DANTE ALIGHIERI DANTE ALIGHIERI (1265 – 1321) básník přelomu gotiky a renesance rebelant, za odpor proti papeži a obhajobu městských svobod odsouzen do vyhnanství a na smrt (Ravena, Verona) tvorba, život poznamenány láska k zesnulé Beatrici významně přispěl k vývoji jazykovědy a italského jazyka a k vývoji politické filozofie věnoval se vědě (latinské a italské traktáty)

Dílo: Božská komedie Božská komedie (knižně 1472) alegorická básnická skladba v toskánském dialektu italštiny v díle vystupuje velké množství historických a mytologických postav i Dantových současníků (např. Homér, Ovidius, Orfeus, Sokrates, Alexandr Veliký, Filip IV. Sličný atd.). obdivuhodný pokus o umělecké zobrazení problémů celého tehdy známého světa. umělecky nejsilnější částí je Peklo v částech Očistec a Ráj je mnoho scholastické moudrosti a křesťanské symboliky

Inferno - Peklo vize temného hvozdu – alegorie světa, v němž básník zbloudil v půli života a střetne se v noci z Velkého pátku na Bílou sobotu s třemi alegorickými šelmami. vlastní Peklo je vylíčeno ve 33 zpěvech v pekle se Dante doprovázen Vergiliem střetne s řadou svých známých, přátel i odpůrců, vladařů, filozofů i teologů, se kterými vede dialog Purgatorio – Očistec má podobu ostrova s horou a je opět vylíčeno ve 33 zpěvech básník prochází nejdříve1. pásmem - předočistcem a poté pak 7 pásmy očistce, které odpovídají 7 hlavním hříchům – pyšní, závistivci, hněvivci, duševní lenivci, lakomci, nestřídmí, smilníci. na konci očistce – v 9. pásmu – rajském lese se básníka ujímá Beatrice.

Paradiso – Ráj kající se básník je přítomen symbolickým výjevům u stromu Poznání a očištěn vodou z říčky Eunoé v dalších 33 zpěvech Dante putuje 9 sférami blažených

GIOVANNI BOCCACCIO GIOVANNI BOCCACCIO ( ) spisovatel, autor lyrických básní, novel a románů studoval práva na neapolské univerzitě díky své schopnosti vyprávět vtipné příhody ze života a zajímavě fabulovat měl ve společnosti velký úspěch milostné vztahy ho inspirovaly k napsání erotického románu později procházel náboženskou krizí, přijal nižší svěcení a odjel do Certalda ke konci života psal převážně v latině a věnoval se studiu jazyků

Dílo: Dekameron Dekameron (1349 – 51) ironická kritika soudobých mravů cyklus stovky novel, rozdělených po deseti do deseti dnů obsahuje příběhy, které si vypravuje v deseti dnech sedm urozených paní a tři muži tito obyvatelé Florencie prchají z města před morovou nákazou na venkov čas si krátí vyprávěním na různá témata volné téma o lidech, které postihly různé nehody, ale vše dobře dopadlo: o lidech, kteří svou obratností dosáhli svého o lidech, jejichž láska špatně skončila o milencích o tom, jak ženy obelstily své muže o šprýmech, které si ženy a muži tropí navzájem

LUDOVICO ARIOSTO LUDOVICO ARIOSTO ( ) italský básník od útlého mládí se zajímal o poezii, na přání svého otce studoval právo autor epické básně Zuřivý Roland (Orlando furioso, 1516) NICCOLO MACHIAVELLI NICCOLO MACHIAVELLI ( ) italský politik, diplomat, spisovatel, historik a vojenský teoretik ve službách Florencie jako vyslanec působil v Itálii, Tyrolsku a Francii byl obviněn ze spiknutí proti Medicejským uvězněn a mučen poté propuštěn a vykázán z Florencie na svém statku se pak věnoval studiu antické literatury a vlastnímu psaní

Dílo:VLADAŘ politický spis autor sní o mocném státě spravovaném moudrým vladařem ten neváhá použít všech prostředků, kdyby bylo ohroženo blaho země „machiavellismus“ – pro dosažení blaha jsou všechny prostředky dobré MANDRAGORA satirická komedie vysmívající se lidské hlouposti na přelomu 60. a 70. let vynikající insenace „Činoherního klubu“

FRANCOIS VILLON FRANCOIS VILLON (1429/32 - ?1463) vlastním jménem Francois de Montcorbier) představitel francouzské poezie 15. století pocházel z chudých poměrů ujal se ho a vychoval vzdělaný kněz Guillaume de Villon ten mu dal své jméno a vzdělání absolvoval Sorbonnu, ale rezignoval na kariéru a místo toho vedl výrazně nezakořeněný způsob života v jeho dílech bojovalo dobro se zlem, náboženská vroucnost s cynismem, vážnost s vtipem, pocit marnosti světa je střídán požitkem z pozemských darů pro své provokativní verše bývá řazen vedle prokletých básníků 19. století je tvůrcem tzv. „francouzské“ či „villonské“ balady

Dílo: ODKAZ (Malá závěť) satirické rozloučení s přáteli básnická skladba, která se dochovala v pěti rukopisech z konce 15.století pod různými názvy (většinou jako „Závěť“ - sám autor byl ovšem proti tomuto názvu) pojmenování Malá závěť (či Malý Testament) se u nás používá proto, že pod tímto názvem byla Villonova prvotina chybně přeložena do češtiny a slovenštiny tato básnická skladba obsahuje 40 osmiveršových slok, čili 320 veršů vznikla jako dílo jeho „ztřeštěného mládí“ v zimě roku 1456

Dílo: VELKÁ ZÁVĚŤ (Velký testament) VELKÁ ZÁVĚŤ (Velký testament) básnická sbírka, jedno z nejpozoruhodnějších děl pozdní středověké lyriky dílo obsahuje 2023 verše, sestává z 185 osmislabičných oktávů skloubených bohatými rýmy sjednocujícím prvkem díla je parodické smíšení vysokých a nízkých poloh, tradičně ostře oddělených jde o soubor topograficky vázaný na Paříž hospod a paláců balady jsou často pojaty jako věcné odkazy jednotlivým osobám, obsahují všechny běžné tematické i stylové rejstříky poezie pozdního středověku od dvorské, náboženské až k „bláznivé“ písni

Dílo: Francois VILLON: EPITAF Zde leží spánkem posledním ubohý žáček, v plotě kůl, se srdcem láskou proťatým, žák, který Francois Villon slul. Píď země neměl, grešle půl. Všude se ví, že rozdal vše: Lavici, chléb i s košem, stůl. Kdo lásku máš, modli se zde: … Zlý los mu zchystal vyhnanství a zadnici mu mastil holt, on křičel, že to nedovolí, což bylo čiré bláznovství. Kéž, pane, navždy v míru spí.

FRANCOIS RABELAIS FRANCOIS RABELAIS ( ) francouzský spisovatel, právník, lékař, botanik a stavitel jeho otec si přál, aby se stal knězem, proto začal studovat u benedektinů poměrně brzy přestoupil k františkánům, kde se roku 1511 stal knězem život v klášteře se mu nezamlouval, a proto odsud utekl 1530 začal studovat medicínu, roku 1532 se stal hlavním lékařem v nemocnici v Lyonu 1535 získal od Pavla III. bulu odpouštějící mu jeho opuštění řádu, díky tomuto rozhodnutí se mohl vrátit do Paříže, kde roku 1537 obdržel titul doktora 1539 vyučoval medicínu, roku 1539, byl povolán do Turína, kde působil jako lékař Viléma du Ballay.

Dílo: GARGANTUA A PANTAGRUEL líčí život královské rodiny obrů, pětidílný román kritika francouzské středověké společnosti. Společně tyto knihy vyšly poprvé roku 1542 v Lyonu satira na soudobé poměry psáno velmi výrazným jazykem realistické postřehy ze současného života

Faksimile titulní strany vydání z roku 1565

PIERRE DE RONSARD PIERRE DE RONSARD ( ) nejznámější básník renesanční skupiny Plejáda potomek staré šlechtické rodiny autor formálně dokonalé milostné poezie psal pro dvůr epigramy, ódy, hymny a elegieDÍLO: Sonety pro Helenu milostná poezie

MICHEL DE MONTAIGNE MICHEL DE MONTAIGNE ( ) filozof a spisovatel pocházel z rodiny starosty v Bordeaux sám zde později funkci starosty vykonáváDÍLO: Eseje komentované citáty antických autorů smyslem života je mu lidská osobnost odpor k falešným autoritám a dogmatismu – zákaz esejů autor sám dán do klatby – o to větší zájem o jeho dílo velký vliv na evropské myslitele

MIGUEL DE CERVANTES Y SAAVEDRA ( ) narodil v chudé rodině, jeho otec byl ranhojičem Cervantesův život nebyl lehký provázely ho bída a smůla 1569 odjel do Itálie a vstoupil do armády v námořní bitvě u Lepanta přišel o levou ruku. při návratu byla jeho loď přepadena piráty odvlečen do zajetí v Alžíru na dlouhých pět let po zaplacení výkupného se Cervantes vrátil do vlasti, obtížně sháněl práci byl vězněn pro dluhy a pro podezření z vraždy, vyloučen z církve poslední léta svého života žil Miguel Cervantes v Madridu

Dílo: DŮMYSLNÝ RYTÍŘ DON QUICHOTE DE LA MANCHA dvoudílný román 1605 a 1615 hrdina románu, rytíř smutné postavy je postavou komickou i tragickou je nadčasovým typem fantasty, který je ochoten kdykoli bojovat za vysněné přeludy, ale i za člověka, připraveného bojovat za právo a pravdu ve spojení se sluhou Sancho Panzou, představitelem zdravého rozumu, vytvářejí párového hrdinu se střetáváním ideálu - iluze - snu s realitou smysl a význam románu je zkoumán po staletí v celém literárním světě Don Quijote patří k nejvydávanějším knihám na světě inspiroval řadu umělců k hudebnímu, divadelnímu, filmovému i výtvarnému zpracování

Faksimile titulní strany prvního vydání z roku 1605

ilustrace k románu rytíř stále inspiruje 65mm vysoká soška za 21€

LOPE DE VEGA LOPE DE VEGA ( ) celým jménem Lope Félix de Vega Carpio španělský renesanční dramatik bohatý a pohnutý život vojáka i vyhnance mu poskytl četné životní zkušenosti patřil k nejplodnějším autorům všech dob a národů počet jeho her se udává číslem 2000 vytvořil typické španělské národní drama své doby. Nejlepší byly hry s historickými náměty a poměrně malým počtem postav. Zajímavým rysem jeho tvorby je názor, že venkovan nezkažený svody městského života, s jasnou představou pravdy a práva, má v sobě dost morální síly, aby odporoval zvůli feudálů

Dílo: FUENTE OVEJUNA (Ovčí pramen) z roku 1619 vrcholné drama z klasického období španělské literatury zobrazuje vzpouru vesničanů na pozadí snah o vytvoření sjednoceného Španělska kolektivní drama, ve kterém vesnický lid jako kolektiv bere na sebe vinu za smrt tyranského pána tříaktová veršovaná hra čerpá námět ze skutečných událostí z roku 1476.