Sociální program RPG Sociální program RPG
2 Největší soukromý pronajímatel v ČR bytů v Moravskoslezském kraji Domov pro lidí Představení společnosti
3 Část nájemníků tvoří lidé sociálně potřební Senioři Studenti Mladé začínající rodiny Lidé v sociální tísni Sociální program
4 Programy pro sociálně potřebné nájemníky Individuální přístup Poradenská činnost Tým odborníků zabývajících se sociální problematikou Programy zaměřené na podporu různých skupin sociálně potřebných nájemníků Sociální program
RPG Fond bydlení 5 Podpora seniorů 2010 – Sleva na nájmu pro seniory nad 60 let ( domácností; 40 mil. Kč) od 2011 – Příspěvek z RPG Fondu bydlení pro osaměle žijící seniory RPG Fond bydlení *údaj platný k Podpora seniorů
RPG Asistent 6 Podpora života seniorů v prostředí, na které jsou zvyklí Forma: Zprostředkování sociálních služeb vybraným skupinám nájemníků prostřednictvím telefonní linky (po-pá 7:00 – 17:00). Podpora seniorů Cíl: Umožnit nájemníkům se sníženou schopností péče o domácnost nebo sebe sama zůstat co nejdéle v bytě a prostředí, na které jsou zvyklí, bez nutnosti stěhování do domova seniorů nebo DPS.
Komunitní centrum Archa 7 Podpora aktivního života seniorů - Otevření centra (Den seniorů) - Otevřeno každé všední odpoledne - Kulturní, společenské a vzdělávací akce - Poradenská činnost - Klub přátel KC Archa (aktuálně 106 členů) Podpora seniorů
Revitalizace sociálně problémových lokalit 8 Investice do zkvalitnění bytového fondu v sociálně problémových lokalitách: doposud 615 milionů Kč Bezpodmínečnou součástí programu je zapojení místních obyvatel do péče o prostředí, ve kterém žijí Sociální bydlení
900 bytů pro sociálně potřebné 9 Byty pro sociální potřeby - V současné době spolupráce s 15 neziskovými organizacemi - Ostrava, Karviná, Havířov, Český Těšín, Frýdek-Místek, Orlová, Petřvald, Horní Suchá, Hlučín - Aktuálně pronajato 900 bytů pro sociálně potřebné Evangelizační centrum M.I.S.E. Sociální bydlení
Systém třístupňového bydlení 10 Sociální bydlení Strategie 1. Poskytování bytů RPG sociálně potřebným klientům neziskových organizací. 2. Zajištění nezbytné sociální a asistenční služby ze strany neziskových organizací. 3. Postupný posun sociálně slabých z úrovně 3 (ubytovna) do úrovně 1 (uzavření nájemní smlouvy za předpokladu udržování platební morálky a domovního řádu).
Systém třístupňového bydlení 11 Sociální bydlení Třístupňový systém dostupného bydlení Úroveň 1: Nájemní smlouva - cílový stav Smlouva mezi RPG a nájemníkem Úroveň 2: Podnájem – mezistupeň Rámcová dohoda a nájemní smlouva mezi RPG a neziskovou organizací (NO), podnájemní smlouva mezi NO a nájemníkem, NO zajišťuje sociální práci Úroveň 3: Nízkoúrovňové bydlení (např. ubytovny pro sociálně slabé, azylové domy apod.)
Zkušenosti z praxe 12 Sociální pomoc v oblasti bydlení musí být vázána nikoli na konkrétní byt, ale na konkrétní osobu příjemce pomoci a jeho aktuální životní situaci. Cílem pomoci musí být motivace příjemce k jeho vlastní aktivitě vedoucí ke zbavení se závislosti na sociální pomoci. Mnozí z těch, kdo dnes bydlí na ubytovnách, nemohou být přestěhováni do běžných bytů s vlastní nájemní smlouvou z důvodu vysokých dluhů u dodavatelů energií, kteří je tím pádem odmítnou připojit, popř. z důvodu ztráty sociálních kompetencí. Mnozí z těch, kdo dnes bydlí na ubytovnách, o přestěhování do bytu vůbec nestojí, protože život v bytě = starosti (zařízení bytu, péče o byt, úklid, hrazení služeb spojených s bydlením), zatímco na ubytovně se o nic z toho starat nemusejí a mají zajištěn plný servis. Sociální bydlení
Zkušenosti z praxe – 4 z 5 příjemců doplatku na bydlení mají dluhy spojené s bydlením Zkušenosti z praxe – 4 z 5 příjemců doplatku na bydlení mají dluhy spojené s bydlením 13 Stávající systém doplatků a příspěvků na bydlení je mnohem spravedlivější než dřívější systém bytů s regulovaným nájemným, ve kterých často bydleli i lidé nepotřebující žádnou formu podpory. Zažitý mýtus: dávky na bydlení končí v kapsách pronajímatelů Skutečnost:dávky na bydlení nejsou dávkami na nájem, ale na bydlení (tj. včetně nákladů na elektřinu, plyn, vodné a stočné, teplo…) Problémem systému dávek určených na podporu bydlení je pouze možnost jejich zneužívání na úhradu jiných nákladů než těch, které souvisejí s bydlením = není třeba zcela měnit systém, je potřeba pouze zajistit, aby nebyl zneužíván (práce s lidmi a zajištění, aby prostředky končily tam, kde mají). Sociální bydlení
Zkušenosti z praxe 14 Zasílání doplatku na bydlení na účet pronajímatele jako nástroj prevence zneužívání této dávky Problémy z praxe: a) rozhodnutí o tom, zda bude dávka zasílána přímo na účet pronajímatele, závisí přímo na rozhodnutí konkrétního úředníka (někteří úředníci odmítají zasílat dávky na účet některých konkrétních pronajímatelů a tím nutí klienty, aby se o úhradu nákladů na bydlení starali sami, přestože mnozí toho nejsou schopni); b) někdy dochází k opožděnému zasílání dávek ze strany úřadu práce a v důsledku toho pak není dodržen termín splatnosti nájemného; c) ani zasílání dávek na bydlení přímo pronajímateli není vždy řešením, neboť zásadním problémem některých klientů je nedostatek prostředků na start života v bytě (vybavení bytu, náklady na stěhování, kauce…). Sociální bydlení
Připomínky ke koncepci sociálního bydlení 15 Příliš široce nastavené spektrum příjemců pomoci a)Okruh osob, kterým by mělo být poskytováno sociální bydlení, je příliš široký. Kromě osob skutečně ohrožených ztrátou bydlení a bezdomovectvím zahrnuje i celou řadu osob, které by splnily podmínky pro přidělení „sociálního bytu“, aniž by však takovýto byt skutečně potřebovaly, neboť svou bytovou situaci mají vyřešenou. b)Pro naprostou většinu těch, kteří by podle kritérií koncepce měli na sociální bydlení nárok, je naprosto dostačující stávající systém příspěvků a doplatků na bydlení, neboť bydlení jako takové mají zajištěno a není nutno tyto osoby stěhovat z jejich stávajícího bydliště do sociálních bytů. Koncepce sociálního bydlení
Připomínky ke koncepci sociálního bydlení 16 Vázání podpory na byt, nikoli na osobu příjemce a)Příjemci podpory budou fyzicky vázáni na byt, který jim bude přidělen, aniž by měli možnost například rychle změnit bydliště v případě změny či získání zaměstnání v jiném městě nebo části republiky. Lidé bez práce tak budou přidělením „sociálního bytu“ ještě pevněji „přivázáni“ k místu, kde pro ně práce není, aniž by je zároveň cokoli motivovalo ke zlepšení své osobní situace. b)V případě masivní výstavby tzv. sociálních bytů by došlo k: - efektu segregace sociálně potřebných, zatímco při využívání stávajících bytových fondů a zajištění doprovodných sociálních služeb mohou být příjemci sociální podpory zcela bezproblémově integrováni do běžného prostředí; - efektu vylidňování významných částí některých měst a k přesunu obyvatel do okrajových částí bez návazných služeb. Koncepce sociálního bydlení
Připomínky ke koncepci sociálního bydlení 17 Výstavba sociálních bytů = 4x dražší řešení než využití stávajícího bytového fondu Koncepce sociálního bydlení Příklad: bytů na 10 let A. Výstavba bytového fondu 1. Výstavba 1,5 mil.Kč / bytovou jednotku 2. Provoz (správa, pojištění, daně) + údržba + fond oprav = 51 Kč / m 2 / měsíc, = 36 tis. Kč / byt / rok Výdaje celkem = 1,8 mld. Kč B. Pronájem bytového fondu za nižší než tržní nájemné Varianta 1: Nákladové nájemné + 20 % marže = 69,60 Kč / m 2 / měsíc = 49 tis. Kč / byt / rok Výdaje celkem = 0,5 mld. Kč Varianta B 2: Tržní nájemné -15 %. Rozdíl mezi tržním a sníženým nájmem je kompenzace za služby, které už nebude vykonávat vlastník bytu ale správce SB Úspora využití existujícího bytového fondu = 1,3 mld. Kč na bytů za 10 let (úspora 72 % oproti nové výstavbě)
Dostupné bydlení je dostupné i za současného stavu Dostupné bydlení je dostupné i za současného stavu 18 Koncepce sociálního bydlení Dostupné bydlení Sociální bydlení Krizové bydlení Dostupné bydlení se týká nejširší skupiny obyvatel a je vyřešeno s využitím systému příspěvků a doplatků na bydlení.
Děkuji za pozornost