PMO – 5. seminář Klára Svobodová

Příklad 1 Společnost Expas, Ltd. (sídlo Kanada) uzavřela se společností Imporet (sídlo a místo podnikání v Granadě, Španělsko) smlouvu, podle níž měla ze své pobočky v Birminghamu (Velká Británie) dodat španělské společnosti potravinářské stroje. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím u.

Příklad 1 Ve smlouvě byly následující relevantní doložky: Místo dodání: Dover Nebezpečí náhodného zničení a ztráty zboží přechází na kupujícího v přístavu Malaga (Španělsko) Tato smlouva se řídí Úmluvou OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží.

Příklad 1 Loď, která přepravovala zboží, vplula do bouře, při níž se uvolnil jeden poklop a část nákladu byla zaplavena. Zboží bylo naloděno v Doveru dne , v Malaze bylo vyloděno a zjištěná vada byla kupujícím sdělena prodávajícímu Prodávající odmítl nést jakoukoliv odpovědnost, což odůvodnil tím, že smluvené místo dodání bylo v Doveru.

Příklad 1 1)Posuďte reklamační proces. 2)Je uvažování kupujícího o možné odpovědnosti prodávajícího za vady na místě? 3)Jak byste v tomto případě posoudili nárok kupujícího na slevu z kupní ceny? 4)Posuďte možnosti Imporetu na odstoupení od smlouvy, kdyby se jednalo o smlouvu s osmi dílčími plněními, toto byla třetí dodávka z osmi a předcházející byly v pořádku nebo kdyby to byla pátá dodávka z osmi a dvě předcházející již byly vadné.

Ad 1) Články 38, 39 VÚ Počátek lhůty pro prohlídku – možnost odložení do místa určení (článek 38 odst. 2) Místo určení: Granada (zboží dorazilo do Malagy 19.4.) Lhůta pro oznámení – přiměřená od okamžiku možného zjištění vad (v Malaze nebo Granadě?) Oznámeno bylo (6 dní poté, co zboží dorazilo do Malagy) – stroj, nutnost oznámit i povahu vad

Ad 2) Nebezpečí přechází na kupujícího v Malaze (článek 6 – strany si sjednaly okamžik přechodu nebezpečí Prodávající odpovídá za vady existující v době přechodu nebezpečí (článek 36 odst. 1) Uvažování o odpovědnosti prodávajícího je na místě

Ad 3) Článek 50 Poměr mezi hodnotou, kterou mělo skutečně dodané zboží v době dodání, a hodnotou, kterou by mělo v této době zboží bez vad Okamžik a místo dodání v našem případě: Dover (strany si toto sjednaly)

Ad 4) Článek 73 – úprava odstoupení od smlouvy s dílčím plněním 1. situace – odst situace – odst. 2 V obou případech možné zvážit odst. 3

Odpovědnost za škodu podle VÚ Základní charakteristika  Objektivní odpovědnost  Nerozlišuje se náhrada škody ve vazbě na druhy porušení smlouvy  Zmírnění striktně objektivní odpovědnosti – předvídatelnost  Náhrada škody je realizovaná v plné výši (nesmí dojít k obohacení věřitele)  Uplatnění ostatních nároků neovlivňuje možnost uplatnění nároku na náhradu škody  Náhrada škody je realizovaná v penězích

Odpovědnost za škodu - předpoklady vzniku 1.Porušení povinnosti 2.Vznik škody 3.Příčinná souvislost mezi 1. a 2. 4.Předvídatelnost

Předvídatelnost Podmínka a omezení výše náhrady škody Předvídatelnost má dva prvky: a) časový (v době uzavření smlouvy) b) personální (osoba dlužníka) – subjektivní + objektivní pohled

Vztah k ostatním nárokům Jedná se o obecný nárok, který se nevylučuje s ostatním nároky z porušení Uplatnění některých nároků omezuje výši náhrady – 75, 76 Článek 77 – zmenšení škody Článek 44 – nelze požadovat ušlý zisk

Výše náhrady 1.Skutečná škoda 2.Ušlý zisk Způsob náhrady – v penězích

Vyloučení odpovědnosti Článek 79 - vyloučení odpovědnosti za nesplnění povinnosti v důsledku okolnosti stojící mimo dosah strany (tzv. vyšší moc)  Vztahuje se pouze na náhradu škody, ostatní práva jsou nedotčena a mohou být vykonána

Vyloučení odpovědnosti  Za porušení povinnosti nebude strana odpovědná, pokud toto porušení bylo způsobeno překážkou, která splňuje následující podmínky  nezávisela na vůli strany  v době uzavření smlouvy byla nepředvídatelná  strana ji nemohla odvrátit nebo překonat

Vyloučení odpovědnosti  Regulace situace, kdy je k plnění použita třetí osoba – jednání osoby třetí je postaveno na roveň jednání strany  vyloučení odpovědnosti strany za nesplnění povinnosti  Časové omezení vyloučení odpovědnosti – pouze po dobu, po kterou trvá překážka

Vyloučení odpovědnosti  Oznamovací povinnost – strana neplnící povinnost musí druhé straně oznámit existenci překážky a její dopad na svou způsobilost plnit (x odpovědnost za způsobenou škodu)

Vyloučení odpovědnosti Za okolnosti vyšší moci se typicky považují  války, revoluce, pirátské útoky, politické převraty,  přírodní katastrofy jako zemětřesení, povodně, sopečné výbuchy, hurikány, tsunami  požáry  mocenské zásahy v podobě bojkotů či embarg  masivní výpadky elektrické energie, dodávek ropy  teroristické útoky, ptačí chřipka

Vyloučení odpovědnosti Za okolnosti vyšší moci se nepovažují  okolnosti spojené s výrobním a distribučním procesem včetně neudělení vývozních nebo dovozních povolení  okolnosti osobní povahy  okolnosti, za nichž je plnění i přes výskyt překážky možné, byť např. s podstatně zvýšenými náklady – tzn. např. ekonomické obtíže strany (hardship)

Vyloučení odpovědnosti Článek 80 – vliv jednání či opomenutí druhé strany  strana nemůže uplatňovat nároky z nesplnění povinností druhou stranou v rozsahu, v kterém bylo způsobeno jednáním nebo opomenutím první strany  dopadá na všechny nároky

Příklad 2 Kupující z ČR a prodávající ze SR uzavřeli smlouvu o koupi 100 ks zahradních sekaček. Vzhledem k finanční krizi se náklady prodávajícího neočekávaně zvedly a plnění za podmínek stanovených smlouvou pro něj bude značně finančně nevýhodné. Posuďte možnosti prodávajícího dovolat se vyloučení odpovědnosti v případě nesplnění povinnosti podle Vídeňské úmluvy.

Příklad 2 Otázka použití článku 79 Plnění se stalo ekonomicky ztížené (obtížné), nikoli nemožné => hardship – článek 79 nepokrývá tuto situaci =>  Úprava ve smlouvě  Rozhodné právo určené na základě MPS fora

Příklad 3 Stejná situace jako příklad 1, prodávající nesplnil povinnost dodat zboží, avšak zde byl výrobní závod prodávajícího zničen požárem, který byl zapříčiněn špatnou izolací elektrického vedení. V továrně byla v předchozím měsíci provedena inspekce a prodejce byl upozorněn na skutečnost, že izolace nesplňuje požadovaná bezpečnostní kritéria. Posuďte možnosti prodávajícího dovolat se vyloučení odpovědnosti za nesplnění povinnosti podle Vídeňské úmluvy.

Příklad 3 Zhodnocení aplikace článku 79 Splňuje požár v tomto případě znaky okolnosti vyšší moci podle odst. 1?  Nezávislost na vůli strany  Předvídatelnost  Odvratitelnost

Příklad 4 Stejná situace jako příklad 2, avšak zde prodávající úspěšně prošel požární inspekcí a ani dříve neměl žádné problémy v tomto ohledu. Podle smlouvy mělo dojít k dodání zboží, avšak není v ní určeno, že zboží měl vyrobit prodávající. Posuďte možnosti prodávajícího dovolat se vyloučení odpovědnosti v případě nesplnění povinnosti podle Vídeňské úmluvy.

Příklad 4 Článek 79 odst. 1  Požár naplňuje znaky okolnosti vyšší moci  Prodávající musí prokázat, že požár skutečně znemožnil plnění jeho povinnosti

Příklad 5 Prodávající z Ekvádoru uzavřel smlouvu s kupujícím z USA. Ve smlouvě je upraven způsob dodání s ohledem na bližší určení cesty pouze následujícím ustanovením: „Dodání do Miami nejlevnějším možným způsobem.“ Prodávající uzavře přepravní smlouvu, podle které bude zboží přepraveno Panamským průplavem. Kupující si je vědom skutečnosti, že cesta přes Panamský průplav je cestou obvykle využívanou obchodníky z Ekvádoru a přilehlých zemí. Během přepravy zboží však v oblasti dojde k vojenskému převratu a Panamský průplav je uzavřen. Alternativní způsob dopravy je lodí kolem jižního cípu Jižní Ameriky a pak na sever do Miami, což si však vyžádá další dva měsíce, a navíc zvýší náklady na přepravu o 75 %.

Příklad 5 1)Dva týdny poté, co se loď doplaví do Ekvádoru, prodávající sdělí kupujícímu, že nemůže plnit s odvoláním na čl. 79 VU. Posuďte podle VU. 2)Smlouva se týkala prodeje ekvádorského ovoce. Pokud by byl prodávající nucen přistoupit k přepravě alternativní námořní cestou, ovoce se zkazí. Po návratu do přístavu v Ekvádoru by mohl zboží přepravit letecky, což by však stálo 20x více a mohlo by přivést prodávajícího k bankrotu. Posuďte podle VU. Je rozdíl mezi situací, kdy smlouva bude postavena jako o koupi zboží s dodáním z Ekvádoru do Miami a smlouva o koupi zboží s dodáním z Ekvádoru do Miami přes Panamský průplav?

Příklad 5 Hodnocení možnosti aplikace článku 79 Hodnocení možnosti x nemožnosti plnění v jednotlivých situacích

Příklad 6 Japonský prodávající uzavřel smlouvu s kupujícím z Velké Británie, kterou se zavázal vyrobit a dodat 3000 ks motorů do sekaček na trávu za USD. Poté, co japonský prodávající odeslal zboží lodí, kupující se dostal do finančních problémů a s velkými omluvami sdělil prodávajícímu, že nebude moci uskutečnit tento obchod. Prodávající odstoupí od smlouvy podle čl. 64 VU a žaluje o náhradu škody. Ve Spojeném království se podobné motory do sekaček prodávají za 60 USD/ks a prodávající našel jiného kupujícího, který je ochoten koupit celou dodávku za USD. Jak by měl prodávající postupovat? Posuďte podle VU.

Příklad 6 Otázka náhrady škody v případě odstoupení a učinění náhradního obchodu Článek 75  Přiměřenost náhradního obchodu

Příklad 7 Stejná situace jako příklad 1, kupující však zruší obchod před tím, než prodávající započne s výrobou motorů. Vzhledem k omezení výroby prodávající odmítnul objednávku na ks motorů do sekaček od francouzského kupujícího, aby mohl přijmout nabídku kupujícího z VB. Francouzský kupující našel jiného výrobce v Jižní Koreji. Kupující z VB namítá, že mu prodávající nikdy nesdělil, že odmítnul francouzskou nabídku, aby mohl splnit tu jeho. To je ostatně riziko podnikání. Vzhledem k tomu, že zboží nebylo vyrobeno, nedošlo podle kupujícího ani ke vzniku škody a prodávající se tedy podle něj musí spokojit pouze s omluvou. Jaké jsou možnosti prodávajícího na náhradu škody za zrušenou francouzskou objednávku podle VU.

Příklad 7 Článek 74 Náhrada škody: skutečná škoda + ušlý zisk Otázka předvídatelnosti

Příklad 8 Společnost Slovak Cement a.s., se sídlem a místem podnikání na území SR a společnost Bauder s.r.o., se sídlem a místem podnikání na území ČR uzavřely smlouvu o dodávce 178 tun cementu pro stavby společnosti Bauder.

Příklad 8 Ve smlouvě byly obsaženy následující podmínky: 1.Tato smlouva se řídí českým právem. 2.Dodací podmínka: franko závod kupujícího 3.Zboží bude dodáno vždy poslední den každého měsíce v dodávkách nejvýše 10 tun. Vyšší dodávky nebudou akceptovány. 4.Cena plnění: 1 tuna 498 EUR 5.Strany se dohodly, že nejvyšší možná náhrada škody bude ,- Kč.

Příklad 8 Společnost Slovak plnila po dobu dvou měsíců přesně dle smlouvy. Po dvou měsících následoval telefon ze společnosti Slovak, v němž pracovník požadoval prodloužení doby dodání do 3. následujícího měsíce vzhledem k výluce na železnici SR. Z české strany neobdržel sice potvrzení, nicméně dalších osm dodávek nebylo doručeno do posledního dne měsíce, ale skutečně až třetího dne měsíce následujícího. U deváté zásilky nastaly problémy. Jednak zjistila společnost Bauder, že již použitý cement nemá ty vlastnosti, které byly předpokládány. Rozborem u deváté zásilky byly zjištěny kvalitativní vady odporující dohodě. Společnost Bauder zastavila platby a chce odstoupit od celého plnění.

Příklad 8 1)Posuďte nárok na odstoupení od celé smlouvy, který chce společnost Bauder uplatnit. O která ustanovení je třeba tento nárok opřít? 2)V případě, že by společnost Slovak žádala zaplacení kupní ceny, jak by byla určena výše úroku z prodlení? 3)Posuďte doložku uvedenou pod bodem 5. Jaké riziko se skrývá pod takovýmto ujednáním? Jak byste argumentovali, kdybyste chtěli požadovat škodu vyšší. Uveďte celou úvahu s odkazem na příslušná ustanovení. 4)Posuďte argument společnosti Slovak, že nelze odstoupit od smlouvy, jelikož toto právo společnosti Bauder zaniklo, protože nemůže již vrátit cement v tom stavu, v jakém byl dodán (protože již byl zabudován do staveb).

Ad 1) Smlouva s dílčími plněními – osm dílčích plnění přijal kupující bez námitek – u deváté zásilky nastaly problémy (byla zjištěna skrytá vada cementu) Odstoupení od deváté zásilky – článek 73 odst. 1 Možnost použití článku 73 odst. 3

Ad 2) Výše úroků z prodlení – vnitřní mezera VÚ (článek 78 upravuje pouze nárok na úroky z prodlení) => článek 7 odst. 2 MPS fora -> rozhodné právo => české právo (volba práva) => §735 ObZ

Ad 3) Limitace náhrady škody Riziko: skutečná škoda je vyšší Argumentace pro vyšší škodu – napadení platnosti této doložky => článek 4 VÚ – vnější mezera => rozhodné právo – české § 386 odst. 1 ObZ - Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Nelze, pokud by bylo v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku

Ad 4) Článek 82 – chce-li kupující odstoupit od smlouvy, musí vrátit zboží ve stavu, v jakém je obdržel x výjimky: Tady: čl. 82 odst. 2 písm. c) VÚ

Příklad 9 Společnost Vandkunsten se sídlem v Roskilde (Dánsko) je výrobcem nábytku. Společnost Skandinávksý nábytek, s.r.o. se sídlem v Brně dodává nábytek od různých výrobců do několika prodejen v České republice a na Slovensku. Dne strany uzavřely smlouvu o dodání celkem 100 ks nábytku (jednalo se o vybavení ložnic - postele, noční stolky, komody). Vzor, typ dřeva a barva nábytku byly stanoveny na základě katalogu prodávajícího. Celková cena byla sjednána ve výši EUR. Zboží mělo být dodáno

Příklad 9 Smlouva obsahovala mimo jiné tyto doložky: DDP Brno INCOTERMS 2000, FIX Maximální výše náhrady škody – EUR Tato smlouva a veškeré otázky s ní související se řídí dánským právem.

Příklad 9 Přepravu zboží zajišťovala dánská společnost Eurotransport. V důsledku neohlášené stávky zaměstnanců společnosti, která provozuje pravidelnou lodní linku (trajekt) na trase Gedser (Dánsko) – Warneműnde (Německo), došlo ke zpoždění dodávky nábytku o tři dny. Prodávající kupujícího o zpoždění předem neinformoval. Kupující ihned zboží prodal svým odběratelům. V průběhu dubna dostal kupující od svých odběratelů několik reklamací ohledně nábytku, který byl součástí dodávky od dánského výrobce. Ze stížností vyplývalo, že postele a komody jsou vyrobeny z dubového dřeva a ne z bukového, jak bylo dohodnuto. Na základě těchto reklamací kupující dne poslal dánskému výrobci toto oznámení: „Zboží (postele, komody), které jsme od vás obdrželi dne , neodpovídá smlouvě.“ Kupující nezaplatil kupní cenu.

Příklad 9 1)Posuďte, zda kupující může uplatnit nároky z vad zboží. 2)Za předpokladu, že kupující reklamoval řádně a včas, mohl by žádat dodání náhradního zboží, i když zboží již prodal svým odběratelům? 3)Existuje v tomto případě důvod, pro který by kupující mohl odstoupit od smlouvy? Jaké podmínky by musely být splněny? 4)Jak byste posoudili situaci, kdy zboží bylo poškozeno v průběhu přepravy v důsledku špatného zabalení? Změnila by se situace, kdyby si strany ve smlouvě sjednaly doložku FCA Roskilde, Dánsko? 5)Mohl by kupující žádat náhradu škody po prodávajícím, jestliže vzhledem k pozdnímu dodání zboží nebyl schopen dostát závazkům vůči svým odběratelům a byl nucen uhradit některé smluvní pokuty?

Ad 1) Zhodnocení reklamačního procesu  Možnost odložení prohlídky – zákazníci kupujícího  Obsah oznámení  Lhůta pro oznámení

Ad 2) Dodání náhradního zboží  Článek 46 – podstatné porušení smlouvy, včasné uplatnění nároku  Článek 82 odst. 1 – povinnost vrátit zboží  Článek 82 odst. 2 – výjimky – tady pís. c)

Ad 3) Prodávající nedodal včas – byl sjednání fixní termín Podmínky:  Článek 49 odst. 1 pís. a)  Článek 25 – podstatné porušení  Článek 26 – oznámení  Články

Ad 4) Sjednána doložka DDP => v době přepravy nese riziko poškození zboží prodávající (nebezpeční přechází až v Brně Doložka FCA - nebezpečí přechází předáním prvnímu přepravci – po dobu přepravy nese riziko kupující => prodávající neodpovídá za vady vzniklé během přepravy (x byly způsobeny porušením jeho povinnosti)

Ad 5) Zpoždění v důsledku stávky – okolnost vyšší moci (článek 79 odst. 1) => prodávající nenese odpovědnost za škodu způsobenou pozdním dodání Článek 79 odst. 4 – informační povinnost – prodávající nesplnil => nese odpovědnost za škodu způsobenou neoznámením

Příklad 10 – ad 1) Kupní smlouva (s dílčími plněními) – články 30, 53, 3 Předmětem kupní smlouvy jsou květiny – hmotné, movité věci nevyloučené článkem 2 Mezinárodní prvek – místa podnikání v ČR a SR – ke dni uzavření smlouvy smluvní státy VÚ (článek 1 odst. 1 pís. a) Strany nevyloučily použití VÚ (článek 6) – volba českého práva nestačí Žádné relevantní výhrady

Příklad 10 – ad 2) Rozbor procesní doložky  Je to vůbec rozhodčí doložka?  Pokud ano, pro rozhodce bude podstatné, zda je spor arbitrabilní podle slovenského práva  Spor bude rozhodnut podle VÚ a českého práva  Nepřípustnost RŘ v Thajsku – vliv ve fázi uznání a výkonu RN

Příklad 10 – ad 3) Prodávající nese odpovědnost za vady existující v době přechodu nebezpečí (terminál Ruzyně), i když se projeví později (vady skryté) Při prohlídce nebyly zjištěny zjevné vady Vady se projevily následně – bylo ihned reklamováno (přiměřená lhůta tady není problém) Problém: forma oznámení – ve smlouvě sjednáno oznámení na adresu (článek 6) – bylo reklamováno asi telefonicky -> interpretace pojme na adresu (článek 8)

Příklad 10 – ad 4) Specifikace zboží kupujícím – článek 65 VÚ Ustanovení článku 65 je dispozitivní – přednost má praxe mezi stranami (články 6, 9) Vznikla tady praxe?  Stejný vztah  Stejné strany  Opakovanost jednání

Příklad 10 – ad 5) Náhrada škody – okolnost vyšší moci (článek 79) Platnost smlouvy – článek 4 => rozhodné právo je české – sudiště bude na Slovensku, je to thajský zákon (zákaz vývozu) => zhodnocení účinků imperativní normy 3. státu

Příklad 10 – ad 6) VÚ neupravuje výpověď smlouvy jako způsob ukončení – ale strany si ho sjednaly –v tomto případě nebyly splněny sjednané podmínky Možnost interpretovat tento úkon jako odstoupení od smlouvy – je v souladu s VÚ?