevů a procesů, umožňuje oddělit podstatné od nepodstatného Syntéza: znamená postup od části k celku. Je to spojování poznatků získaných analytickým přístupem 15

Základní metody vědecké práce Indukce: proces vyvozování obecného závěru na základě poznatků o jednotlivostech Dedukce: způsob myšlení, při němž od obecných závěrů, tvrzení a soudů přecházíme k méně známým, zvláštním. Vycházíme tedy ze známých, ověřených a obecně platných závěrů a aplikujeme je na jednotlivé dosud neprozkoumané případy 16

Základní metody vědecké práce Indukce: proces vyvozování obecného závěru na základě poznatků o jednotlivostech Induktivní postup je využíván v kvalitativním výzkumu sběr dat → nalezené vzorce → předběžné závěry → teorie (může vyústit ve formulaci hypotéz) Cílem je zkoumat zvláštní, jedinečné, neopakující se jevy, jde o nenumerické šetření „mnoho informací o velmi malém počtu jedinců“ 17

Kvalitativní výzkum Příklady kvalitativního výzkumu: Měření výkonnosti - jakým způsobem podniky sledují výkonnost? - jaká měřítka používají pro měření výkonnosti? - kdo v podniku zodpovídá za sledování a vyhodnocování úrovně výkonnosti? apod. Implementace metod průmyslového inženýrství - jaké metody PI jsou v praxi často využívány? - jaké jsou předpoklady úspěšné implementace metod PI? - jaké jsou předpoklady úspěšného využívání metod PI? apod.

Kvalitativní výzkum Výhody: - podrobný popis a vhled při zkoumání problematiky - kvalitativní výzkum umožňuje studovat procesy a navrhovat teorie - vysoká validita Nevýhody: - získaná znalost nemusí být zobecnitelná - sběr a analýza dat jsou časově velmi náročné - výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi – vykazuje nízkou reliabilitu

Kvalitativní výzkum Pro kvalitativní výzkum jsou charakteristické tyto techniky sběru dat: Nestandardizované pozorování Nestandardizovaný rozhovor Analýza dokumentů/obsahu V kvalitativním výzkumu sbíráme „všechna data“ a snažíme se mezi nimi najít nějakou pravidelnost a strukturu.

Kvalitativní výzkum Nestandardizovaný rozhovor - otevřený či hloubkový rozhovor, ve kterém je zkoumaná osoba povzbuzována k tomu, aby ve spontánním vyprávění zprostředkovala svou verzi příběhu. Průběh rozhovoru se liší od standardizovaného rozhovoru: (standardizovaný rozhovor vypadá v podstatě jako předčítání dotazníku respondentovi, který odpovídá na předem zvolené varianty odpovědí) - kvalitativní, nestandardizovaný rozhovor je podobný spíše důvěrnému rozhovoru mezi známými

Základní metody vědecké práce Dedukce: způsob myšlení, při němž od obecných závěrů, tvrzení a soudů přecházíme k méně známým, zvláštním. Vycházíme tedy ze známých, ověřených a obecně platných závěrů a aplikujeme je na jednotlivé dosud neprozkoumané případy Deduktivní postup je využíván v případě kvantitativního výzkumu teorie → hypotézy → sběr dat → potvrzení či zamítnutí hypotéz Cílem kvantitativního výzkumu je testování hypotéz, které byly vytvořeny a priori. „omezený rozsah informací o mnoha jedincích“ 22

Kvantitativní výzkum Standardní postup při kvantitativním výzkumu obsahuje následující kroky: 1) formulace problému, 2) formulace cílů výzkumu, 3) formulace hypotéz, 4) rozhodnutí o vzorku, 5) sběr dat, 6) analýza dat, 7) interpretace, závěry.

Kvantitativní výzkum Příklad kvantitativního výzkumu: 1) Výzkumný problém: Způsob prodeje mobilních telefonů dle věkové struktury zákazníků 2) Cíl: Optimalizovat zacílení prodejních cest a reklamy s ohledem na věkovou strukturu zákazníků 3) Hypotézy, např.: A. Lidé ve věku let dávají přednost nákupu mobilních telefonů na internetu před nákupem v kamenných obchodech. B. Reklama v TV statisticky významně ovlivňuje nákup mobilních telefonů u seniorů. atd. 4) Vzorek – respondenti ve věku let, rozděleni na kategorie 5) Sběr dat – např. dotazníkové šetření 6) Analýza dat s využitím matematicko-statistických metod 7) Interpretace výsledků, přijetí rozhodnutí na základě výsledků.

Kvantitativní výzkum Výhody: - relativně rychlý sběr dat a jejich rychlá analýzu - vysoká reliabilita - užitečný je zejména při zkoumání velkých vzorků Nevýhody: - tím, že se výzkumník soustřeďuje pouze na určitou teorii a její testování, může opomenout důležité fenomény - způsob získávání dat je navíc omezen na standardizované postupy, což zapříčiňuje poměrně nízkou validitu výsledků

Kvantitativní výzkum Hypotézy  je to podmíněný výrok o vztahu mezi dvěma nebo více proměnnými  uvádí se oznamovací větou  znamená předpověď, jejíž platnost se předpokládá, ale zároveň formulována tak, aby ji bylo možno potvrdit nebo vyvrátit  hypotéza je formulována v takové podobě, v níž je testovatelná

Kvantitativní výzkum Tato kritéria znamenají, že konstatování hypotézy: 1) obsahuje proměnné, které jsou měřitelné nebo potenciálně měřitelné, 2) specifikuje, jaký vztah mezi proměnnými je. Pokud chybí naplnění jednoho nebo obou kritérií – jedná se pouze o tvrzení (ne hypotézu) – častá chyba v pracích Falešná hypotéza je vytvořena tak, že výsledky experimentu ji nemohou ani potvrdit ani vyvrátit Nerelevantní hypotéza je vytvořena tak, že nedochází k žádnému posunu v poznání Hypotézy je nutné tzv. operacionalizovat - mít představu o metrikách, které pro potvrzení nebo vyvrácení hypotézy použijeme

Kvantitativní výzkum Vědecká hypotéza- předpoklad umožňující vědecké vysvětlení nějakého jevu. Testování statistických hypotéz umožňuje posoudit, zda získaná data vyhovují předpokladu, který jsme před provedením testování učinili. Při testování statistických hypotéz vždy porovnáváme dvě hypotézy. Jedna hypotéza, tzv. nulová (testovaná), je hypotéza, kterou testujeme, druhou hypotézou je tzv. alternativní hypotéza. Nulová hypotéza slouží pro potřeby technického provedení statistického testu.

Kvantitativní výzkum Formulace hypotéz je poměrně náročný proces, ve kterém se často chybuje, např.: Ve formulaci statistické hypotézy není zmíněna statistická významnost, tj. nestačí uvést pouze „…skóre je vyšší…“, správná je formulace: „ …skóre je statisticky významně vyšší…“. Hypotéza nemůže začínat slovy: „Domnívám se, že…“, nebo: „Předpokládáme, že…“; též použití budoucího („Soubor chlapců bude vykazovat…“) či minulého času („Dívky měly…“) není vhodné.

Kvantitativní výzkum Hypotéza by neměla obsahovat hodnotící soudy, tj. lépe než formulaci: „…muži vykazují statisticky významně horší výsledky v testu emoční inteligence než ženy…“ je lepší použít znění: „…muži vykazují v průměru statisticky významně nižší skóre v testu emoční inteligence než ženy…“. Hypotézy jsou složené z více dílčích hypotéz, což znemožňuje jejich jednoznačné přijetí nebo zamítnutí: „Senioři jsou při nákupu mobilních telefonů významně ovlivněni reklamou v TV a způsobem osobní komunikace prodavačů při koupi mobilu.“

Kvantitativní výzkum Pro kvantitativní výzkum je charakteristická standardizace technik sběru dat: Pozorování Standardizovaný rozhovor Dotazník Analýza dokumentů/obsahu Experiment

Kvantitativní výzkum Pozorování - cílevědomé, plánovité a systematické sledování určitých skutečností (přímo v útvarech podniku nebo jiné organizace) - není závislé na ochotě respondenta, klade však vysoké nároky na osobu pozorovatele a způsob zaznamenávání získaných údajů, aby nedošlo ke zkreslení či znehodnocení dat. co a jak přesné a jasné definování objektu a volby způsobu pozorování

Kvantitativní výzkum formy pozorování: měření skryté pozorování otevřené pozorování skupinové pozorování - příkladem pozorování je snímek pracovního dne, chronometráž - metoda se používá např. v místě prodeje - umožňuje získat přehled o počtu zákazníků, frekvenci jejich návštěv, reakce na změnu umístění zboží v prodejně apod.

Kvantitativní výzkum Standardizovaný rozhovor standardizovaný rozhovor má přísný řád. postupuje se přesně podle textu formuláře rozhovoru a s osobami, které byly vybrány podle určitých a pevně stanovených kritérií. Tím se přibližuje dotazníku a je možno jeho výsledky hodnotit numericky, tedy kvantitativně. na rozdíl od dotazníku se jedná o pracnou, časově náročnou a nákladnou techniku sběru informací. Je třeba velký počet tazatelů, není anonymita. Minimalizuje se však možnost vynechání odpovědi a máme jistotu, že odpovídá správná osoba. pozor na možnost zkreslení (nechuť vyslovit nepříjemnou alternativu, apod.).

Kvantitativní výzkum Standardizovaný rozhovor Kerlinger (1972) uvádí sedm kritérií pro výběr otázek: otázka musí mít vztah k danému problému; typ a forma otázky musí odpovídat typu a charakteru informace; otázka musí být jasná a nedvojsmyslná; otázka nemá být sugestivní; otázka nemá stavět na informacích, které respondent nezná; otázka má být formulována tak, aby byla emocionálně přijatelná; otázka nemá navádět k sociálně žádoucím odpovědím.

Kvantitativní výzkum Standardizovaný rozhovor Otevřené otázky - formulovány tak, aby možnosti odpovědi respondenta nebyly ohraničené - obvykle navádí k jaksi podrobnějšímu vysvětlování vlastních názorů, umožňují větší vhled do způsobu, jakým jedinec zpracoval či pochopil určité skutečnosti. Uzavřené otázky - jako odpověď vybrat jednu z předem připravených alternativ

Kvantitativní výzkum Dotazník Dotazník v jeho základní podobě je jako strukturovaný rozhovor předložený v písemné podobě. Je tedy určený pro hromadné získávání údajů. na začátek – musí vzbudit zájem, jednoduché otázky počet otázek, čas trvání max. 20 min choulostivé otázky (připravit na ně neutrálními ot.) – umístit na konec dotazníku nejdůležitější otázky doprostřed dát příležitost vysvětlit odpovědi jasná, srozumitelná a jednoznačná formulace vyhnout se otázkám sugestivním otázky zjišťující sociodemografické údaje (věk, pohlaví, bydliště, plat, …) patří na konec dotazníku dáváme přednost psychologickému pořadí otázek před logickým, obecné před zvláštními způsob vyplnění musí být srozumitelný respondent musí otázce správně rozumět

Kvantitativní výzkum Experiment oproti pozorování a dotazování jsou data při experimentu získávána ze situací, které jsou za tímto účelem uměle zinscenovány. Pozorovatel se snaží zachytit reakce a změny chování oproti původnímu nastavení. Data získáváme v omezeném rozsahu a musíme být proto velmi opatrní při jejich vyhodnocování a následném vyvozování závěrů.

Analýza dokumentů/obsahu Analýza dokumentů/obsahu se využívá v kvalitativním i kvantitativním výzkumu. Kvalitativní přístup – pokud hledáme co a jak analyzovat a jaké fenomény pro nás budou relevantní. Kvantitativní přístup – pokud už víme, co budeme analyzovat a chceme o tématu dohledat co nejvíce informací, hodnotit je a dále s nimi pracovat. Dokumenty zkoumáme proto, abychom získali co možná nejvíce informací o studovaném objektu, události, atd. Tyto dokumenty mohou mít podobu písemnou (výroční zprávy, korespondence), fonetickou (audionahrávky, hudba), obrazovou (fotografie, obrazy), virtuální (informace, pošta, software) či trojrozměrnou (sochy, stavby).

Analýza dokumentů/obsahu Osobní dokumenty zahrnují vše, co bylo jakkoli pořízeno k soukromým účelům. Může se jednat o dopisy, zápisky, deníky, fotografie či videonahrávky. Úřední dokumenty jsou údaje pořízené v podnicích nebo úřadech. Mohou to být například výroční zprávy, zápisy z různých akcí, vyhlášky, předpisy, dokumentace. Archivní data jsou záznamy, které mohou mít podobu psaných dokumentů či podobu statistických informací. Veřejné dokumenty tvoří noviny, časopisy, programy televizních a rozhlasových stanic. Virtuální data jsou data nacházející se na internetu a sociálních sítích, patří sem například obsahy webových stránek, ová pošta, obsahy internetových diskusí. Předmětná data tvoří fyzické stopy důsledků lidské činnosti. Vypovídají o sociálních trendech, zvycích a typech chování v určité skupině lidí. Za předmětná data lze také považovat produkty hmotné kultury jako třeba knihy, umělecké předměty, budovy a jejich zařízení.

Další metody Případová studie - intenzivní a obvykle i dlouhodobější výzkum vybraného subjektu Brainstorming – skupinové generování nových nápadů Brandwriting - členové diskusní skupiny zapisují nápady na řešení problémů na papír a ty si potom mezi sebou vyměňují. Návrhy jsou pak doplňovány a zdokonalovány, až dojde k výběru nejlepšího řešení. Delfská metoda - postupném zjišťování a porovnávání názorů expertů o budoucím vývoji zvolené oblasti, přičemž je zaručena jejich vzájemná anonymita, řízená zpětná vazba informací a statistické identifikace shody názorů zkoumané skupiny expertů.

Metoda analogie - postup vyhledávání a uplatnění podobného celkového řešení, založená na využívání podobností prvků, znaků, struktury a na reagování mezi různými objekty, systémy nebo jevy. Komparace – srovnávání, přirovnávání; porovnání objektů za účelem stanovení jejich shodných nebo rozdílných znaků. Komparace je nejdůležitějším předpokladem zobecnění a hraje významnou úlohu v úsudcích podle analogie. Modelování - v ekonomických disciplínách je základem exaktního řešení. - model je zjednodušený obraz skutečnosti. - v ekonomických disciplínách modely nahrazují experiment, jde vlastně o myšlenkové experimentování. - modely umožňují simulování, tj. napodobování skutečné situace situací modelovou. - nejčastěji používanými modely jsou modely zásob, modely obnovy, nákladové modely, produkční funkce, dopravní modely, modely síťové analýzy, modely hromadné obsluhy aj.

Analytické metody/techniky postup či způsob provedení rozboru nějakého problému, stavu či skutečnosti jsou zpravidla časově i úkolově omezené (jednorázově používané pro řešení daného tématu)

Analytické metody/techniky Bostonská matice (BCG matice) Benchmarking Citlivostní analýza Diferenční analýza (Gap analýza) Mentální mapy (Mind Maps) Paretovo pravidlo SWOT analýza Šest otázek a další Šest otázek

Metody analýzy systémů a metody popisu architektur organizací: Analýza architektury organizace (EA) Analýza sociální sítě Analýza pracovních míst Organizační architektura Reengineering procesů Sociogram Sociometrie Specifikace pracovního místa a další Specifikace pracovního místa

Metody a techniky analýzy a hodnocení stavu organizace nebo jejích částí: EFQM CAF Audit procesní Audit finanční Audit personální Hodnocení stupňů zralosti CMM (Capability Maturity Model)CMM a další

Analytické techniky pro hledání příčin negativních jevů v organizacích a systémech: ETA (Event tree analysis) - analýza stromu událostí - analýza stromu událostí ETA (Event tree analysis) - analýza stromu událostí FTA (Fault Tree Analysis) - analýza stromu poruchových stavů FTA (Fault Tree Analysis) FMEA (Failure Mode and Effect Analysis) - analýza způsobů poškození a účinků FMEA (Failure Mode and Effect Analysis) HAZOP (Hazard and Operability Study) - riziková a operační analýza HAZOP (Hazard and Operability Study) Ishikawův diagram - diagram příčin a následků a další Ishikawův diagram

Metody rozhodování Analýza 5F (Five Forces) Davidsonův zlom Eisenhowerův princip G8D (Global Eight Disciplines) Metoda kritické cesty - CPM (Critical Path Method) Metoda CCM (Critical Chain Method) Marketingový mix MSA (Measurement System Analysis) PESTLE analýza TOC (Theory of Constraints) Value Stream Mapping VRIO analýza a další VRIO analýza

Simulační a optimalizační metody - předmětem je propočtení možných variant vývoje při vytváření operativních či strategických plánů: Dopadové analýzy (Impact Analysis) Prostorová optimalizace Metoda Monte Carlo Metody síťové analýzy Prognózování a další Prognózování

Matematické a statistické metody matematické a statistické metody umožňují přesné (exaktní) vyjádření jevů a vztahů mezi nimi, a to univerzálním matematickým jazykem. použití matematických metod ve výzkumu spočívá ve vyjadřování ekonomických hypotéz matematickými formulacemi, které se podrobí matematickým operacím (řešení rovnic, vyšetřování průběhu funkcí apod.), z ověřených hypotéz pak vyvozují obecné ekonomické závěry. statistika shromažďuje a utřiďuje ekonomická data, kvantifikuje jevy, pracuje s pravděpodobností. využití statistiky je široké – od popisné (deskriptivní) statistiky (četnosti, procenta, střední hodnoty, indexy, grafy, tabulky četností aj.) přes jednodušší testovací statistiku (chí-kvadrát, korelace, t-testy, ANOVA apod.) až po složitější testy a explorační statistiku (explorační faktorová analýza, strukturální modelování…).

Závěr diplomové práce Závěr je zamyšlením nad hlavním výsledkem a jeho perspektivách; hodnotí se dosažení definovaného cíle/cílů. Většinou obsahuje také podněty a návrhy pro další pokračování nebo výzkum z hlediska metodologického, teoretického nebo praktického. Lze pokračovat dál a když ano, tak jak? Jaké související otázky či problémy řešit?

Použitá literatura HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005 KERLINGER, F. N. Základy výzkumu chování. Praha: Academia, 1972 OCHRANA, F. Metodologie vědy. Úvod do problému. Praha: Karolinum, 2009 OLECKÁ, I., IVANOVÁ, K. Metodologie vědecko-výzkumné činnosti, dostupné z vyzkumne_cinnosti.pdf vyzkumne_cinnosti.pdf PICKARD, A.J. Research Methods in Information, Facet Publishing, London, 2007 REMENYI, D. Field Methods for Academic Research – Interviews, Focus Groups and Questionnaires in Business and Management Studies, Academic Conferences and Publishing International Limited, Reading, UK, 2012 ZIKMUND, W.G., BABIN, B.J., CARR, J.C., GRIFFIN, M. Business Research Methods, Eight Edition, South-Western Cengage Learning,

Děkuji za pozornost