Fyzické osoby, právnické osoby a zastoupení dle NOZ Mgr. Lenka Dierzé Jihočeský kraj 2014

Obecně o osobách v NOZ Osobám se věnuje první část zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ): Část I, hlava II díl první – všeobecná ustanovení (§ ) díl druhý – fyzické osoby (§ 23 – 117) díl třetí – právnické osoby (§ 118 – 418) díl čtvrtý – spotřebitel (§ 419) díl pátý – základní pravidla o podnikateli (§ 420 – 435)

Fyzické osoby v NOZ Druhý díl týkající se fyzických osob se dělí na 6 oddílů: oddíl 1 – Obecná ustanovení (§ ) oddíl 2 – Podpůrná opatření při narušení zletilého právně jednat (§ 38 – 65) oddíl 3 – Nezvěstnost (§ 66 – 70) oddíl 4 – Domněnka smrti (§ 71 – 76) oddíl 5 – Jméno a bydliště člověka (§ 77 – 80) oddíl 6 – Osobnost člověka (§ 81 – 117)

Postavení člověka Právní osobnost - § 15 odst. 1 NOZ (též právní subjektivita): „Právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.“  právní osobnost od narození až do smrti: i počaté dítě může mít práva a povinnosti; nenarodí-li se živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo (§ 25) důkaz smrti (§ 26) - úmrtní list - prohlášení za mrtvého soudem nezvěstnost (§ 66 a násl.) - prohlášení soudu na návrh osoby mající právní zájem domněnka smrti (§ 71 a násl.)

Svéprávnost Svéprávnost - § 15 odst. 2 NOZ „Svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem.“ Pojem „svéprávnost“ nahrazuje dřívější pojem „způsobilost k právním úkonům“.  rozlišuje se svéprávnost a zletilost (svéprávnosti lze nabýt dříve) nezletilý: „Má se za ti, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti jeho věku.“ (posílení snahy o zachování platnosti právního jednání) svéprávnost lze nabýt zletilostí – dovršením 18 let věku (§ 30) nově emancipací (§ 37) – přiznáním soudem za určitých podmínek (podání návrhu soudu, 16 let, osvědčení schopnosti sám se živit a obstarat si své záležitosti, souhlas zákonného zástupce) uzavřením manželství  jednou získané svéprávnosti se nelze nikdy vzdát (§ 16)  ruší se institut zbavení svéprávnosti (lze pouze omezit)

Podpora člověka při obtížích nebo neschopnosti právně jednat  Předběžné prohlášení (§ )  Nápomoc při rozhodování (§ 45 – 48) smlouva mezi podpůrcem a podporovaným, schválená soudem  Zastoupení členem domácnosti (§ 49 – 54) ke vzniku zastoupení vyžadováno schválení soudu  Opatrovnictví (pojednáno v závěru)

Předběžné prohlášení (§ 38 – 44) preventivní opatření v případě očekávaného závažného narušení způsobilosti právně jednat z důvodu rozvíjející se duševní poruchy závazný projev vůle, jak mají být záležitosti člověka v budoucnu spravovány lze učinit veřejnou listinou nebo v písemné formě před 2 svědky obsahem prohlášení vázán soud i opatrovník

Nápomoc při rozhodování (§ 45 – 48) prostředek k ochraně osob s mírnější duševní poruchou v určitých případech není nutné náhradní rozhodování (tj. stanovení opatrovníka), postačí asistence při rozhodování podpůrce nejedná místo osoby s duševní poruchou, ale jedná společně s ní smlouva o nápomoci vyžaduje schválení soudu může být více podpůrců

Zastoupení členem domácnosti (§ ) zletilá osoba nemá jiného zástupce a nemůže z důvodu duševní poruchy samostatně jednat vyžaduje schválení soudu a týká se jen obvyklých záležitostí dle životních poměrů zastoupeného může být více zástupců nakládání s peněžními prostředky na účtu § 52 odst. 2: „ Zástupce může nakládat s příjmy zastoupeného v rozsahu potřebném pro obstarání obvyklých záležitostí, jak to odpovídá životním poměrům zastoupeného; s peněžními prostředky na účtu zastoupeného však může nakládat jen v rozsahu nepřesahujícím měsíčně výši životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.“ zaniká jmenováním opatrovníka soudem

Několik právních institutů vážících se k člověku – fyzické osobě jméno člověka a jeho ochrana, pseudonym bydliště člověka (pouze soukromoprávní institut – není dotčena úprava trvalého pobytu) ochrana osobnosti člověka ─ochrana podoby a soukromí: § 86: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“ ─2 druhy zákonných licencí k prolomení ochrany: ─ochrana soukromých práv jiných osob ─ úřední, vědecká, umělecká a zpravodajská ─úřední licence zahrnuje též vystoupení člověka v záležitosti veřejného zájmu (např. na veřejném zasedání zastupitelstva obce, kraje) ─ochrana integrity člověka

Právnické osoby v NOZ Část první, hlava II, díl 3: oddíl 1 – Obecná ustanovení (§ 118 – 209) oddíl 2 – Korporace (§ 210 – 302) Spolek (§ 214 – 302) oddíl 3 – Fundace (§ 303 – 401) Nadace (§ 306 – 393) Nadační fond (§ 394 – 401) oddíl 4 – Ústav (§ 402 – 418)

Obecná ustanovení o právnických osobách (§ 118 – 209) definice PO v § 20: „Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná.“ soukromé a veřejné PO - PO soukromého práva vznikají vůlí svých zřizovatelů a jsou spravovány soukromým právem a jednak vnitřními předpisy - PO veřejného práva jsou zřízeny zvláštními zákony, kterými se řídí (např. zákon o obcích, o krajích, o ČNB, o VŠ); v soukromoprávních vztazích mají s tejné postavení jako PO soukromého práva stát se v oblasti soukromého práva považuje za PO

Veřejné rejstříky PO (§ 120 – 121) PO mají právní osobnost od svého vzniku do svého zániku vznik PO dnem zápisu ve veřejném rejstříku, zánik PO dnem výmazu (výjimky stanoví zákon – např. příspěvkové organizace) veřejný rejstřík = souborné označení pro všechny typy rejstříků osob (x veřejný seznam) u PO se minimálně zapisuje (§120): - den vzniku - den zrušení s uvedením právního důvodu - den zániku - název - adresa sídla - předmět činnosti - jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu s uvedením způsobu zastupování PO; včetně údaje o vzniku nebo zániku f-ce Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob - druhy rejstříků: spolkový, nadační, rejstřík ústavů, obchodní rejstřík apod. - vedeny rejstříkovým soudem (krajské soudy) princip materiální publicity

Ustavení PO (§ 122 NOZ) Vzniku PO předchází tzv. ustavení PO (obdoba dnešního zřízení / založení) a)zakladatelským právním jednáním b)zákonem c)rozhodnutím orgánu veřejné moci d)jiným způsobem stanoveným jiným právním předpisem Zakladatelské právní jednání – úkon vzniklý ze soukromé iniciativy (např. smlouva, nebo zakládací listina); musí obsahovat min. název, sídlo PO, předmět činnosti, statutární orgán a jeho vytváření, členy statutárního orgánu

Název a sídlo PO (§ 132 – 143) název musí odlišit PO od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy sídlo může být umístěno v bytě nově možnost přemístění sídla za předpokladu, že to připouští právní řád státu, kam nebo odkud se PO stěhuje

Účel PO a veřejná prospěšnost (§ ) PO lze ustavit ve veřejném nebo soukromém zájmu zakázané účely: např. rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti definice veřejné prospěšnosti v § 147: „ Veřejně prospěšná je PO, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování PO mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.“ zákon o statusu veřejné prospěšnosti nebyl dosud přijat o získání statutu bude rozhodovat soud výhodou: daňové benefity, možnost prezentovat se jako oficiálně potvrzená veřejně prospěšná organizace zakládající si na své transparentnosti

Orgány PO (§ 151 až 160) zákon, popř. zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů PO za ni rozhodují a nahrazují její vůli jednání za právnickou osobu: - členové orgánů za právnickou osobu rozhodují a nahrazují její vůli (pouze člověk může jednat přímo, PO vždy v zastoupení (x dříve jednání statutárního orgánu bylo považováno za přímé jednání PO) - zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich pracovnímu zařazení nebo funkci individuální a kolektivní orgány členem orgánu PO může být nově i PO

Zásada péče řádného hospodáře § 159: – vztahuje se i na zastupitele obce, kraje: „Kdo přijme funkci voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“ u obchodních korporací je tato zásada doplněna pravidlem podnikatelského úsudku (§ 51 a násl. ZOK): toto pravidlo umožňuje statutárnímu orgánu zprostit se odpovědnosti za újmu v případě, že jednal v dobré víře informovaně, v obhajitelném zájmu korporace a s nezbytnou loajalitou, a to i tehdy, pokud byla korporaci způsobena újma

Zrušení, likvidace, přeměna, zánik PO dobrovolné zrušení na základě rozhodnutí příslušného orgánu PO →likvidace PO ze závažných důvodů nucené zrušení PO soudem (např. dlouhodobá nečinnost, nezákonné aktivity, apod.) účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené PO (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace, podle zákona bez likvidace se PO ruší při přeměně →jmění přechází na právního nástupce přeměna: - fúze (splynutí, sloučení) - rozdělení - změna právní formy (stanoví-li tak zákon) zánik dnem výmazu z veřejného rejstříku; PO nepodléhající zápisu do veřejného rejstříku zaniká dnem skončení likvidace

Přechodná ustanovení NOZ týkající se všech forem PO (§ 3041 – 3053) PO, které jsou upraveny v NOZ, se řídí pravidly, které NOZ stanovuje, bez ohledu na to, zda byly založeny již před jeho účinností. Ustanovení společenských smluv, stanov či statutů již existujících PO, musí být v souladu s pravidly, které NOZ stanovuje; v opačném případě po nabytí účinnosti NOZ přestala být ustanovení v rozporu s kogentními (donucujícími) pravidly NOZ, závazná. PO musí do 3 let dát své dokumenty do souladu s NOZ a zaslat je opravené rejstříkovému soudu, jinak bude PO vyzvána k nápravě, a pokud neuposlechne, hrozí ji, že bude rozhodnutím soudu zrušena. Povinnost dát do souladu s NOZ název PO ve lhůtě 2 let od nabytí účinnosti.

Typy právnických osob dle NOZ KORPORACE (§ 210 – 302) FUNDACE(§ 303 – 401) ÚSTAVY (§ 402 – 418)

Korporace (§ ) Základem je společenství lidí nebo právnických osob; v korporacích je vždy někdo, kdo o věcech korporace rozhoduje (člen nebo společník) a současně má podíl na zisku nebo na likvidačním zůstatku. obchodním korporacím se věnuje zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), rovněž účinný od mezi obchodní korporace patří: - veřejná obchodní společnost - komanditní společnost - společnost s ručením omezeným - akciová společnost - evropská společnost - evropské hospodářské zájmové sdružení - družstvo (včetně družstva bytového, sociálního a evropské družstevní společnosti) Na obchodní korporace se podpůrně použijí obecná ustanovení NOZ o PO i obecná ustanovení o korporacích; pravidla týkající se spolků se na obchodní korporace použijí jen tehdy, když na ně zákon o obchodních korporacích přímo odkáže. Jejich primárním úkolem je podnikání, tedy dosahování zisku.

Spolek (§ 214 – 302) Korporací v pojetí občanského zákoníku je občanské sdružení, nově „spolek“. O.s. bylo upraveno zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, jenž byl s účinností NOZ zrušen. Spolek mohou založit alespoň tři osoby; účel spolku může být jakýkoliv; podnikat může pouze v rámci vedlejší činnosti k podpoře naplňování svého hlavního účelu orgány spolku – určeny stanovami: - statutární orgán (kolektivní – výbor, individuální – předseda) - nejvyšší orgán (členská schůze) - event. kontrolní komise, rozhodčí komise a další orgány určené ve stanovách vznik spolku dnem zápisu do veřejného rejstříku název musí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, příp. „z.s.“ Dosavadní občanská sdružení se považují za spolky podle NOZ; o.s. má právo změnit svoji právní formu na ústav nebo sociální družstvo podle ZOK (do konce r se mohla transformovat na o.p.s. )

Fundace (§ 303 – 401) osoby vytvořené vyčleněním majetku pro určitý účel (nemají členy, tj. osobní složku) typicky nadace a nadační fondy dnem účinnosti NOZ zrušen zákon o nadacích a nadačních fondech Nadace (§ 306 – 393) - účelová sdružení majetku - veřejně prospěšný účel, dobročinný účel - založení nadace nadační listinou: zakládací listina, pořízení pro případ smrti (závěť) - nadační listina: povinně údaj o nadačním kapitálu a správci vkladů - min. souhrnná hodnota výše vkladů 500 tis. Kč - název musí obsahovat „nadace“ - orgány: statutárním orgánem správní rada, dozorčí rada / revizor Nadační fond (§ 393 – 401) - oproti nadaci nemá stanovenou minimální hodnotu vkladu, nemá nadační jistinu ani nadační kapitál - nemá trvalý charakter - název musí obsahovat slova „nadační fond“

Ústavy (§ 402 – 418) kombinace osobní a majetkové složky nemá členy jako korporace, ale zaměstnance PO ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky poskytování určitých služeb pro příjemce hodná forma pro školy, muzea, nemocnice apod. statutárním orgánem ředitel podrobnosti fungování ústavu upraveny statutem vydaným správní radou

Krátký exkurs do zákona o obchodních korporacích zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) ustanovení NOZ o spolcích se použijí na obchodní korporace, jen stanoví-li ZOK nutnost dát do souladu s donucujícími ustanoveními ZOK společenské smlouvy (i stanovy a zakladatelské listiny) obchodních korporací ve lhůtě do obchodní korporace mají i možnost podřídit se do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona změnou svých společenských smluv ZOK jako celku (opt-in)

Obchodní společnost vzniklá před účinnosti ZOK, která se nepodřídí ZOK jako celku (opt-in), se po řídí: společenskou smlouvou, která musí být do dána do souladu s donucujícími ustanoveními ZOK, ustanoveními ZOK, ustanoveními dosavadního obchodního zákoníku včleněných do společenské smlouvy či stanov, která upravují práva a povinnosti společníků a nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK, a společníci je ve společenské smlouvě nevyloučili nebo nepřijali odlišnou úpravu práv a povinností.

Společnost s ručením omezeným podstatné náležitosti společenské smlouvy

Koncepce zastoupení v NOZ Část první, hlava III, § 436 – 488 NOZ Několik novinek a upřesnění oproti dřívější úpravě: zástupce jedná osobně – možnost substituce pluralita zmocněnců – „má se za to, že každý z nich může jednat samostatně“ při překročení zástupčího oprávnění zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu; jinak je zavázána sama osoba, která takto jednala – u smluvního zastoupení se vyžaduje, aby zastoupený aktivně oznámil osobě, že s právním jednáním nesouhlasí, jinak platí, že právní jednání schválil nová pravidla o konfliktu zájmů mezi zástupcem a zastoupeným – konflikt zájmů není relevantní u zastoupení, pokud zastoupený o konfliktu zájmů věděl nebo musel vědět

Druhy zastoupení Smluvní zastoupení (§ 441 – 449): vzniká dobrovolně na základě smlouvy/dohody dříve nazýváno zastoupení na základě plné moci plná moc = průkaz o existenci smlouvy o zastoupení pro třetí osoby možnost sjednat neodvolatelnost plné moci pravidlo, že plná moc musí být udělena v takové formě, kterou zákon vyžaduje i pro právní jednání

Zastoupení podnikatelů Zákonné zastoupení podnikatele (§ 430 – 431) „Pověří-li podnikatel někoho při provozu obchodního závodu určitou činností, zastupuje tato osoba podnikatele ve všech jednáních, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna.“ Prokura (§ 450 – 456) zvláštní typ plné moci = neomezená plná moc podnikatele ke všem právním jednáním, k nimž dochází při provozu závodu nebo pobočky zapisuje se do obchodního rejstříku

Zákonné zastoupení a opatrovnictví zákonné zastoupení vzniká přímo ze zákona; opatrovnictví na základě rozhodnutí soudu společným znak – zastoupení nesvéprávné osoby speciální úprava zákonného zastoupení a opatrovnictví nezletilých obsažena v druhé části NOZ o právu rodinném nově výslovně upraveno opatrovnictví PO (§ 165) konkrétní příklady zákonného zastoupení: - zastoupení nezletilých osob - osob, které nemohou samostatně právně jednat z důvodu duševní poruchy - zastupování PO zaměstnanci nebo jinými osobami pověřenými činností při provozu obchodního závodu

Opatrovnictví (§ 55 – 65, § 465 a násl.) soud ustanoví opatrovníka osobě, jejíž svéprávnost je omezena, člověku neznámému či neznámého pobytu opatrovníkem: 1.osoba, kterou navrhne opatrovanec, 2.příbuzný nebo jiná osoba opatrovanci blízká, která osvědčí o opatrovance dlouhodobý a vážný zájem a schopnost projevovat jej do budoucna 3.veřejný opatrovník podle jiného zákona možnost ustavení opatrovnické rady (dohled nad opatrovníkem)

Způsobilost být veřejným opatrovníkem má vždy obec, kde má opatrovanec bydliště, a právnická osoba za tímto účelem obcí zřízená zákon o veřejném opatrovnictví nebyl dosud přijat – předpoklad, že veřejným opatrovníkem by měly být ustanovovány pouze obce s rozšířenou působností § 468: „Smrtí opatrovníka nebo jeho odvoláním opatrovnictví nezaniká a dokud soud nejmenuje opatrovanci nového opatrovníka, přechází na veřejného opatrovníka podle jiného zákona.“ § 3033 odst. 2: „Dokud jiný právní předpis nestanoví něco jiného, přechází opatrovnictví podle § 468 na obec, na jejímž území má opatrovanec bydliště.“ Obec jako veřejný opatrovník (§ 471)

Děkuji za pozornost. Mgr. Lenka Dierzé