PŘEDSTAVENÍ ČESKÉ PODNIKATELSKÉ RADY PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ Pavel Kafka Prezident CBCSD FOTO
WBCSD 200 světových CEOs nejúspěšnějších globálních firem v roce 1993 založilo Světovou podnikatelskou radu pro udržitelný rozvoj na podporu strategie udržitelného rozvoje planety ze strany businessu vznikla spojením Podnikatelské rady pro trvale udržitelný rozvoj (Business Council for Sustainable Development, zkr. BSD) se Světovou průmyslovou radou pro životní prostředí (World Business Council for the Environment, zkr. WICE) Sdružuje přes členů v 65 regionálních radách pro udržitelný rozvoj ze zemí všech kontinentů
Světová podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj - WBCSD WBCSD je organizace, řízená lídry 200 pokrokových světových společnosti, které podněcuje globální podnikatelské komunity k vytvoření udržitelné budoucnosti pro podnikání, společnost a životní prostředí. Spolu se svými členy, Rada uplatňuje své inovativní myšlení a účinné prosazování a vytváření konstruktivních řešení, včetně realizace společných projektů. Rada využívá své silné vztahy se „stakeholdery“ jako vedoucí světový obhájce pro podnikání a napomáhá také řízení diskuze a změně politiky ve prospěch řešení udržitelného rozvoje.
Světová podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj - WBCSD WBCSD poskytuje platformu pro svých 200 členských společností, které představují všechny podnikatelské sektory na všech kontinentech a společné tržby ve výši více než US $ 7 biliónů dolarů, za účelem sdílení osvědčených postupů týkajících se otázek udržitelného rozvoje a rozvíjení inovativních nástrojů, které mění které mění současný stav (status quo). Rada rovněž těží ze sítě 65 národních a regionálních poboček a partnerských organizací v celém světě.
V roce 2012 byla založena ve spolupráci s Českou manažerskou asociací pobočka WBCSD, v té době 64. regionální pobočka na světě, Česká podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj.
czech bcsd Byznys a udržitelný rozvoj nová byznysová řešení a modely se opírají o inovace a kreativitu ve všech oblastech managementu, techniky, technologií atd., která musí být zaměřena především na řešení globálních a lokálních rizik – ta jsou zdrojem poptávky při pohledu do historie je zřejmé, že se „nová řešení“ velmi často setkávala s masivním odporem „starých řešení“. Schumpeterova creative destruction naráží často na obrovskou sílu lobby starých pořádků uplatnění kreativity nesmí na druhé straně být v rozporu s ekonomikou – viz široké narušování tržních mechanismů státy vedoucí k likvidaci alokační funkce trhů zároveň je do tržního mechanismu nutno vnést adekvátní ocenění externalit – viz např. společná iniciativa OECD a WBCSD k překlopení daňových systémů od zdanění práce ke zdanění přírodních zdrojů z pohledu jednotlivých firem půjde také o to, čemu např. prof. Zelený říká selfsustainability – tj. dosažení nejvyššího stupně podnikatelského využití všech disponabilních zdrojů firmy do uzavřeného okruhu užití (např. přístup Tomáše Bati) byznys musí reagovat na většinu tvrdých (číselně vyjádřených) ohrožení společnosti byznys si postupně čím dál více uvědomuje, že nemůže být úspěšný v neúspěšné společnosti
People, Planet and Prosperity
Turbulent Teens Must Haves Transformation Times Maturing consensus and fundamental change Vision Measures of success The Vision: “In 2050, some 9 billion people live well, and within the limits of the planet ” - jen byznys je schopen řešit problémy planety !
czech bcsd Přehled pracovních skupin (PS) CBCSD název PS: 1. Česká vize Smart Life 3. Smart Cities 4. Energetika 5. Vodní hospodářství 6. Lesnictví a zemědělství 7. Udržitelná doprava 8. Spolupráce s NGOs 9. Vzdělávání udržitelnosti 10. Nové metodické trendy UR 11. Udržitelná výroba a spotřeba 12. Stavebnictví/Průmysl vedoucí PS: Peter J. Kalaš Petr Beneš (ST) Petr Štěpánek (Carbon Redux) Irena Plocková (Enviros) Jan Čermák (AVK, Mebis) Robert Babuka (APICON), Frank Nekovář (WGL) Miroslav Svítek (ČVUT),Miloš Malaník (TNT) Jonathan Wootliff Štěpán Muller (VŠE Praha) Miroslav Hájek (Zemědělská univerzita Praha) Vladimír Dobeš (Empress) Zdeněk Bílek (SIKA)
Díky udržování nezávislé pozice platformy trianglu politika – byznys – nevládní organizace (NGOs) se významně podílíme na formulaci strategie Rady vlády pro udržitelný rozvoj – RVUR, vedenou premiérem ČR (například energetické sekce).
Inzerát v HN – kampaň „AFTER PARIS“
Ipsos pro CBCSD: VIZE 2050 a udržitelný rozvoj - duben 2016 Výzkum IPSOS pro CBCSD – VIZE 2050 a udržitelný rozvoj V kontextu strategického rámce udržitelného rozvoje ČR připravila CBCSD návrh VIZE 2050, dlouhodobého pohledu na žádoucí vývoj naší společnosti z businessové perspektivy. Tento návrh je určen pro veřejnou diskuzi a jako příspěvek Radě vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) k probíhající diskuzi na téma budoucího rozvoje české společnosti. Hlavní cíl výzkumu byl: Zmapovat postoje představitelů firem/manažerů vůči VIZI 2050 a jejím pilířům a zjistit jejich názory na problematiku udržitelného rozvoje
Ipsos pro CBCSD: VIZE 2050 a udržitelný rozvoj - duben 2016 Hlavní zjištění Firmy mají poměrně dobrý přehled o tom, co je udržitelný rozvoj. 4 z 5 označily udržitelný rozvoj jako rozvoj, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím. K udržitelnosti současného směřování civilizace téměř 3 čtvrtiny firem staví skepticky. 4 z 10 firem se dokonce domnívají, že je nutná radikální změna a proměna ekonomického systému. Prosazování myšlenek udržitelného rozvoje by pomohla podle firem především větší podpora vzdělávání v tomto tématu a širší osvěta ze strany státu. Pětina firem zná dokument VIZE 2050, další třetina o něm již někdy před výzkumem slyšela, pro ostatní je to nová informace. I tak by ale víc než polovina firem byla ochotna zformulovat konkrétní závazek k naplňování VIZE. Pětina firem je v dialogu s CBCSD o udržitelném rozvoji, další čtvrtina firem by měla zájem tento dialog navázat. Jen 13 % má ale zájem o audit/certifikát udržitelnosti. Je téměř naprostá shoda na tom, že všechny pilíře VIZE 2050 jsou důležité. Je to obzvlášť vidět u pilíře Lidské zdroje, který považuje za důležitých všech 119 dotazovaných firem. Viz a
czech bcsd Proč se stát členem Czech BCSD? „prestiž“, zařazení do elitní, privilegované skupiny společností, která řídí budoucí “byznys” a má k dispozici nejnovější podnikatelské znalosti a příležitosti ve světě konkrétní projekty a služby, inspirované WBCSD PR účely a tím k odlišení se od ostatní konkurence. využítí Sustainable Reports jako pomoc k byznysu, kde je „udržitelnost“ vyžadovaná možnost obhajovat globální podnikatelské výzvy na lokální úrovni a tím podporovat svou pozici, tvorbu inovací a celkový růst organizace získávat propojení na nové dodavatele, odběratele, zdroje surovin a trhy včetně důležitého segmentu MSP zvolit a realizovat společně s dalšími členy týmu (včetně politické sféry) podnikatelské priority v ČR